Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3227.

Zpráva.

I. rozpočtového výboru,

II. zemědělského výboru

k návrhu poslance Josefa Vraného a soudr. (tisk 1608)

o neodkladném opatření dostatečné budovy pro Státní pozemkový úřad.

I.

Jednou z vážných příčin, proč nemohla se činnost Státního pozemkového úřadu při provádění pozemkové reformy náležitě rozvinouti, jest nedostatek konceptních a technických sil úředních, jež nemohly a dosud nemohou býti přijaty, poněvadž Státní pozemkový úřad trpí naprostým nedostatkem vhodných úředních místností. Správní výbor Státního pozemkového úřadu několikráte urgoval vládu o zaopatření vhodné budovy úřední s poukazem, na možné přesídlení mnohých státních úřadů z Prahy na venkov, ježto jejich působnost nepodmiňuje sídlo v hlavním městě republiky. Urgence tyto i četné úsilí presidia pozemkového úřadu a získaní vhodných místností jsou až dosud bezvýsledné.

Rozpočtový výbor při projednávání výše citovaného návrhu konstatoval, že mnoha veřejné i jiné budovy v obvodu Velké Prahy byly vládními úřady zabrány a přidělen v úřadům, jež svou povahou skutečně patří na venkov nebe mohou tam býti bez jakýchkoliv administračních těžkostí přemístěny, neboť umístění jejich v Praze stalo se beztak jen váli osobnímu přání a pohodlí jednotlivci bez ohledu na účelnost a podstatu výkonů úředních.

Nedostatek úředních místností Státního pozemkového úřadu jest nyní přímo kritickým proto, že má býti započato na základě usnesení správního výboru Státního pozemkového úřadu s intensivním prováděními plánu pozemkové reformy pro prvé období, pro něž bylo převzato asi 46 celých panství a přes 200 dvorů v rozloze kolem 200.000 ha půdy zemědělské a lesní. Má-li při realisaci tohoto plánu administrativa Státního pozemkového úřadu obstáti a splniti svůj úkol, musí míti zajištěné vhodné úřední místnosti. Z té příčiny; rozpočtový výbor projednav návrh posl. Josefa Vraného a soudy, tisk č. 1608; navrhuje:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby ve lhůtě co nejkratší opatřila dostatečné místnosti pro Státní pozemkový úřad a, to tak, aby celý úřad byl umístěn v jedné budově. Zamýšlená stavba ústřední budovy úřední pro Státní pozemkový úřad budiž vládou prohlášena z veřejný zájem státní. Do té doby, než vybudována bude vlastní úřední budova, pro Státní pozemkový úřad, nechť vláda vyhledá pro úřady nebo instituce, které lze přestěhovati na venkov, vhodné budovy na zabaveném majetku pozemkovém a budovy tyto v Praze získané buďtež dány k disposici Státnímu pozemkovému úřadu.

V Praze dne 28. dubna 1921.

II.

Ačkoli pozemková; reforma jest v každém programovém prohlášení vládním, i všech stran označována za životní, existenční podmínku republiky, ačkoli celá veřejnost již tři teta se horlivě zabývá diskusi a pozemkové reformě, počíná si státní správa vůči Státnímu pozemkovému úřadu, který pozemkovou reformu provádí, způsobem macešským. Přes to, že celá veřejnost žádá, aby pozemková reforma byla urychlena a brzo skoncována, odpírala doposud finanční správa dostatečných prostředků Pozemkovému úřadu. Dokonce snížila ještě minimální rozpočet Pozemkového úřadu na r. 1922 neodůvodněnými škrty.

Postup státní správy vůči požadavku Pozemkového úřadu za přidělení dostatečných místností, znamená znemožňování pozemkové reformy.

Od listopadu 1919 - tedy již celá dvě léta - usiluje Pozemkový úřad a samostatnou budovu, v níž by mohl umístiti všecko svá oddělení. Veškeré dosavadní kroky zůstaly marnými: Státní správa dovedla rychle vystavěti velkolepé budovy pro úřad pro zahraniční obchod a pro unifikační ministerstvo, ale na nová a nová zakročení presidia Pozemkového úřadu o přidělení vyhovujících místností, dávají se odpovědi vyhýbavé.

Státní Pozemkový úřad pracuje za okolností a poměrů, které těžko dají se kvalifikovati.

Mnoho cizinců, kteří přišli k nám, aby studovali pozemkovou reformu, užaslo nad desolátními poměry v úřadovnách instituce, o níž hlásáme, že jest povolána, aby dokončila naše národní osvobození.

Velikými slovy plýtváme i ve vládních projevech o pozemkové reformě. Pan president republiky na svých cestách znovu zdůrazňoval důležitost jejího urychlení, ale státní správa odpírá jí první podmínky, dostatečných místností pro úředníky, kteří ji mají prováděti.

Státní pozemkový úřad je rozstrkán v Praze do tří budov, značně ad sebe vzdálených. Část úřadoven nalézá se v budově Schneiderova sanatoria v Dienzenhoferově ulici, část v klášteře Křižovnickém u Karlova mostu, část v domě v Sokolské třídě.

Takové rozptýlení úřadoven znamená značné ztížení celé agendy. A při tom jsou místnosti naprosto nevhodné, nevyhovují v žádném směru.

I vyšší úředníci Státního pozemkového úřadu, ba i členové presidia jsou často nuceni úřadovati, na chodbách!

Správní výbor Státního pozemkového úřadu, dozorčí orgán parlamentní, nemá doposud ani jediné své místnosti. Plenární schůze musí konati v čekárně, nedostatečně oddělené od chodby, takže celé rokování může dobře vyslechnouti každý návštěvník. Ačkoli předsednictvo správního výboru Pozemkového úřadu má velikou odpovědnost za postup pozemkové reformy, nemohou jeho členové - předseda a dva místopředsedové, úřadovati v místnostech Pozemkového úřadu, poněvadž tam pro ně nezbyla ani nejmenší místnosti - a tak jsou nuceni úřadovati ve svých soukromých bytech!

Úřednictvo trpí těmito desolátními poměry tak, že minulého roku odhodlalo se již dokonce ke stávce. V jedné místnosti, vlastně pouhé kobce, která se nehodí ani pro jednoho úředníka, jest zaměstnáno několik úředníků, takže práce jest neobyčejně ztížena. Dny návštěv v Státním pozemkovém úřadě znamenají takový zmatek a ruch pro nevhodnost místnosti, že práce úředníků jest rušena.

Nynější vláda vyhověla volání veřejnosti po urychlení pozemkové reformy a v těchto dnech budeme ve sněmovně projednávati vládní předlohu o stomilionovém úvěru pro Pozemkový úřad.

Tato předloha znamená přijetí několika set nových úředníků, z nichž část zůstane i v pražském ústředí.

Kdyby státní správa zůstala i nyní hluchou vůči požadavkům Státního pozemkového úřadu, aby mu byla přidělena, dostatečná budova, pak by to znamenalo další znemožňování reformy pozemkové, což není jistě v intencích parlamentní vlády.

Budova, kterou staví úřad pro zahraniční obchod, měla býti na pět let přidělena tomuto úřadu; poněvadž pak ministerstvo pro zahraniční obchod zaniklo, jest budova nyní uprázdněna a naskýtá se možnost, aby na pět let byla postoupena Pozemkovému úřadu. Po pěti letech budiž pak předána ministerstvu školství a národní osvěty.) té doby může si Pozemkový úřad vystavěti vlastní budovu, do níž se přestěhuje.

Státní pozemkový úřad neukončí svou činnost tím okamžikem, kdy bude poslední zabraná půda podrobena pozemkové reformě, ale úřad ten podle zákona záborového, přídělového i náhradového bude působiti i dále, poněvadž mu přísluší rozhodovati o dalším převodu nemovitostí z rukou těch majitelů, jimž byla půda přidělena dle zákona přídělového.

(Přídělce nemůže, pádu zcizovati libovolně, ale pro každý převod jest nutné schválení Pozemkového úřadu.)

Zemědělský výbor pojednal o návrhu post. Vraného ve schůzi dne 1. prosince t. r. a navrhuje:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Vládá se ukládá, aby bezodkladně opatřila dostatečné místnosti pro Státní pozemkový úřad, a to tak, aby celý úřad byl umístěn v jedné budově. Zamýšlená stavba ústřední budovy pro Státní pozemkový úřad budiž vládou prohlášena za veřejný zájem státní.

Zemědělský výbor usnesl se dále na resolučním návrhu tohoto znění:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

1. Státnímu pozemkovému úřadu budiž přidělena budova, stavěná pro zahraniční obchod, která nejdéle za pět let se uvolní pro ministerstvo vyučování a národní osvěty.

2. Ministerstvo veřejných prací nechť počne se stavbou budovy pro Státní pozemkový úřad.

V Praze dne 1. prosince 1921.