Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3293.

Zpráva

zahraničního a ústavně-právního výboru

o vládním návrhu (tisk 3197).

kterým se předkládá ku schválení Národnímu shromáždění úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách uzavřená v Praze dne 10. března 1921.

I.

Průběh stanoveni hranice od bavorských hranic až po Vitorazsko mezinárodní komisí delimitační a obtíže s tím spojené daly vznik podnětu rakouské vlády, aby o zbývající části hraníce a to počínajíc obcí Nová Ves (severovýchodně od Cmuntu) až po ústí řeky Moravy do Dunaje, jakož i o řadě otázek s touto hranící spojených dosaženo bylo dohody obou súčastněných států a tato dohoda aby přeložena byla ku konečnému schválení mezinárodní komisi.

Dohody docíleno vzájemným jednáním a předložená úmluva jest jejím vyjádřením. Úmluvu, rozdělenou na deset oddílů nutno dle látku jednotlivých oddílů rozvrhnouti na pět skupin. Do skupiny první, obsahující skutečnou úpravu hranice, patří článku II., VII. a X. Úpravu hranic poměrně nejtěžší a sice na valčickém území přiznaném mírnou smlouvou St. Germainskou republice Československé, řeší oddíl II, způsobem beroucím ohled na místní zájmy obyvatelstva rozhraničovaného území a polohové umístění jeho nemovitého majetku. Pro Československo získáno celé území pramenišť vodovodu valčického, položených za hraniční čárou, danou mírem St. Germainským, pro Rakousko pak omezení nezbytného řezání obcí zbylých při Rakousku na míru nejmenší.

Pří určení státní hranice, vyznačené říčním korytem Dyje a Moravy. (oddíl VII.) stanoveno, že definitivní úprava této částí hranice má se státi po upevnění koryta říčního, až do té doby zůstane hranicí pohyblivou se vzhledem k tomu, že neregulované řeky čas od času, zvláště po povodních, mění břehy svého toku.

Pro ostatní část hraníce určena dosavadní hranice správní a oddíl X. úmluvy stanoví, že zástupcové obou států nebudou se dožadovati její změn v rozhraničovací komisi mezinárodní v předpokladu, že obě strany se vynasnaží, aby ulehčily nepatrné změny hranic v čistě místním zájmu případnými dohodami.

Ve skupině druhé, oddíl III., IV. a VI. upravena je předběžná otázka malého pohraničního styku na pohraničním území a vzat zřetel jednak na zájmy obyvatelstva obcí kolem Valčic, odříznutých od svého nemovitého majetku, jednak na zájem oněch obyvatelů rakouských, kteří až dosud užívali svého pozemkového majetku na území ohraničeném řekami Dyji a Moravou a dřívější správní hranicí mezi Dolními Rakousy a Moravou, tvořící t. zv. Podyjský roh. V této skupině (oddíl IV.) upravena je také otázka používání železniční trati Mikulov-Valčice-Břeclava pohraničním obyvatelstvem rakouským. V celku lze o této části smlouvy konstatovati, že vychází vstříc potřebám obyvatelstva změnou hranice dotčeného.

Utvořením obou států z původního celku a stanovením jejich hranič musely vyřešeny býti i otázky jiné. Jde tu v prvé řadě o využití vodní síly řeky Dyje k účelům elektrisačním. O tam pojednává oddíl I, předložené úmluvy. Vláda rakouská souhlasí, aby celá vodní síla řeky Dyje ve hraniční části od Čížova (Zaisa) až k Podmolu (Baumöl) jednotně byla vybudována podnikem podporovaným republikou Československou. Na všechna ulehčení k uskutečnění projektu, jako je získání koncese, právo vyvlastňovací a nezatěžování ani stavebních hmot potřebných pro jeho zřízení ani podniku samotného se strany Rakouska daněmi, je v úmluvě pamatováno. Povinnosti, uložené vodníku po jeho dokončení ve způsobu dodávání elektrického proudu rakouským nájemníkům a ručení za eventuelní škody vzniklé výstavbou a provozováním celého podniku, jsou přiměřené.

V oddílu V. dána možnost městu Břeclavě, aby vybudovalo si vodovod, jehož prameny nalézají se na rakouské půdě, podle projektu před válkou schváleného. Ježto město Břeclava nemá možnosti z území republiky Československé nutné množství pitné a užitkové vody získati, jest nutno ujednání, vodovodu se týkající, považovati za výhodné.

Opatření vojenského rázu s výstavbami v oddílu I. a V. uvedenými spojená, podle nichž zavazuje se jednak republika Československá neposunouti vojenské oddíly na jižní břeh Dyje jakož i nepostaviti na tomto břehu nijaká vojenská opevnění a dle nichž na straně druhé povoluje vláda rakouská vojenské zajištění vodárny břeclavské ve Föhrenwaldu jakož i vodovodu, pokud týž veden bude na rakouské půdě (ovšem jen v případě hrozící válečné zápletky Československé republiky s kterýmkoliv z jejích sousedních států), svědčí o tom, že vyjednávající strany vedený byly dobrou vůlí v hospodářských otázkách dojíti k dorozumění.

Oddíl VIII. úmluvy hledí ulehčiti nesčetná drobná jednání právní povahy, vyskytující se při jednání delimitačním, jako jsou otázky úpravy cest a vodních toků na hranici, otázka vlastnictví a užívacích práv ku pozemkům ležícím za státní hranicí a náležejícím občanům druhého státu, udržování lesů, hrazení bystřin a pod. Úmluvou má býti zjednodušeno jednání o těchto věcech se strany obou súčastněných států tím způsobem, že by si obě vlády vyžádaly zákonné zmocnění k řešení uvedených otázek. Příslušný návrh zmocňovacího zákona bude vládou československou předložen Nár. shromáždění v době nejkratší. I tento oddíl úmluvy sleduje hladké a krátké jednání obou států, z čehož prospěch kyne súčastněnému obyvatelstvu.

Opírajíc se o souhlas nejvyšší rady, obsahuje oddíl IX. úmluvy o úpravě placení nákladů spojených s funkcemi delimitační komise československo - rakouské a vzájemnou kontrolu obou států. Úmluva v tomto oddílu umožňuje rychlé vyrovnání vzájemných finančních závazků obou států, vyplývajících z činnosti mezinárodní komise rozhraničovací a hrací jí podniknutých. Úmluvě jest připojen závěrečný protokol, který tvoří součást úmluvy a nepotřebuje žádné zvláštní ratifikace. Zahraniční výbor schválil úmluvu v tisku č. 3197 poslanecké sněmovně předloženou v přesvědčení, že úmluva tato usnadňujíc ukončení prací rozhraničovacích znamená zmenšení náklady s těmito pracemi spojených a upravujíc malý styk pohraniční, přispívá k uklidnění obyvatelstva pohraničního Zahraniční výbor tudíž doporučuje poslanecké sněmovně Národního shromáždění československého návrh schvalovacího usnesení ku přijetí:

1. Úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách uzavřená v Praze dne 10. března 1921 se schvaluje.

2. Vládě se ukládá, aby úmluvu tuto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.

3. Ministru věcí zahraničních se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, kterých je třeba ku provedení této úmluvy.

V Praze dne 15. prosince 1921.

II.

Ústavně-právní výbor připojuje se ku zprávě výboru zahraničního.

V Praze dne 16. prosince 1921.