Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3207.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne................................. 1921,

kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištěni na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila pensijní pojištění zaměstnanců na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle obdoby zákona ze dne 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. z roku 1907, ve znění upraveném cís. nařízením ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z., a. zákonem ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., dnem 1. ledna 1922 počínajíc.

Současně se vláda zmocňuje, aby při tom změnila nařízením souvislá odchylná zákonná ustanoveni tam platící.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedením pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Ustanovením § 5 zákona ze dne 20. prosince 1918, č. 92 Sb. z. a n., byl ministr sociální péče zmocněn, aby rozšířil nařízením působnost zákona o pensijním pojištění na Slovensko a aby k provádění jeho zřídil na vhodném místě na Slovensku zemskou úřadovnu.

Vzhledem k tomuto zmocnění nebylo do nového československého zákona ze dne 6. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., o pensijním pojišťování vsunuto ustanovení o rozšíření pensijního pojištění na Slovensko. Neboť podle zprávy výboru sociálně politického (srv. tisk 2305 Nár. shrom. z r. 1920) bylo zmocnění vládou navrhované (srv. tisk 2136 Nár. shrom. z r. 1919) jako "intepretační pravidlo pro Slovensko, obsažené už v zákoně ze dne 20. prosince 1918, čís. 92 Sb. z. a n., a v platnosti i touto novelou zachované" ze zákona vědomě vynecháno.

Jelikož zavedení pensijního pojištění na Slovensku současně s platností nového pensijního zákona (t. j. dnem 1. července 1920) nebylo z technických důvodů možno, zavedení toto však nejen na Slovensku, nýbrž souběžně i v Podkarpatské Rusi stalo se z věcných i politických důvodů naléhavou potřebou, jest nutno dáti vládě zmocnění, aby nařízením zavedla a upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obdobným způsobem jako v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. K tomu účelu je nutno tímto nařízením: 1. přizpůsobiti předpisy v těchto zemích platné (t. j. zákon ze dne 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. z roku 1907, ve znění upraveném cís. nařízením ze dne 25. června 1914; č. 138 ř. z., a zákonem ze dne 5. únor 1920, čís. 89 Sb. z. a n.) dle potřeby poměrům a dosavadnímu zákonodárství na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a 2. pozměniti souvislá odchylná zákonná ustanovení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platící.

Zmocnění toto vztahuje se toliko na první upravení pensijního pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, nedává však vládě právo ani touto úpravou, ani v budoucnosti měniti materielní obsah pensijního pojištění neb zásadní předpisy o jeho organisaci.

S prováděním pensijního pojištění, jehož prvním předpokladem jest zřízení zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu v Bratislavě pro obvod celého Slovenska a Podkarpatské Rusi, započne se dnem 1. ledna 1922.

Provedením rozšíření pensijního pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Rozpočet statní se zákonem tímto nezatěžuje. Toliko povinnost platiti za své zaměstnance pokud nejsou z pojistné povinnosti vyňati, část prémií, připadající na zaměstnavatele, stíhá stát stejně jako každého zaměstnavatele.

Po stránce formální se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena v jednání zkráceném podle §§ 55 jedn. řádů; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla jak v poslanecké sněmovně, tak i po jejím schválení touto sněmovnou v senátě výboru sociálně-politickému ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

K odůvodnění navrženého zkráceného jednání se uvádí:

Na opětující se naléhavé žádosti interesovaných kruhů; k zamezení nastalé právní nejistoty ve příčině povinnosti pojistné při přestupech do podniků ležících na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a k zamezení sporu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, z této nejistoty vzcházejících, navrhl Všeobecný pensijní ústav v Praze několikráte, posléze na schůzi správní komise ze dne 26. dubna 1921, aby pensijní pojištění bylo rozšířeno na Slovensko a Podkarpatskou Rus již dnem 1. ledna 1922.

Poněvadž by průtahy v uzákonění navržené osnovy měly v zápětí též průtah ve vydání příslušného vládního nařízení, nebylo by možno úpravu pensijního pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi provésti ji od 1. ledna 1922, čímž by nejen shora uvedená právní nejistota byla zvýšena, ale vznikly by též nemalé správní obtíže u Všeobecného pensijního ústavu, jenž v předpokladu zachování uvedeného termínu učinil již různá opatření. Jest proto v zájmu nerušeného provádění pensijního pojištění nezbytně nutno, aby navržená osnova byla projednána a uzákoněna co nejdříve.

V Praze dne 4. listopadu 1921.