Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3228.

Zpráva

I. výboru rozpočtového

II. výboru zemědělského

o návrhu poslance J. Marka a soudruhů (tisk 659)

o regulování toků Moštěnky (Bystřičky), okres přerovský, ve střední její části.

I.

Moštěnka byla v dolním toku regulována Vodním družstvem od mostu sev. dráhy po Kroměříž za přispěni státu a země po třetině celkového nákladu.

V r. 1906 byla závěrka této regulace předložena sněmu moravskému ke schválení a při tom bylo konstatováno, že rozpočet byl o 80.000 K překročen a překročení odůvodněno tím, že stavební úřad musel rozšířiti světlost řečiště, aby nadprůměrné vody mohlo bez nebezpečí pojmouti.

Již tehdy bylo stavebnímu úřadu vytýkáno, že měl tuto důležitou nutnost rozšířeni znáti před regulaci a dle toho řádně rozpočet vypracovati a že se nemá regulovati bez náležitého prozkoumání stavu věcí.

Následek překročeni rozpočtu odnesl zemský fond a ministerstvo orby, ježto interesenti zdráhali se doplatiti na větší vydání.

Po nedlouhé době zemský výbor předložil nový návrh na regulaci Moštěnky, t. j. Bystřičky, od Chvalčova po Dřevohostice.

Tehdy bylo finančním výborem zemského sněmu namítáno, že nemůže zůstati střední tok neregulován, a návrh byl zamítnut.

Zakročením řady vlivných politiků moravských docílen byl slib, že i střední tok bude regulován. Na tento slib usnesl se finanční výbor na návrhu regulace horního toku, návrh byl schválen a zemským výborem za přispění ministerstva orby regulace po Dřevohostice ve skutečnosti byla také provedena.

Když pak se octnul nový návrh na regulaci středního toku Moštěnky ve sněmu, byla tehdejším místním zemským poslancem doporučována regulace dle zákona o vodním družstvu. Důvody leží na snadě; ježto dolní tok regulován byl i na útraty zájemců ze řad občanstva, projevila se tu snaha, aby také na střední tok povinni byli ostatní občané přispěti.

Zákon i přes odpor tento později projednán a 30. června 1912 morav. sněmem schválen a v r. 1915 vodoprávní jednání řádné provedeno a schváleno.

A nyní jeví se nové překážky. Interesenti dolního toku podali protest proti provedení regulačního projektu s námitkou, že dolní tok by nemohl pojmouti nadnormální vody z vrchního a středního toku, ježto prý jest řečiště úzké a mělké.

A tu naskytují se otázky: bylo-li dolní řečiště úzké přes to, že bylo rozšířeno nad původní projekt regulační, čímž omluveno bylo překročení rozpočtu o 80:000 K v r. 1906, proč byl zhotoven, projednán a uzákoněn v r. 1912 projekt zemským stavením úřadem vypracovaný od r. 1906 do r. 1912?

Když tomuto úřadu bylo již známo, že horní tok jest regulován a že ve středním toku vody se neztratí a musejí býti do dolního toku svedeny, proč byl projednán projekt a zákonem zabezpečen, když týž úřad předem věděl a věděti musel, že dolní tok vody vrchní nepojme?

Proč bylo zemi a státu uhraditi tolik výloh za komise, vypracování projektu a provedení vodoprávního jednání, když se předem vědělo, že střední tok nesmí býti regulován, pokud tok dolní rozšířen nebude a kdo jest vinen, že občanstvo středního toku má býti po celá dlouhá léta záplavami ožebračováno?

Vyhláškou ze dne 10. prosince 1913 místodržitelský rada Bleyleben na základě zemského zákona ze dne 30. června 1912, č. 90 m. z. z., a výnosu místodržitelství ze dne 8. listopadu 1913, č. 80.056, předložil zemským výborem vypracovaný projekt regulační středního toku, aby se provésti mohlo předepsané vodoprávní jednání v obcích: Dřevohosticích, Turovicích, Domaželicích, Čechách, Prusích, Beňově a Horní Moštěnici od 19. února do 5. března 1914.

Nesčetně archů popsáno a potištěno obsáhlými protokoly a nesčetný počet komisí odbyt na místech samých.

Ministerstvo financi povolilo náklad min. orby 1,800.000 K a zemský výbor přijal splátky na regulaci od min. orby.

V protokole jest konstatováno, že do 3 let bude projekt proveden a regulace skončena; že obec Beňov připlatí 4000 K na obecní most železobetonový a zemský fond postaví nový a na jiném místě.

Most stávající jest již shnilý a nebezpečno po něm jezditi, ceny se horentně zvýšily, leč regulace nepokračuje a most se nestaví.

Obec zdržena projektem stojí před nutností postavení nového mostu na starém místě, což rovněž stálo by dnes statisíce.

Okupované pole pro regulaci zemský výbor pronajímá, ač pole byla věnována zdarma na regulaci a ne za příčinou pronajímání. Vodní síla vykoupená leží ladem a mlýny se topí v záplavách, ani stavbu silnice nelze provésti, poněvadž hrozí nebezpečí záplav, které by zničily tyto nové objekty.

Uvedeni všech těchto okolností jest obžalobou jednak zemské správy politické, jednak jejích kruhů technických.

Odborníkům muselo býti přece známo, čeho bylo třeba učiniti, aby vody mohly býti odvedeny do Moravy, a znalcům mohlo býti známo po dlouholeté zkušenosti a zkouškách, jaké množství vody musí býti do Moravy odvedeno, aby střední i dolní tok vyhovoval.

Přichází-li se ještě nyní, po 14 letech, s námitkou, že dolní tok jest špatně regulován, když z horního toku lehkomyslně novou regulací vody svedeny byly do středního toku, kde působí katastrofální záplavy, a že se tento střední tok regulovati nesmí, pokud dolní tok nebude řádně rozšířen pak jest to práce, která musí způsobiti úžas u odborníků.

Území celého středního toku zaplavováno jest nejméně jednou, obyčejně však dvakráte do roka zátopami vod regulovanou částí horního toku a statisícové škody odnáší za svou práci obyvatelé této části Moravy jen proto, že u zemského výboru v Brně nebyli v pravý čas praví lidé na místě.

Jest bolestno vzpomenouti na to, že ještě stále ve věci tak eminentně vážné jest spor mezi kompetentními instancemi, jedná-li se o regulaci říčky nebo hrazeni bystřiny. A zatím utíkají léta, škody rostou do milionů, usnesené zákony se neprovádějí.

Situace tato vzhledem k celkovému národnímu hospodářství republiky, které vyžaduje, aby každé pídě země využito bylo dokonalým způsobem a aby neunikal výtěžek pilné práce zemědělce, přikazuje započíti pokud možno ihned s prováděním regulace Moštěnky (Bystřičky) ve smyslu zákona z roku 1912.

Z těchto důvodů usnáší se rozpočtový výbor a navrhuje:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Budiž hned započato s regulaci středního toku Moštěnky (okres Přerov na Moravě) ve smyslu zákona ze dne 30. června 1912 pří současné úpravě dolního toku této říčky.

Práce tyto jakož i finanční náklad buďtež hrazeny z úspor regulačního fondu a jiných úspor, které má ministerstvo zemědělství.

Zároveň doporučuje, aby dolní tok byl řádně opraven.

V Praze dne 12. dubna 1921.

II.

Projekt na úpravu dolního toku Moštěnky jest jedním z nejstarších regulačních projektů zemského stavebního úřadu; byl vypracován v letech 1883-1886, tedy v době, kdy nebylo po ruce vůbec žádných dat o odtokovém množství vody, ani zkušeností z podobných staveb jinde provedených.

Jednání o projektu, který vyskytl se v samých počátcích melioračního zákona, protáhlo se po celých 15 let, takže v době, kdy mohlo býti započato se stavbou, nevyhovoval projekt ani po stránce finanční.

V době dnešní, jakož i v době bezprostředně předválečné bylo a je všeobecně rozšířeno přesvědčení o velkém hospodářském významu regulací a meliorací a je provádění těchto prací také všemožně podporováno. Nebylo tomu tak v době před 35 lety, takže se tomu nelze diviti, že projektant - úplně odvislý a podřízený kruhům, které rozhodovaly o finanční otázce projektu - omeziti se musil při projektování na míru co nejskrovnější, nechtěl-li, aby projekt, o jehož velkém významu národohospodářském byl přesvědčen, byl znemožněn a i ta byť skromnější míra ochrany úrodných pozemků předem zmařena.

Proto byla projektována, jako dnes ve většině případů, tak tenkráte ještě všeobecně úprava na nejčastěji se vyskytující velké vody střední, tak aby nebezpečí povodní bylo ne-li úplně odstraněno, aspoň na míru snesitelnou sníženo.

Ani před úpravou ani mezi jejím prováděním nebyla ještě úprava středního toku, tím méně přítoku Bystřičky požadována, takže provedená úprava dolního toku, obyvatelstvu tam interesovanému s ohledem na to, že velké vody katastrofální jako v roce 1911 a 1919, tedy ještě před úpravou Bystřičky, jen velmi zřídka se vyskytly, úplně vyhovovala.

Hned po úpravě toku dolního provedlo lesnicko-technické oddělení pro hrazení bystřin (expositura v Brně) za přispění země zahražení přítoku Bystřičky, který nevyniká sice velkým povodím, za to sbíraje své vody z horských výběžků Karpat, přispívá nejvíce ku tvoření škodlivých letních vod přívalových.

Před hrazením Bystřičky vylévaly se velké vody po rozsáhlých štěrkoviskách, působíce sice okolním pozemkům nesmírných škod, zadržujíce se však ve svém odtoku do hlavní řeky Moštěnky; po hrazení, vlastně po úpravě Bystřičky v hladkém, vydlážděném a pravidelném korytě, po narovnání klikatého toku a po odstranění vylévání vod, dostávají se velké vody rychle a soustředěně do Moštěnky, zvyšují její kulminační vlnu a působí tak škodlivě na neupravený střední tok Moštěnky a způsobují také záplavu i v toku dolním.

Bylo proto nutno pomýšleti na úpravu středního toku Moštěnky a sice již ohledem na zvětšený přítok velkých vod.

Projekt na dotyčnou úpravu projednán byl teprve v březnu 1914; nastalá válka zamezila veškeré další práce i kdyby nebylo překážek v toku dolním; jsou proto všecky výtky ohledně neprovádění prací, které z toho důsledně vyplývají, neoprávněny.

Zato ještě mezi válkou byl po protestu zájemníků a toku dolním proti prováděni regulace středního toku zhotoven projekt na rekonstrukci toku dolního, který mohl býti teprve po převratu v r. 1919 projednáván a když se zájemníci i ku příspěvku na tuto rekonstrukci bránili, vypracován v r. 1920 projekt na novou úpravu toku středního se současným zachycením velkých vod v postranní nádrži.

Vytknutou nedokonalost regulačních projektů ve správě výboru rozpočtového zavinily tedy:

1. Malé poměry a obmezené hledisko doby, za které byl první projekt vypracován,

2. roztříštění vodohospodářské agendy tím způsobem, že některé toky podrobeny byly 2 ba až 3 různým techn. úřadům, které pracovaly odděleně z různých hledisek z části i protichůdně.

Ohledně pronájmu pozemků konstatuje zemědělský výbor, že zem. výbor moravský pronajal pouze ony pozemky, kterých pro projektovanou regulaci vykoupil pozemky dobrovolně postoupené užívají jejich majitelé.

Jinak souhlasí zemědělský výbor s názory vyslovenými ve zprávě výboru rozpočtového zejména s návrhem, že za všech okolností je v zájmu interesentů nutno požadovati, aby regulační projekty Moštěnky se zřetelem k provedeným již úpravám byly náležité uspořádány a aby bylo přikročeno ku soustavné úpravě této řeky dle potřeb místních zájmů hospodářských a veřejných.

Rovněž souhlasí zemědělský výbor s konečnými návrhy výboru rozpočtového, aby totiž ve smyslu zákona ze dne 30. června 1912 započato bylo s regulací středního toku Moštěnky, aby dolní tok byl řádně opraven a aby finanční náklad hrazen byl z melioračních fondů, které má ministerstvo zemědělství po ruce.

V Praze dne 1. prosince 1921.