Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3315.

Zpráva

výboru zemědělského a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 2320)

o státní záruce zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní.

I.

zemědělský výbor doporučuje Národnímu shromáždění k schválení tuto osnovu zákona

Zákon

ze dne.............................................................1921

o státní záruce zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňujé, aby převzala státní záruku do výše 50 milionů korun čs. za zápůjčky, které poskytnou peněžní ústavy, po případě jiné osoby zemědělským družstvům, založeným dle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., a zák. čl. XXXVII z r. 1875 a zák. čl. XXIII z r. 1898, vyjma družstva úvěrní a konsumní.

§ 2.

Prováděcím nařízením určeny budou podmínky povolování záruk.

§ 3.

Podání družstev a přílohy těchto podání týkající se státní záruky podle tohoto zákona jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

§ 4.

Provedením zákona pověřuje se ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí, počátek účinnosti tohoto zákona bude určen nařízením.

Důvodová zpráva

výboru zemědělského.

Zemědělský výbor ve schůzi své dne 16. prosince 1921 projednal vládní návrh zákona o státní záruce zemědělským družstvům tisk č. 2320, a uznal, že zemědělská družstva, mají-li splniti úkoly, hospodářským vývojem československého zemědělství jim uložené, musí býti státem účelně a v největší míře podpořena. Zemědělská družstva, hlavně družstva skladištní, která zabývají se prodejem zemědělských výrobků svých členů, hlavně obilí, semen, brambor a j. a nákupem hospodářských potřeb pro své členy, stala se činitelem, soustřeďujícím hlavně drobné zemědělce, a jejich význam i rozsah při provádění pozemkové reformy roste měrou netušenou. Právě tak i družstva výrobní, jako mlékařská, lnářská:, lihovarnická, škrobárenská, pro zužitkování ovoce, zeleniny a j. plodin, v poslední pak době na obzoru se vyskytující družstva cukrovarnická, stávají se střediskem drobných zemědělců a mají-li v budoucnosti splniti úkol na ně vložený, zachrániti, vybudovati a k rozkvětu přivésti zemědělský průmysl, musí býti řádně vybavena a připravena. 1. ledna bylo těchto družstev v republice Československé 1649 a počet jich den ode dne roste. Význam tohoto družstevnictví pro zemědělství v republice Československé a pro stát i jeho obyvatelstvo jest bezesporný. Budoucnost postaví československé zemědělství před hrozivou konkurenci sousedních zemědělských států, v nichž zemědělská produkce bude provozována za snadnějších podmínek, a proto jest nutno již nyní pomýšleti na nové způsoby zhodnocení zemědělské výroby u nás a postarati se o největší ulehčení při provozování výroby zemědělské. Veliký úkol připadne v tomto směru družstvům skladištním, výrobním a elektrárenským. Zemědělský výbor v důsledku toho uznal, že navrhovaná záruka jest nepostačitelná a byl by nejraději pro podporu těchto družstev stanovil na místě záruky státní - státní zápůjčku na hotovosti, protože dnešní poměry úvěrové jsou takového rázu, že dlouhodobý větší úvěr se těžko získává a když, pak za velice nepříznivých úrokových podmínek. Avšak zemědělský výbor uvážil i těžkou finanční situaci státu a spokojil se pro tuto dobu pouze státní zárukou, ale usnesl se, aby tato státní záruka byla zvýšena ze 30 mil. Kč na 50 mil. Kč.

Zemědělský výbor schválil vládní návrh zákona beze změny v důvěře, že provedení tohoto zákona bude takovým způsobem řízeno, že v prvé řadě nárok na státní záruku budou míti družstva, soustřeďující v sobě drobné zemědělce. Prováděcí nařízení, která k tomuto zákonu budou vydána, mají stanoviti způsob a podmínky, za jakých státní záruka bude poskytována. Zemědělský výbor, který s důvěrou svěřil vládě výpočet těchto podmínek a způsobu, projevil přání, aby o záměrech vládních byl plně informován a proto usnesl se v této důvodové zprávě vyzvati ministerstvo zemědělství, aby prováděcí nařízení k tomuto zákonu bylo vydáno po předběžném slyšení zemědělského výboru.

Zemědělský výbor považuje teto zákon za čin, jímž má býti zemědělské družstevnictví podpořeno a v důsledku toho přijal i resoluční návrh poslance Zierhuta, jímž vláda se vyzývá, aby zajistila zemědělským družstvům všechny daňové výhody, již dříve jim přiznané a ochránila tato družstva před nezákonnou a neoprávněnou horlivostí berních orgánů.

Ministerstvo zemědělství, jako odborné ministerstvo zemědělské výroby, má v prvé řadě povinnost, aby působilo ku rozkvětu zemědělských družstev. v jehož kompetenci spadají, a předpokládám, že pro rozvoj těchto družstev učiní vše, co bude mu možným.

V Praze dne 16. prosince 1921.

II.

Důvodová zpráva

výboru rozpočtového.

Pozemková reforma postavila zemědělské družstevnictví před veliký úkol národohospodářský, v němž na prvém místě má býti dbáno nejširších zájmů nejen zemědělského, ale průmyslového obyvatelstva. Jde tu nejenom o veliké zájmy zemědělské prvovýroby, ale i a udržení a další soustavné vybudování velíce různorodého zemědělského průmyslu, jenž pozůstává z cukrovarů, lihovarů, škrobáren, mlékáren, cihelen, jakož i různých druhů sušáren na chmel, brambory, ovoce a pod. že všecky tyto výrobní složky nelze obsáhnouti soukromým podnikáním, jest více než samozřejmé. Proto bude postaveno družstevnictví před jeden z hlavních úkolů výrobních. A jestliže dnes stávající zavedená a zapracovaná družstva zápasí s nedostatkem pohotového kapitálu, což jest na újmu jejich žádoucímu rozvoji, pak tím spíše třeba počítati s tísní výrobních a pachtovních družstev malorolnických a dělnických a těch, která třeba zakládati za účelem úplného ovládnutí prováděním pozemkové reformy dnes tak akutního problému zemědělské a s ní kombinované průmyslové výroby. Lze jen vítati pochopení vlády pro tísnivý stav financí družstevních, jemuž snaží se čeliti právě předloženými osnovami zákonů o státní záruce družstevnické. Forma, s jakou vláda snaží se prospěti družstvům, nezatěžuje státní pokladnu a proto výbor rozpočtový po projednání zpředu uvedené předlohy s poukazem na její původní odůvodnění navrhuje, aby Národní shromáždění republiky Československé předlohu tak, jak jest uvedena vpředu, schválilo.

V Praze dne 17. prosince 1921.

Resoluce:

Zemědělský a rozpočtový výbor usnesl se na této resoluci a doporučuje ji ku schválení:

Vláda se vyzývá, aby výdělkovým hospodářským družstvům dle zákonů příslušející jim osvobození od daně výdělkové, v celém rozsahu zajistila. Zejména nechť od výdělkové daně osvobozena jsou hospodářská mlékařská družstva.