Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3148.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Johann Jabloniczky und Genossen an den Finanzminister

über den Vorgang bei der Revision von Lizenzen zum Verschleiß und zur Erzeugung von Spirituosen in der Slovakei.

Der gewesene bevollmächtigte Minister für die Slowakei Dr. Šrobár hat am 11. August 1919, sub Zahl 816, eine Verordnung erlassen, gemäß welcher sämtliche Lizenzen, unter diesen auch die Liqueur- und Rumerzeugungsbewilligungen der Slovakei einer Revision zu unterziehen sind. Im Absatz 2 des § 3 dieser obigen Verordnung wurde bestimmt, daß Lidueur- und Rumerzeugungsbewilligungen durch die zuständigen Behörden solchen Personen erteilt werden, die auf Grund des Spiritussteuergesetzes hierauf Anspruch haben können.

In sinngemäßer Anwendung des Spiritusgesetzes und des ungarischen Gewerbegesetzes, Ges. Art. XVII. vom Jahre 1884, welches Gesetz noch heute in der Slovakei zu Recht besteht, haben Staatsbürger, die politisch verläßlich sind, unbedingten Anspruch auf eine Rum- und Liqueurerzeugungslizenz. Eine Kriegsverordnung des ungarischen Finanzministeriums vom Jahre 1916, Zahl 87.000, hat insofern eine Änderung eintreten lassen, daß sämtliche Rum- und Liqueurerzeuger Ungarns um die finanzämtliche Bestätigung ihrer alten Lizenzen einkommen mußten. Alle Lizenzen wurden von den Finanzbehörden bestätigt. Mit Beendigung des Kriegszustandes wurde die Verordnung 87.000 aufgehoben und das Liqueurerzeugungsgewerbe trat somit in die Reihe der freien Gewerbe, welche gemäß Ges. Art. XVII vom Jahre 1884 zu beurteilen sind.

Wir fragen:

1. Hat der Herr Minister überhaupt Kenntnis von der eingangs erwähnten Verordnung?

2. Hat der Herr Minister davon Kenntnis, daß die zufolge der eingangs bezogenen Verordnung schon vor 2 Jahren bei der Generalfinanzdirektion in Preßburg zur Revision überreichten Gesuche zum größten Teile auch heute hoch nicht erledigt worden oder in folgender Weise erledigt worden sind:

Es wurden beiläufig 150 Gesuche alter Rum- und Liqueurerzeuger bis zum 1. September des Jahres 1919 überreicht. Von diesen zirka 150 Gesuchen wurden bis September 1920 beiläufig 35 Gesuche günstig erledigt. Trotzdem die derart revidierten Gesuche günstig erledigt waren und die alten Liqueur- und Rumerzeuger derart ihre Lizenz auf unbestimmte Zeit erhielten, wurden diese ein halbes Jahr später von derselben Behörde, d. h. von der Generalfinanzdirektion in Preßburg verständigt, daß ihre neu erteilte Lizenz nur bis zum 31. Dezember 1921 Giltigkeit hat und wenn sie ihr Gewerbe auch nach dieser Zeit ausüben wollen, ihrerseits neue Gesuche an die Generalfinanzdirektion einzureichen lind. Die übrigen Gesuche sind bis heute unerledigt, wenn aber einer der alten Lizenzinhaber wegen Erledigung seines Gesuches erschien, wurde ihm mitgeteilt, daß er die Lizenz nur dann bekommt, wenn er sich nationalisiert.

Die Nationalisierung wurde vom Referenten Ministerialrat Wenzalek der genannten Generalfinanzdirektion ausdrücklich derart ausgelegt, daß der alte Lizenzinhaber - wenn es sich um eine größere Unternehmung handelte - seine Unternehmung in eine Aktiengesellschaft oder Genossenschaft m. b. H. derart umwandle, daß zumindest 55% der Aktien, bzw. Geschäftsanteile einem slovakischen oder tschechischen Geldinstitute übergeben werden müssen. Bei kleinen Unternehmungen deutete der Referent dahin, daß der Unternehmer sich mit einem oder mehreren Tschechen, oder Slovaken assoziiere derart, daß die neuen Gesellschafter zumindest 55% des Geschäftsvermögens übernehmen. Dieses Vorgehen der Generalfinanzdirektion wurde bloß bei den ungarischen, deutschen, bzw. jüdischen Geschäftsinhabern beobachtet. Demgegenüber wurden Rum- und Liquererzeugungslizenzen tschechoslovakischen Staatsbürgern slovakischer oder tschechischer Nationalität in unbeschränktem Maße erteilt, ohne Rücksicht darauf, ob der Ansuchende die Fähigkeit zu diesem Gewerbe besitzt, oder ob er über entsprechende Einrichtungen und dergleichen verfügt.

Wir fragen daher weiter:

a) Wie stellt sich der Herr Minister zu der Entrechtung jener tschechoslowakischen Staatsbürger, die einzig und allein aus dem Grunde ihrer Rum- und Liquererzeugungslizenzen verlustig erklärt werden, weil sie deutscher oder ungarischer Nationalität sind, oder sich zur israelitischen Konfession bekennen?

b) Ist dieses Vorgehen der Generalfinanzdirektion in Preßburg mit den Grundbedingungen eines konstitutionellen Staates, namentlich mit jenen der sich demokratisch nennenden Tschechoslowakischen Republik zu vereinbaren?

c) Wie verhält sich der Herr Minister zu jener Rechtsunsicherheit, die darin liegt; daß vom Staate einmal rechtskräftig erteilte Lizenzen ohne jedweder Begründung wieder zurückgezogen werden?

In Anbetracht dessen, daß die Liqueurund Rumerzeugung in Böhmen, Mähren und Schlesien als freies Gewerbe betrieben wird, hier in der Slovakei jedoch dem Gesetzartikel XVII. vom Jahre 1884 widerlaufend das Lizenzerteilungsrecht die Generalfinanzdirektion usurpiert, widerspricht diese einzig dastehende sonderbare Praxis auch dem Verfassungsgesetze, wonach die Bürger dieses Staates in Bezug auf Rechte und Pflichten, insbesondere auf dem Gebiete des Handels und Gewerbes ohne Unterschied der Nationalität und Religion gleich zu behandeln sind. Es mutet sonderbar an, daß ein ehemaliger österreichischer Finanzsekretär, als Referent dieser Lizenzangelegenheiten, wie ein Despot mit den gesetzlich verbrieften Rechten von Staatsbürgern unumschränkt widerrechtlich herumspringen kann und chauvinistische Politik treiben darf.

Wir fragen, was der Herr Minister zur Abschaffung dieser, jeder Staatsmoral zuwiderlaufenden Verhältnisse zu unternehmen gedenkt?

Wir mißbilligen es, daß der Herr Minister die obangeführten Tatsachen bis jetzt nicht beobachtet hat, wo doch in der letzten Zeit sowohl die tschechische, als auch die slovakische Tagespresse diese Angelegenheiten an führenden Stellen ihrer Zeitungen besprochen hat, wofür wir die entsprechenden Belege zu unterbreiten bereit lind.

Schließlich fragen wir den Herrn Minister, ob er geneigt ist, Jene Mißbräuche, die bei der Verteilung von Spiritus in der Slovakei laut Zeitungsberichten der slovakischen Presse vor sich gehen sollen, zu beheben und was gedenkt der Herr Minister auch zur Aufhebung dieser Mißbräuche zu veranlassen?

Prag, den 13. Juli 1921.

Dr. Jabloniczky,

Dr. Körmendy-Ékes, Szentiványi, Kaiser, Křepek, Dr. Lodgman, Dr. Spina, Pittinger, Füssy, Patzel, Böhr, Dr. Lelley, Simm, Dr. Baeran, Zierhut, Ing. Kallina, J. Mayer, Schubert, Dr. Schollich, Schälzky, Röttel.

Překlad.

3148.

Interpelace

poslance dra J. Jabloniczkého a druhů

ministrovi financí

o postupu při přehlídce licencí k prodeji a výrobě lihovin na Slovensku.

Bývalý ministr s plnou mocí pro Slovensko dr. Vavro Šrobár vydal dne 11. srpna 1919 nažízení č. 816, podle kterého všechny licence na Slovensku, mezi nimi i povolení k výrobě likérů a rumu mají se podrobiti přehlídce. V 2. odstavci §u 3. svrchu uvedeného nařízení bylo ustanoveno, že povolení k výrobě likérů a rumu udělují příslušné úřady těm, kdo mají na ně nárok podle zákona o dani z lihu.

Dle zákona o dani z lihu a maďarského živnostenského zákona zák. čl. XVII. z roku 1884, který dnes ještě na Slovensku platí, mají bez výjimky nárok na licenci k výrobě rumu a likérů státní občané politicky spolehliví. Válečné nařízení maďarského ministerstva financí z r. 1916, č. 87.000, učinilo změnu potud, že všichni výrobci rumu a likérů v Maďarsku musili žádati finanční úřady o potvrzeni svých starých licencí. Finanční úřady potvrdily licence všechny. Skončením válečného stavu bylo v nařízení č. 87.000 zrušeno a živnostenská výroba likérů dostala se tím mezi volné živnosti, jež dlužno posuzovati podle zák. čl. XVII. z r. 1884.

Tážeme se:

1. Ví vůbec pan ministr o svrchu zmíněném nařízení?

2. Ví pan ministr, že většina žádostí, podaných již před 2 roky generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě k přehlídce na základě nařízení svrchu uvedeného, ještě dnes nebyla vyřízena anebo byla vyřízena takto:

Do 1. září r. 1919 bylo podáno asi 150 žádostí starých výrobců rumu a likérů. Z těchto asi 150 žádostí bylo do září 1920 příznivě vyřízeno asi 35 žádostí. Přes to, že žádosti takto přehlédnuté byly příznivě vyřízeny a staří výrobci likérů a rumu takto obdrželi licence na neurčitou dobu, oznámil jim po půl roce týž úřad, t. j. generální finanční ředitelství v Bratislavě, že nově udělená licence platí jen do 31. prosince 1921 a jestliže chtějí provozovati živnost také po této době, že mají podati nové žádosti generálnímu finančnímu ředitelství. Ostatní žádosti nebyly vyřízeny dodnes. Dostavil-li se však některý starý majitel licence stran vyřízení jeho žádosti, bylo mu sděleno, že obdrží licenci jen tehdy, jestliže se znárodní.

Znárodnění vyložil referent generálního finančního ředitelství ministerský rada Wenzalek výslovně tak, aby starý majitel licence - šlo-li o větší podnik - přeměnil podnik v akciovou společnost nebo společnost s r. o. tak, že nejméně 55% akcií nebo obchodních podílů musí se postoupiti slovenskému nebo českému peněžnímu ústavu. Pokud jde o malé podniky, poukázal referent, aby se podnikatel spojil s jedním nebo několika Čechy nebo Slováky tak, aby noví společníci přejali nejméně 55% obchodního jmění. Tento postup generálního finančního ředitelství pozorovali jsme pouze u maďarských, německých nebo židovských obchodníků. Naproti tomu byly neomezeně udělovány licence pro výrobu rumu a likérů československým státním občanům slovenské nebo české národnosti bez zřetele na to, je-li žadatel způsobilý k této živnosti, nebo má-li vhodná zařízení a podobné věci.

Tážeme se proto dále:

a) Jak smýšlí pan ministr o zbavení práv oněch československých státních občanů, kteří pouze z toho důvodu ztratili povolení k výrobě rumu a likérů, poněvadž jsou německé nebo maďarské národnosti, nebo jsou israelského náboženství?

b) Dá se sloučiti tento postup generálního finančního ředitelství v Bratislavě se základními podmínkami ústavního státu, jmenovitě Československé republiky, která se nazývá demokratickou?

c) Jak se chová pan ministr k právní nejistot, záležející v tom, že stát bez jakéhokoliv odůvodnění odvolává povolení pravoplatně udělená?

Se zřetelem k tomu že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku provozuje se výroba likérů a rumu jako svobodná živnost, avšak zde na Slovensku uchvátilo právo udělovati licence generální finanční ředitelství proti zák. čl. VII. z r. 1884, tato jedinečně se vyskytující zvláštní praxe příčí se i ústavní listině, podle níž se má nakládati s občany tohoto státu se zřetelem k jejich právům a povinnostem, obzvláště v oboru obchodu a živnosti bez rozdílu nerodnosti a náboženství. Zvláštním dojmem působí, že bývalý rakouský finanční tajemník, jako referent pro tyto licenční věci, může jako samovládce neomezeně a protiprávně nakládati se zákonně zaručenými právy státních občanů a provozovati šovinistickou politiku.

Tážeme se, co zamýšlí pan ministr podniknouti, aby odstranil tyto poměry, odporující jakékoliv státní morálce?

Vyslovujeme nelibost, že pan ministr uvedených věcí dosud nezpozoroval, ač se pozve poslední dobou jak český tak i slovenský denní tisk zabývaly těmito věcmi na čelných místech ve svých časopisech, o čemž jsme ochotni předložiti příslušné doklady.

Konečně tážeme se parma ministra, je-li ochoten učiniti přítrž zlořádům, jež se podle novinářských zpráv slovenského tisku dějí při rozdělování lihu na Slovensku a co zamýšlí pan ministr učiniti, aby těmto zlořádům učinil přítrž?

V Praze dne 13. července 1921.

Dr. Jabloniczky,

dr. Körmendy-Ékes, Szentiványi, Kaiser, Křepek, dr. Lodgman, dr. Spina, Pittinger, Füssy, Patzel, Böhr, dr. Lelley, Simm, dr. Baeran, Zierhut, inž. Kallina, J. Mayer, Schubert, dr. Schollich, Schälzky, Röttel.