Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3290.

Zpráva

sociálně-politického a rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3275),

kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů.

I.

Při sdělávání státního rozpočtu nucen byl parlament uvažovati o vysoké režii státu na straně jedné a o těžkém vymáhání úhrady pro potřeby státní na poplatnictvu na straně druhé. Vyhověti oběma těmto požadavkům je možno jenom cesto rozumného kompromisu, který současně s jistými úlevami poplatnictvu ve směru daňovém stará se o souměrné snížení státních nákladů, mezi nimiž na předním místě nalézají se platy státních a jiných veřejných zaměstnanců. Poněvadž hromadným propouštěním státního zaměstnanectva způsobila by se tomuto stavu pohroma daleko těžší, nežli jest všeobecná úspora, postihující všechny státní zaměstnance, vypracovala vláda návrh zákona, kterým se dosavadní mimořádné i nouzové výpomoci zachovávají, při čemž však regulují se příjmy povinnostmi platiti pensijní příspěvek, jakož i částečně daň z příjmu. Na státním zaměstnanectvu nežádá se tedy nic jiného, nežli částečná úhrada platů pro sebe a za sebe.

V Praze dne 16. prosince 1921.

Rozpočtový výbor ve své schůzi dne 16. prosince 1921 usnesl se na znění osnovy, jak byla předložena, až na to, že celý § 3. škrtnut a nahrazen textem nynějším.

Mimo to nutno konstatovati, že okruh všech těch osob, které mají zákonný nárok na drahotní a nouzové výpomoci, ať již na podkladě zákona nebo jinakých projevů vůle zákonodárných sborů (resoluce), je nyní v § 1. normován jednotně, a že tedy platy ony příslušejí osobám, které jsou z fondů státem spravovaných cele nebo částečně placeny (ku př. duchovenstvo duchovní správy v činné službě i ve výslužbě, profesoři bohosloveckých diecésních učelišť podle norem platných pro středoškolské profesory a pod.).

V Praze dne 16. prosince 1921.

Zákon

ze dne....1921,

kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

civilním a vojenským státním zaměstnancům a dělníkům, pokud nejsou jich požitky upravovány kolektivními smlouvami, čítajíc v to i zaměstnance a dělníky podniků a fondů státem spravovaných, v činné službě, ve výslužbě a jejich pozůstalým a vojenským invalidům ze stavu mužstva a jejich pozůstalým, jimž podle dosud platných předpisů příslušely až do konce r. 1921 mimořádné měsíční (dříve čtvrtletní) výpomoci a měsíčná nouzové výpomoci, budou se tyto výpomoci vypláceti na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1922 v částkách a dle pravidel dosud platných, pokud tento zákon jinak nestanoví.

§ 2.

Učitelům obecných a občanských (měšťanských) škol v činné službě, čítajíc v to učitele na státních školách obecných a měšťanských, budou se místo výpomocí dle § 1 tohoto zákona na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1922 vypláceti mimořádné měsíční (dříve čtvrtletní) výpomoci a měsíční nouzové výpomoci a tu pro Prahu, místa I., II. a III. třídy místních přídavků ve výši 80%, pro všechna ostatní místa ve výši 70% z částek podle dosavadních předpisů příslušejících.

§ 3.

Služební požitky a právní nároky úředníků a zaměstnanců zemí, žup, fondů a ústavů jimi spravovaných a úředníků okresů a obci, jakož i fondů a ústavů jimi spravovaných, stanovené služebními řády nebo usneseními těchto korporací, pokud přesahují míru jednotlivých druhů požitků, práv a nároků úředníků a zřízenců státních stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných poměrů rodinných, musí býti těmito korporacemi nejdéle do konce roku 1922 uvedeny na míru požitků, práv a nároků úředníků a zaměstnanců státních.

§ 4.

ženatým státním a jiným veřejným zaměstnancům v činné službě, jejichž manželka jest v jakékoliv veřejné neb této na roveň postavené činné službě a sama požívá drahotních přídavků, mimořádných, nouzových neb jim podobných výpomocí, budou drahotní přídavky a výpomoci vypláceny ve výměře stanovené pro ovdovělé zaměstnance; je-li rozdíl mezi přídavkem a výpomocemi manželi příslušejícími a částkou, které by se mu dostalo, kdyby byl posuzován jako ženatý, větší než přídavek a výpomoci manželčiny, poukáže se k výplatě částka přesahující.

§ 5.

Všichni zaměstnanče v činné službě, uvedení v tomto zákoně, platí, počínajíc 1. březnem 1922 pro účely pensijní příspěvek ve výši 8% pensijní základny, případně jiného platnými předpisy stanoveného základu, jestliže již nyní neplatí pensijní příspěvek vyšší.

Tento příspěvek sráží se z platu při výplatě požitků ve lhůtách předem splatných.

§ 6.

Ustanovení § 14. uherského zákonného článku XXVI.: 1916, pokud se jím přiznává osvobození od daně z příjmu služebním a zaopatřovacím požitkům zaměstnanců ve veřejných službách, jakož i ustanovení § 5., čís. 9 a § 28. uherského zákonného článku X.: 1909, dále § 11., č. 8 a § 12. zákonného článku XXVI.: 1916 se zrušují pro berní rok 1922 a další.

V důsledku toho nabývají pro zmíněná berní léta v celém rozsahu účinnosti § 49., § § 63. a 64., č. 1 zákonného článku X.: 1909, dále § 22., č. 3, 4 a 5 zákonného článku LIII.: 1912 s tou změnou, že částky 800 K se nahrazují částkami 6000 Kč.

Ustanovení § 5. č. 8 uherského zákonného článku X.: 1909 zastává i nadále v platnosti.

§ 7.

Osoby v činné službě, o nichž jedná § 6., odst. 1. tohoto zákona, jakož i osoby v činné službě, za které stát podle dosavadních ustanovení převzal k placení daň z příjmu vybíranou srážkou, jsou povinny platiti na berní rok 1922 25% daně z příjmu, vypadající na dobu od 1. března 1922 ze služebních požitků. Zbytek nese stát.

§ 8.

Veřejné korporace nesmějí za své zaměstnance v činné službě převzíti k placení více než 75% daně z příjmu, připadající na dobu od 1. března 1922 z jich služebních požitků.

§ 9.

Zúčastnění ministři se zmocňují, aby změny zákonů a nařízení, které v důsledku tohoto zákona objeví se nutnými, provedli cestou nařizovací.

§ 10.

Nebude-li pro náklad vzešlý z provádění tohoto zákona úhrady v řádných státních příjmech, zmocňuje se ministr financí, aby opatřil k tomuto cíli nutné prostředky úvěrovými operacemi.

§ 11.

Provedením tohoto zákona, jenž nabývá účinnosti 1. ledna 1922, pověřují se všichni ministři.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

K číslu 3290.

Zpráva menšiny

výboru sociálně - politického

k vládnímu návrhu (tisk 325), kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů.

Vládního návrhu č. t. 3275 předloženého k jednání plena poslanecké sněmovny nebudiž užito jako podkladu jednání v celku, nýbrž budiž postupováno takto:

Budiž hlasováno pouze o §§ 1, 4, 10 a 19 původního vládního návrhu a o titulu zákona.

Zbývající paragrafy buďtež zpracovány vládou do zvláštního zákona, jež budiž předložen k parlamentnímu projednání, jakmile dojde k citelnému snížení cen životních potřeb.

V Praze dne 16. prosince 1921.

Kučera, Taub, Brodecký, Schäfer, Pohl, Toužil, Blažek, Dr. Keibl, Kaiser, Schubert.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

K číslu 3290.

Zpráva menšiny

členů rozpočtového výboru

o vládním návrhu (tisk 3275), kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů.

Podle §u 33 jednacího řádu navrhujeme k vládní předloze tisk č. 3275:

Budiž jednáno pouze o §§ 1, 4, 10 a 11, a ostatní §§ návrhu buďtež škrtnuty.

K odůvodnění uvádíme:

Vládní návrh tisk č. 3275 jest těžkým poškozením státních zaměstnanců a jest zvláště v této době s to katastrofálně utvářiti životní stav této vrstvy obyvatelstva. Návrh ten jest také podstatným omezením samosprávy, těžkým zkrácením zaměstnanců samosprávných sborů v jejich nabytých právech. Tímto návrhem však byl zvláště učiněn pokus porušiti paritní zákon a hospodářský stav učitelů učiniti nesnesitelným.

V Praze dne 16. prosince 1921.

Deutsch, Dietl, Taub, Bubnik, Hackenberg, Windirsch, Warmbrunn, Patzel.