Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3243.

Zpráva

zdravotnického výboru a rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 2061)

o vybírání zdravotní přirážky k přímým daním státním přirážkám podléhajícím a utvořeni veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice Československé.

I.

Zdravotnický výbor pojednal o vládním návrhu zákona výše uvedeného a uvážil na základě zprávy zpravodajovy zvláště toto: Osnova zákona jest vlastně provedením resoluce poslance Johanise a soudr., přijaté ve 144. schůzi Národního shromáždění republiky Československé ze dne 14. dubna 1920, při čemž zásady v dotyčné resoluci vytčené byly vztaženy na celou oblast republiky Československé.

Zdravotnický výbor vítá toto rozšíření námětů v resoluci uvedených a zdůrazňuje, že za účelem udržení řádného chodu nemocnic a zvláště také k zamezení dalšího zvyšování ošetřovacích sazeb nemocničních jest nezbytno získati nové příjmy všeobecným nemocnicím, s nimiž, by nemocnice jako s příjmy stálými mohly počítati. Zdravotnický výbor dále uvážil, že z výnosu přirážky má býti utvořen veřejný fond, a že tudíž hospodaření tímto fondem má býti úplně odděleno od hospodaření státními financemi, čímž dostává se nemocnicím nároku odůvodněného zákonem na přidělení dotací z fondu, jenž se zákonem má utvářiti.

Zdravotnický výbor vítá dále ustanovení, dle něhož fondu všeob. nemocnice v Praze má býti vyhrazena určitá částka výnosu přirážky, ježto tímto ustanovením zlepší se finance všeobecné nemocnice, jež, jak známo, jest ustavičně v kritickém hospodářském postavení.

Zdravotnický výbor však vyslovuje očekávání, že státní správa vyučovací - bude vyšší měrou než dosud přispívati na potřeby všeob. nemocnice pražské, jež právě povahou svojí jako nemocnice klinická má dražší provoz nežli ostatní všeobecné nemocnice.

Zdravotnický výbor vítá dále zvláště ustanovení §u 7 osnovy, dle něhož z fondu mohou býti udělovány také podpory právnickým osobám (spolkům, nadacím a pod.), které zřídily a vydržují odborné ústavy léčebné, jež jinak plní úkoly náležející nemocnicím.

Zdravotnický výbor přihlížeje k důvodové zprávě vládní osnovy vzal s uspokojením na vědomí, že vláda pomýšlí zvláště na odborné ústavy léčebné, mající za účel boj proti tuberkulose, a zdůrazňuje, že očekává, že, vláda energickým způsobem bude v akci čelící k potírání tuberkulosy pokračovati a že k tomu účelu stát poskytne i jinak peněžní pomoc.

Zdravotnický výbor zvláště zdůrazňuje nedostatek specielních ústavů pro léčení tuberkulosy v Čechách a na Slovensku a očekává, že v tomto směru stát nejdříve uchopí se pomocné akce.

Pro přítomnou dobu zdravotnický výbor zdůrazňuje, že jest třeba, aby ústavům již existujícím dostalo se z výnosu přirážky co nejvyšší podpory.

Vzhledem k námětům předneseným jednotlivými zemskými výbory svého času ve schůzi zdravotnického odboru, uznal zdravotnický výbor ve shodě se zástupci vlády, že jest záhodno, aby § 8 osnovy byl upraven ve směru přicházejícím vstříc přáním zemských výborů.

Zdravotnický výbor však jest si vědom toho, že tím účel osnovy zákona není nikterak pozměněn.

Veden jsa těmito zřeteli, usnesl se zdravotnický výbor - a to, jak bylo již uvedeno, v plné shodě se zástupci vlády - aby § 8 osnovy byl změněn a nahrazen tímto zněním

§ 8.

Podpory nemocnicím ve smyslu předchozích ustanovení rozděluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve srozumění s ministerstvem financí.

Za tím účelem přidělí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve shodě s ministerstvem financí zemským výborům českému, moravskému a zemské správní komisi slezské každoročně dotaci ve výši 75% výnosu přirážky v dotyčné zemi, a to v Čechách po odečtení praecipua pro všeob. nemocnici v Praze (§ 3 ad 1). Zemské výbory rozdělí pak samy podpory jednotlivým nemocnicím, nad nimiž mají dohled, a to dle zásad uvedených v §u 6 cit. zákona, a jsou povinny každoročně o rozdělení dotace podati ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zprávu.

Podpory nemocnicím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi uděluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy samo, a to po odečtení praecipua pro státní pokladnu (§ 3 ad 2 cit. zákona), ve výši výnosu přirážky v dotyčné zemi. Zbytek nerozděleného výnosu přirážky rozděluje pak ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, berouc předem zřetel na veřejné nemocnice státní, jakož i ústavy uvedené v §u 7 zákona. Poslední odstavec §u 8 osnovy, začínající slovy "ministerstvo" atd. a končící slovem "rozdělovacím", zůstává beze změny. Dále v titulu zákona bylo škrtnuto slovo "vybírání", místo přirážky dáno "přirážce", dále místo "k přímým daním" vloženo "ku přímým daním".

Zdravotnický výbor navrhuje tudíž, aby Národní shromážděni schválilo vládní návrh zákona o vybírání zdravotní přirážky k přímým daním státním přirážkám podléhajícím a utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice Československé se změnami výše uvedenými.

V Praze dne 2. října 1921.

II.

Rozpočtový výbor pojednal o předložené osnově zákona a doporučuje, aby Národní shromáždění schválilo osnovu zákona s touto změnou:

§ 1.

Rok 1921 mění se na 1922 a za toto slovo vkládá se "do 31. prosince 1923". Druhý text zůstává nezměněný.

§ 2.

Rok 1.921 mění se na 1922. V následujícím odstavci místo slov: "V příštích letech" - bude státi: "V příštím roce". Druhý text zůstává nezměněný.

§ 3.

Tatáž oprava jako v § 2 provede se v odstavci 2. tohoto paragrafu.

§ 10.

Rok 1921 zaměňuje se za rok 1922. Ostatní text zůstává nezměněný.

V Praze dne 1. prosince 1921.

Rozpočtový výbor schválil následující resoluce:

Resoluce

post. R. Chalupy, F. Bendy, F. Biňovce, E. Kasíka, A. Němce a A. Remeše:

1. Řešení obmýšlené v návrhu zákona považujeme za opatření prozatímní, východisko z nouze. Péče o veřejné zdravotnictví a vše, co s tím souvisí, náleží státu. Stát se také k této povinnosti přiznal v § 20 novely k ob. zřízení, kde mimo jiné slíbil též péči o veřejné zdravotnictví. Bádáme proto, aby vláda v tomto směru příslušný návrh zákona předložila o převzetí všech veřejných nemocnic do státní správy.

2. Projednanou předlohou mají býti přidrženy k povinnosti korporace, které dosud povinností k veřejnému zdravotnictví neplnily, ale touto předlohou budou postiženy i korporace, které i za cenu zakrvácení povinnosti tyto plnily. Jest tedy spravedlivé, aby tyto korporace. pokud jsou vydržovateli veřejných nemocnic, dostaly minimálně zpět na stanovené přirážce zdravotní to, co v obvodu své působnosti vydaly.

Resoluční návrh posl. Patzela:

k námětu post. Patzela usnesena resoluce, aby vláda uvážila návrh, aby ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem zdravotnictví bylo zmocněno, aby jednotlivým podnikům, které zřízením a udržováním nemocenských ústavů na vlastní náklady ulehčují veřejným nemocenským a léčebným ústavům, prominulo tolik procent přirážky, kolik činí tato prokázané ulehčení a předložila patřičnou osnovu zákona.

III.

Zdravotní výbor pojednal o změnách osnovy zákona, na nich se usnesl výbor rozpočtový ve schůzi dne 1. prosince 1921 a projevil jednomyslně se změnami těmito souhlas. Také projevil souhlas s resolucemi rozpočtového výboru přijatými k návrhu post. R. Chalupy a soudr. a posl. Josefa Patzela.

V Praze dne 6. prosince 1921.

o zdravotní přirážce ku přímým daním státním přirážkám podléhajícím, a utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice Československé.

Národní shromáždění republiky Československé usnesla se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro veřejné nemocnice a ústavy léčebné v republice Československé bude se vybírati od 1. ledna 1922 do 31. prosince 1923 přirážka ku všem přímým daním přirážkám podléhajícím.

§ 2.

Výše přirážky činí pro rok 1922 8%.

V příštím roce bude výše přirážky stanovena nařízením, nesmí však přesahovati 10%.

§ 3.

Z výnosu přirážky bude každoročně v první řadě uhrazeno:

1. fondu všeobecné nemocnice v Praze částka 24 milionů Kč jako náhrada za výnos zdravotní přirážky, zavedené na základě zmocnění daného cís. nař. z 13. března 1917, č. 149 ř. z.,

2. státní pokladně určitá část výnosu přirážky k přímým daním, předepsaným v území Slovenska a Podkarpatské Rusi, a to k plnění úkolů, vytčených v zák. čl. XXI. z roku 1898. Výše částky té činí v roce 1922 5/8 výnosu přirážky, v roce příštím bude upravena nařízením se zřetelem k výši přirážky § 2.

§ 4.

Výnos přirážky po odečteni náhrad, uvedených v § 3 ad 1. a ad 2., tvoří zvláštní jmění účelové - fond pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných.

§ 5.

Fond tento jest samostatným veřejným fondem ve správě ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministerstva financí.

Účty fondu podléhají dozoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu ve smyslu zákona z 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy spolu s ministrem financí podávají každoročně Národnímu shromáždění zprávu o stavu a použití fondu.

Podrobné předpisy o správě fondu a jeho hospodaření budou vydány nařízením.

§ 6.

Z fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných budou udělovány každoročně podpory veřejným nemocnicím (státním, zemským, župním, okresním, obecním, soukromým s právem veřejnosti a j.) dle skutečných potřeb té které nemocnice, při čemž dlužno vzíti zřetel zvláště na počet lůžek nemocnice, dále na počet ošetřovacích dnů, na význam nemocnice pro veřejné zdravotnictví, její zařízení, její stav finanční, jakož i jiné okolnosti hodné úvahy.

§ 7.

,Z. fondu (§ 4) mohou býti dále - pokud prostředky jeho to dovolí - udělovány také podpory právnickým osobám (spolkům, nadacím a pod.), které zřídily a vydržují odborné ústavy léčebné, jež jinak plní úkoly; náležející nemocnicím.

§ 8.

Podpory nemocnicím ve smyslu předchozích ustanovení rozděluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve srozumění s ministerstvem financí.

Za tím účelem přidělí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve shodě s ministerstvem financí zemským výborům českému, moravskému a zemské správní komisi slezské každoročně dotaci ve výši 75% výnosu přirážky v dotyčné zemi, a to v Čechách po odečtení praecipua pro všeob. nemocnici v Praze (§ 3, ad 1).

Zemské výbory rozdělí pak samy podpory jednotlivým nemocnicím, nad nimiž maje dohled a to dle zásad uvedených v §u 6 cit. zákona a jsou povinny každoročně o rozdělení dotace podati ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zprávu.

Podpory nemocnicím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi uděluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy samo, to po odečtení praecipua pro státní pokladnu (§ 3, ad 2 cit. zákona), ve výši 75% výnosu přirážky v dotyčné zemi.

Zbytek nerozděleného výnosu přirážky rozděluje pak ministerstvo zdravotnictví, berouc předem zřetel na veřejné nemocnice státní, jakož i ústavy léčebné uvedené v §u 7 zákona.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy předloží konečné návrhy na rozdělení dotací každoročně - mimo případy, kdy jde o záležitosti neodkladné - poradnímu sboru, zřízenému při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na základě zákona z 9. dubna 1920, čís. 242 Sb. z. a n., k podání dobrého zdání o plánu rozdělovacím.

§ 9.

Fondu budou ze státních prostředků - pokud to dovolí zřetel na státní finance - poskytnuty zálohy za tím účelem, aby mohly býti v nejnutnějších případech nemocnicím podpory včas poskytnuty.

§ 10.

Od 1. ledna 1922 po dobu působnosti tohoto zákona nebude se vybírati přirážka, zavedeni ve prospěch fondu všeobecné nemocnice pražské min. nařízením z 30. března 1918, čís. 12 ř. z. a přirážka vybíraná na Slovensku v Podkarpatské Rusi na základě zák. čl. XXI. z r. 1898.

§ 11.

Přirážka vyměřuje se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku stejnými orgány a stejným způsobem, jako obecní přirážka k přímým daním státním dle ustanovení pro ně platných. O rekursu rozhoduje s konečnou platnosti finanční úřad I. stolice (berní správa).

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platí o vyměřování přirážky a opravných prostředcích ustanovení platná pro krajinskou při; vážku nemocniční (zák. čl. XXI. z r. 1898).

O splatnosti vybírání a vymáhání přirážky, dále úrocích z prodlení a promlčení přirážky jsou směrodatnými předpisy pro státní daně přímé, k nimž se přirážka vyměňuje.

§ 12.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pověřuji se jeho provedením ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministru financí v dohodě se zúčastněnými ministry.