Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

HLAVA DEVĚT

Ustanovení závěrečná.

§ 59.

Osobní a věcný náklad spojený s prováděním tohoto zákona hradí se z úvěru podle § 23.

§ 60.

Nařízením budou stanoveny podrobné podniky státní podpory podle §§ 27, 28 a 38 tohoto zákona, zejména jakým náležitostem musí vyhovovati žadatel o státní podporu a zaručená zápůjčka, a dále podrobná ustanovení o povinnostech majitele domu, na kterém zápůjčka ta vázne, ustanovení o řízení o žádostech za státní podporu a jiné.

§ 61.

Nařízením budiž ustanoveno, jaká část nákladu musí býti uhrazena výnosem domu, a do jaké míry může stát požadovati na dlužníku náhradu platů učiněných za něho z důvodů záruky.

§ 62.

Ustanovení hlavy prvé a sedmé pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1922, ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé dnem 31. prosince 1923.

§ 63.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1922.

64.

Vládě se ukládá, aby tento zákon provedla.

I.

Dopravně-technický výbor, podrobiv návrh zákona zevrubné poradě, s potěšením zjistil, že návrh využil všech poznatků a zkušeností, vyplynuvších z praxe dosavadního zákona, aby jej zlepšil netoliko po stránce formální, ale hlavně také, pokud jde o ustanovení materielní. Osnova řeší účelně všechny nejasnosti a pochybnosti, které při výkladu jednotlivých ustanovení dosavadního zákona se ukázaly v praxi. S novými ustanoveními, kterými osnova doplňuje dosavadní zákon, výbor opravně-technický souhlasí bez výhrady.

Dopravně-technický výbor uznal za nutné, aby osnova zákona byla doplněna nebo pozměněna jen v těchto směrech

V § 4, odst. 2, bylo na místě katastrálního měřítka 1:2880 řečeno všeobecně "příslušné katastrální měřítko", aby bylo možno v každém případ: užíti měřítka příslušné katastrální mapy, která, zvláště jde-li o novou mapu, bývá často sdělávána v jiném než uvedeném měřítku.

V § 5, odst. 6, bylo na místě ustanovení, se lhůta, do které musí vyvlastnitel započíti se stavbou, nesmí býti delší než 3 měsíce, řečeno, že lhůta nemá býti delší než 8 měsíce, a to z důvodu, aby bylo možno, tuto tříměsíční lhůtu v případech nutných prodloužiti. Tuto právní možnost sleduje doplněk učiněný v § 10, odst. 2.

K § 9 bylo přidáno jako druhý odstavec ustanovení toho obsahu, že převod vyvlastněného pozemku do vlastnictví původního vlastníka v případě § 8, odst. 2, je osvobozen od převodního poplatku, a že dávka z přírůstku hodnoty na majetku se musí v takovém případě odepsati nebo vrátiti. Leží na bíledni, že vlastník pozemku nemá, býti zatížen náklady, které vznikly bez jeho viny, ba proti jeho vůli.

Doplněk učiněný v § 41 a v souvislosti s tím doplněk učiněný v § 52, odst. 3, mají za účel nade vší pochybnost jasně vysloviti a tím rozřešiti spory v praxi vzešlé, že ve Slezsku jest obec bezvýjimečně příslušnou k udělení staveb. povolení ke všem stavbám nad propůjčenými důlními měnami s jedinou výjimkou staveb státních a zemských. V zájmu řádného rozhodování obecních stavebních úřadů bylo do § 41 pojato ustanovení, že ke každé stavební komisi nad důlními měnami musí býti zváni kromě ostatních interesentů také majitel důlního pole, zástupce revírního horního úřadu, a nemá-li obec svého technického úředníka, kvalifikovaného jako stavitel nebo stavební inženýr, i státní stavební technik příslušné okresní správy politické.

Změna učiněná v § 61 má za účel jasné vysloviti, že nařízením se ustanovuje, v jaké míře může stát jako ručitel vykonávati vůči dlužníkovi své regresní právo z titulu převzaté záruky. Dopravně-technický výbor navrhuje, aby poslanecká sněmovna udělila takto pozměněné osnově zákona ústavní schválení.

Dopravně-technický výbor se současně usnesl přijati resoluci navrženou posl. Votrubou a soudruhy, kterou se vláda zmocňuje uděliti podporu podle zákona o stavebním ruchu do 60% i na stavby veřejných budov, jmenovitě škol, v těch případech, ve kterých postavěním těchto budov uprázdní se pro účely obývací místnosti, kterých bylo dosud užíváno pro účely, jimž má sloužiti nová budova.

V Praze dne 17. prosince 1921.

II.

Sociálně-politický výbor spatřuje v navrhované novele zákona o stavebním ruchu, jak ji podali navrhovatelé, a jak ji dopravně-technický výbor na několika místech pozměnil, podstatné zlepšení dosavadního zákona.

Praxe posavad platného zákona o stavebním ruchu ukázala, že zvláště ustanovení hlavy L, jednající o vyvlastňování pozemků, potřebují reformy. Novela je přináší v žádoucí míře. Z nových ustanovení zákona o rozšíření práva vyvlastňovacího pro stavbu domků a hospodářských budov drobných zemědělců a drobných živnostníků bude míti prospěch hlavně venkov. Náš venkov jistě nebude těchto nových ustanovení zneužívati na úkor sousedů. Sociálně-politický výbor vítá jmenovitě ta nová ustanovení této hlavy I. zákona, která mají za účel uspíšiti vyvlastňovací řízení. účelu toho se jistě docílí novým ustanovením odstavce 3. a odstavce 5, § 5.

Druhý odstavec § 9., který doplnil dopravně-technický výbor, je jen důsledkem nového ustanovení § 8., odst. 2. Jest jistě odůvodněno, aby vlastník pozemku, kterému byl vyvlastněn pozemek proti jeho vůli, nebyl postižen placením dávky z přírůstku hodnoty na majetku a převodním poplatkem v těch případech, ve kterých mu zákon poskytuje možnost nabýti zpět vyvlastněného pozemku.

Výbor souhlasí také s názorem navrhovatelů, aby na instituci rozhodčích soudů mzdových a cenových podle hlavy II. a III.

zákona nebylo ničeho měněno uznávaje, že pouhá existence jejich přispívá k stabilizaci poměrů.

Vítati sluší rozšíření podpory, jak ji přináší nový odstavec 3, § 25. Ustanovení ta přijde k dobru četným drobným lidem, kteří v roku 1919 a 1920 bez naděje na státní podporu pustili se do stavby a pak následkem stoupnutí stavebního nákladu buď ani nedokonali stavbu, nebo jen s finančními obětmi nad jejich síly velikými. Změny, které sociálně - politický výbor sám na návrhu zákona provedl, jsou tyto:

V § 2., odst. 1., vysloveno, že u ústavů léčebných lze vyvlastniti pozemky pro hospodářství a zahrady také tehdy, neprovádí-li se současně stavba ústavů samých. V souvislosti s tím usneseno, aby v § 5., odst. 5., bylo vyvlastnění pozemků pro právě uvedené účely stejně chráněno jako vyvlastňování domů pro veřejnou potřebu. účelem obou těchto změn je, aby se léčebným ústavům poskytla zvláštní podpora, na kterou v zájmu veřejném jistě mají plné právo.

U § 12. byl usnesen dodatek, kterým má býti rozřešena sporná otázka, zda rozhodčí soudy mzdové jsou povolány rozhodovati pouze hromadné spory či také individuelní, v ten rozum, že rozhodčí soudy mají rozhodovati pouze hromadné spory. Na příslušnosti živnostenských soudů a řádných. soudů pro rozhodování sporů z poměru pracovního se tudíž ničeho nemění.

S návrhem zákona projednán a vyřízen byl současně návrh poslance Rud. Laube, Jana Pelikána a druhů, čís. tisku 3156, jakož i návrh tisk č. 3241.

Sociálně-politický výbor viděl se nucena zamítnouti resoluci posl. Votruby a soudr., přijatou dopravně - technickým výborem, z toho důvodu, že resoluce ta odporuje návrhu zákona, jak jej dopravně-technický výbor sám schválil.

Sociálně-politický výbor činí návrh, aby posla sněmovna udělila osnově zákona ústavní schválení.

V Praze dne 17. prosince 1921.

III.

Rozpočtový výbor schválil návrh osnovy zákona o stavebním ruchu tak, jak byl dříve výbory sociálně-politickým a dopravním projednán. V ohledu finančním, o němž jedná hlava šestá osnovy zákona, pohybuje ve znění předlohy v mezích zákona ze dne 11. března 1921, a jest v úplném souhlase se státním rozpočten pro rok 1922. Pokud jde o věcná odůvodnění návrhu, poukazuje výbor na původní znění důvodové zprávy, připojené k návrhu, a na odůvodnění obsažené ve zprávě výboru sociálně - politického a dopravního, a navrhuje, aby osnovu zákona Národní shromáždění republiky československé schválilo.

V Praze dne 19. prosince 1921.