Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3185

Dringliche Interpellation

der Abg. Knirsch, Ing. Jung, Simm und Genossen

an den Ministerpräsidenten

betreffend seine Haltung in der oberschlesischen Frage und die Befürchtung, dass seine Politik auf die Besetzung weiterer reichsdeutscher Gebietsteile abzielt.

Bei seiner jüngsten Anwesenheit in Prag hat der polnische Aussenminister Skirmunt dem Herrn Ministerpräsidenten öffentlich den Dank für seine Haltung in der oberschlesischen Frage abgestattet und hervorgehoben, dass die Teilung Ober-Schlesiens hauptsächlich der Einflussnahme des Herrn Ministerpräsidenten zugeschrieben werden könne. Der Herr Ministerpräsident hat damit neuerlich die Gefühle der 3 1/2 Millionen Deutschen dieses Staates auf das allertiefste verhetzt und bewiesen, dass für ihn weder moralische Bedenken noch politische Grundsätze in Betracht kommen, wenn es gilt, die Hass- und Vernichtungspolitik gegen das deutsche Reich zu unterstützen. In jedem Exposeé führt der Herr Ministerpräsident aus, dass seine ganze Politik lediglich der Durchführung der Friedensverträge diene. Die Teilung Ober-Schlesiens aber ist ein eklatanter Bruch dieser Friedensverträge. Bei der Einverleibung Deutsch-Böhmens, des Sudetenlandes und des Kreises Südmähren in die Tschechoslowakische Republik vertrat der Herr Ministerpräsident, den Standpunkt, dass diese Einverleikbung in den historischen Rechten und in der Einheit des Wirtschaftsgebietes begründet sei. In der ober-schlesischen Frage setzte sich der Herr Ministerpräsident über alle diese Grundsätze hinweg.

Bei dieser Haltung des Herrn Ministerpräsidenten erscheint die schwere Beunruhigung der Bevölkerung berechtigt, die auf die Gerüchte zurückzuführen ist, dass zwischen Polen, Tschechen und Franzosen Abmachungen über die Besetzung weiterer Teile Ober-Schlesiens getroffen, wurden. Die Befürchtung, dass solche Abmachungen vorliegen, wurde von sehr ernsten Zeitungen und massgebenden oberschlesischem Persönlichkeiten ausgesprochen. Bei der von den leitenden, angeblich demokratischen Staatsmännern beliebten Geheimdiplome liegt der Verdacht nahe, dass die Anwesenheit des polnischen Aussenministers in Prag auch diesen Plänen galt.

Die Gefertigten erlauben such daher, den Herrn Ministerpräsidenten zu fragen:

1. Wie rechtfertigt der Herr Ministerpräsident seine Politik in der Frage der Teilung Ober-Schlesiens?

2. Was hat der Herr Ministerpräsident zu den laut gewordenen Befürchtungen bezüglich Besetzung weiterer Gebiete des deutschen Reiches zu sagen?

3. Ist der Herr Ministerpräsident bereit, endlich offen das Desinteressment der tschechoslowakischen Regierung an Oberschlesien u erklären, nachdem durch die Entscheidung des obersten Rates die im Friedensvertrage enthaltenen Voraussetzungen für den Anfall des Leobschützer Gebietes weggefallen sind?

Prag, den 16. November 1921.

Knirsch, Ing. Jung, Simm,

Patzel, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Kafka, Kraus, Böhr, Füssy, Dr. Petersilka, Heller, Schälzky, Scharnagl, Dr. Schollich; Dr. Radda, Kaiser, Zierhut, Dr. Lodgman, Ing. Kallina, Pittinger, Dr. Baeran, Budig, Wenzel, Dr. Hanreich, Szentiványi, Bobek.

Překlad.

3185

Naléhavá interpelace

poslanců Knirsche, inž. Junga, Simma a druhů

předsedovi vlády

o jeho chování v otázce hornoslezské a o obavě, že jeho politika směřuje k obsazení dalšího říšskoněmeckého území.

Při poslední návštěvě v Praze vzdal polský ministr pro věci zahraniční Skirmunt panu předsedovi vlády veřejně dík za jeho chování v otázce hornoslezské a zdůraznil, že rozdělení Horního Slezska dlužno přičísti hlavně vlivu pana předsedy vlády. Pan předseda vlády tím znovu velmi těžce poranil city 3 a půl milionu Němců v tomto státě a dokázal, že pro něj nezasluhují úvahy ani mravní úvahy ani politické zásady, jde-li o to, podporovati politiku nenávisti a zničení proti Německé říši. V každém prohlášení uvádí pan předseda vlády, že jeho veškerá politika slouží jen provedení mírových smluv. Rozdělení Horního Slezska jest však přímým porušením těchto mírových smluv. Při připojení německé části Čech, sudetského území a jižní Moravy k Československé republice hájil pan předseda vlády stanovisko, že toto připojení jest odůvodněno historickými právy a jednotou hospodářského území. V otázce hornoslezské pan předseda vlády od všech těchto zásad vpustil.

Chová-li se takto pan předseda vlády, jest oprávněno těžké znepokojení obyvatelstva pro povésti, že došlo mezi Poláky, Čechy a Francouzi k úmluvám o obsazení další části Horního Slezska. Obavu, že k takovým úmluvám došla, vyslovily velmi vážně časopisy a významné hornoslezské osobnosti. Při tajné diplomacii, jíž si vedoucí, prý demokratičtí státníci oblíbili, jest na bíledni podezření, že se přítomnost polského ministra pro věci zahraniční v Praze týkala také těchto plánů.

Podepsaní si tedy dovolují dotaz panu předsedovi vlády:

1. Jak ospravedlní pan předseda vlády svalí politiku v otázce rozdělení Horního Slezska?

2. Co řekne pan předseda vlády vysloveným obavám, že budou obsazena další území Německé říše?

3. Jest pan předseda vlády ochoten konečně veřejně prohlásiti desinteressement československé vlády na Horním Slezsku, poněvadž rozhodnutím nejvyšší rady nejsou tu podmínky stanovené mírovou smlouvou pro hlubčické území?

V Praze dne 16. listopadu 1921.

Knirsch, inž. Jung, Simm,

Patzel, dr. E. Feyerfeil, dr. Kafka, Kraus, Böhr, Füssy, dr. Petersilka, Heller, Schälzky, Scharnagl, dr. Schollich, dr. Radda, Kaiser, Zierhut, dr. Lodgman, inž. Kallina, Pittinger, dr. Baeran, Budig, Wenzel, dr. Hanreich, Szentiványi, Bobek.