Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3276.

Zpráva

ústavně-prvního výboru

k usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk 2895)

o ochraně znaku a názvu Červeného kříže.

Zákon

ze dne......1921

o ochraně znaku a názvu Červeného kříže

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Užívati znaku Červeného,(Ženevského) kříže, t. j. kříže barvy červené na bílém poli, chráněného ženevskou úmluvou ze dne 6. července 1906, a užívati názvu ťČervený křížeŤ nebo ťŽenevský kř힍 smějí kromě vojenské zdravotní služby na území republiky Československé toliko:

(1) Společnost Československého Červeného kříže v Praze a ústavy, které ona prohlásí za své orgány, v mezích stanov této společnosti,

(2) delegace zahraničních společností červeného kříže u výkonu svého posláni pokud k tomu obdrží svoleni od ministerstva zahraničních věcí po návrhu předsednictva Společnosti Československého Červeného kříže.

§ 2.

(1) Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany může povoliti také jiným, vojenské zdravotní službě věnovaným korporacím, ústavům a orkánům, aby užívaly znaku a názvu Červeného kříže v určitém rozsahu a určitým způsobem.

(2) Každé povolení budiž vyhlášeno ve Sbírce zákonů a nařízení.

§ 3.

(1) Povolení ku používání znaku a názvu Červeného (Ženevského) kříže, zejména v ochranných známkách, pokud lhůta, na kterou povoleni uděleno bylo, již neuplynula neb dříve neuplyne, zanikají 90. dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Zásoby zboží označeného ve smyslu udělených povolení znakem neb jménem Červeného (Ženevského) kříže smějí však až do konce roku 1921 býti volně podávány.

(3) Ministr vnitra může prodloužiti tuto lhůtu ze závažných důvodů do konce roku 1922.

§ 4.

(1) Použije-li kdo v životě veřejném neb obchodním znaku Červeného kříže na bílém poli, nebo slov ťČervený kř힍 nebo ťŽenevský kř힍 ke vnějšímu označení své činností neb osobních vlastností, nejsa k tomu oprávním podle tohoto zákona, nebo použije znaků nebo slov tak podobných, že by mohly uváděti v omyl, bude potrestán, pokud by čin takový nespadal pod přísnější ustanovení zákona trestního, pokutou do 10.000 Kč nebo vězením (uzamčením) do 1 měsíce, jsou-li tu okolností přitěžující, může býti uložen trest pokuty i vězení současně.

(2) Pro případ, že by se pokuta ukázala nedobytnou, uložiti jest současně se stanovením pokuty náhradní trest vězení (uzamčeni), který v případě nedobytností nastoupí na místo pokuty. Náhradní tento trest budiž stanoven tak, aby nepřevyšoval polovici nejvyšší výměry trestu na svobodě, uloženého v zákoně,

(3) Trestu podrobeno jest i vědomé spolupůsobeni a podporování trestného jednání.

(4) Jde-li o opětné zneužití znaku a chráněných slov, může býti trest zdvojnásoben.

§ 5.

Osoby, které v době války použijí znaku Červeného kříže nebo označení slov ťČervený kř힍 nebo ťŽenevský kř힍 proti předpisům tohoto zákona, budou, pokud by čin nespadal do trestní pravomoci soudní potrestány vězením do 6 měsíců. Vedle trestu vězení lze uložiti ještě trest pokuty do 20.000 korun čsl. a pro případ nedobytnosti pokuty náhradní trest vězení (uzamčení) obdobně podle § 4, odst. 2., tohoto zákona.

§ 6.

(1) O přestupcích tohoto zákona rozhoduji politické úřady, na Slovensku a Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnosti.

(2) Pokuty plynou ve prospěch společnosti Československého červeného kříže.

(3) Předměty nezákonně označené budtež úřadem zmíněným v odst. 1, zabaveny hledíc na to, zdali byl vynesen trestní nález čili nic. Úřad nařídí, aby nezákonné označení bylo na náklad držitelů v přiměřené lhůtě odstraněno, nemůže-li označení býti odstraněno, prohlásí předměty za propadlé.

(4) Propadlé předměty budou dány k disposici společnosti Československého červeného kříže.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti měsíc po vyhlášení. Současně pozbývají platnosti dosavadní předpisy týkající se ochrany znaku a jména Červeného kříže,

§ 8.

Provedením zákona pověřuje se ministr vnitra, ministr veřejného zdraví, tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry.

Ústavně-právní výbor schválil ve své schůzí dne 14. prosince 1921 beze změny usnesení senátu a projevil také svůj souhlas s resolucí poslance dra Luschky, níže otištěnou.

V Praze dne 14. prosince 1921.

Resoluce:

Vláda se vyzývá, aby svým vlivem přispěla k urychlenému zakončení oněch jednání, jež jsou toho času mezi společností Československého Červeného kříže a mezi místními, pokud se týče okresními skupinami bývalé společnosti Rakouského Červeného kříže v německých krajinách republiky Československé, aby tak bylo zajištěno poměrné zastoupení těchto německých skupin v ústředním vedeni a tím také jejích spolupráce pro všeobecně prospěšné humánní účely společností Červeného kříže.