Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3274.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne..............1921,

jímž se mění a doplňují zákony ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, a ruší zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 289 Sb. z. a n.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Paragraf 3. zákonů ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a nař. z roku 1920, doplňuje se tím, že za slova "výhradním povoláním" se připojuje "a služební požitky z ní tvoří převážnou většinu veškerých jeho příjmů".

§ 2.

Odstavec IV. § 11 těchže zákonů doplňuje se touto větou:

Pro rok 1922 činí tento drahotní přídavek 100% jejich celkového služného.

§ 3.

Zákon ze dne 12. srpna 1921, čísl 289 Sb. z. a n. se zrušuje.

§ 4.

Zřízenci obecní a okresní nejsou povinni vraceti peníz vyplacení jim do 31. prosince 1921 jako drahotní přídavek neb výpomoc přesahující výměru tímto zákonem stanovenou.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1.ledna 1922 a provede jej ministr vnitra.

Důvody:

Zákon, jimž se upravují přídavky a výpomoci zřízenců a, pensistů obecních a okresních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ze dne 12. srpna 1921, č. 289 Sb. z. a n., byl závěrečným aktem v řadě zákonných norem, jimiž došly k uplatnění snahy samosprávného úřednictva a zřízenectva po úpravě právních i hmotných poměrů.

Počátek učiněn se samosprávným úřednictvem. Služební poměry úřednictva obecního upraveny zákonem čís. 443 a služební poměry služebnictva obecního zákonem čís. 444 ex 1919. Jako součást a doplněk této úpravy sluší považovati zákon čís. 312 ex 1920, jímž upraveny drahotní přídavky úředníků obecních i okresních a sice v tom směru, že úředníci, na něž se vztahují zákony čís. 443 a 444 ex 1919, mají zákonný nárok na drahotní a nákupní přídavky ve stejné výši jako úředníci státní, pokud jejich příjem nedosahuje nebo nepřesahuje obdobného celkového příjmu služebního státních úředníků rovnocenné kategorie, a to po dobu,.pokud drahotní a nákupní přídavky se budou vypláceti státním úředníkům.

Úplně stejný postup zachován při úpravě poměru samosprávného zřízenectva. Služební poměry trvale ustanovených zřízenců obecních upraveny zákonem čís. 16 ex 1920, služební poměry trvale ustanovených zřízenců a cestářů okresních zákonem čís. 17 ex 1920.

A opět jako součást a doplněk této úpravy jest považovati zákon z 12. srpna 1921, čís. 289 Sb. z. a n., jímž se upravují přídavky a výpomoci zřízenců a pensisti obecních a okresních a jich pozůstalých. Podle tohoto zákona měl býti přiznán obecním a okresním zřízencům, na něž se vztahují zákony čís. 16 a 17 ex 1920 a kteří jsou plně a trvale zaměstnáni, takže jejich služba jest jejich stálým a trvalým povoláním, od 1. ledna 1921 nárok na všechny přídavky a výpomoci ve stejné výši, jako se poskytují státním zřízencům, a vládě toliko zůstaveno, aby nařízením stanovila den, kdy zákon nabude účinnosti. Veškeré tyto zákony staly se skutkem přes návrhy zástupců vlády ve výborech, aby vzat byl před odhlasováním zřetel na finanční stav korporací samosprávných.

Avšak již zákony ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, nebyly jasnými v tom směru, že nebylo jimi zcela jasně stanoveno, kdo z úředníků a zřízenců samosprávných má nárok na požitky těmito zákony přiznané, a to proto, poněvadž pojem "výhradného povolání" není určitý. Z důvodu toho, aby ustaly spory a aby u veškerých korporací samosprávných zabezpečena byla táž praxe při provádění zákona, navrhuje § 1. vládního návrhu, aby v § 3. cit. zákonů čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, za slova: "výhradným povoláním" připojena byla slova: "a služební požitky z ní tvoří převážnou většinu veškerých jeho příjmů". Tímto zněním zákona vyloučeni býti mají z požitků zákonem stanovených všichni ti, jimž zaměstnání u obce nebo okresu není zaměstnáním jediným a kteří z jiného zaměstnání svého mají příjmů tolik, že služné nebo mzdy od obce či okresu netvoří převážnou většinu veškerých jejich příjmů. Samosprávným zřízencům stanovily zákony čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920 po dobu mimořádných poměrů 50% drahotního přídavku z jejich celkového služného, a zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís. 289 Sb. z. a n., byli tito zřízenci, pokud jde o přídavky a výpomoci, postaveni na roveň zřízencům státním. Zákonem tímto, který účinnosti dosud nenabyl, byly by však korporace samosprávné, obce a okresy vydány skutečnému finančnímu rozvratu, neboť, nehledě k několika málo jen finančně velmi silným korporacím, nejsou vůbec s to, aby náklady s provedením tohoto zákona mohly uhraditi. Jako příklad buďtež uvedeny jeví tyto případy:

V okresu Berounském, kde služné okresních cestách v roce 1921 činilo celkem 187.940 Kč, podle zákona z r oku 1921 činilo by plných 536.604 Kč, tudíž více o 348.664 Kč. V okrese Kolínském, kde platy cestářské činily dosud 200.000 Kč, stouply by na 600.000 Kč. V okresu jičínském stouply by platy cestářské z 200.000 Kč na 500.000 Kč, v Chebu z 71.808 Kč na 264.300 Kč. Ve Zbirově ze 100.000 Kč na 450.000 Kč a v Opočně ze 150.000 Kč na 350.000 Kč. Uváží-li se, že řada okresů má daňový základ pouhých 100.000 Kč ano, že jsou i okresy, které nemají přirážkové základny ani 100.000 Kč jest patrno, že pouze druhotní přídavky a výpomoci zřízenců okresních podle zákona čís. 289 Sb. z. a n. z r. 1921 znamenaly by celých 400 až 600% okresních přirážek. U obcí jest situace ještě svízelnější než u okresů. Zřízenec obecní a okresní jsou oproti zřízencům státním tím v lepším hospodářském postavení, že žijí většinou na venkově, jsou aspoň částečně samozásobiteli, nebo mají levnější nákupní prameny. Není tedy odůvodněno, aby rovnoměrnost zavedená zákonem čís. 289 Sb. z. a n. z roku 1921, co do drahotních přídavků a výpomocí byla ponechána v platnosti důvodu toho navrhuje osnova v § 2., aby zřízencům okresním a okresním místo dosavadních drahotních přídavků a výpomocí posavadní 50% druhotní přídavky zvýšeny byly na 100% jejich celkového služného a aby záloh ze dne 12. srpna 1921, čís. 289 Sb. z. a n. byl zrušen. Poněvadž však některé okresy a obce, v přesvědčení, že zákon tento nabude účinnosti, přídavky a výpomoci pošle tohoto zákona snad již vyplatily, pojat byl do návrhu vládního § 4. za tím účelem, aby zamezeno bylo možným sporům.

Vláda žádá aby tento návrh přikázán byl sociálně-politickému výboru a navrhuje, aby o něm jednáno bylo zkráceně dle §ů 55. jedn. řádů sněmovny poslanecké a senátu ze dne 15. dubna 1920, čís. 325 a 326 Sb. z. a n.

V Praze dne 14. prosince 1921.