Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921 |
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
3194
Návrh
poslance Ladislava Kučery a soudruhů
na doplnění zákona o obnově zemědělských pachtů ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. zák. a nař.
ZÁKON
ze dne............. 1921,
jímž se doplňuje zákon o obnově zemědělských pachtů za dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. zák. a nař.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Ustanovení § 1. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a nař. doplňuje se tímto třetím novým odstavcem.
§ 1.
3. Právo podržeti pachtované pozemky ve smyslu odstavce 1. a 2. trvá i proti právním nástupcům majitele propachtovaného pozemku, pro něž neplatí výjimka v § 2. lit. a) uvedená.
Písemná přihláška o obnovu pacintu, kde knihovní majitel propachtovaného pozemk u se změnil, staniž se do 1 měsíce pa vyhlášení tohoto zákona u nového majitele tohoto pozemku, pokud již snad na obnovu pachtu podle tohoto zákona dobrovolně nepřistoupil.
Dobrovolná prodloužení pachtu, odpovídající ustanovením tohoto zákona, nabývají téže pravoplatnosti jako obnovy pachtu podle 1. č. 1. t. z. a nelze jich proto libovolně v kratší lhůtě proti znění tohoto zákona vypověděti.
Článek II.
§ 8. citovaného zákona doplňuje se tímto druhým novým odstavcem:
§ 8., odst. 2.
Tytéž námitky má právo do 14 dnů po oznámení pachtýřově ohlásiti okresnímu soudu i nový držitel pozemku jako právní nástupce dřívějšího majitele propachtovaného pozemku za stejných podmínek v tomto zákoně uvedených.
Článek III.
Zákon tento má účinnost se zpětnou platností od 30. září 1920.
ODŮVODNĚNÍ.
Nežli zákon o obnově zemědělských pachtů vešel v platnost, podařilo se četným majitelům zaříditi všechny kroky, aby úmysl zákonodárců byl zmařen.
§ 2. lit. a) zák. určuje, že obnova pachtů nenastává, když celková výměra zemědělských pozemků, ve vlastnictví propachtovatelově se nalézajících, nečiní více než 15 ha.
Aby zákon ztratil svoji účinnost, dali spekulující majitelé určité části svých pozemků připsati na různé členy své rodiny nebo z rodinného příbuzenstva a prokazovali pak, že sami nemají více než 15 ha. Při tom pozemků sami neobdělávají a dávají je do pachtu libovolné straně, která jim podává nejvýhodnější a nejvyšší pro ně nájemné. Faktický stav v držení a braní užitků jest však vnitřně týž, jako před knihovním rozdělením pozemků.
Okresní soudy ve smyslu zákona jsou nuceny vydávati rozsudky, jimiž se žadatelům prodloužení pachtů na další tři raky zamítá a žadatelé se ještě odsuzují k zaplacení značných nákladů soudního řízení.
Chudí žadatelé, kteří spoléhajíce na zákonné opětné prodloužení pachtu - nač po dlouhou dobu veřejnost byla připravována - pole řádné vyhnojili a připravili, nešetříce nákladů, poněvadž byli ujištěni, že docílená vyšší úroda jim také připadne.
Již tímto způsobem jsouc byl-li jim další pacht odepřen, značně poškozeni. Mimo to odsuzováni jsou nyní k placení soudních útrat, a to jenom proto, že nevědouce častou o změně soukromoprávní, podali ve smyslu zákona oznámení o podržení pozemků v dalším pachtu, o čemž při námitkách majitele soud příslušné řízení provedl.
V zákoně nebylo pamatováno na možnost obcházeti zákon, jak se vylíčeným způsobem praktikovalo a způsobeny byly tím hmotné újmy postiženým chudým drobným pachtýřům.
Škody tyto dlužno odčiniti a je to možno podle našeho názoru provésti určitou úpravou zákona, kterou navrhujeme.
Drobným lidem má býti zabezpečeno obnovení pachtu na další tři leta jak proti majiteli, tak proti jeho právním nástupcům, i tenkráte, když majitel, aby se vyhnul zákonné povinnosti, přede dnem působnosti zákona odprodejem nebo převodem na osoby jiné, zvláště na příslušníky vlastní rodiny nebo nejbližšího příbuzenstva, zbavil se části pozemků, aby formálně zbytek výměry vlastních pozemků klesl po 15 ha.
Je nutno; aby doplnění zákona nabylo zpětné platnosti nejméně od 30. září 1920, od kteréžto doby datují se majetkové změny propachtovaných pozemků.
V tomto smyslu navrhujeme příslušné doplnění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. zák. a nař.
Náklady a tudíž úhrady ze státních prostředků nevyžaduje návrh tento žádných.
Ku projednání budiž návrh přikázán zemědělskému výboru ve lhůtě nejkratší.
V Praze dne 17. listopadu 1921.
Kučera,
Houser, Svetlik, dr. Šmeral, Rouček, Toužil, Tausik, Borovszky, Merta, Bubník, Mikulíček, Skalák, Nagy, Haken, Darula, Krejčí, Kunšt, Malá, Brožík, Koutný, Burian, Skaunicová, Surányi, Kreibich, Warmbrunn.