Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

jak stranicky zaměstnavatelé v neprospěch dělnictva vykládají zákon o závodních výborech.

V §u 3 zák. o závodních výborech je předepsáno, že závodní výbory mají spolupůsobiti při sjednávání pracovních řádů. V mnohých závodech, zejména v závodech kovodělných v Ústí n. L., Podmoklí, Teplicích, Vítkovicích, při brusírnách křišťálového skla v Jizerských Horách, při textilní továrně Zimmermannově v Liberci, jakož i v mnohých jiných pokoušejí se podnikatelé zaváděti jednostranně a bez souhlasu důvěrníků pracovní řády, jež zásadně zhoršují nynější poměry a podvracejí dokonce sjednané kolektivní smlouvy.

Zaměstnavatelé sledují jasně cíl stlačiti pracovní poměry dělnictva a připraviti je o vymoženosti, jichž dosáhlo tlakem odborových organisací. Podnikatelé předkládají nové pracovní řády dělnictvu k podpisu a hrozí propuštěním těm, kdož podepsati by se zdráhali. Zákon o závodních výborech nemohl míti v úmyslu zbaviti dělnictvo dosavadních práv a vymožeností, nýbrž měl býti pouze právní základnou s vytčením minimálních práv dělnictva v závodech.

Ptáme se pana ministra:

Je pan ministr ochoten neprodleně vysvětliti podnikatelům, že po 1. lednu 1922, kdy nabyl platnosti zákon o závodních výborech, jsou nepřípustny jednostranné změny pracovních řádů, jelikož ze zákona nevyplývají, a že všechny podobné změny mohou se díti jedině v dorozumění s řádně zvolenými závodními výbory?

Co hodlá pan ministr vůbec učiniti, aby dělnictvo nebylo podobným jednáním provokováno a hnáno do boje, jenž by zajisté nebyl malý a jenž by produkci vážně ohrozil?

V Praze dne 10. ledna 1922.

Dr. Šmeral, Kreibich, Haken,

Kučera, Blažek, Toužil, Bubník, Borovszky, Mikulíček, Tausik, Merta, Warmbrunn, Skaunicová, Malá, Krejčí, Houser, Darula, Koutný, Nagy, Rouček, Kunst, Svetlik, Teska, Burian.