Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk 3282) stran řízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního.

Vláda předložila návrh na zřízení jmenovaných dvou ústavů sněmovně senátní v květnu roku 1921, a kulturní výbor senátu podal o něm zprávu dne 26. října 1921. Sněmovna senátu schválila osnovu zákona tak, jak ji pozměnil její kulturní výbor ve své schůzi dne 13. prosince 1921. Usnesení senátu doručeno bylo sněmovně poslanecké dne 15. prosince 1921 a přikázáno bylo výboru kulturnímu poslanecké sněmovny, aby o něm podal zprávu ve lhůtě 6 týdnů.

Vláda předložila svůj návrh na základě toho, že pan president republiky určil část fondu, sebraného k jeho 70. narozeninám, na zřízení těchto dvou ústavů a že vyslovil přání, aby ústavy ty byly zřízeny zákonem. Ústav Slovanský má zkoumati a poznávati slovanské země po stránce vědecké a zvláště po stránce praktické. Vědecké a zvláště hospodářské styky se slovanským světem jsou zajisté z předních úkolů našeho státu, jenž je k tomuto úkolu zvláště způsobilý i svým zeměpisným položením i svou historií. Na plnění tohoto úkolu závisí nejen kulturní rozvoj slovanských národů, nýbrž i upevnění slovanských států a tím také zajištění míru, a ne neméně též jejich hospodářský prospěch.

Ústav Orientální má sloužiti k vědeckému zkoumáni Orientu a k navazování kulturních a hospodářských styků na tom základě. Hospodářské styky s Orientem jsou pro náš stát velmi důležité, ježto Orient jest neb má býti největším odběratelem našich průmyslových výrobků a dodavatelem surovin. Proto nám třeba zkoumati vědecky kulturní a hospodářské poměry v Orientu a na tom základě rozšiřovati a prohlubovati tam naše styky.

Z těchto důvodů doporučuje se zříditi oba tyto ústavy co nejdříve a postaviti je na pevný základ zákona.

Vládní návrh tohoto zákona zřizuje tyto dva ústavy jako ústavy samostatné a samosprávné. Správa každého z nich má příslušeti presídiu, výboru a valnému shromáždění členů. Správa jmění však má příslušeti kuratoriu, a státu má náležeti dozor nad hospodářstvím ústavů. Presidium, výbor, kuratorium a první členy ústavu jmenuje president republiky a bližší organisace ústavů má býti upravena stanovami, které podle vládního návrhu mají býti vydány vládním nařízením.

V §§ 1-3 vládního návrhu vyslovená samostatnost a samosprávnost obou ústavů, jest však uvedena v pochybnost v § 4 a § 6. Jmenuje-li presidium a výbor president republiky a budou-li vydány stanovy vládním nařízením, nebudou to ústavy samostatné a samosprávné, nýbrž ústavy státní, neboli úřady. Jest ovšem správné, má-li první členy ústavu jmenovati president republiky, neboť jemu náleží původ a počátek. Avšak presidium a výbor zněli by si tito členové voliti sami, jakož i nové členy, ovšem se schválením presidenta republiky. A tak by si měli též vypracovati stanovy, se schválením vlády. Neboť členy budou jistě jmenováni znalci; a vláda, pracujíc o stanovách, musila by k tomu užíti jejich rady. Členové poznají též časem, v čem stanovy by nevyhovovaly, a na nich bude provésti potřebnou změnu. Z těchto důvodů usnesl se senát dáti §u 4 toto znění:

§ 4. První členy každého z obou ústavů jmenuje president republiky. Ti zvolí ze sebe první presidium a výbor, jejichž volbě třeba schválení presidenta republiky. Další nové členy volí valné shromáždění a schvaluje president republiky.

Vládní návrh obsahoval toto původní znění §u 4: "Presidium, výbor, kuratorium a první členy ústavů jmenuje president republiky."

Vládní návrh obsahoval toto znění v §u 5: "Státu náleží dozor nad hospodářstvím ústavů." Senát přeměnil toto znění následovně:

§ 5. Kuratorium každého ústavu jmenuje president republiky po návrhu vlády. Státu náleží dozor nad hospodářstvím ústavů.

Vládní návrh obsahoval § 6 tohoto znění "bližší organisace ústavu bude upravena stanovami, které budou vydány vládním nařízením."

Senát usoudil, že bližší organisace obou ústavů bude prvním úkolem prvních jmenovaných členů, jejich výboru a presidia. Rovněž byl toho názoru, že i pozdější potřebné změny v této organisaci mají býti ponechány ústavům samým. Platnost stanov a jejich změn ovšem učinil vázanou na. schválení vlády. Proto schválil § 6 v tomto znění:

§ 6. Bližší organisace ústavů bude upravena stanovami, které vypracuje valné shromáždění ústavů a schvaluje vláda.

Senát vložil do osnovy zákona nový paragraf o finanční stránce těchto ústavů. Základ příjmů obou ústavů tvoří předně fond věnovaný od pana presidenta republiky. Dále tvoří příjem ústavů dary a příspěvky těch, kteří mají zájem na úspěšném působení těchto ústavů. Dále příděly z důchodů státních.

Ježto částka, připadající z Masarykova fondu na oba ústavy, nestačí na jejich vybudování, věnoval Úřad pro zahraniční obchod vzhledem k jejich hospodářské důležitosti na základě usnesení min. rady ze dne 6. listopadu 1920 4,000.000 K pro základní fond obou ústavů, podle usnesení min. rady ze dne 21. dubna 1921 1,000.000 K pro knihovnu Slovanského ústavu, podle usnesení min. rady ze dne 9. června 1921 3,000.000 K pro zakoupení neb postavení budovy pro oba ústavy a 500.000 K pro knihovnu Orientálního ústavu a konečně 3,000.000 K na studijní cesty a exkurse.

Vzhledem k tomu přijat byl senátem nový § 7 tohoto znění:

§ 7. Základ příjmů obou ústavů tvoří fond věnovaný presidentem republiky, další příjmy jsou příděly ze státních důchodů, dary a příspěvky. §§ 1, 2, 3 a 8 schváleny byly senátem ve znění návrhu vládního.

Zpravodaj kulturního výboru poslanecké sněmovny přiklonil se k důvodům zpravodaje kulturního výboru senátu, senátora dra F. Mareše, a navrhl přijetí všech nových textů jednotlivých paragrafů oproti znění návrhu vládního. Kulturní výbor návrh svého zpravodaje schválil.

Resoluci přijatou senátem kulturní výbor poslanecké sněmovny nedoporučuje vzhledem k tomu, že státní dotace pro tyto ústavy musí býti povolena v rozpočtu rozpočtovým výborem.

Kulturní výbor poslanecké sněmovny tudíž navrhuje, aby slavná poslanecká sněmovna Národního shromáždění schválila připojenou osnovu zákona ve znění schváleném sněmovnou senátu.

V Praze dne 10. ledna 1922.

Zákon

ze dne ............................. 1922

o zřízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně

Ústav Slovanský.

§ 1.

Slovanský ústav jest samostatný a samosprávný ústav se sídlem v Praze, jehož účelem jest pěstovati a budovati vědecké a hospodářské styky se slovanskými zeměmi. Jemu náleží také vědecké zkoumání Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Ústav Orientální.

§ 2.

Orientální ústav jest samostatný a samosprávný ústav se sídlem v Praze, jehož účelem jest pěstovati a budovati vědecké a hospodářské styky s Orientem.

§ 3.

Správa každého tohoto ústavu přísluší presidiu, výboru a valnému shromáždění členů, správa jmění pak kuratoriu.

§ 4.

První členy každého z obou ústavů jmenuje president republiky. Ti zvolí ze sebe první presidium a výbor, jejichž volbě třeba schválení presidenta republiky. Další nové členy volí valné shromáždění a schvaluje president republiky.

§ 5.

Kuratorium každého ústavu jmenuje president republiky po návrhu vlády. Státu náleží dozor nad hospodářstvím ústavů.

§ 6.

Bližší organisace ústavů bude upravena stanovami, které vypracuje valné shromáždění ústavu a schvaluje vláda.

§ 7.

Základ příjmů obou ústavů tvoří fond věnovaný presidentem republiky, další příjmy jsou příděly ze státních důchodů, dary a příspěvky.

§ 8.

Zákon nabývá působnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři zahraničních věcí, školství a národní osvěty, průmyslu, obchodu a živností.