Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
I. volební období |
4. zasedání |
3332.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..................1921.
jímž se mění a doplňují ustanovení živnostenského řádu o živnostech tiskových.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
živnostenský řád ze dne 20. prosince 1859, č. 227 ř. z. ve znění, upraveném ministerskou vyhláškou ze dne 16. srpna 1907, čís. 199 ř. z. mění se a doplňuje takto:
§ 1, odstavec 3. doplňuje se:
55. živnosti rozmnožující mechanicky neb chemicky výrobky literární a umělecké tiskem s výšky (knihtiskárny a pod.).
56. živnosti rozmnožující mechanicky neb chemické výrobky literární a umělecké tiskem s plochy neb hloubky (kamenotiskárny, měditiskárny, ocelotiskárny a pod.).
V § 15 zrušují se položky č. 1. a 2.
§ 21 se zrušuje a zní na příště takto: Obchod obmezený na knihy školní a modlitební, na kalendáře a obrazy svatých jest živností svobodnou.
Rovněž jest živností svobodnou obchod s výrobky tiskovými, které mojí sloužiti toliko potřebám živností a tržby neb potřebám domácího neb společenského života, aniž mohou býti pokládány za výrobky umělecké (školní sešity, ceníky, lístky pohlednicové a blahopřejné, cedulky o pronájmu, účtové blankety, rozvrhy hodin, psací sešity, kontokorenty, štítky na knihy a na psací sešity, archy k modelování a omalování, obrázky otiskové, předlohy lupenkářské, archy blahopřejné, tiskopisy k účelům průmyslovým; kancelářským, reklamním a pod.).
Zákon tiskový stanoví, za jakých podmínek jest dovoleno prodávati jiné výrobky tiskové, zejména časopisy.
V §§ 23, 57 a 142 zrušují se ustanovení, týkající se živností uvedených v § 15 živnostenského řádu položka 1. a 2.
Za § 13 a) vsune se § 13 b) tohoto znění: K nastoupení živnosti knihkupecké, antikvariátu, obchodu s předměty uměleckými a obchodu s hudebninami jest kromě požadavků všeobecných (§§ 2 až 10) potřebí ještě průkazu způsobilosti.
Od předložení průkazu způsobilosti jsou osvobozeny:
a) osoby s plným vysokoškolským vzděláním.
b) osoby, které prokáží, že byly činny po dobu nejméně 6 let jako bibliotekáři veřejných knihoven neb jako archiváři veřejných archivů.
Jinak průkaz budiž podán výučným listem aneb učebními vysvědčeními o řádně ukončeném poměru učebném a vysvědčením o služební době alespoň dvouleté v živnosti téhož druhu, při čemž celé zaměstnání obsahujž dobu alespoň 5 let.
Průkaz ten může zcela neb z části nahrazen býti vysvědčením o odbyté s prospěchem návštěvě učiliště, které bylo uznáno k tomu za způsobilé. Vysvědčení služební však budiž i v tomto případě předloženo.
Po vyslechnutí Obchodní a živnostenské komory, zřízené snad společenstevní jednoty a společenstva, v nichž živnosti tyto jsou zastoupeny, označí se vládním nařízením příslušné ústavy a určí se též, do jaké míry průkaz učebné doby se nahražuje návštěvou těchto učelišť.
Jde-li o veřejné obchodní společnosti i společnosti komanditní, budiž při zkoumání průkazu způsobilosti užito obdobného ustanovení § 14 e).
Za § 13 b) vsune se § 13 c) tohoto znění
K nastoupení živnosti nakladatelské a živnosti půjčoven knih a hudebnin, jakož i živnosti čítáren, je kromě požadavků všeobecných (§§ 2 až 10) potřebí průkazu přiměřeného vzdělání a nejméně dvouletého zaměstnání v této živnosti. Přiměřené vzdělání budiž prokázáno absolutoriem aspoň střední školy; absolventi středních škol, na nichž je zavedena povinná zkouška dospělostí, musí předložiti i vysvědčení dospělosti.
§ 38 doplňuje se takto:
Prodej zboží, náležejícího do oboru živnosti knihkupecké a příbuzných živností, vypočtených v § 13 b) mohou opověděti toliko osoby, které podají průkaz způsobilosti v § 13 b) naznačený neb vykáží předběžné vzdělání v § 13 b), lit. a) a b) uvedené.
článek II.
Zákon tento nabude účinnosti po uplynutí dvou let od vyhlášení.
Ustanovení tohoto zákona platí v celém území republiky mimo území Slovenské a Podkarpatské Rusi, pro něž budou vydány předpisy zvláštní.
článek III.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Osnovou touto má býti vyhověno intencím návrhu poslance dra Horáčka a druhů, podaného dne 8. května 1919 v prvém Národním shromáždění, č. tisku 917 a provádí se jí resoluce přijatá v 94. schůzi Národního shromáždění dne 4. prosince 1919. Již v odůvodnění zmíněného návrhu poslance dra Horáčka bylo uvedeno, že soustavu živností koncesovaných lze v demokratickém státě ponechati pouze tam, kde důležitý prospěch obecný nebo důležité zájmy veřejné jí mají býti ochráněny. Takovými zájmy veřejnými jsou buď veřejná bezpečnost (podniky dopravní, výroba zbraní, třaskavin, parních kotlů, budování staveb atd.), neb ohledy sociálněpolitické (zastavárny, pohřebnictví), zdravotní (prodej léků, jedů), neb požadavky policie mravnosti (hostince).
Naproti tomu byly živnosti knihtiskařská a knihkupecká v starém policejním státě rakouském svázány poutem koncesovanosti jen z důvodů politických, aby k jich provozování připuštěny byly osoby jen politicky spolehlivé, a aby nad provozováním jich vykonáván byl důtklivý politický dozor veřejné správy státní. Toto pouto pochází tedy z doby, kdy v tištěném slově spatřováno bylo nebezpečí pro hodnoty státně-politické, náboženské a mravní.
Jako v jiných oborech pozbyla i v tomto směru myšlenka státně-policejní reglementace svého významu a odůvodněnosti a uplatňuje se spíše snaha uvolniti veškeré prostředky, které slouží k rozvoji duševních a kulturních snah národa. Nad to vyslovováno jest s některých stran mínění, že uvolněním těchto prostředků k šíření kultury a vzdělanosti docílí se žádoucího zlevnění tisku, kdežto proti hrubším výstřelkům, plynoucím z uvolněného podnikání vystačí stát zákonem tiskovým, trest^ ním a vhodnými předpisy censurními. Osnova, jež vypracována byla po slyšení Obchodních a živnostenských komor, živnostenské rady československé a ostatních odborných kruhů nájemnických (společenstev, grémií a Syndikátu českých spisovatelů), nepřikročila k prohlášení těchto živností za úplně volné, nýbrž majíc na zřeteli klidný další vývoj vyspělých našich živností grafických a knihkupeckých, stanoví pro nastoupení jich průkaz způsobilosti, odstupňovaný dle toho; v jakých formách se živnosti tyto u nás vyvíjely a respektuje při tom i potřebu odborné výchovy dorostu, jakožto podmínky dalšího zdokonalení výrobků literárních a uměleckých. Při stanovení průkazu způsobilosti pro živnost knihkupeckou zvláště uplatňuje se snaha, zpřístupniti tuto živnost osobám, jež dosažením nejvyššího stupně vzdělání školského neb kvalifikovanou působností v příbuzném oboru (bibliografii, archivářství) poskytují záruku porozumění úkolům této živnosti i bez formálního průkazu způsobilosti.
Konečně bylo potřebí i přesnějšího vymezení průkazu způsobilosti u živnosti nakladatelské, o které ve starých předpisech řádu živnostenského nebylo jasného ustanovení, což praxi úřadů správních způsobovalo nemalé potíže.
účinnost navrhovaného zákona má nastati dle naléhavého přání nájemníků po uplynutí dvou let od vyhlášení. Současně pozbude pák platnosti bod 1., článku I. nařízení ministra obchodu ze dne 6. srpna; 1907, č. 196 ř. z., jímž upraven byl dosud průkaz způsobilosti živnosti knihtiskařské, knihkupecké a živností příbuzných.
Osnovu bylo nutno přizpůsobiti i za cenu přehlednosti rámci a soustavě platného řádu živnostenského (dříve rakouského) a bude se tudíž platnost její vztahovati na území platnosti tohoto řádu (Čechy, Morava a Slezsko); bude však platiti i na území Hlučínském, Valčickém a Vitorazském.
Pro území, na němž platí dosud živnostenský řád dříve uherský, Slovensko a Podkarpatská Rus, bude lze vydati obdobné předpisy zvláštní v rámci připravované novelisace tohoto řádu, která bude znamenati značný krok k žádoucí unifikaci předpisů živnostenských na území celé republiky.
Osnovou touto není dotčeno ustanovení §u 7 zákona ze dne 7. června 1912, č. 118 říš. zákona.
Ve formelním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena: zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla v poslanecké sněmovně výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu, a po schválení touto sněmovnou v senátě výboru živnostensko - obchodnímu k podání zprávy.
V Praze dne 21. listopadu 1921.
Ministr obchodu:
Inž. L.Novák, v. r.