Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3253.

Zpráva

sociálně-politického výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 3170),

kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení.

Sociálně-politický výbor projednal ve dvou schůzích sněmovnou přidělený vládní návrh shora uvedený a doporučuje sněmovně poslanecké, aby byl přijat ve znění vládou navrženém, jak v petitu tak titulu i úvodní formuli.

Článek I. a odstavec 1, č. I. byly sociálně politickým výborem schváleny jednomyslně, §§ 2, 4 a 5, odst. 1, proti 4. hlasům. Článek II. a III. jednomyslně.

Pozměňovací návrhy podány byly posl. Taubem a Pohlem a sice k § 2, čl. I. odstavec a) zvýšení příplatku na 900.- Kč, odst. b) na 1200.- Kč, odst. c) na 1500.: Kč. Důchodcům dle § 6, odst. 10, úrazového zákona ze dne 21. srpna 1917 na 2250.Kč, v § vdovám, rodičům a oboustranně osiřelým sirotkům na 650.- Kč a jednostranně osiřelým sirotkům na 325.- Kč ročně.

Lhůta k přihláškám, pokud jde o důchody přiznané pojišťovnou, jež měla sídlo mimo nynější území republiky československé, na dobu jednoho roku.

V § 5, odst. 1. zvýšení hranice důchodu, k němuž může býti příplatek vyplácen ad a) na 3600.- Kč, ad b) na 4800.- Kč, ad c) na 6000.- Kč.

Speciálně-politický výbor schválil pokud se týče zvýšení obnosů příplatků stanovisko zpravodajovo a zamítl opravné návrhy. Předložená výše příplatků stanovena byla po dohodě se zástupci úrazových pojišťoven na základě přesných statistických dat, opírajících se o základnu úhrady, která nemá býti zvyšována oproti výši prémií placených v roce 1921. Zvýšení přípustné hranice důchodů, k nimž má býti příplatek poskytován, mělo by rovněž za následek porušení tohoto principu, nehledě k tomu, že by zvýšení této hranice kolidovalo s obdobnými zákony. Prodloužení lhůty příslušníků cizích pojišťoven bylo zamítnuto, protože zásada půlroční doby ku přihlášce těchto důchodců na příplatek k úrazové rentě stanovena byla již zákonem ze dne 29. října 1919, č. 606 Sb. z. a n. a celkem se osvědčila a vedle toho poslední odst. § 4 dává možnost, aby odůvodněné opomenutí přihlášky bylo prominuto.

Sociálně-politický výbor schválil vládní návrh na základě písemného prohlášení p. ministra sociální péče G. Habrmana, že těmito příplatky nebudou zvýšeny dosavadní prémie pojišťovací, učiněného ve schůzi dne 6. prosince.

Protože jednak z věcných důvodů, že nebudou zvýšeny dosavadní prémie a zvýšený náklad bude hrazen z dosavadních příjmů eventuelně přebytků úrazových pojišťoven, tedy že výroba nebude zvýšením prémií pojišťovacích zatížena, pak pro krátkost času upustil sociálně-politický výbor od svolání ankety zaměstnavatelů a zaměstnanců, požadované jednohlasným usnesením poradního sboru pro otázky hospodářské ze dne 27. října 1921.

Sluší vzíti v úvahu, zdali povinnost úrazových pojišťoven ve smyslu zákona o nemocenském pojištění dělníků ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., § 65, lze vztahovati na tyto příplatky. Příplatky tyto nejsou úrazovými pojišťovnami poskytovány dobrovolně, nýbrž z moci zákona, třeba dočasně. Vyplývá z toho, že úrazové pojišťovny jsou vázány náhradu tu nemocenským pokladnám poskytovati z celého důchodu, t. j. ze základního důchodu a příplatku.

V Praze dne 6. prosince 1921.

Zákon

ze dne.........................................................1921,

kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovém důchodům ze dne 29. října 1919, č. 606 Sb. z. a n., se prodlužuje a jednotlivá jeho ustanovení se mění, případně doplňují, a budou nadále zníti takto

§ 1, odst. 1.

Zraněným, kteří při provozování podniku, ležícího v nynějším území republiky Československé a podléhajícího úrazovému pojištění, utrpěli úraz před 1. červencem 1921, jímž ztratili alespoň 41 2/3% o výdělečné schopnosti, a kteří podle zákonů o úrazovém pojištění požívají důchodu, odpovídajícího této ztrátě, náleží pro mimořádné drahotní poměry poválečné příplatek k důchodu.

§ 2.

Příplatek důchodový vyměřuje se podle ztráty schopnosti výdělečné takto:

a) při ztrátě 41 2/3% až do 66 2/3% náleží oprávněným osobám příplatek 600 Kč ročně,

b) při ztrátě vyšší 66 2/3% až do 83 1/3% příplatek 900 Kč ročně,

c) při ztrátě nad 83 1/3% příplatek 1200 Kč ročně k základnímu důchodu úrazovému, jehož zraněný požívá.

Důchodcům dle § 6, odst. 10., úrazového zákona ze dne 21. srpna 1917, č. 363 ř. z., kteří požívají 1 1/2násobné částky plného důchodu, může býti zvýšen příplatek až do 1800 Kč ročně.

§ 3.

Pozůstalým po zraněných v § 1 přísluší rovněž příplatek k základnímu důchodu, a to vdovám, rodičům a oboustranně osiřelým sirotkům po 480 Kč ročně a jednostranně osiřelým sirotkům po 240 Kč ročně k důchodu, jehož požívají, při čemž děti nemanželské, o něž otec nepečuje, zemře-li jim matka následkem úrazu, buďtež postaveni na roveň sirotkům oboustranně osiřelým.

§ 4.

Příplatek k důchodu náleží jen osobám bydlícím v území republiky Československé, a to proti příslušné územní úrazové pojišťovně dělnické (zemské úřadovně pro pojištění dělníků na Slovensku v Bratislavě), pokud pak se úraz stal při provozováni podniku, jehož zřízenci byli podle 4 zákona z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z., na rok 1888,. ve znění stanoveném článkem III. zákona z 10. dubna 1919, č: 207 Sb. z. a n., zproštěni pojistné povinnosti, proti správě tohoto podniku, pokud se úraz stal při provozování podniku bývalých rakouských státních drah, proti československé státní správě železniční, pokud úraz se stal při provozování podniku bývalých uherských státních drah a pojištění vykonávala krajinská pojišťovna v Budapešti, proti zemské úřadovně pro pojištění dělníků na Slovensku v Bratislavě. Pokud jde o důchody, přiznané pojišťovnou, jež měla sídlo mimo nynější území republiky Československé, náleží příplatek pouze, podá-li poživatel důchodu u územní úrazové pojišťovny dělnické (zemské úřadovny pro pojišťování dělníků na Slovensku v Bratislavě), neb u správy podniku, příslušné podle předešlého odstavce, do šesti měsíců ode dne, kdy nárok na příplatek vznikne, žádost za přiznání příplatku, opatřenou doklady, prokazujícími nárok.

Zmeškání lhůty v předešlém odstavci stanovené může býti v případech zvláštního zřetele hodných prominuto.

§ 5, odst. 1.

Příplatek náleží pouze potud, pokud důchod sám anebo důchod i s příplatkem nepřesahuje ročně u zraněného dle § 2

ad a) 2400 Kč,

ad b) 3600 Kč,

ad c) 4800 Kč.

Na důchodce dle § 6, odst. 10., úrazového zákona, kteří požívají 1 1/2násobné částky plného důchodu, se toto omezení nevztahuje. Důchody pozůstalých i s příplatky dohromady nesmějí převyšovati 4800 Kč.

Pokud jde o důchody z úrazů utrpěných při provozování podniků železničních, započítávají se do částek uvedených v odstavcích 1. až 3. též výslužné běžný dar z milosti, drahotní přídavky (výpomoci a pod.) k výslužnému a běžným darům z milosti, z řádného výslužného však pouze 75%.

Drahotní příplatek může býti zcela, po případě z části odepřen, zjistí-li úrazová pojišťovna dělnická, nebo správa podniku, proti němuž nárok na příplatek podle § 4 náleží, že výdělek nebo jiný příjem důchodcův převyšuje ročně 12.000 Kč.

Článek II.

V 7 zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům ze dne 29. října 1919, č. 606 Sb. z. a n., jest položiti v odst. 1. místo číslice 42 číslici 41 2/3.

V § 9, odst. 1. cit. zákona, jest vyloučiti slovo "povinnému."

Článek III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1921 a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1922.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením platnost zákon prodloužila. Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl po dohodě se zúčastněnými ministry.