II. Morava.
Brno.
Moravany. Sčítací komisař řídící učitel Pokorný chodil po bytech s četnickou asistencí ("s nasazeným bodlem").
Dačice.
Slavonice. Sčítací revisor farář Červenka oznámil stěžovatelům, že národnost stanoví se s konečnou platností teprve v Račicích.
Zábřeh.
Pro provedení soukromého sčítání lidu byli potrestáni: Heřman Brass pokutou 100.000 K nebo 3měsíčním vězením, mimo to ještě 9 stran buď ze Zábřeha, nebo z obcí Malé Jestřebí, Pobuč, Tatenice, Rohle a Nedvězí pokutou od 200 až do 500 K nebo vězením od 2 do 20 dnů.
Při sčítání lidu užívala okresní politická správa jen českých sčítacích komisařű a revisorů a drakonicky trestala pokutami a vězením.
80 osob z Úsova a asi 25 osob z Písařova bylo předvoláno k výslechu, poněvadž se zapsaly jalo Němci.
Zábřeh. Sčítací komisař učitel Titzel změnil o své újmě a hroze udáním, zápis národnosti u Marie Simonové a Antonína Lischky.
Rovněž určil sčítací komisař Vašátko, aby se paní Marie Schlierová a Otilie Focherová zapsaly za Češky, a pohnul paní Beschornerovou, aby jménem svého muže podepsala opravený arch.
Červená Voda. Deputace obcí z údolí Březné žádala dne 7. února, aby okresní politická správa oznámila sčítací komisaře a postup sčítání, nedostala však vysvětlení.
Aniž byl vyžádán návrh obcí, byli v obcích smíšených a čistě německých jmenováni sčítacími komisaři a revisory jen Češi. V obci samé, kde z 3000 obyvatelů je jen 150 Čechů, provedli sčítání lidu 4 přespolní Češi popisnými archy, při čemž počítali všechny domácnosti zvlášť, jako na př. hejtmana Albrechta Kubecka a jeho tchána Ferdinanda Schmieda.
Sčítací komisař soudní písař Schmuck donutil Adolfa Kristka a paní Puschmannovau, aby se podepsali pod rubriku 11, do níž sám vepsal slovo "německá" a nedovolil, aby dodatečně do archu nahlédli. Jediného svědka, syna paní Puschmannové, vykázal dříve z jeho vlastní domácnosti, hroze mu trestem 14denního vězení nebo pokuty 200 K. Choť Arnošta Pförtnera byla proti své vůli zapsána za vešku.
Úsov. Ač poměr národnostní je 4:1, byli jmenováni 2 Češi sčítacími komisařiaknávrhu obce se nepřihlíželo. Německou sčítací kancelář četnictvo zavřelo, kdežto české kanceláři dovolilo se dále pracovati.
Asi 170 osob bylo předvoláno k okresní politické správě, protože se přiznaly za Němce a tam pod hrozbou tresty byly nuceny ke změně. Byly sepsány zápisy.
Jestřebí. Sčítací komisař Kreuzinger zapsal Františka Krejciho (Klementa), Františka Habermanna a Nimmerfroha proti jejich vůli za Čechy.
Okresní politická správa odsoudila Eduarda Schuberta, aniž mu sdělila proč, k pokutě 200 K nebo 30 dnům vězení.
Lišnice. Sčítací komisař Nesvarlík působil na občany, hroze jim udáním k okresní politické správě.
Mohelnice. Kromě jiných protizákonných činností českého sčítacího komisaře Vojáčka byla na obecním úřadě provedena prohlídka domu. Místostarosta Ferdinand Gundel byl potrestán pokutou 10.000 K a 5denním vězením.
Rohle. Zde byli jmenováni jen čeští sčítací komisaři, kteří provedli sčítání popisnými archy.
Šilperk. Přespolní žáci české zimní hospodářské školy přenocovali ze dne 15. na 16. února 1921 v Šilperku.
Asi 30 osob bylo obesláno k okresní politické správě v Zábřehu.
Sčítací komisař Lehar v 9 případech působil vlivem a hrozil tresty.
Jihlava.
Jihlava. Podle nařízení státního zástupce byl škrtnut článek "Konejte svou povinnost" v časopise "Mähr. Grenzbote" (74. ročník, č. 19 z 15. února 1921).
Týž článek vyšel doslovně v časopise "Reichenberger Zeitung", aniž bylo proti jedinému slovu námitek.
Dne 15. odpoledne a večer přibylo vlaky mnoho českých dětí a dospělých osob, které vládní komisař, jenž ještě stále úřaduje, ačkoliv starosta jest již potvrzen, ubytoval v českých školách.
Kromě toho nařídilo se přespolním českým žákům, aby tuto noc ztrávili ve školních budovách.
Při sčítání lidu nikdo neptal se na národnost německých vojáků v Jihlavě sloužících.
Ačkoliv podle vyhlášky vládního komisaře bylo zakázáno vyplňování archu třetími osobami, oznámili češi 6 míst, kde se to může provésti.
Litovel.
Skřípov. Přes odpor obce byli zde ustanoveni 4 čeští sčítací komisaři, kteří provedli sčítání popisnými archy.
Moravské Budějovice.
Sčítací komisaři byli veskrze Češi, kteří prováděli sčítání popisnými archy.
V obcích Bělčovicích, Rancířovni a Děsné působilo se na strany hrozbami pokutou a vězením.
V Dančovicích a Plačovicích chodil komisař farář Nekula po domech s archy již částečně vyplněnými a nabízel se, že také to ostatní doma vyplní.
V Děsné přišel k P. Hadrovskému sčítací komisař Polický s okresním hejtmanem dr. Šebestou a četníkem s nasazeným bodákem a vynutil vyplnění sčítacího archu.
V soudním okresu jemnickém byl za sčítání lidu ve všech německých obcích přítomen četník.
Bělčovice. Na Bart. Kadrnoschku působil komisař Dolák hrozbou pokutami a vězením, aby vyplnil rubriku 11 slovem "česká".
Frandorf. Přiznáni k německé národnosti nebylo v mnoha případech uznáno. Strany nevědí, co bylo dodatečně zapsáno.
Krumlov na Moravě.
Zde provedli sčítáni pouze čeští komisaři popisnými archy.
V obci Hostěradicích, Malých Zelovicích, Babicích, Lidměřicích, Olbramovicích a Moravském Krumlově bylo 9 osob potrestáno 14denním vězením, kromě toho 8 osob z nich pokutou po 5000 K a dalších 8 osob pokutami v úhrnné částce 6000 K.
Tulnice. Sčítací komisař učitel Fitz hrozil lidem pokutami a vězením, tím na ně působil a přese všechny námitky zapisoval německé údaje česky.
Moravská Ostrava.
Samovolné zapisování, působení a vyhrožování 14 stranám sčítacími komisaři. Sčítací komisař hrozil Karlu Hrabačovi propuštěním ze státní služby.
Marianské Hory na Moravě. Komisař Cyrill Kitrich působil na Tomáše Burdela tím, že mu hrozil udáním a vykázáním z obce.
Komisař Josef Rolinz prohlásil u Kateřiny Rumianové, Bojorkové, Vojtěcha Zaucha a Kateřiny Buckové, že označení "polská" je nepřípustno, hleděl na ně hrozbami působiti a konečně sám činil změny.
Stejným způsobem postupovala komisařka Kubíčková u Julie Dabrowské a jiných.
Šumperk.
Město Šumperk. Ačkoliv při posledních obecních volbách bylo odevzdáno 6100 německých a - počítaje v to vojsko - jen 370 českých hlasů, bylo jmenováno sčítacími komisaři 5 dechů a jen 7 Němců.
Úřad revisorů převzal hromadně "Národní výbor". Jak ve městě, tak se postupovalo i ve venkovských obcích. Ryze německé obce, jako Frankštát, Vykýřovice, Olešná a m. j. prohlásily se jednoduše za smíšené a obsadily se veskrze českými státními úředníky.
K zastrašení používal Národní výbor vojska a četnictva.
Starosta šumperský Jan Wiltschke byl potrestán pokutou 10.000 K a 7denním vězením, sociálně demokratický starosta rapotínský pokutou 1000 K a hostinský Eduard Beschoner pokutou 1000 K a třídenním vězením, z čehož mezi obyvatelstvem povstalo ohromné rozhořčení.
Kromě toho nesčetné strany byly předvolány na okresní politickou správu, aby změnily svou národnost.
Hanušovice. Tato německá obec byla donucena přijmouti dva Čechy jako sčítací komisaře a jednoho Čecha jako revisora. Přes protest bylo sčítání provedeno popisnými archy.
Schwarau. Místo navrženého obecním úřadem Františka Hirsche byli sčítacími komisaři jmenováni dva přespolní Češi.
Přes protest pomocného komisaře Kirsche byly děti František a Alfred Müller zapsány za Čechy.
Moravská Třebová.
Chrastová. V této obci, kde není ani polovina Čechů, byli jen Leši sčítacími komisaři. Sčítání lidu provedlo se popisnými archy. Proti obojímu byl podán protest.
Pohledy. V obci, kde bydlí pouze 1 Čechů, působil jeden český sčítací komisař.
Svitavy. Dodatečné české zapsání dělníka Františka Krejčího bylo vynuceno hrozbou, že bude potrestán pokutou a propuštěn z tabákové továrny.
Moravská Třebová. Při 99% Němců a 1% Čechů bylo jmenováno sčítacími komisaři 6 Čechů a jen 2 Němci.
V ohrožených místech Slatině, Želivsku, Chrastové a ve městě Březové provedlo se sčítání popisnými archy.
23 osob bylo potrestáno pokutami od 50 do 200 Kč, některé osoby zároveň také 24hodinným vězením, protože prý se zúčastnily soukromého sčítání.
Sčítací komisař Kacal nutil krejčího Tomáše Odrazila ke změně národnosti, vyhrožuje mu udáním.
S poznámkou, že sčítá jen osoby, bydlící v domech, odepřel přijmouti sčítací archy 4 pastýřů, bydlících v dřevěných barácích.
Sčítací komisař Bohumil Navrátil chtěl působiti na Antonii Zeinerovou a Terezii Böhmovou, poukazuje na jejich české místo narození a hroze jim udáním, aby změnily národnost. Změnu vynutil u Anny Honischové.
Sčítací komisař oficiál Kružík vynutil to u Jana Taresche a Antonína Machálka, stejným způsobem. Jeho působení, podporované hrozbami, nemělo u Mořice Hawelky úspěchu.
Chornice je čistě německá a měla jen 2 české sčítací komisaře. Sčítací komisař; přednosta stanice Jan Michal zahájil již několik dní před sčítáním živou agitaci a hleděl přemluviti zvláště osamělé ženy, aby se zapsaly za Češky. Mezi jiným vyzval starostu Adolfa Petsche, aby dal zapsati svou ženu za Češku a hleděl na tuto paní působiti mezi čtyřma očima.
Rozstání je rovněž čistě německé a mělo jednoho českého sčítacího komisaře.
Sčítací komisař katecheta Ludvík Kuksa z Trnávky chtěl působiti za vyučování na děti a tím nepřímo na jejich rodiče. Od občana Jilgka žádal, aby se zapsal jako Jílek, roztrhal německy vyplněný arch, napsal nový, zapsal do rubriky 11 všechny ceny rodiny za Čechy a sám jej podepsal, poněvadž Jilgk odepřel podepsati.
Trnávka. Sčítací komisař František Strehlík vyzval, hroze trestním udáním, bývalého německo-nacionálního poslance do zemského sněmu Františka Hodinu, aby se zapsal jako Čech, poněvadž jeho jméno prozrazuje český původ. Skoro v každém německém domě pokoušel se pohnouti obyvatele, aby změnili svoje přiznání pokud se týče, aby se přiznali za Čechy a hrozil jim tresty.
Borová. Sčítací komisař inspektor Stechlík z Trnávky hrozil výminkáři Kasperovi půlročním vězením a pokutou 10.000 Kč, kdyby nezměnil svého jména na Kaspar a nepřiznal se za Čecha.
Slatina. Sčítací komisař správce školy Josef Bárta hleděl přemlouváním působiti na Josefa a Františka Ille, Karla Jachana, Josefa Taberyho a Ignáce Kubína. Mezi jiným pojmenoval stálost Josefa Taberyho špinavostí a se všech arších učinil poznámku "národnost špatně"; trestní oznámení bylo učiněno.
Anna Kopylková působila na Marii Taberovou tím, že jí slibovala, že každé její dítě dostane ve škole pár bot a hrozila jí současně "přivázáním", jestliže se přizná za Němku.
Město Březová. Při jmenování sčítacích komisařů nebyl dodržen národnostní klíč 75% Němců a 25% Čechů. Sčítání provedlo se popisnými archy.
Svitavy. Komisař Karel Adam vytknut jako závadu, že byla přiznána německá národnost a český mateřský jazyk a donutil Němku Helenu Dokulitovou, aby podepsala jakýsi český lístek, jehož obsah jí nebyl znám. Na doklad německé příslušnosti dal komisař podepsati Kateřině Lexové lístek: "Paní přiznává se k německé národnosti."
Pro německé přiznání propustil nádražní restauratér Arnošt Egert Vojtěcha Jokla.
Jan Peter, ačkoliv se přiznal za Němce, byl zapsán za Čecha.
Anně Marii Stepanekové bylo zaručeno přijetí do tabákové továrny, dá-li se zapsati za Češku. Komisař Kopecký chtěl pohnouti Annu Fuchsovou k českému přiznání, hroze jí vysokými pokutami a tresty na svobodě.
Hranice.
Lipník. Ačkoliv město má čtyři německé členy obecního zastupitelstva, nebyl žádný Němec sčítacím komisařem. Většina Němců dostala čistě české sčítací archy.
Sčítací komisař učitel Palla působil několikráte hrozbami a zastrašovánímivpřítomnosti třetí osoby na Jana Kelnara a jeho otce, hroze mu propuštěním z obecních služeb.
Stejným způsobem pokoušeli se sčítací komisaři Fusek, Palla, Mick a Latal prosaditi změnu "německého přiznání".
Kozí Loučky. 7 služebných, které v den sčítání lidu byly ve své domovské obci, bylo dle pokynu okresní politické správy příštího dne zde ještě jednou počítáno. Jistý zdejší majitel usedlosti byl odsouzen k 7dennímu vězení, poněvadž jeho čeledín odejet domů ke sčítání lidu.
Nýdek. Sčítací komisář, jejž navrhla obec, nebyl uznán. Okresní politická správa zakázala pouštěti na dovolenou českou čeleď na dobu sčítání lidu.
Rodina, která dne 15. a 16. bydlila v Lipníku, byla zde ještě dne 19. února připočtena.
Polom. Na Anežku Jahubkovou působeno tím, že jí bylo pohrozeno odnětím státní podpory a její sčítací arch nebyl vyplněn v její přítomnosti.
Nový Jičín.
Nový Jičín. Sčítací komisař učitel Linhart nepřijal německy vyplněného sčítacího archu Rosalie Brendlové a žádal, aby podepsala arch, jejž o své újmě přeložil do češtiny a do nějž nechtěl jí dovoliti nahlédnouti.
Sedlnice. Sčítací revisor Hubánek vyžádal si od poštmistra klíč od obecní kanceláře a bez jakéhokoliv dovolení hrabal se tam ve spisech o sčítání lidu.
Žilina. Sčítací komisař Alois Holna zapsal u mnoha občanů přes jejich protesty do rubriky 11. českou národnost a odmítnul dodatečnou opravu.
Sčítací komisař Staněk zapsal Julii Danjekovou bez vědomí jejích rodičů jako "Češku".
Sčítací revisor Vojtěch Karlovec hleděl docíliti hrozbami, aby Anna Mroczeková svolila k dodatečnému opravení rubriky 11.
Fulnek. Ačkoliv je v obci pouze 13 Čechů, byli ustanoveni 4 čeští sčítací komisaři a jen 4 němečtí pomocní komisaři. Český revisor hrozil stranám pokutami a vězením. Mnoho stran bylo předvoláno před sčítací komisaře a revisory a bylo vyzváno pod hrozbou velikými tresty, aby se přiznaly za Čechy. Poněvadž strany se zdráhaly, byly znovu obeslány k okresní politické správě.
Polouves. Český revisor Poláček pokoušel se působiti hrozbami vězením a pokutami na Ludmilu Gabrielovou, Josefa Nowaka, Žofii Schindlerovou a ještě ve dvou případech.
Albrechtičky. Sčítací komisař Hradil odepřel přijmouti německy vyplněné dvojjazyčné sčítací archy od Vincence a Augustiny Lehnertových.
Suchdol. Okresní politická správa poslala německým stranám rozhodnutí, podle nichž tyto strany jako potomkové českých rodičů, i kdyby samy neuměly česky, nebo jen málo, podle §u 20 zákona o sčítání lidu počítají se za Čechy.
Revisor řídící učitel Kloss působil pod slibem mlčenlivosti hrozbami na paní Hradilovou a Štěpána Mesíčka. Na Vincenci Malcharschovi, jejž zastrašil hrozbou, že ho udá u soudu, vynutil podpis ke své změně.
Pomocný komisař inž. Zadračil zapsal Marii Zdrazilovou proti její vůli za Češku.
Mikulov.
Lednice. Sčítati komisař Soldau přemlouváním a hrozbou četnictvem chtěl působiti na Růženu Bielschovou, Jana Judesa a J. Morchensterna.
Pohořelice. V četných případech komisaři Procházka, Lang a Voukal zapsali německé strany proti jejich vůli za Čechy, nebo aspoň pokoušeli se působiti na ně hrozbami všeho druhu. Komisař Voukal také nedovolil, aby bylo nahlíženo do sčítacích archů.
Olomouc.
Velká Olomouc. Ačkoliv třetina obyvatelstva Velké Olomouce, ze Staré Olomouce docela polovina, je německé národnosti, bylo ze 70 sčítacích komisařů, jmenováno jen 8 německých. Revisory byli jen Češi. Pro tyto úřady byli vyhlédnuti jen osvědčení političtí agitátoři. Poklesky proti §u 8 a §u 16 byly na denním pořádku. Tak byla dobrovolná přiznání samovolně měněna a vynucován podpis k této změně. Se zvláštní zálibou hledali české předky a česká rodiště a podle toho zapisovali. Zvláště pohoršlivým způsobem vykonávali svůj úřad komisaři Neužil, Martínek, Josef Strnad, Antonín Kočí, Adolf Pospíšil a stavitel Juránek.
Sčítací komisař Neužil nabídl se veřejně, že bude vyplňovati archy a dovolil, aby to v jeho nepřítomnosti činily osoby vůbec k tomu práva nemající. Se sčítáním spojil také čilou agitaci pro československou církev. 70 osob, jež podezříval, pozval na radnici, kde byly s rozličným úspěchem nuceny ke změně národnosti.
Sčítací komisař Kočí hrozil 70letému Menschikovi, který se přiznal za Němce, vězením, "že ho vyvezou za hranice", a konečně pojmenoval ho odrodilcem. Dále roztrhal německé sčítací archy paní Hrabské, vyplnil nový sčítací arch česky a jejímu manželovi Rudolfu H., který se právě vrátil domů a proti tomu protestoval, ukázal dvéře.
Komisaři Kočí a Pospíšil marně působili na Leopoldinu Rundtovou roz. Meyerovou, a její zdráhání pojmenovali "skandálem". Neznámý sčítací komisař zapsal 16letou Hrubou, ačkoliv její matka je Němka, za Češku. 7 dětí Mořice Stadlera bylo zapsáno také za Čechy, poněvadž jejich macecha je Češka.
V Novém Světě vyplňovali sčítati archy organisovaní čeští důvěrníci.
Kyselov. Mezi revisory nebyl ani jediný Němec. Dodatečné nahlédnutí do vlastních archů nebylo dovoleno.
Sčítací komisař Václav Petraš zapsal Marii Habermannovou za Češku, poněvadž její rodiče měli české jméno a narodila se v české obci, u 12 stran zapisoval pouze česky a označil národnost "Němec" a učinil falešný zápis u Jana Wanorky a Josefa Klimesche. Kromě toho porušil úřední tajemství, ježto sdělil německé zápisy Františka Krecze a Františky Dostálové učiteli Janderovi a českému vůdci dělníku Chridovi, aby na základě toho mohli podati protest.
Sčítací komisař Jan Sonnevend nutil Marii Pospischilovou, která česky vůbec neumí, aby podepsala česky vyplněný arch. Její prosbě, aby zápis byl opraven, nebylo vyhověno s poukazem na to, že má české jméno a že její děti jsou zaměstnány u Čechů; nevyhověl jí také revisor stavební rada Vrtěl.
Komisař Jan Sonnenverd vy konával nátlak na státní zaměstnance, vyplňoval úplně jen rubriky přednosty domácnosti a to jen českyavrubrikách ostatních členů domácnosti dělal pouze čárky ("). Dodatečné nahlédnutí bylo odepřeno Karlu Stiasnému, Josefu Nawratilovi, Ondřeji Stratilovi, Pohlovi a Klugerovi; Josef Melzer byl v česky vyplněném archu zapsán za Čecha.
Chválkovice. Také zde byla Terezie Maierová zapsána za pešku, a nebyl vzat zřetel na její údaje.
Šternberk.
Státní správa při ustanovování sčítacích komisařů stála na stanovisku, že při tom není důležitou jen znalost jazyků, nýbrž také národnost.
Šternberk. Ač jest jen 5% českého obyvatelstva, bylo jmenováno komisaři 10 Němců a 7 Čechů. Revisoři byli veskrze Češi. Tajemník Rudolf Bittner byl potrestán 10denním vězením pro účast na soukromém sčítání. Kromě toho okresní politická správa potrestala:
Hanuše Mika ve Lhotě pokutou 10.000 K a dvouměsíčním vězením, Františka Franku pokutou 5.000 K a 50denním vězením, Leopolda Quitta pokutou 1.000 K a 10denním vězením, Karla Ledera taktéž, Richarda Schobera pokutou 100 K a 10denním vězením. Proto zmocnilo se celého Šternberku ohromné rozhořčení proti tamějšímu správci úřadu.
Sčítací komisař Komenda změnil u paní Mikulové udání národnosti z německého na polské s poznámkou, že Čechům jsou Poláci milejší než Němci.
U Vojtěcha Slowika a Františka Tichého změnil přes jejich protesty udanou národnost a hrozil udáním. Tytéž případy opakovaly se u sčítacích komisařů Veselého, Morávka a Šnajdra.
Unčov. Ačkoliv jest zde ze 4600 obyvatelů jen 155 Čechů, úřadovalo 5 českých a jen 1 německý sčítací komisař. V obci Hradečné, která jest většinou německá, byli jen čeští komisaři.
V soudním okrese unčovském četníci, hrozíce těžkými tresty, vyzývali všechny Němce s česky znějícími jmény, aby se přiznali za Čechy.
Pro účast na soukromém německém sčítání byli odsouzeni v Brničku starosta Jan Kühnel k pokutě 1000 K, v Dětřichově Max Miksche k pokutě 100 K a Michal Körner k pokutě 20 K, v Hradečné Cyrill Pospischill k pokutě 5000 K a 14dennímu vězení, mimo to 4 jiní občané k pokutě po 100 K, v Hlivicích Vincenc Kleibl k pokutě 5000 K, Jan Jarolim k pokutě 4000 K a Jan Nesdbeda k pokutě 100 K, v Hradci Engelbert Wollmann a E. Hammal k pokutě 5000 K, pokud se týče 3000 K a oba k 5dennímu vězení, v Nové Dědině Josef Mauller k pokutě 2000 K, v Moravských Libinách Josef Weise k pokutě 1000 K.
Všem těmto potrestaným nemohlo býti vyčítáno; že by byli proti zákonu na někoho působili.
Sčítací komisař Karel Doubový chtěl hrozbami a přemlouváním působiti a změnil o své újmě přiznání Anny Skoumalové, Josefa Illeka a 4 jiných stran.
Totéž chtěl prosaditi sčítací komisař Karel Čermák u Marie Pecnerové a Julie Theimerové.
Sčítací komisař František Faltýnek usiloval pohnouti rodinu Grätzerovu ke změně jejího přiznání a chtěl vynutiti od Františka Pospischila, aby podepsal jeho samovolnou změnu. To také prosadil u skoro slepé Růženy Kesslerové. Všechny archy dal odnésti již 15. února.
Újezd. Sčítací komisař Libor Kondela působil na Františka Petrzika, Wagnera a Josefa Sovvu, sčítací komisař Ližek hrozbami na Emilii Nowakovou.
Sčítací komisař Zdraschil vyplňoval rubriku 11. jemně tužkou. Způsobil též, že Hermina Hegelová v opilství přiznala se za Češku, ačkoliv jest Němkou.
Mladějovice. Sčítací komisař František Borsinek spáchal četné přehmaty. Přes protesty vyplňoval archy česky a tužkou, hrozil Němcům pro jejich přiznání s, zapsal Františka Latala a Marii Mückovou proti jejich vůli za Čechy. Josef Neset působil na německé rodiny.
Dětřichov. Údaje byly zapisovány také u Němců v české řeči. Filomena Elefantavá byla proti své vůli zapsána za Češku. Okresní politická správa odsoudila obecního starostu Maxe Mischke pro působení na obyvatelstvo ohledně národnosti a ohrožení jistoty sčítání lidu (poslal prý svou českou manželku na čas sčítání k jejím příbuzným) na 5 dní vězení a 6000 K pokuty, pro případ nedobytnosti k dalším 60 dnům vězení. Odvolání bylo ohlášeno. Také Vincenc Schaffarsch byl z téhož důvodu potrestán pokutou 1000 K; pokud se týče 10dením vězením (odvolání ohlášeno).
Renoty. Sčítací komisař Emil Wallach usiloval pohnouti k českému přiznání Vilemínu Schrammelovou, Marii Weiglovou a j.
Králová. Sčítací komisař Ullrich chtěl přemluviti Eleonoru Příkopovou, Terezu Winklerovou a Jana Jahna, aby se přiznali k české národnosti.
Lužice. Sčítací komisař Jan Vyhnánek mimo to, že na jiné lidi působil, nedovolil vyplniti 11. rubriku u Josefa a Ervína Slamy, rodiny Tomáše Holoubka, Jaroslava Vyhnánka a j.
Hradečná. Na návrhy obce se nebralo zřetele. První popisné archy byly vyplněny tužkou. U rodiny Maulerovy nebyla u tří dětí vyplněna rubrika 11., ačkoliv otec telegraficky žádal, aby zapsáno bylo německé přiznání.
Medlov. Sčítací komisař Artur Mikulaschek chtěl působiti na Konrada Hinlischku a Aloisii Raschendorferovou tím, že jim hrozil, že budou předvoláni k okresní politické správě.
Sčítací kamsař Vojtěch Peč odmítnut zapsati paní Ludmilu Schubertovou jako Němku.
Brníčko. Sčítací komisař Alois Cep prováděl sčítání za četnické asistence a zapsal Karolinu Heizerovou, Marii Winterovou a mnoho jiných proti jejich vůli za Češky.
Sokolom Dolní. Sčítací komisař Jan Pec zapsal paní Julii Petrekovou proti její vůli za Češku.
Sčítací komisař Fiša donutil ženu Aloise Unzeitiga za přítomnosti četníka, aby se přiznala za Češku a zapsal Františka Nikla bez jeho vědomí do sčítacího archu.
Nová Dědina. Sčítací komisař Jan Cep hrozil Terezii Králové, že ztratí poštovnu, vynutil od Marie Holinkové tím, že jí hrozil tresty, podpis pro českou národnost jejího dítěte a nedovolil Marii Pospischillové nahlédnouti do sčítacích archů.
Zadní Újezd. Sčítací komisař Josef Robniček hrozil paní Karolině Raschendorferové soudem a Josefovi Oštadalovi odvedením.
Dolní Dlouhá Loučka. Sčítací komisaři měli seznamy domů a rodin, na nichž bylo zaznamenáno, na koho nutno působiti.
František Schenk je podezřelý, že propašoval ke sčítání lidu cizí osoby.
Sčítací komisaři Jan Dubový, František Brachfel a František Holoušek pokoušeli se v mnoha (8) případech působiti na dobrovolné přiznání tím, že hrozili tresty a předvoláním.
Pro ohrožení správnosti sčítání lidu tím, že provedli soukromé sčítání, byli zde potrestáni: František Dittrich a Edmund Nawroschek pokutami po 2000 K, pokud se týče 20denním vězením. Jan Rotter, František Baier, Josef Klink a Otto Biehal pokutami po 1000 K, pokud se týče 10denním vězením, František Hinnert, Josef VVeiser, Otto Hrubitschek a Eduard Lindner pokutami po 500 K, pokud se týče 5denním vězením, Karel Becker a Julius Tuschek pokutou po 300 K, pokud se týče 3denním vězením, Vojtěch Ernst a Alois Chmelarsch pokutou po 100 K a 2denním vězením.
Horní Dlouhá Loučka. Pro soukromé předběžné sčítání byli také zde potrestáni Jan Gross, Viktor Ruprecht, Julius Sturm pokutou po 1000 K, pokud se týče 10denním vězením, Jan Zginer, Jan Hackenberg a paní Flachslová pokutou po 500 K.
Plinkout. Také zde byli potrestáni pro předběžné sčítání A. Feik pokutou 4000 K, pokud se týče 40denním vězením, Jan Tögel, František Strnad, Antonín a Jakub Bartonek, Jan Schück a Karel Jurinka pokutou po 1000 K, pokud se týče 14denním vězením.
Šumperk.
Vykýřovice. Obecní starosta Klein byl pro provedení vlastního sčítání za účelem založení obecní matriky odsouzen k pokutě 1000 K a třídennímu vězení.
Znojmo.
Ve Znojmě byla rozšiřována česká provolání a letáky, aby se tím působilo na obyvatelstvo.
Mezi jinými: "Pokyny ke sčítání lidu."
Nejdůležitějšími body z toho jsou:
"Bod 5.: Kdo musí býti zapsán za Čecha? Každý, jenž svým původem je Čech (Moravan, Slovák), musí zapsati příslušnost k českému národu.
Bod 7.: Jestliže však někdo, jenž svým původem je Čech (Moravan) nebo Češka, přiznal by příslušnost k německé národnosti, bude přísně potřestán dle §u 7. prováděcího nařízena pokutou nebo vězením, nebo obojím. Kdo se doví o takové zradě národa, ať hlásí ten případ české kanceláři pro sčítání lidu. My ho ještě postavíme na pranýř.
Bod 10.: Kdo jest Čechoslovákem a nepřizná se za Čechoslováka, bude považován za nepřítele republiky a podle toho bude se s ním nakládati."
Dopis Židům!
"Jednejte, jak vám předpisuje váš rozum a váš prospěch. Dnes nemůže se žádný žid vymlouvati, že se musí přiznati k jiné národnosti, než k české nebo židovské."
Český národe!
"Buď v rozhodujícím okamžiku na stráži. Republika dala Němcům svobodu, aby se přiznali ke svému národu a poskytla jim při sčítání ochranu úředního tajemství."