Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921

3314.

Zpráva

sociálně-politického a rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 2319)

o státní záruce dělnickým výrobním a pracovním družstvům.

I.

Výrobní družstva dělnická jsou praktickým a účelným prováděním zásady socializace. Odstraňují námezdní poměr, který jinak trvá v soukromém podnikání, ježto zaměstnaným zaručují účast na správě podniků družstevních i podíl na čistém zisku. Tento podíl na zisku nejeví se tak ani v penězích, jako v jiných výhodách a úlevách, poskytováním stálého zaměstnání, opatřením svépomocně pojistným atd.

Sociální význam výrobních družstev dělnických zasluhuje tudíž plné státní podpory jest jen vítati, že ministerstvo sociální péče předložilo parlamentu návrh na státní záruku, jíž má býti usnadněno opatření úvěru. Bylo by si přáti, aby stát poskytl přímé zápůjčky, nelze však tou dobou znova zatěžovati státní příklady i nutno se spokojiti se státní zárukou.

Ježto družstva válečných poškozenců požívají pomoci finanční na účet schváleného rozpočtu ministerstva sociální péče, navrhováno, aby § byl vypuštěn. Návrh tento nebyl přijat, při čemž zdůrazněno, že nutno družstvům válečných poškozenců ponechati možnost zúčastniti se i této státní záruky, zejména, kdyby v příštích rozpočtech nebylo na ně dosti pamatováno.

Aby požadavkům dělnických výrobních družstev mohlo býti aspoň poněkud vyhověno, zvýšen obnos v § 1 ze 30 na 50 mil. Kč. Slova "všichni" v předposlední řádce téhož paragrafu zaměněna slovem "většina". Ministerstvo sociální péče má nejen práv o, ale i povinnost zkoumati žádosti družstev o státní záruky a shledá-li, že-to které družstvo zaměstnává nečleny z důvodů spekulačních, jeho žádost zamítnouti.

Výrobním družstvům zemědělským a živnostenským budou dle zvláštních návrhů zákona poskytnuty záruky a obnosy ve stejné výši jako stanoveny u družstev dělnických, proto do záhlaví tohoto zákona vsunuto slovo "dělnickým" družstvům. Jinak schválil výbor ostatní paragrafy beze změny a navrhuje: Slavná sněmovno, račiž schváliti vládní návrh zákona v tomto znění:

Zákon

ze dne....................................................................1921

o státní záruce výrobním a pracovním družstvům dělnickým.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby převzala státní záruku do výše 50,000.000 Kč za zápůjčky, které peněžní ústavy poskytnou výrobním a pracovním družstvům, založeným podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., zák. čl. XXXVII z r. 1875 a zák. čl. XXIII z r. 1898, ve kterých většina stálých zaměstnanců jest zároveň členy družstva.

§ 2.

Ustanovení § 1 nevztahuje se na zemědělská družstva výrobní a pracovní.

§ 3.

Pří výrobních a pracovních družstvech válečných poškozenců jest podmínkou převzetí státní záruky, aby všichni stálí zaměstnanci, kteří jsou válečnými poškozenci ve smyslu zákona ze dne 8. dubna 1.919, č. 199 Sb. z. a n., byli zároveň též členy družstva.

§ 4.

Podmínky a způsob povolování záruk stanoveny budou nařízením.

§ 5.

Podání družstev a přílohy těchto podání, týkající se státní záruky podle tohoto zákona, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

§ 6.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí, průmyslu, obchodu a živností. Počátek účinnosti tohoto zákona bude určen nařízením.

V Praze dne 16. prosince 1921.

II.

Rozpočtový výbor plně uznává, že úvěrově nejobtížnější situaci existujících výrobních družstev mají družstva dělnická. Rostoucí touha v dělnictvu po vybavení se z odvislosti námezdního pracovního poměru vedla dělnictvo všech kulturních států k zakládání svépomocných organisací nejen politických a odborových, ale také hospodářských a výrobních.

Veliký úspěch družstevnictví v Anglií a Francii vyvolával obdobné podnikání taky v řadě států ostatních. Pro družstevnictví pracovali nejen socialističtí teoretikové, jako Owen, Blanc či Lassale, ale i přední representanti měšťanského a politického světa jako Stuart Mill, Bismark. Z českých družstevníků vynikli dr. Chleborád, Modráček, Slavíček a Jirásek.

Zajímavý jest rozmach družstevnictví u nás. Do roku 1911 bylo založeno v Čechách zemědělských, živnostenských, dělnických, konsumních a stavebních družstev 508 českých a 857 německých. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku všech dohromady 1744. Za jediné dva roky poválečné 1919 a 1920 přibylo však 2951 nových družstev. V posledních létech množí se i družstva slovenská, jichž jest s konsumními. 955, rusínských 68, polských 21 a maďarských 404 na území naší republiky. Družstva česká v poslední době dostoupila čísla 4576 a německá 1426.

Kapitálově nejsilnější jsou družstva zemědělská, jimž posloužila výhodná konjunktura posledních let. Také družstevnictví živnostenské může se opírati o řadu živnostenských peněžních ústavů.

Dělnictvo za dnešní situace, nemajíc po většině ani úspor, ani dostatek vlastních peněžních ústavů, těžko opatřuje družstevní kapitál investiční (základní) ve formě členských podílů. Kapitál provozovací při velikém dnešním vzestupu cenovém a trvalém rozmachu družstevních podniků výrobních opatřuje se mnohdy se značnými obětmi ve formě drahého úvěru.

Výbor rozpočtový vidí ve vládní předloze pouhý rámcový zákon, na jehož základě bude výrobní družstevnictví dělnické dále budováno. Výrobní družstva dělnická potřebují nezbytně svého zákonného ústředí.

které výhodně by bylo lze přičleniti k ministerstvu soc. péče. Sám podavatel vládní předlohy, býv. ministr soc. péče dr. Gruber uznává, že dělnickým výrobním družstvům by státní garancie při dnešní drahotě úvěru nepomohla a že v pozoruhodných případech má se ze státních prostředků jednotlivým družstvům poskytovati příspěvek na úrok ze zápůjček státem zaručených. Příspěvek tento nesmí však převyšovati rozdíl mezi úrokem placeným a diskontní sazbou Bankovního úřadu ministerstva financí.

Poskytuje-li stát těžkému průmyslu, reprezentujícímu kapitalistický svět, výhody ve formě slevy na dani uhelné, nebo výhody tarifní atd., jest nanejvýš nutno, aby stát padal pomocnou ruku také samostatné družstevní výrobě dělnické, a to jak ve formě státní garancie, tak ve formě zadávání a včasného placení státních dodávek a případných úlev v předchozím odstavci uvedených.

Touto dobou máme v našem státě dělnických výrobních a pracovních družstev 408, z nichž 224 mají vlastní svoje provozovny. Domáckým průmyslem je zaměstnáno přes 100 dělnických družstev.

Rozpočtový výbor souhlasí s návrhy vývozu soc. politického o zvýšení státní garancie pro dělnická výrobní družstva na 50 mil. Kč a s textovou změnou § 1. Při § 2 počítá se skutečností, že z povolených 50 mil. Kč státní garancie družstvům zemědělským dostanou příslušnou kvótu družstva malozemědělská a zemědělského dělnictva. § 3 ponechává výbor rozpočtový v předloze s výhradou, budou-li příště družstva invalidní přiřazena k dělnickým výrobním družstvům, že pro tato musí býti státní garancie oproti družstvům živnostenským a zemědělským podstatně zvýšena. V předloze této § 3 může fungovati pouze proto, že v rozpočtu min. sociální péče na rok 1922 nachází se položka 5,900.000 Kč na podporu družstev invalidních, a že tedy družstva invalidní nebudou státní garancii, určenou družstvům dělnickým, tak zatěžovati.

Rozpočtový výbor doporučuje poslanecké sněmovně přijetí vládního návrhu o státní garancii dělnických výrobních a pracovních družstev tak, jak se na něm usnesl výbor sociálně politický. Současně doporučuje přijetí resoluce posl. Zeminové, která je připojena.

Praze dne 20. prosince 1921.

Resoluce posl. Zeminové, Slavíčka a Buřívala.

Vláda se vyzývá, aby rozvoj dělnických výrobních a pracovních družstev v příštích letech všemožně podporovala, hlavně následovně

Státní garancie ve výši 50 mil. Kč pro tato družstva budiž podložena vkladem státním do peněžního ústředí k účelu tomu zřízenému.

V pozoruhodných případech přispěje stát k uhrazení diference úrokové, jaká by vznikla mezi úrokem dělnickými družstvy placeným a diskontní sazbou Bankovního úřadu ministerstva financí.

Dodávky státní buďtež ve zvýšené míře dělnickým družstvům výrobním zadávány, placeny co nejdříve.

Ministerstvo sociální péče se vyzývá, aby po dohodě s ústřednami dělnických družstev zřídilo při svém resortu jednotné ústředí všeho dělnického družstevnictví, které by se všemi otázkami družstevními zabývalo.