Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3209

Dringliche Interpellation

der Abgeordneten Leo Wenzel u. Genossen

an den Minister des Innern

wegen sofortiger Anordnung einer Volksabstimmung betreffend die Vereinigung der Gemeinden Ullgersdorf, Biela, Mittelgrund und Krochwitz mit der Stadt Bodenbach.

Von dem derzeitigen Bürgermeister dar Stadt Bodenbach, Herrn Adolf Reitzner, ist ohne jede vorausgegangene Fühlungnahme mit dem Stadtrate und dem Gemendeausschusse am 30. Dezember 1920 im Wege der politischen Bezirksverwaltung Tetschen eine Eingabe an die hohe Regierung gerichtet worden, in welcher die Vereinigung der Randgemeinden Ullgersdorf, Biela, Mittelgrund und Krochwitz mit der Stadt Bodenbach angestrebt wird.

Über diese formell in ein amtliches Gewand, gekleidete, tatsächlich rein private Eingabe sind bereits von der Regierung Erhebungen eingeleitet worden, woraus sich ergibt, dass seitens des Staates in eine Prüfung des angeregten Eingemeindungsproblemes eingegangen wird.

Seitens der Vertreter der politischen Parteien im Gemeindeausschuss der Stadt Bodenbach, der Körperschaften und verschiedener Interessenten wurde wegen dieses Vorganges einer Eingemeindung bereits Protest erhoben.

Trotz dieses Protestes, trotz des Verlangens nach einer Volksabstimmung für die Stadt Bodenbach wurde seitens der Behörde kein Augenmerk dieser gerechten demokratischen Forderung geschenkt.

Eine Volksabstimmung wegen der Frage einer Eingemeindung wurde bereits am Sonntag den 23. d. M. in Pokau durch die hohe Regierung angeordnet, als die Stadt Aussig eine Eingemeindung mit Pokau anstrebte.

Inwieweit die Anordnung einer Volksabstimmung wegen der Eingemeindung zur Stadt Bodenbach genau eine so wichtige Anordnung wäre; wie in der Eingemeindung Pokau-Aussig; sei durch nachstehende wahrheitsgemässe. Anführungen sachlich begründet. Der dringlichen Interpellation sei kurz eine Darstellung der Vorgeschichte der Eingemeindungsfrage vorangeführt.

Die sozialdemokratische Fraktion der Bodenbacher Gemeindevertretung hat im Jahre 1920, möglich auch schon früher, beschlossen, den Zusammenschluss der Randgemeinden Ullgersdorf, Biela, Mittelgrund und Krochwitz zu einem Gemeinwesen nach Zulass des § 2 der Gemeindeordnung für Böhmen herbeizuführen. Zweks Verwirklichung des Beschlusses wurde von Herrn Bürgermeister der Antrag auf Eingemeindung der genannten Randgebiete nach Bodenbach auf die Tagesordnung der ordentlichen Gemeindeausschussitzung vom 21. Dezember 1920 gesetzt, ohne dass vorher über diesen Antrag ungeachtet seiner Wichtigkeit und Tragweite sachgemäss beraten werden konnte.

Die nichtsozialdemokratischen Parteien des Gemeindeausschusses nahmen gegen den Eingemeindungsantrag in der Sitzung vom 21. Dezember Stellung, bekämpften die Überhastung und mangelhafte Vorbehandlung des Antrages, begehrten seine Rückverweisung au den Stadtrat und die Durchführung einer Urabstimmung über die Eingemeindung selbst. Da über diese Einwendungen und Gegenanträge, von der sozialdemokratischem Mehrheit zur Tagesordnung übergegangen wurde, erklärte der Sprecher der nichtsozialdemokratischen deutschen Fraktionen, dass diese die Verantwortung für die wirtschaftlichen Felgen einer überstürzten Eingemeindung nicht zu tragen vermögen und an der weiteren Beratung nicht mehr teilnehmen werden, worauf hin die opponierenden 14 Gemeindeausschussmitglieder den Sitzungssaal verliessen und hiedurch die Beschlussunfähigkeit der Gemeindevertretung über den Eingemeindungsantrag rechtgültig abzustimmen, herbeiführten.

Statt in dieser kritischen Lage der Uneinigkeit in der Stadtvertretung in Bodenbach über eine Volksabstimmung wegen Eingemeindung eine Abstimmung herbeizuführen wurde nur eine Probeabstimmung, also keine ordnungsgemässe Abstimmung vorgenommen.

Bei dieser Probeabstimmung erklärten sich die anwesenden sozialdemokraten einhellig für die Eingemeindung.

Die tschechischen Parteien enthielten sich der Abstimmung.

Der Herr Bürgermeister hatte nun die Möglichkeit, eine rechtliche und gesetzmässige Abstimmung über den Eingemeindungsantrag durch Einberufung einer zweiten eventuell offner dritten unter allen Umständen beschlussfähigen Ausschussitzung durchzusetzen, und im Wege des autonomen Verfahrens die Lösung der ihm wichtig erscheinenden Angelegenheit zu versuchen. Jedenfalls über Beschluss der sozialdemokratischen Fraktion wurde jedoch von der weiteren Verfolgung der Eingemeindung durch Anwendung der Mittel der Selbstverwaltung Abstand genommen, weil offenbar für diesen Fall die Mandatsniederlegung der sämtlichen nichtsozialdemokratischen deutschen Ausschussmitglieder, die Auflösung der Stadtvertretung und die Durchführung der Neuwahl des Gemeindeausschusses mit unsicherem Erfolge für die Anhänger der Engemeindungsbestrebungen gefürchtet wurde, aus welchem Grunde auch der mit der demokratischen Weltanschauung nicht vereinbarliche Widerstand der sozialdemokratischen Fraktion regen die beantragte allgemeine Volksabstimmung über die Eingemeindung zu erblicken ist.

Dagegen fand es die sozialdemokratische Fraktion mit ťihren demokratischen GrundsätzenŤ vereinbarlich mit Hinwegsetzung über das kostbare Vorrecht der Selbstverwaltung, das ihr vorschwebende Ziel der Durchsetzung der Eingemeindung durch Anrufung der Staatsgewalt auf dem Wege eines Ausnahmsgesetzes zu verwirklichen.

Am 30. Dezember 1920 überreichte Herr Bürgermeister Adolf Reitzner bei der politischen Bezirksverwaltung in Tetschen eine mit d Stadtwappen und der vorgedruckten amtlichen Bezeichnung: ťStadtrat BodenbachŤ versehene, von ihm mit der ausdrücklichen Anführung als Bürgermeister unterzeichnete Eingabe an die Staatsregierung um Fällung einer Entscheidung der Staatsgewalt über die Eingemeindung nach Zulass des Ausnahmegesetzes, durch welches die Regierang ermächtigt wurde, bis Ende des Jahres 1920 ohne Mitwirkung der autonomen Körperschaften, Gemeinden zusammenschliessen oder zu trennen.

Die Gefertigten fragen:

Ist die Regierung bereit, die bereits begonnenen staatliches Eingemeindungsbestrebungen ausser Kraft zu setzen?

Ist die Regierung geneigt, eine sofortige Volksabstimmung, wie eine solche in Pokau bei Aussig vorgenommen wurde, auch in Bodenbach durchzuführen?

Prag, den 21. November 1921.

Wenzel,

Ing. Jung, Patzel, Windirsch, Budig, Matzner, Dr. W. Feierfeil; Bobek, Ing. Kallina; Pittinger, Dr. Schollich, Simm, Dr. Luschka, Kostka, Dr. Radda, Schubert, Knirsch, J. Fischer, Böhr, Dr. Baeran, Kaiser.

Překlad.

3209

Naléhavá interpelace

poslance L. Wenzela a druhů

ministrovi vnitra,

aby ihned nařídil hlasování lidu o sloučení obcí Oldřichova, Bělé, Prostředního Gruntu a Chrochvič s městem Podmoklím.

Nynější starosta města Podmoklí, pan Adolf Keitzner, bez dohody s městskou radou a s obecním výborem podal dne 30. prosince 1920 u okresní politické správy děčínské vysoké vládě žádost, v níž se usiluje o sloučení okolních obcí Oldřichova, Bělé, Prostředního Gruntu a Chrochvic s městem Podmoklím.

O této formálně v úřední roucho oděné, skuteční; však čistě soukromé žádosti, zavedla již vláda šetření, z čehož vysvítá, že stát vešel na podnět a zkoumal nadhozený problém sloučení obcí.

Zástupci politických stran v obecním výboru města Podmoklí, svazy a rozliční zájemnici podali již odpor proti tomuto postupu pro sloučení obcí.

Přes tento protest, přes naléhání na Masování lidu pro město Podmoklí, nevěnoval úřad zřetele tomuto spravedlivému demokratickému požadavku.

Vysoká vláda nařídila již hlasování lidu o přivtělení obce a to v Bukově na neděli 23. t. m., když město Ústí nad Labem usilovalo o sloučení v jedenu obec s Bukovem.

Že naříditi hlasování lidu o sloučení s městem Podmoklím bylo by právě tak důležité, jako ve věci sloučení Bukova s Ústím n. L., budiž věcně odůvodněno těmito pravdivými vývody. Naléhavé interpelaci budiž krátce předesláno vylíčení, co předcházelo ve věci sloučení.

Sociálně demokratická frakce podmokelského obecního zastupitelstva usnesla se v roce 1920 možno že i dříve, na sloučení okolních obcí: Oldřichova, Bělé, Prostředního Gruntu a Chrochvic v jednu obec, jak připouští § 2 obecního zřízení pro Čechy. Aby toto usnesení stalo se skutkem, dal pan starosta návrh na sloučení uvedených okolních území s Podmoklím na pořad řádné schůze obecního výboru dne 21. prosince 1920, a tak přes jeho důležitost a dosah nebylo možno o něm se poraditi.

Jiné, nesociálně demokratické strany obecního výboru v zasedání dne 21. prosince postavily se proti tomuto slučovacímu návrhu, bojovaly proti ukvapenosti a vadnému předchozímu postupu při tomto návrhu, dožadovaly se, aby byl vrácen městské radě a aby se provedlo základní hlasování o sloučení obcí. Ježto sociálně demokratická většina přešla k dennímu pořadu přes tyto námitky z protinávrhy, prohlásil mluvčí německých frakcí nesociálně-demokratických, že nemohou nésti odpovědnost za hospodářské následky ukvapeného sloučení obcí a neúčastní se další rozpravy, načež 14 oponujících členů obecního výboru opustilo zasedací síň a tím způsobilo, že obecní zastupitelstvo stalo se nezpůsobilé pravomocně odhlasovati návrh na sloučení.

Místo, aby se za této kritické nejednosti podmokelského městského zastupitelstva hlasovalo o hlasování lidu v otázce sloučení, přikročilo se k pouhému hlasování nav zkoušku, tedy nikoli k hlasování náležitému. Při tomto hlasování na zkoušku prohlásili se všichni přítomní sociální demokraté jednomyslně pro sloučení.

Místo, aby se za této kritické nejednosti podmokelského městského zastupitelstva hlasovalo o hlasování lidu v otázce sloučení, přikročilo se k pouhému hlasování na zkoušku, tedy nikoli k hlasování náležitému.

Při tomto hlasování na zkoušku prohlásili se všichni přítomní sociální demokraté jednomyslné pro sloučení.

České strany se zdržely hlasování.

Pan starosta nyní mohl prosaditi právní a zákonité hlasování o návrhu na sloučení tím, že mohl svolati druhé ba i třetí zasedání výboru, snad schopné, usnášeti se za všech okolností, a samosprávným řízením pokusiti se o rozřešení věci, dle jeho ždání důležité. Rozhodně na návrh sociálně demokratické frakce však přestalo se dále prováděti sloučení prostředky samosprávnými, poněvadž patrně byla obava, že pak všichni nesociálně demokratičtí němečtí členové výboru složí mandáty, že městské zastupitelstvo bude rozpuštěno, a že budou provedeny nové volby obecního výboru s nejistým výsledkem pro stoupence snah slučovacích, z čehož také jest zřejmý odpor sociálně demokratické strany proti navrženému všeobecnému hlasování lidu o sloučení, odpor neslučitelný s demokratickým světovým názorem.

Proti tomu sociálně demokratická frakce uznala za slučitelno se ťsvými demokratickými zásadami aby nedbala cenného přednostního práva samosprávy, aby zamýšlené sloučení prosazovala výjimečným zákonem a dovoláváním státní moci.

Dne 30. prosince 1920 podal pan starosta Adolf Reitzner okresní politické správě děčínské podání, opatřené městským znakem a tištěným úředním označením ťMěstská rada v PodmoklíŤ a jím výslovně jako starostou podepsané, podání vládě státu, aby státní moc rozhodla o sloučení, pokud jest přípustno podle výjimečného zákona, jímž byla vláda zmocněna, aby až do konce roku 1920 bez účasti samosprávných sborů obce slučovala nebo rozdělovala.

Podepsaní se táží:

Jest vláda ochotna, za bezúčinné prohlásiti započaté pokusy státní moci o sloučení obcí?

Jest vláda ochotna, také v Podmoklí ihned provésti hlasování lidu, jaké se provedlo Bukově u Ústí nad Labem?

V Praze dne 21. listopadu 1921.

Wenzel,

inž. Jung, Patzel, Windirsch, Budig, Matzner, dr. W. Feierfeil, Bobek, inž. Kallina, Pittinger, dr. Schollich, Simm, dr. Luschka, Kostka, dr. Radda, Schubert; Knirsch, J. Fischer, Böhr, dr. Baeran, Kaiser.