Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
I. volební období |
4. zasedání |
3327.
Návrh
poslance dra Blaho, Jana Malypetra, Františka Mašaty, Jar. Rychtery, Rud. Berana, Boh. Bradáče a soudr.
ohledně provádění veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky.
Nařízením vlády republiky Československé ze dne 11. srpna 1921, číslo 270 Sb. z. a n. o úpravě veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky pro hospodářské období 1921/22 byl přiznán v zásadě nárok na veřejné zásobování od 4. září 1921 do 30. července 1922 osobám nemajetným, totiž jednočlenným domácnostem s měsíčním příjmem do 1,000 Kč neb s maximálním týdenním příjmem 230 Kč, dvou až čtyřčlenným domácnostem s měsíčním příjmem do 1,500 Kč neb týdenním maximálním příjmem 350 Kč, pěti a vícečlenným domácnostem s měsíčním příjmem do 2,000 Kč neb maximálním týdenním příjmem 460 Kč, Bylo však také stanoveno, že bez ohledu na výši příjmu jsou vyloučeni z veřejného zásobování;
a) držitelé pozemků, z nichž plodinový výnos stačí k úhradě vlastní potřeby na jistou minimální dobu, stanovenou blíže dle místních poměrů zemskou politickou správou; dále majitelé nemovitého majetku a cenných papírů, pokud jim politický úřad I, stolice nepřiznal pro jeho nepatrnou výnosnost výjimečně nároku na veřejné zásobování;
b) domácnosti a osoby, mající možnost získati obilí, resp. mlýnské výrobky výměnou za svoje výrobky, zboží neb úkony;
c) osoby do státního zásobování podle příjmové hranice pojaté, ale ve skutečnosti zásobené.
Pro uplatnění nároku na veřejné zásobování ve výměře citovaným nařízením stanovené jsou rozhodující pohotové zásoby.
Účelem těchto ustanovení cit. nař. bylo zajistiti zásobování mlýnskými výrobky osobám nezásobeným, s příjmem nejnižším, jichž existence byla by ohrožena, kdyby byly odkázány na nákup potřebných chlebovin ve volném obchodě.
Poslední dobou pronikly do veřejnosti zprávy, z nichž je patrno, že tato zásada byla při přidělování nároku na veřejné zásobování opuštěna a nařízení shora citované v praxi prováděno tendenčně.
Tak se uvádí, že počet osob zásobovaných ze státních přídělů dostoupil již výše 6,000,000 lidí, což jest cifra na náš převážně zemědělský stát se 13,500.000 obyvateli křiklavě vysoká.
Dle toho měla by tak značná část obyvatelstva toliko příjem do 1,500 Kč neb nejvýše 2,000 Kč měsíčně, ač na druhé straně řemeslníku a dělníku na venkově se nárok na zásobování ze státního přídělu nepřiznává už v každém takovém případě, drží-li korec pole, ani když pole to nebylo oseto žitem nebo pšenicí.
Je tudíž odůvodněn náhled, že při přiznávání nároku na zásobování ze státních přídělů není postupováno dosti nestranně podle platných ustanovení; podepsaní ani nechtějí sdíleti názor, že mnohé obce přiznávají nárok na příděly z veřejného zásobování z důvodů volebních každému svému stoupenci, aniž by zkoumaly přesně, zda poměry žadatelů odpovídají platným předpisům zákona.
Mimo to panuje mezi zemědělci velké rozhořčení nad tím, že tak mnozí z nich, kteří mají daleko nižší příjem měsíční, než 1,500 Kč neb 2,000 Kč, jsou povinni pro těch 6,000.000 lidí s ťmalýmiŤ příjmy dodávati se ztrátou 200 Kč na každém metr, centu obilí k dodávce předepsaného, aniž by vůbec měli možnost náležité kontroly, komu dostane se přídělu ze státního zásobování.
Je ovšem dána možnost, že každý občan má právo podle ustanovení 4, odst. § 5, nařízení číslo 270 Sb. z. a n. udati případ neoprávněného odběry chlebovin, samozřejmě však k této možnosti, která svádí k denunciaci a rovná se práci detektiva, jen ve velmi skrovných případech občanstvo sáhá a to tím méně, když valí, že trestní ustanovení, stanovená v S 16, tohoto nařízení ve skutečnosti se nepraktikují, nýbrž konsument, dávající se podvodně živiti na státní útraty, a na účet opravdové chudiny, dopadnou-li jej vůbec, nahradí pouze rozdíl ceny skutečně odebraných mlýnských výrobků, kdežto zemědělcům, kteří nedodali předepsaný kontingent, vyměřuje se hned pateronásobný obnos ceny nedodaného množství, totiž za každý metr, cent 1.000 Kč.
Tyto nezdravé poměry působí u zemědělců značné rozechvění, pročež navrhují podepsaní;
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti; Vládě se ukládá;
1. aby neprodleně dala přezkoušeti oprávněnost nároků osob, požívajících výhod veřejného zásobování podle nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. srpna 1921, č. 270 Sb. z. a n. a o výsledku podala zprávu poslanecké sněmovně;
2. aby ihned doplnila nařízení sub 1, citované v tom smyslu, že do komisí v § 4, a 5, zmíněných povolávají se v úměrném počtu též zástupci zemědělských producentů.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl výboru zásobovacímu.
V Praze dne 2. prosince 1921.
Dr. Blaho, Malyptr, Mašata, Rychtera, Beran, Bradáč, Vacula, dr. Kubíček, Dubický, dr. Hnídek, dr. Srdínko, J. Černý, Chlebounová, dr. Černý, Vahala, Stodola, Jar. Hálek, Nejezchleb-Marcha, Křemen, Sonntág, Tůma, dr. Hodža.