|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921. |
|
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
3213
Návrh
poslance Fr. Geršla a soudruhů
na doplnění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n. o všeob. dani z obratu a z pracovních výkonů.
Národní shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti na tamto zákoně:
ZÁKON
ze dne......................1921,
kterým se doplňuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n. o všeob. dani z obratu a z pracovních výkonů.
Národní shromáždění republiky Československé usnesla se na tamto zákoně:
§ 1.
Do § 4. zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 321 Sb. z. a n. zařaďuje se jako odstavec 17 toto:
Odst. 17. Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem obchodu na návrh ministerstva sociální péče v jednotlivých krajích republiky vyloučiti pracovní výkony mistrů práce domácké, pokud pracují za stejných podmínek jako domáčtí dělníci s cizí pomocí pro podniky za předem stanovenou mzdu.
§ 2.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
ODŮVODNĚNÍ.
§ 4. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 321 ustanovuje, které dodávky a výkony jsou od daně osvobozeny. Tak dle odst. 15 citovaného paragrafu dani nejsou podrobeny:
Dodávky a pracovní výkony domáckých dělníků, prováděné jimi samými nebo členy jejich rodiny, kteří žijí s nimi ve společné domácnosti.
Dosavadní praxe citovaného odstavce zákona ukázala potřebu jej doplniti, neboť v zákoně chybí výklad o tom, koho sluší považovati za domáckého dělníka. Výklad, uvedený v zákoně ze dne 12. prosince 1919 číslo 29 o práci domácké, kterého byla použito k výkladu o tom, kdo jest domáckým dělníkem, vedl v praxi k nesrovnalostem, které nejlépe osvětli tento příklad:
Domácký dělník A. pracuje se svými 5 členy rodiny pro konfekční továrnu jako domácký dělník. Podle odst. 16 § 4. cit. zákona jest od daně z obratu a pracovních výkonů osvobozen. Domácký dělník B. vzal si živnostenský list jenom proto, aby svému 14letému synkovi, se kterým pracuje, mohl dáti po třech letech vysvědčení za vyučenou. Oba pracují do jedné továrny za stejnou mzdu a za stejných podmínek. Domácký dělník A., ač pracuje s více příslušníky své rodiny, jest od daně osvobozen, a dělník B., který se stal mistrem práce domácké a platí již jako majitel živnostenského listu daň živnostenskou, čili výdělkovou, jest zařaděn mezi samostatné podnikatele a berní úřad mu předpisuje daň z obratu a pracovních výkonů z jeho mzdy, kterou od továrníka přijal. Na tomto poměrů se ničeho nezmění ani tehdy, když mistr práce domácké zaměstnává cizího učedníka nebo pomocníka a pracuje pro továrnu jako domácký dělník (mistr práce domácké) za předem stanovenou mzdu.
Na Prostějovsku a Boskovsku, kde jest domácká práce domovem, jest na sta takových případů, kde mistrům práce domácké je daň z obratu předpisována, ačkoliv tito jsou skutečnými domáckými dělníky, neboť samostatně ničeho nepodnikají, nemohou si daň z obratu ku mzdě připočítati, neboť na utváření své mzdy nemají individuelního vlivu a platí pro ně mzdy ceníků v kolektivních smlouvách, jako pro dělníky domácké, podle § 4. odst. 16 cit. zákona ad daně z pracovních výkonů osvobozené.
Jelikož berní správy jsou zasypány protesty proti vskutku neoprávněnému vyměřování daně z dělnické mzdy, jeví se potřeba zplnomocniti příslušná ministerstva navrhovaným doplňkem zákona, aby tato opomenutá závada mohla býti odstraněna.
Návrh budiž přikázán rozpočtovému výboru.
V Praze dne 22. listopadu 1921.
Geršl,
Bechyně, Kasík, Benda, R. Chalupa, Zverec, Brožík, Němec, Lehocký, Chalupník, Karpíšková, Marek, Kovačič, Sychravová, Svoboda, Prokeš, Pocisk, Hvizdák, Johanis, A. Kříž, Ant. Novák, Kubál.