Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3183.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ................................ 1921,

kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok 1922.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby povolila z prostředků státních peníz až do 100 milionů Kč na rok 1922 k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok 1922.

§ 2.

Vláda se zmocňuje, aby si opatřila potřebný peníz úvěrními operacemi do té doby, než zvýšené výdaje budou uhrazeny zvýšenými příjmy z provádění pozemkové reformy.

§ 3.

Způsob, jímž vykázány a účtovány budou výdaje a příjmy na účet tohoto úvěru, upraven bude nařízením vlády se zřetelem k § 11 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.

§ 4.

Zákon tento, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedou všichni ministři.

Důvodová zpráva.

Vláda předložila svého času Národnímu shromáždění návrh rozpočtu státního na rok 1922, ve kterém v kapitole IX. v rozpočtu předsednictva ministerské rady obsaženy jsou v titulu 6. položky státního pozemkového úřadu.

Návrh rozpočtu pracován byl se zřetelem na pracovní program státního pozemkového úřadu pro rok 1922. Počítáno bylo s tím, že státní pozemkový úřad roku 1922 dobuduje svou organisaci ústředí i obvodových úřadoven do té míry, že bude moci zpracovati roku 1922 70.000 ha zemědělské půdy a 140.000 ha lesů v rámci zákonů o pozemkové reformě. S hlediska tohoto jsou vyznačeny v rozpočtu ciframi vyjádřené potřeby státního pozemkového úřadu jednak v nákladech osobních a věcných, jednak ve výdajích a příjmech z prováděni pozemkové reformy.

Po předložení rozpočtu nabyla vláda přesvědčení, že jest zapotřebí pracovní program státního pozemkového úřadu na rok 1922 do té míry rozšířiti, aby provádění pozemkové reformy bylo urychleno a předem stanovené první pracovní období zkráceno.

Důvody tohoto urychleného postupu u pozemkové reformy jsou spjaty s úmyslem vlády, uskutečniti ve vnitropolitických poměrech pokud možno nejdříve konsolidaci a stabilisaci a tedy problémy, jež již uzrály, urychleně vyřešiti.

Státní pozemkový úřad jest s to podle vydaných zákonů o pozemkové reformě rozšířiti a urychliti svůj pracovní program, předpokládaje, že budou splněny nezbytné podmínky umožňující jemu prováděti také rozšířený program. Na prvém místě jsou to prostředky finanční.

V návrhu rozpočtu počítáno bylo, jak již shora řečeno, že bude převzato a přiděleno 70,000 ha půdy zemědělské a 140.000 ha lesů. Rozšířený program znamená, že by státní pozemkový úřad převzal a přidělil roku 1922 nejméně 120.000 ha půdy zemědělské a po případě i více a na 250.000 ha lesů. V důsledku toho zvýší se ovšem přiměřeně náklady osobní a věcné; jakož i výdaje při provádění pozemkové reformy. V prvé řadě nutno rozmnožiti stav úřednictva a úplněji a pohotověji vybudovati zejména obvodové úřadovny a přídělové komisariáty.

Státní pozemkový úřad počítá, že v tomto případě bude nutno přibrati nejméně o 400 úředníků více, než jak předpokládá návrh rozpočtu, na rok 1922. Úměrně se zvýšeným počtem personálu vzniknou též vyšší osobní i. věcné náklady jak v ústředí, tak i u obvodových úřadoven, řádné výdaje budou tím oproti návrhu rozpočtu zvýšeny as o 25 milionů Kč.

Rozšířený pracovní program přivodí dále zvýšení řádných výdajů z důvodů provádění pozemkové reformy samé. Zvýšené výdaje upraženy budou opět řádnými příjmy. Počítá státní pozemkový úřad, že řádné výdaje vůči návrhu rozpočtu budou zvýšeny v § 3 kapitoly IX. titulu 6. as o 75 milionů Kč, naproti tomu však řádné pak příjmy as o 100 milionů Kč, takže koncem roku 1922 nastala by rovnováha mezi příjmy a výdaji.

Vláda přihlíží však k tomu, že řádné příjmy z provádění pozemkové reformy budou se jeviti teprve postupné a z větší části teprve ke konci rozpočtového roku a že bude zapotřebí v důsledku zásad státního"účetnictví ze státních prostředků po celý rok zakládati náklady spojené s prováděním pozemkové reformy.

Osnovou zákona má býti tedy docíleno, aby státnímu pozemkovému úřadu dostalo se zálohou dostatečných finančních prostředků k provedení rozšířeného pracovního programu.

Po stránce formální se navrhuje, aby osnova zákona byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova byla přikázána jak v poslanecké sněmovně, tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 17. listopadu 1921.