Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
I. volební období |
4. zasedání |
Původní znění
3333.
Antrag
des Abgeordneten Dr. Rudolf Lodgman und Genossen
wegen Aufhebung des Gesetzes vom 15. April 1920, Nr. 337 S. d. G. u. V., mit weichem die Regierung ermächtigt wurde, Verfügungen zur Regelung der durch den Krug hervorgerufenen ausserordentlichen Verhältnisse zu treffen.
Das hohe Abgeordnetenhaus wolle beschliessen
Gesetz
vom 1921.
womit das Gesetz vom 15. April 1920, Nr. 337 S. d. G. u. V., mit welchem die Regierung ermächtigt wurde, Verfügungen zur Regelung der durch den Krieg hervorgerufenen ausserordentlichen Verhältnisse zu treffen, aufgehoben wird.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Das Gesetz vom 15. April 1920, Nr. 537 S. d. G. u. V., mit welchem die Regierung ermächtigt wurde, Verfügungen zur, Regelung der durch den Krieg hervorgerufenen ausserordentlichen Verhältnisse zu treffen ist hiermit aufgehoben.
§ 2.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft.
§ 3.
Mit der Durchführung werden alle beteiligten Minister beauftragt.
Begründung
Der obige Gesetzentwurf beabsichtigt einem Zustande ein Ende zu bereiten, welcher sich heute durch nichts mehr rechtfertigen lässt. Abgesehen davon, dass die Kriegsverhältnisse nicht mehr zum Anlasse genommen werden können, um eine Regierung mit Gesetzesvollmachten auszustatten, weil der Krieg seit drei Jahren beendet ist, ist auch nicht abzusehen, warum sich die gesetzgeberische Gewalt sollte in einer Zeit ausschalten lassen, in welcher es ja in ihrem Belieben liegt, jederzeit und mit der gewünschten Raschheit allfällige Verfügungen auf dem Gebiete der Gesetzgebung zu treffen.
Das Gesetz vom 15. April 1920, Z. 537 ist auch durchaus nicht immer sinngemäss angewendet werden. Als Beweis hierfür sei die Regierungsverordnung vom 27. Juli 1920, Z.524 angeführt, mit weicher die Versicherungsanstalten ermächtigt wurden, von den Versicherungsnehmern Zuschläge zu den Prämien einzugeben. Diese Verordnung kann mit nichts, auch nicht mit dem Ermächtigungsgesetze gerechtfertigt werden; diesem Gesetze liege doch offenbar die Absicht zugrunde, in dringenden Fällen, welche durch die Kriegsverhältnisse hervorgerufen wurden, rasche Abhilfe zu schaffen, um die Allgemeinheit vor sonst eintretenden Gefahren auf dem volkswirtschaftlichen oder Gesundheitsgebiete zu schützen. Zu diesem Zwecke sieht auch der § 2 Strafen wegen Übertretungen solcher Verordnungen vor. Nichtsdestoweniger hat die Regierung mit der erwähnten Verordnung auf einem rein privat wirtschaftlichen Gebiete eingegriffen, dem internationalen Versicherungskapital erhöhte Prämien gesichert und ist hiebei nicht einmal vor einem unerhörten Eingriffe in bestehende Privatverträge zurückgeschreckt, indem denn zweiten Vertragsteile, dem Versicherungsnehmer nicht einmal die Möglichkeit belassen wurde, auf Grund der neuen Prämien vom Vertrage zurückzutreten! Die ganze Rechtsverworrenheit unserer Zeit spiegelt sich in dieser Verordnung wieder, rücksichtslos wird in bestehende Rechte zu Gunsten eines Teiles eingegriffen, ja, Welche Verwirrung das Ermächtigungsgesetz im Gefolge hatte, das geht so recht aus dem § 5 letztem Absätze der Verordnung hervor, welcher besagt: dass der Versicherungsnehmer in rücksichtwürdigen Fällen um die Bewilligung von drei Zahlungsraten "ansuchen" kann. Selbstverständlich bei der Versicherungsanstalt, in deren Belieben es steht, das "Ansuchen" zu bewilligen oder nicht, das heisst den Vertragsteilen wird es anheim gestellt, sich über allfällige von der Verordnung abweichende Zahlungsbedingungen zu einigen, was ja ganz selbstverständlich ist, in der Praxis aber eben am Interesse der Versicherungsanstalten scheitern dürfte. Dazu kommt noch die Ungeheuerlichkeit, dass die Nichtzahlung der Prämien nicht etwa bloss die Folge der Privatrechtsklage mit folgender Exekution nach sich zieht, sondern dass "Übertretungen" dieser Verordnung nach § 2 des Ermächtigungsgesetzes unter politischer Strafsanktion steht! Wenn also zum Beispiel die Versicherungsanstalt die Höhe des Teuerungszuschlages nicht oder nicht schriftlich bekannt gibt, wenn der Versicherungsnehmer diesen Teuerungszuschlag nicht gleichzeitig mit der Prämie bezahlt, wozu sie nach § 5 der Verordnung "verpflichtet" sind, so begehen sie nach dem - Wortlaute des Gesetzes eine "Übertretung" und können nach 2 des Ermächtigungsgesetzes mit Arrest bis zu 6 Monaten oder mit einer Geldstrafe bis zu 20.000 K bestraft werden! Solche handgreifliche Sinnwidrigkeit zeigen doch zur Genüge, wohin wir mit der sogenannten Kriegsverordnungsgewalt gekommen sind und dass es höchste Zeit ist, mit derartigen Ermächtigungen endgiltig aufzuräumen.
Aus diesen Gründen stellen die Gefertigten den obigen Antrag.
Prag, am 15. Dezember 1921.
Dr. Lodgman, Dr. Schollich, Ing. Kallina, Dr. Keibl, Röttel, Mayer J. Scharnagl, Zierhut, Bobek, Dr. Brunar, Dr. Baeran, Dr. Radda, Kraus, Matzner, Dr. Luschka, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Spina, Mark, Schubert, Budig, Dr. Petersilka.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
I. volební období |
4. zasedání |
Překlad
3333.
Návrh
poslance dra Rudolfa Lodgmana a druhů
na zrušeni zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou.
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti
Zákon
ze dne 1921.
jímž se ruší zákon ze dne 15. dubna 1920; č. 337 Sb. z. a n., kterým sel vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1:
Zákon ze dne 15. dubna 1920, č.537 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou, se tímto ruší.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 5.
Provedení ukládá se všem zúčastněným ministrům.
Odůvodněni.
Výše uvedený návrh zákona zamýšlí ukončiti stav, jenž se dnes nedá ničím více ospravedlniti. Nehledě k tomu, že poměry způsobené válkou nemohou býti více pohnutkou k tomu, aby se vládě udělovala zákonitá plná moc, poněvadž válka jest již tři letu ukončena, nelze také pochopiti, proč by se zákonodárná moc měla nechati vyloučiti v době, kdy podle libosti může každé chvíle a s žádanou rychlostí činiti případná opatření na poli zákonodárném.
Zákona ze dne 15. dubna 1920, č.557 Sb. z. a n., neužívalo se též vždy podle jeho smyslu. Jako důkaz budiž uvedeno vládní nařízení ze dne 27. července 1920, č. 524 Sb. z. a n., jímž pojišťovny byly zmocněny vybírati od pojistníků přirážky k pojistnému. Toto nařízeni nemůže se ospravedlniti ničím, také ne zmocňovacím zákonem; v tomto zákoně přece byl zřejmě obsažen úmysl, poskytnouti rychlé pomoci v náhlých případech způsobených válečnými poměry, aby se veřejnost uchránila nebezpečí na poli hospodářském nebo zdravotním, které by se jinak dostavilo. K tomuto účelu stanoví také § 2 tresty pro přestupky takových nařízení. Přes to vláda zasáhla zmíněným nařízením do čistě soukromo - hospodářského oboru, zajistila mezinárodnímu pojišťovacímu kapitálu zvýšené pojistné a nezalekla se při tom ani neslýchaného zasažení do sjednaných soukromých smluv, neboť druhé smluvní straně pojistníků, nebylo ani umožněno pro nové pojistné ustoupiti od smlouvy. Celý právní zmatek naší doby zrcadlí
se znovu v tomto nařízení, bezohledně se zasahuje do platných práv ve prospěch jedné části, ano, jaký zmatek nastal následkem zmocňovacího zákona, vysvítá dobře z posledního odstavce §u 5 zmíněného nařízení, jenž praví, že pojistník v případech uvážení hodných může "žádati" o povolení tří lhůt platebních. Samozřejmě u pojišťovny, na jejíž vůli záleží, vyhoví-li této "žádosti" čili nic, to jest smluvním stranám se ponechává na vůli dohodnouti se o případných platebních podmínkách odchylujících se od nařízení, což se docela samo sebou rozumí, v praxi však ztroskotá na zájmu pojišťovny: K tomu se druží ještě ta nehoráznost, že neplacení pojistného nemá za následek snad jen soukromo - právní žalobu s následující exekucí, nýbrž že "přestupky" tohoto nařízení podle §u 2 zmocňovacího zákona trestají politické úřady. Když tedy na příklad pojišťovna neoznámí vůbec anebo nikoliv písemně výši drahotního přídavku, když pojistník nezaplatí tohoto drahotního přídavku současně s pojistným, k čemu jsou podle §u 5 nařízení "povinni", spáchají podle doslovného znění zákona "přestupek" a mohou podle §u 2 zmocňovacího zákona býti potrestáni vězením do 6 měsíců nebo peněžitou pokutou až do 20.000 Kč: Takové očividné nesmyslnosti ukazují dostatečně, kam jsme došli s tak zvanou mocí vydávati nařízení způsobená válkou, a že jest nejvyšší čas, aby se konečně učinila přítrž podobným zmocněním.
Z těchto důvodů podávají podepsaní výše uvedený návrh.
V Praze dne 15. prosince 1921.
Dr. Lodgman, dr. Schollich, inž. Kallina, dr. Keibl, Röttel, Mayer J., Scharnagl, Zierhut, Bobek, dr. Brunar, dr. Baeran, dr. Radda, Kraus, Matzner, dr. Luschka, dr. E. Feyerfeil, dr. Spina Mark, Schubert, Budig, dr. Petersilka.