Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

na zavedení studia sociologie do osnov středních, odborných a vysokých škol.

Jest nesporným faktem, že vzdělání politické u občanů našeho státu ve všech vrstvách bez ohledu na národnost není na takovém stupni, jako veškeré ostatní vzdělání. Správně bylo napsáno, že máme sice kulturní tradice a kulturní obecenstva literární, umělecké, hudební, vědecké, chybí nám však hlubší kultura politická. A přece jednou z prvních podmínek zdárného rozvoje republiky jest právě pokud možno nejvyšší úroveň politického vzdělání jak nejširších vrstev lidových, tak jeho vůdců.

Především jist povinností inteligence, aby získala co nejširší základnu politického vzdělání, neboť jen tak může získati namnoze ztracené vůdcovství mars. Jen touto cestou možno dospěti k takovým veřejným činovníkům a politickým vůdcům, jakých zájem republiky žádá. Jest-li která praxe by měla být založena na čistění vědeckém poznáni, tedy jistě především praxe politická, kde každý omyl, každá improvisace, každý hazardní experiment není odpykáván jen bolestmi, ujmami, ztrátami individuálními, nýbrž hromadnými.

Jednou z cest, které vedou ku správné přípravě k občanské činnosti a zvláště k činnosti veřejné a politické, jest studium sociologické, u nás dosud zcela zanedbané.

Dokud aspoň akademické vzdělání, zejména pak vzdělání učitelů všech oborů, právníků, národohospodářů a techniků neobsahuje základního vzdělání sociologického a dokud toto nevnikne do širších vrstev lidových; dotud veřejnost československá chápe a bude chápati všecky státní a sociální otázky dosavadním namnoze jalovým, nesprávným a nebezpečným způsobem, to jest: bude všecky události i potřeby veřejné považovat za výsledek nahodilé činnosti, po případě holé agitace osob a stran libovolně seskupených a přeskupovaných. toho jednak vyplivá nepochopení skutečných potřeb a nebezpečí veřejných, jednak naivní, upřílišený strach před tendencemi a nebezpečími domnělými. Toto nepochopení a tyto obavy pak vedou k nekonečnému maření času bezpředmětnými diskusemi v novinách i korporacích, na konec pak namnoze k nepřípadným pokusům o praktické kroky zákonné a právní. Bez sociologického vzdělání není dnes možno správně pochopit veřejné otázky ani podíl jednotlivých činitelů v nich zúčastněných - vliv, zásluhu a vinu osob, stran, korporací, časopisů, voleb, zákonů i armády. V takové situaci všecky státní a společenské akce sází se leckdy na jedinou kartu instinktu a nálady, a pak ovšem veřejný život poskytuje trapné divadlo náladovosti, nedůslednosti a změny stanovisek. A tudíž, pokud politické vzdělání inteligence i širších vrstev lidových nebude prohloubeno sociologicky, zůstane všechen veřejný život náš, a ovšem tudíž i politika jako jeho složka, směsí nahodilých nápadů a náběhů chvilkových, jichž úspěchy odkázány jsou na šťastnou intuici toho neb onoho vůdce.

Považujeme proto za nutné, aby sociologie byla zavedena do vyučovacích osnov na školách Československé republiky a sice na školách středních a jim na roveň postavených i na školách vysokých a aby neprodleně se stalo všechno, čeho příprava k tomu vyžaduje.

Představujeme si, že na školách středních i odborných by se vyučovalo sociologii 2 hodiny týdně v nejvyšším ročníku formou obdobnou, jako se již vyučuje základům psychologie a logiky.

Na školách vysokých vykládala by se sociologie 2 až 4 hodiny týdně v I. semestru všech odborů s ohledem na speciální předmět dotyčných učilišť. Kromě toho na školách, jako jsou fakulty právnické a filosofické budiž vykládáno v posledním roce studia o speciální sociologii dotyčného oboru a ustaveny semináře sociologické. Na filosofické fakultě a všeobecném oddělení techniky buďtež pro kandidáty učitelství na školách středních a odborných výklady o soustavné sociologii.

Jako nezbytná podmínka k tomu jest založení sociologických knihoven příručních při všech školách a naložení odborné knihovny sociologické v Praze, brně a Bratislavě.

Pro potřeby učitelů škol středních budiž vydána stručná sociologická učebnice. Pro potřeby studujících všech oborů i širší veřejnosti budiž zřízena periodická knihovna překladů hlavních spisů z literatury světové a prací původních. Soustavné badání budiž vedeno a kontrolováno sociologickou revui. Na vynikající výkony a výzkumy v tomto oboru buďtež vypisovány ceny a podpory.

Vzhledem k uvedenému navrhují podepsaní:

Slavné Národní shromáždění račiž se usnésti:

Vládě se ukládá vykonati všechny přípravy, aby sociologie mohla býti co nejdříve zavedena do učebných osnov škol středních, odborných i vysokých.

Návrh tento budiž přikázán k projednání výboru kulturnímu.

V Praze dne 10. ledna 1922.

Dr. O. Srdínko,

dr. Kubíček, dr. Černý, Beran, Vraný, Štolba, inž. Botto, Chlebounová, dr. Blaho, Sopko, Mašata, dr. Hodža, J. Hálek, Dubický, Rychtera, Malypetr, Prokůpek, dr. Hnídek, dr. Hálek, Tůma, Křemen, Mach, Bradáč.