Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění

3335.

Antrag

der Abgeordneten Dr. Schollich, Pittinger, Dr. Petersilka, Simm, Dr. Kafka und Genossen

betreffend die Verlegung des Standortes der deutschen Universität in Prag.

Das Abgeordnetenhaus der Čechoslavakischen Republik walle beschließen;

Gesetz

vom ..........................

betreffend die Verlegung des Standortes der deutschen Universität in Prag.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschossen:

§ 1

Die aufgrund des Gesetzes vom 28. Feber 1882, Z. 2 R. G. Bl. in Prag bestehende deutsche Universität wird nach Reichenberg verlebt.

§ 2

Die Regierung hat die Vorarbeiten für diese Verlegung in Angriff au nehmen und die hiefür notwendigen Kredite für die nächstfolgenden Jahre auf verfassungsmäßigem Wege in Anspruch zu nehmen. Für das ablaufende Jahr ist im Sinne des Art. III. des Finanzgesetzes für das Jahr 1921 vorzugehen.

§ 3.

Zur Durchführung der Universitätsverlegung wird dem Ministerium für Schulwesen und Volkskultur ein Beirat zur Seite bestellt, welcher aus dem Rektor der deutschen Universität und je einem Vertreter ihrer Fakultäten besteht. Die Vertreter der Fakultäten werden von den einzelnen Professorenkollegien gewählt. Insofern durch die Verlegung die Interessanter Karls - Universität in Prag berührt werden, wird ein auf die gleiche Weise gebildeter Beirat dieser Universität beigebogen.

Die beiden Beiräte können zu gemeinsamen Sitzunken zusammentreten.

§ 4.

Die Verlegung der deutschen Universität äst - unbeschadet der Bestimmungen des § 5 derart durchzuführen, daß sämtliche Fakultäten und akademische Behörden m einem und demselben Semester ihre Tätigkeit in dem neuen Standorte der Universität aufnehmen können.

Von diesem Zeitpunkte ab führt die Universität den Namen ťDeutsche Universität in ReichenbergŤ.

§ 5.

Mit dem Sommersemester 1922 wird in Reichenberg eine staatliche Studienbibliothek errichtet, welche im Zeitpunkte der Verlegung der Deutschen Universität (§ 4) den Charakter einer allgemeinen und Universitätsbibliothek erhält.

Dieser Bibliothek sind vom Sommer Semester 1922 angefangen Pflichtexemplare aller in der Čechoslovakischen Republik in deutscher Sprache erscheinenden Druckschriften zu liefern.

Inwieweit die allgemeine und Universitätsbibliothek in Prag aus ihren Bücherbeständen Exemplare an die Reichenberger Bibliothek abzugeben hat, wird nach Anhörung der beiden Beiräte (§ 3) durch Verordnung bestimmt.

§ 6.

Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur betraut, welches mit den anderen beteiligen Ministerien das Einvernehmen zu pflegen hat.

§ 7.

Dieses Gesetz tritt am Tafle der Kundmachung in Kraft.

Bedeckung:

Die Universitätsverlegung wird selbstverständlich mit großen Kasten verbunden sein, welche rund auf 500 Millionen Kronen veranschlagt werden können. Die Bedecken für diesen Betrad kann aber keine Schwierigkeit bieten, weil die Befestigen des Friedenszustandes von Jahr zu Jahr ein beträchtliches Sinken der gegenwärtig auf das Äußerste Sessionen militärischen Ausladen herbeiführen muß. Es ist selbstverständlich, daß das, was in militärischer Hinsicht erspart wird, für die kulturellen Notwendigkeiten zu verwenden ist, die allzulange und ungebührlich vernachlässigt worden sind. Übrigens ist von dem Betraue von 500 Millionen Kronen ein erheblicher Teil deshalb in Abzug zu bringen, weil auch dann, wenn die deutsche Universität in Prag bliebe, erhebliche Beträfe für ihre Ausgestalten, die gegenwärtig infolge des Kriegs und Nachkrigsverhältnissen stark zurückbegeben ist, aufgewendet werden müßten. So möchte namentlich das schon in österreichischer Zeit projektierte Kollegienhaus endlich einmal in Angriff genommen werden.

Begründung.

Es fällt den Unterzeichneten nicht leicht, diesen Antraf zu stellen. Die akademischen Lehrer empfinden auf das lebhafteste, daß die Universität durch eine geschichtliche Entwicklung von mehr als fünfeinhab Jahrhunderten, sowie durch zahlreiche persönliche und Kulturbezienhungen der Gegenwart mit Prag verbunden ist. Wenn wir nach mehr trotzdem die Verlegung beantragen, so geschieht dies in der Überzeugung, daß das weitere Gedeihen der Universität und aller Kreise, die auf sie angewiesen sind, die Verlegung unabweislich erfordert. Dies ergibt sich aus den folgenden Ausführungen;

1. Es bedarf in unserer demokratischen Zeit keines weiteren Nachweises, daß eine mit allen Seiten des Kulturlebens so eng verflochtene Hochschule wie die Universität ihre Aufhaben völlig nur inmitten der Volkskreise zu erfüllen vermag, denen zu dienen sie bestimmt ist. Nicht die leichtere Zugänglichkeit stellen wir in den Vorderrund, sondern die geistige und sittliche Wechselwirkung zwischen der Universität und dem Volke und die sozialen Gesichtspunkte. Vollends die Zukunftsaufgaben der Universität als Mittelpunkt aller Volksbildungsbestrebungen erfordern ihre engste räumliche Verbindung mit dem Volksleben.

2. Prag bietet besonders seit dem staatstaatlichen Umschwünge nicht mehr Raum für alle Kräfte; die ihm zuströmen. Es hat insbesondere mehr Hochschulen, als es verträgt. Das klinische und Sektionsmaterial reicht nicht aus für zwei große medizinische Fakultäten. Unterkunft und Beköstigung der Studierenden begegnen wachsenden Schwierigkeiten und sind für die meisten unerschwinglich worden. Das Studium in absentia hat infolgedessen an beiden Hochschulen einen bedenklichen Umfang erreicht und schädigt die Ausbildung der Studierenden und aller Kreise, die dereinst auf deren Leistungen angewiesen sind. Daß es nicht so weiter gehen kann, weiß jeden, der die Verhältnisse kennt. Großzügige Fürsärge für die Unterkunft, für die Verpflegen und für die Gesundheit und körperliche Ertüchtigung der Studierenden sind ein unabweichliches, in Prag aber kaum zu erfüllendes Gebot. Die Entlastung dieser Frage liegt in dringenden Interesse gesunder Unterrichts-, Wohnung und Siedlungspolitik.

3. Ähnlich liegen die Dinge für den Lehrkörper der Universität. Hier ist zudem darauf hinzuweisen, daß die deutsche Universität überwiegend auf Berufungen von auswärts angewiesen ist, diese müssen aber schon wegen der Prager Wohnungsnot, aber auch wegen der unerquicklichen nationalen Verhältnissen wachsenden Schwierigkeiten begegnen.

4. Durch die Verlegung würde die nationale Reibungsfläche eingeschränkt werden. Wie sehr es nicht nur im Interesse des Studiums, sondern auch des Staates gelegen wäre braucht nicht erst ausgeführt zu werden. Aber wir können nicht umhin darauf hinzuweisen, daß es sich dabei um eine Kulturangelegenheit handelt, die Herzenssache der deutschen Professoren und der deutschen Studentenschaft, ja aller deutscher Bürger des Staates ist. Daß die Verlegung in der Tat von allen Volkskreisen gefordert wird, erhellt daraus, daß alle deutschen Parteien anläßlich der Beratung des letzten Staatsvoranschlages auf die Verlegung der Universität abzielende Resolutionen träge im Senate eingebracht haben. Unter Beteiligung aller deutschen Kreise besteht eine eigene Geschäftsstelle für die Verlegung der deutschen Hochschule aus Prag, welche dem Präsidenten der Republik, der Regierung und den beiden Häusern der Nationalversammlung eine eingehende Denkschrift zur Begründung dieser Volksforderung vorgelegt hat. Desgleichen haben fast sämtliche deutsche Bezirke und Städte, zahlreiche deutsche kulturelle Vereinigungen und zu diesem Zwecke einberufene Versammelten von den staatlichen Instanzen die Verlegung verlangt. Würde sie verweigert, so würde dies ebenso ungünstig wirken, wie ihre großzügige Erfüllung günstig.

5. Um die Wahl dies Standortes zu begründen, wird folgendes bemerkt;

Es kann sich nicht darum handeln, die Universität in eine deutsche Stadt hinein zu verlegen, sondern nur darum, in der Mähe eines bereits bestehenden Kulturen Wirtschaftszentrums eine neue Universitätssiedlung zu begründen. Der Anschluß an ein solches Zentrum ist nicht nur aus kulturellen und wirtschaftlichen Gründen, sondern auch wegen der Beschaffung des klinischen und Leichenmateriales für den medizinischen Unterricht geboten.

In Reichenberg sind alle Vorbedingungen in höherem Maße gegeben, als in irgend einer anderen Stadt des Staatsgebietes und jedenfalls in einem für die Bedürfnisse der Universität völlig au reichendem Maße. Dazu kommt aber noch, daß Reichenberg über ein für die Begründung einer Universitätssiedlung hervorwagend geeignetes Gelände verfügt, daß voraussichtlich unentgeltlich zur Verfügung stände, daß die Stadt und die etwa beteiligten angrenzenden Gemeinden gewillt und in der Lage sind, alle Anforderungen zu erfüllen, die etwa sonst noch hinsichtlich der Errichtung von Wahngebäuden für das Universitätspersonal und hinsichtlich der Beihilfe zu den Wohlfahrsaufgaben der Studierenden billigerweise gestellt werden können, und daß es den beteiligten Kreisen voraussichtlich auch gelingen wird, die dazu erforderlichen Kapitalien zu beschaffen. An keinem anderen Orte ständen endlich so viele und so geeignete Gebäude zur Verfügung, wie in Reichenberg, wo Teile der Universität bis zur Errichtung und Einrichtung der endgültigen Baulichkeiten vorläufig unterzubringen.

6. Damit ist auch die Frage des Provisoriums angeschnitten. Angesichts der Notlage der Universität in Prag ist es dringend geboten, daß die Verlegung möglichst beschleunigt werde. Aber nur die Verlegung der ganzen Universität und nur in die Stadt, in der sie dauernd verbleiben soll. Es widerspricht dem Wesen der Universität als einer Arbeitsgemeinschaft aller ihrer Fakultäten, daß die eine oder andere derselben von dem Ganzen, wenn noch nur vorübergehend, räumlich abgetrennt werden. Daher die Bestimmung des § 4 des Entwurfes, daß die Verlegung derart durchzuführen ist, daß sämtliche Fakultäten und Behörden ihre Tätigkeit am neuen Standtorte im fähigen Semester aufnehmen können. Das beging aber zecht, daß die Gebäude bis zu diesem Zeit punkte fertigstellt, und eingerichtet seien. Wie bereits erwähnt, stehen in Reichenberg dem Staate zahlreiche Gebäude zur Verfügung, die in kurzer Zeit und mit verhältnismäßig geringen Kosten vor vorläufigen Unterbringung solcher Teile der Universität hergerichtet werden können, welche keine umständlichen technischen Vorkehrungen erfordern. Wird von dieser Möglichkeit Gebrauch gemacht, so wird es die Verlegung der Universität beschleunigen und die Verteilung der Bauaufwände auf einen längeren Zeitraum erleichtern.

7. Zu den der Universität nötigen Anstalten, deren Einrichtung längere Zeit erfordert, gehört besonders die Universitäts biblioathek. Sowohl wehen der Schwierigkeit planmäßiger Bücherbeschaffungen als auch um die Pflichtenexernplare zu sichern, welche die Herausgeber von Druckwerken an öffentlichen Bibliotheken abzugeben haben, ist im § -5 vorgesehen, daß mit der Errichtung der Bibliothek im Sommersemester 1922 begonnen werde.

8. Die Durchführung der Verlegung und die zweckmäßige Einrichtung der Universität am neuen Standorte setzt stete Fühlung der Universitätsverwaltung mit der Universität voraus. Um diese zu organisieren, sieht §; 3 des Gesetzentwurfes seinen akademischen Beirat voraus. Da es sieh um die Auseinandersetzung mit der Karls - Universität handelt, würde es sich empfehlen, daß auch diese und in bleicher Weise einen Beirat bestelle, der hinsichtlich solcher Angelegenheiten, die das Interesse beider Universitäten berühren, mit dem von der deutschen Universität eingesetzten Beiräte in Verbindung zu treten hätte.

Prag, am 15. Dezember 1921.

Dr. Schollich Pittinger, Dr. Petersilka, Simm, Dr. Kafka, Zierhut, Dr. Lodgman, Dr. Radda, Matzner, Mark, Böhr, Schälzky, J. Mayer, Böllmann, Dr. Brunar, Křepek, Kraus, Dr. E. Feyerfeil, Budig, Scharnagl, Patzet, Ing. Jung.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921

Překlad

3335.

Návrh

poslanců dra Schollicha, Pittingera, dra Petersilky, Simma, dra Kafky a druhů

na přeložení sídla pražské německé university.

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ............................

jímž se překládá sídlo pražské německé university

Národní, shromáždění Československé republiky usneslo se na tamto zákoně:

§ 1.

Německá universita podle zákona ze dne 28. února 1882, čís. 24 ř. z. zřízená v Praze, překládá se do Liberce.

§ 2.

Vláda nechť zahájí předběžné práce pro toto přeloženi a postará se podle ústavy o úvěry na příští léta pro to potřebné. Pro letošní rok budiž jednáno podle čl. III. finančního zákona na rok 1921.

§ 3.

Ministerstvu školství a národní osvěty, aby toto přeložení mohlo provésti, dává se k ruce rada, skládající se z rektora německé university a po jednom zástupci její fakult. Jednotlivé profesorské sbory si volí zástupce fakult. Pokud přeložením budou dotčeny zájmy pražské university Karlovy, budiž přibrána týmž způsobem utvořená rada této university.

Obě rady mohou se scházeti ke společným schůzím.

§ 4.

Německá universita budiž přeložena -bez újmy ustanovení §u 5 - tak, že všechny fakulty a akademické úřady mají v novém sádle university počíti se svou činnosti v jednom a témž semestru. Od této chvíle nese universita jméno ťNěmecká univerzita v LiberciŤ.

§ 5.

V letním semestru 1922 zřídí se v Liberci státní studijní knihovna, která v době přeložení německé university (§! 4) obdrží ráz všeobecné a universitní knihovny

Této knihovně buďtež od letního semestru 1922 odváděny povinné výtisky všech tiskopisů, vycházejících v Československé republice v německé řeči.

Pokud má odevzdati všeobecná a universitní knihovna pražská ze svých knih výtisky liberecké knihovně, ustanoví se po slyšení obou rad:(§ 3) nařízením.

§ 6.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministerstva školství a národní osvěty, které nechť se dohodne s ostatními zúčastněnými ministerstvy.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni.

Úhrada

Přeložení university bude ovšem spojeno s velkými náklady, které možno odhadovati asi na 500 milionů korun. Úhrada této částky nemůže však činiti potíží, poněvadž upevňování mírového stavu musí rok od roku přivoditi značné snížení vydání na vojsko, jež nyní dostoupilo vrcholu. Jest tedy samozřejmé, že toho, co se uspoří na vojsku, dlužno užíti pro osvětové potřeby, jež jsou jíž příliš dlouho a nepatřičně zanedbávány. Mimo to z 500 milionů korun dlužno odečísti značný díl proto, že i tehdy, zůstane-li německá universita v Praze, dlužno užiti značného peníze na její vybavení, jež nyní válkou a poválečnými poměru zůstalo silné pozadu. Tak mohla by se jmenovitě konečně již jednou začíti s přednáškovou budovou, projektovanou již za Rakouska.

Odůvodněni.

Pra podepsané není lehko podávati tento návrh. Akademičtí učitelé silně pociťují, že universita jest spoutána s Prahnu historickým vývojem přes pět a půl století, jakož i mnoha osobními a osvětovými vztahy přítomnosti. Jestliže nyní přes to navrhujeme její přeložení, pak se to děje v přesvědčení, že další zdar university a všech vrstev, které jsou na ni odkázány, vyžaduje neodvratně, aby byla i přeložena. Vysvítá to z těchto vývodů:

1. V naší demokratické době netřeba dalšího důkazu, že vysoká škola, jako universita, spojená tak úzce se všemi stránkami kulturního života, může plně splniti své úkoly jen uprostřed vrstev národa, jemuž sloužiti jest určena. Nestavíme zde do popředí snadnější přístupnost, nýbrž duševní a mravní vzájemné působení mezi universitou a lidem a sociálním hlediska. Splněni úkolů, které čekají v budoucnosti universitu jako středisko všech snah o vzděláni lidu vyžaduji prostorově nejužšího spojení se životem národa.

2. Praha neposkytuje, zvláště od státního převratu více místa pro všechny síly, které jí připlývají. Zvláště má více vysokých škol než snese. Klinický a pitevní materiál nestačí pro dvě lékařské fakulty. Ubytování a stravování studentů se setkává s rostoucími potížemi a pro většinu stalo se snepřístupným. Studovati in absentia nabylo následkem toho na obou vysokých školách povážlivého rozsahu a poškozuje vzdělání studentů a všech vrstev, které jsou napříště odkázány na jejich výkony. Že to tak dále jíti nemůže, ví každý, kdo zná poměry. Rozsáhlá péče o ubytování, o zásobování a o: zdraví a tělesnou zdatnost studentů jsou příkazem, jehož nelze odsunovati, který však v Praze sotva se dá, splniti. Odstranění této otázky jest v naléhavém zájmu zdravé vyučovací bytové a osidlovací politiky;

3. Stejně se tomu má s učitelským sborem universitním. Zde dlužno především poukázati na to, že německá universita jest převážně odkázána na povoláváni z ciziny, tato se musí však pro pražskou bytovou nouzi, avšak také pro neutěšené národní poměry, setkávati s rostoucími potížemi.

4. Přeložením zmenšila by se i národní třecí plocha. Jak bylo by to výhodné nejen v zájmu studia, nýbrž i státu, netřeba teprve dovozovati. Nemůžeme však přejiti, nepoukázavše na to, že zde jde o osvětovou záležitost, kterou mají na srdci nejen němečtí profesoři a studentstva, nýbrž i všichni němečtí občané státu. Že si přeloženi ve skutečnosti žádají všechny vrstvy národa, vysvítá z toho, že všechny německé strany při poradě o posledním státním rozpočtu padaly v senátě resoluční návrhy, aby byla universita přeložena. Za účasti všech německých vrstev máme vlastní jednatelství na přeložení vysokých německých škol z Prahy, které předložilo presidentu republiky, vládě a oběma sněmovnám Národního shromáždění zevrubný pamětní spis, odůvodňující tento požadavek národa. Rovněž skoro všechny německé okresy a města, mnoho německých osvětových sdružení a schůze svolané za tímto účelem, žádaly na státních úřadech přeloženi. Bude-li to odepřeno, bude to působiti pravě tak nepříznivě, jako rozsáhlé splnění tohoto požadavku příznivě.

5.Abychom odůvodnili volbu místa, upozorňujeme na toto:

Nemůže jíti o to, nepřeložiti universitu do některého německého města, nýbrž jen ta, založiti v blízkostí již trvajícího osvětového a hospodářského střediska nové sídlo university. Připojení k takovémuto středisku lest nutno nejen z osvětových a hospodářských důvodů, nýbrž i pro opatřování klinického materiálů a mrtvol pro lékařské vyučování.

U Liberci vyskytují se všechny podmínky ve zvýšeném měřítku; než v některém jiném městě státního území a jisté v úplné dostatečné míře pro potřeby university. Mimo to Liberec má k valnému použití pro řízení university výborně se hodící pozemky; které, jak lze předvídati, dá k volnému použití bezplatné, a město a snad zúčastněné sousední obce jsou ochotny a s to, aby splnily všechny požadavky, které by se mohly lacino opatřiti, snad ještě stran zřízení obydlí pro universitní personál a stran pomůcek k dobročinným úkolům pro studující a zúčastněným vrstvám, jak lze předvídati, také se podaří opatřiti k tomu potřebné peníze. Na žádném jiném místě není konečně tolik a tak vhodných budov, jichž lze použiti, jako v Liberci, kde bylo by lze prozatím ubytovati části university, dokud nebudou zřízeny a zařízeny trvalé budovy.

6. Tím jme se dotkli také otázky provisoria. Vzhledem k nouzi university v Praze jest naléhavě nutno, aby se přeložení pokud možno urychlilo. Avšak jen přeloženi celé university a jen do města, v němž by zůstala trvale. Odporuje povaze university, jako pracovní pospolitosti všech jejich fakult, aby jedna nebo druhá bylá ad celku prostorově oddělena, byť i jen přechodně. Proto se stanoví v §u 4 návrhu, že přeložení dlužno provésti takovým způsobem aby všechny fakulty a úřady mohly zahájiti svou činnost v novém sídle v témž semestru. Avšak podmínkou pro to není, aby budovy do této doby byly hotové a zařízené. Jak již zmíněno, stát má v Liberci mnoha budov k volnému použití, jež by se daly v krátké době s poměrně nepatrnými náklady zaříditi pro prozatímní ubytování takových částí university a které by nevyžadovaly rozsáhlých technických opatření. Použije-li se této možnosti, urychlí se přeložení university a ulehčí se rozdělení stavebního nákladu na delší dobu.

7. K ústavům, jichž universita potřebuje a jejichž zařízení vyžaduje delší doby, náleží zvláště universitní knihovna. Jak pro potíže podle plánu opatřovati knihy, tak i aby se zajistily povinné výtisky, které vydavatelé tiskopisů mají odevzdávati veřejným knihovnám, jest v §u 5.ustanoveno, že se má počíti se zařizováním knihovny v letním semestru 1922.

8. Přeložení a účelné zařízení university v novém stanovišti předpokládá stálý styk universitní správy s universitou. Aby byl organizován, opatřuje § 3 návrhu zákona akademickou radu. Poněvadž jde o rozdělení s Karovou universitou, doporučovalo by se, aby i tato stejným způsobem ustanovila radu, která by vyjednávala o takových věcech, které se týkají zájmů obou universit s radou, zřízenou německou universitou.

V Praze dne 15. prosince 1921.

Dr. Schollich, Pittinger, dr. Petersilka, Simm, dr. Kafka, Zierhut, dr. Lodgman, dr. Radda, Matzner, Mark, Böhr, Schälzky, J. Mayer, Böllmann, dr. Brunar, Křepek, Kraus, dr. F. Feyerfeil, Budig, Scharnagl, Patzel, inž. Jung.