Poslanecká sněmovna N: S: R: Č. 1921
|
I. volební období |
4. zasedání |
3323.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...................................................
O obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně
§ 1.
působnosti porotních soudů u sborových soudů v Beregsazu, Užhorodě a Hustu vyjímá se přechodně konání hlavního přelíčeni 0 obžalobě pro zločiny uvedené v § 15, odst. 1., I. č. 6-16 zák. či. XXXIV. z r. 1897 a pro zločiny veřejného pobuřování podle § 171, odst. 1., zák. čl. V. z r. 1878, bylo-li vyzýváno k některému ze zločinů dříve naznačených.
§ 2.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1923.
(2) Trestní řízení pro trestné činy, vyňaté z působnosti porot dle § 1, řídí se ustanoveními trestního řádu o činech před porotu nenáležejících. Jde-li však o zločin, na který je uložen trest smrti nebo trest na svobodě delší pěti let, budiž hlavní přelíčení konáno před šesti soudci, z nichž jeden předsedá. Je-li při hlasování o vině a trestu rovnost hlasů, rozhoduje mínění obžalovanému příznivější.
(3) Ustanovení předcházejícího odstavce platí také o takových činech trestných, u nichž hlavní líčení již započalo, avšak nebylo dosud skončeno, nebo u nichž se objeví potřeba opakovati hlavní přelíčení.
(4) Výkon tohoto zákona ukládá, se ministru spravedlnosti.
Důvodová zpráva
Je všeobecně známo, že poměry v soudnictví vůbec a jmenovitě agendě trestní jsou krajně nepříznivé, že soudcové, jichž je čím dále tím větší nedostatek, nejsou s to zmoci agendu stále vzrůstající. Proto také usneslo se Národní shromáždění na tom, že nejenom platnost opatření Stálého výboru ze dne 4. srpna 1920, č. 480 Sb. z. a n. o některých změnách. trestního práva budu prodloužena do 31. prosince 1923, ale i že ustanovení opatření toho, znamenajícího úlevu soudům trestním, budou doplněna, takže bude dána možnost pro nastalý pokles ceny peněz případy nevyžadující potrestání pro zločin stíhati jako přestupek.
Tyto všeobecné poměry jsou, pokud jde o soudnictví na Podkarpatské Rusi, ne jediné, které způsobuji, že tamní trestní soudnictví co do výkonnosti neuspokojuje. obvod sborového soudu v Beregsazu byl již před převratem příliš veliký a agenda tohoto soudu, jak civilní tak trestní, byla z doby válečné již při převzetí vašimi soudci je velice zanedbaném stavu.
Po převratu připadly sborovému soudu v Beregsazu další části území, které patřily dosud ke sborovému soudu v Marmarošské Sihoti. Tím a odchodem všech maďarských soudců se poměry ještě zhoršily. Aby tomu bylo částečně odpomoženo, byly nařízením vlády republiky Československé ze dne 17. prosince 1920, č. 651 Sb. z. a n. pro Podkarpatskou Rus vytvořeny obvody tří sborových soudů, a to v Beregsazu, Užhorodě a Huntu. Arci mohly posléz jmenované dva soudy pro nutné přípravné práce teprve poměrně pozdě zahájiti svou činnost, a to sborový solil v Huntu v únoru 1921 a sborový soud v Užhorodě v srpnu 1921. Pro nedostatek personálu je obsazení všech těchto sborových soudů minimální a zdaleka neodpovídá potřebám. Aby bylo viděti, jak velikého bude třeba násilí, než bude agenda uvedena do řádného chodu tak, aby potřeby občanstva mohly býti řádně a Včas uspokojovány, stačí poukázati na to, že v době od 1. ledna do 11. listopadu 1921 bylo u sedrie v Beregsázu nehledíc k vší ostatní agendy provedeno 2213 trestních přelíčení a že i při této činnosti zůstalo v běhu na 1527 trestních věcí, z nich téměř půl třetího sta z let 1915 až 1918. A nejsou to trestní věci nepatrné, jak vidno z toho, že dle stav u ze dne 5. prosince 1921 bylo u soudní stolice v Beregsazu 61 porotních případů, z nichž 21 bylo sice delegováno k soudní stolici v Košicích, ale porotním soudem tamže vyřízeno toliko pět případů. V obvodech soudních stolic v Užhorodě a Huntu nejsou dosud ani seznamy porotců, a spočívá tedy všechna tíha porotních případů z těchto obvodů na porotních soudech nejbližších, avšak, jak vidno z hořeného, tyto porotní soudy práci tu naprosto zdolati nemohou a vazba obžalovaných se nepřiměřeně dlouho protahuje na mnoho a mnoho měsíců. Uváží-li se pak, že již normální zasedání porotního saldu až plně vyčerpává nejméně tři soudcovské síly po řadu několika neděl, takže agenda, kterou jinak vyřizují, úplně téměř v době té odpočívá, jest vidno, že u shora uvedených sborových soudů je naprosto nemožno konati hlavní přelíčení ve všech porotních případech jim náležejících a vedle toho udržovati ostatní agendu v běhu. Sluší při tom uvážiti také obtíže jazykové, pro které řízení porotní se značně ztíží a prodlužuje i v tom případě, když porotci všichni, což však nebývá. měli by potřebné jazykové znalosti.
Delegací k jiným soudům mimo Podkarpatskou Rus vypomoci si nelze, pro přetíženost všech soudů (srovnej případ košický), jazykové obtíže, velké finanční náklady a obtíže s ubytování svědků a obžalovaných.
Jediná, odpomoc je, on, zločiny, jež nejsou rázu politického, přechodné působnosti porot u těchto sedrií odejmouti. Těmito zločiny jsou: vražda, zúmyslné zabití, odloženi nebo opuštění dítěte, těžké poškození těla v některých případech, zločiny proti veřejnému zdravotnictví (otravování studní a pod.), loupež dítěte a únos, porušování osobní svobody, když došlo následkem jeho poškození na těle, smrti nebo pod., loupež. žhářství, způsobení povodně, veřejně nebezpečné poškození a obecně nebezpečné jednání v některých případech, jak jsou tyto zločiny uvedeny v § 15, odst. 1- I, pod č. 6 - 16 zák. čl. XXXIV. z r. 1897 (uvozovací zákon k trestnímu řádu a předpisy o pravomoci), rovněž pak je to s obmezením na zde uvedené delikty také zločin vyzývání ke zločinu dle § 171 tr. z.
Svěřiti v těchto případech souzení o těchto zločinech zkoušeným soudcům není nebezpečné, zvláště když pro případy, v nichž by mělo dojíti k uvalení trestu na svobodě delšího pěti let nebo ještě těžšího trestu, nutno konati hlavní přelíčení před senátem šestičlenným.
Ustanovení, že navržený zákon má pozbýti platnosti dne 31. prosince 1923 jasně naznačuje, že jde o ustanovená přechodné, které je nutnou výpomocí v nouzi, v níž se stát pro nedostatek soudců ocitá.
Ve směru formálním se navrhuje, aby návrh tento byl Národním shromážděním projednán a schválen a sice vzhledem k naléhavosti své v řízení zkráceném cíle dle §§ 55. jedn. řádů sněm., ježto obtíže shora vylíčené, s nimiž jeli spojeno vyřizování věcí trestních vůbec a porotních zvláště, nutno co nejdříve odstraniti.
Zároveň projevuje se přání, aby návrh byl jam v poslanecké sněmovně, tak i po schválení touto sněmovnou v senátě přikázán výboru ústavně-právnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 16. prosince 1921.
Ministr spravedlnosti
Dr. Dolanský