Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období |
4. zasedání |
Původní znění.
3241.
Antrag
der Abgeordneten Hausmann, Schuster, Dr. Haas und Genossen
betreffend die Ergänzung der Bestimmungen des zweiten Hauptstückes des Gesetzen vom 11. III. 1921 SIg. d. G. u. V. Nr. 100 über die Baubewegung.
Die Gefertigten steilen folgenden Antrag: Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik wolle beschliessen:
Gesetz
von..............................................1921
betreffend die Ergänzung der Bestimmungen des zweiten Hauptstückes des Gesetzes vom 11. III. 21 Slg. d. G. u. V. Nr. 100.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Nach § 13 wird die folgende neue Bestimmung als § 13a eingefügt:
"Die Zuständigkeit der Gewerbegerichte und der ordentlichen Gerichte wird durch diese Bestimmung nicht berührt und steht es den einzelnen Arbeitgebern und Arbeitnehmern frei, nach ihrer Wahl das Gewerbegericht beziehungsweise ordentliche Gericht oder das Schiedsgericht anzurufen. Durch die Geltendmachung vor dem Schiedsgerichte wird die Streitanhängigkeit (§ 232 Z. P. O.) begründet. Die Erkenntnisse des Schiedsgerichtes sind im Verwaltungswege vollstreckbar."
§ 2.
Nach § 17 ist nachfolgende Bestimmung als § 17a einzufügen:
"Falls ein Unternehmer oder ein von ihm bestellter Beamter oder Bediensteter die von dem Schiedsgerichte festgesetzten Lohn- und Arbeitsbedingungen nicht einhalten oder den Vorschriften des § 17 zuwiderhandeln sollte, wird der Unternehmer von den politischen Behörden der I. Instanz mit Arrest bis zu drei Monaten oder mit Geld bis zu K 100.000 bestraft. Im Wiederholungsfalle können die Geldstrafen und Arreststrafen auch nebeneinander verhängt werden. Die vorstehend angeführten Strafen haben platzzugreifen, wenn die Handlung oder Unterlassung nicht unter eine strengere Strafbestimmung fällt."
Begründung:
Nach dem Wortlaute des zweiten Hauptstückes des Gesetzes ist es nicht klar, ob die Zuständigkeit der Gewerbegerichte noch weiter aufrecht bleibt. Aus dem § 13 des Gesetzes ist zu deduzieren, dass das Schiedsgericht hauptsächlich für Streitigkeiten zwischen Organisationen der Unternehmer und Arbeiter errichtet wurde und dass für individuelle Streitigkeiten aus Lohnfragen die Kompetenz der Gewerbegerichte, beziehungsweise der Bezirksgerichte weiterbesteht. Würde eine andere Interpretation für richtig gehalten, welche dahin ginge, dass die Zuständigkeit der Gewerbegerichte bei Lohnstreitigkeiten bei Bauarbeiten aufgehoben ist, so würde dies zu einer Erschwerung der Rechtsverfolgung führen, was keineswegs im Interesse der Arbeiterschaft gelegen ist. Die Begründung des Zusatzes zu § 17 ist bedingt durch das Fehlen dir Sanktion. Ins Anwendungsfalle im analogen Sinne wird auf den ersten Absatz des § 9 der kaiserlichen Verordnung vom 18. März 1917 über die Beschwerdekommissionen verwiesen.
Prag, den 19. November 1921.
Hausmann, Schuster, Dr. Haas, Palme, Leibl, Grünzner, Dietl, Beutel, Blatny, UhI, Dr. Holitscher, Häusler, Schweichhart, Čermak, Hackenberk, Pohl, R. Fischer, Heeger, Schäfer, Deutsch, Dr. Czech, Taub.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období |
4. zasedání |
Překlad.
3241.
Návrh
poslanců Hausmanna, Schustera, dr. Haase a druhů,
aby byla doplněna ustanovení druhé hlavy zákona ze dne 11. III. 121, č. 100. Sb. z. a n. o stavebním ruchu.
Podepsaní navrhují:
Národní shromáždění, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne..........................................................1221,
jímž se doplňují ustanovení druhé hlavy zákona ze dne 11. III. 1921, č.100 Sb, z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Za § 13. vsunuje se jako § 13a toto nové ustanovení:
"Příslušnost živnostenských soudů a řádných soudů není dotčena tímto ustanovením a ponechaná se jednotlivým zaměstnavatelům a zaměstnancům na vůli, aby se podle své vůle dovolali živnostenského soudu nebo soudu řádného nebo soudu rozhodčího. Uplatnění nároků přeci rozhodčím soudem zakládá zahájeni sporu (§ 232 c. s. ř.). Nálezy rozhodčího soudu jsou vykonatelné cestou správní."
§ 2.
Za § 17 budiž vsunuto jako § 17a toto ustanovení:
"Kdyby podnikatel nebo jím ustanovený úředník nebo zřízenec nedodržel mzdových a pracovních podmínek, stanovených rozhodčím soudem nebo jednal proti předpisům § 17, potrestá politický úřad I. stolice podnikatele vězením do 3 měsíců nebo pokutou do 100.000 K. Bude-li se to opakovati, mohou býti uloženy pokuty a vězeni také současně. K trestům v předu uvedeným dlužno sáhnouti, nespadá-li jednání nebo opomenutí pod přísnější ustanovení trestního zákona."
Odůvodnění:
Podle znění druhé hlavy zákona není jasno, zda živnostenský soud zůstává nadále příslušným. Z §u 18 zákona dlužno odvozovati, že rozhodčí soud byl zřízen hlavně pro spory mezi organisacemi podnikatelů a dělníků a že pro individuelní spory ze mzdových otázek zastávají nadále příslušné živnostenské soudy neb soudy okresní Kdyby byla pokládána za správnou jiná interpretace v tom směru, že jest zrušena příslušnost pro živnostenské soudy při mzdových sporech stavebních dělníků, ztížilo by to právní řízena, což nikterak není v zájmu dělnictva. Důvod pro dodatek k §u 17 jest podmíněn nedostatkem sankce. Dojde-li k použití v analogickém smyslu, odkazujeme na první odstavec §u 9. cís. nař. ze dne 18. března 1917 o stížnostních komisích.
V Praze dne 19. listopadu 1921.
Hausmann, Schuster, dr. Haas, Palme, Lebl, Grünzner, Dietl, Beutel, Blatny, Uhl, dr. Holitscher, Häusler, Schveichhart, Čermak, Hackenberg, Pohl, R. Fischer, Heeger, Schäfer, Deutsch, dr. Czech, Taub.