Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
I. volební období |
4. zasedání |
3336.
Vládní návrh.
Zákon ze dne
kterým se vláda zmocňuje zvýšiti přechodně úrokové rozpětí, stanovené v § 1 zákona ze dne 1. června 1889, čís. 91 ř. z. o poplatkových úlevách pro úvěrní a záložní spolky (pokladny pro úspory a půjčky).
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Vláda se zmocňuje, nařízením povoliti přechodně na dobu, po kterou toho budou vyžadovati mimořádné hospodářské poměry, aby úvěrní a záložní spolky (pokladny pro úspory a půjčky), jichž stanovy vyhovují podmínkám § 1 zákona ze dne 1. června 1889, č. 91 ř. z., směly beze ztráty poplatkových a daňových výhod a beze změny stanov zvýšiti dosavadní rozpětí úrokové míry; stanovené § 1 uvedeného zákona, nejvýše do 3%; splní-li podmínky, jež budou určeny nařízením. Den, kterým bude nutno opět snížiti rozpětí úrokové míry na 11/2% vyhlásí vláda nařízením.
§ 2
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí pro území republiky Československé mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus. Provésti jej náleží ministru financí.
Důvodová zpráva.
Národnímu shromáždění podán byl poslanci Josefem Mayerem a druhy návrh (tisk 1015 posl. sněm. 1. volební období, a zasedání) na změnu zákona ze dne 1. června 1889, č. y ř. z. o poplatkových úlevách pro úvěrní a záložní spolky (pokladny pro úspory a půjčky), směřující k tornu, aby dosavadní maximální hranice 50 Kč pro závodní podíly úvěrních a záložních spolku byla odstraněna a aby bylo zrušeno dosavadní omezení rozpětí mezi úrokovou mírou z vkladů a z půjček.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny zaujal k tomuto návrhu stanovisko zamítavé, usnesl se však na resolučním návrhu (tisk 1768 posl. sněmovny. I. volební období, 2. zasedání), kterým vládě bylo doporučeno, aby buď na základě zmocňovacího zákona vydala nařízení, nebo při řešení úpravy zákona o společenstvech navrhla doplnění příslušného zákona takto:
Odst. 8. § I. zákona ze dne I. června 1889, ř. r. bude míti následující znění
"- a jestliže míra úroková z půjček, počítajíc k ní vedlejší poplatky (příspěvky správní a pod.), přesahuje míru úrokovou ze vkladů úsporných nejvýše o 2%, nebo jestliže při větším rozpětí vyžádalo si společenstvo schválení svého revisního svazu resp. v nedostatku jeho svého zákonného revisora, který každý případ uděleného povolení jest zavázán oznámiti berní správě, v jejímž obvodu má společenstvo své sídlo."
Poněvadž k úpravě zákona o společenstvech v nejbližší době sotva bude přikročeno, a poněvadž se nedoporučuje zvýšiti dosavadní rozpětí míry úrokové, zabezpečující všeužitečný a nevýdělečný ráz raiffeisenek, změnou zákona ze dne z června 1889, č. 91 ř. z., trvale, podává vláda, vyhovujíc resolučnímu návrhu rozpočtového výboru poslanecké sněmovny, osnovu zákona, kterým by byla zmocněna, nařízením povoliti přechodně na dobu, po kterou toho budou vyžadovati mimořádné hospodářské poměry, aby úvěrní a záložní spolky směly zvýšiti dosavadní zákonné rozpětí 11/2% mezi úrokovou mírou z vkladů a z půjček na 2%, po případě 3 %, a obnoviti zase dřívější zákonný stav po návratu normálních poměrů.
Aby zamezen byl průtah, aby dále byly ušetřeny náklady spojené se změnou stanov, jíž byly bylo znovu třeba po zavedení dřívějšího stavu, a nebyla zatížena soudní agenda, má býti přechodní zvýšení úrokového rozpětí provedeno beze změny stanov pouhým usnesením valné hromady, po případě při rozpětí od 2% až do 3% se schválením svazu nebo jiného zákonného revisora.
Působnost zákona obmezuje se na území republiky Československé mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus, poněvadž v těchto zemích není zákonných ustanoveni, odpovídajících ustanovením zákona ze dne 1. června 1889, č. 91 ř. z.
Po stránce formální se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova byla přikázána jak poslanecké sněmovně, tak ho schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému brzkému padání zprávy.
V Praze dne 5. ledna 1922
Ministr financí
Aug. Novák