Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

o kritických poměrech v chovu a zpeněžování hospodářského zvířectva, o zabezpečení krmiv a ochraně zemědělské výroby proti jejím škůdcům (tisk 2787).

Po uvolnění obchodu dobytkem uskutečněném vlád, nař. ze dme 21. května 1920, č. 22. Sb. zák. a nař. dostavily se očekávané následky ve vývoji produkce živočišné, takže stav hospodářského zvířectva do dnešní doby doplněn byl na výší předválečnou. Producenti jako chovatelé hospodářského zvířectva napjali zde všechny síly, aby tohoto konečného cíle bylo dosáhnuto, ač poměry nebyly tak příznivé jak by byla žádoucno vzhledem k vázanému hospodářství obilím i krmivy. Provedeným soupisem dobytka ku dni 31. prosince 1920 bylo prokázáno, že kvantitativně přiblížili jsme se předválečnému stavu dobytka (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) případně zjištěn vyšší stav o 25% na Slovensku.

Tato skutečnost skýtala naději, že během letošního roku stabilisovány budou nejen poměry zásobovací, nýbrž že i naše v cizině proslulá industrie uzenářská dosáhne normálního rozvoje. Očekávání toto nesplnilo se však následkem abnormálních poměrů klimatických. Neočekávané sucho ohrozilo nejprve lokálně, později všeobecně úrodu hrubé píce, takže chovatelé hospodářského zvířectva mu,sejí s obavou pohlížeti vstříc příští době zimního krmení, jelikož sklizeň otavy jest tak skromná, že pokud kde otava pícnin polních i na lukách stává, nestačí ani ku krytí spotřeby letního krmení zeleného.

Katastrofální sucho a s ním související nepříznivé následky v produkci živočišné ohrozily hospodářské poměry téměř všech států evropských. Vyvinuvší se poměry ne zůstaly ovšem bez odezvy na trhu dobytčím ať tuzemském, ať zahraničním.

Od měsíce května horšily se poměry tržní na trhu dobytčím, v neprospěch výroby zemědělské, jelikož nouze o píci způsobuje obrovskou nabídku dobytka, vůči níž zůstává poptávka velice pozadu. Tento stav dosáhl v přítomné době opravdu kritického bodu a vláda učinila proto opatření k umožnění přiměřeného vývozu dobytka do ciziny.

K bodu I.

K meritu interpelace budiž konstatováno následující: Ministerstvo zemědělství úzkostlivě sledovalo vývoj v předu řečených poměrů již od jejich prvopočátků a tak již koncem měsíce dubna t. r. zahájilo příslušné šetření za účelem zjištění předpokladů pro zhodnocení brakového dobytka postrádajícího významu jak pro chov tak i pro tuzemský průmysl.

Časté jednání mezi interesovanými resorty měla za účel, odstraniti rozpory mezi hlediskem produkce a konsumu, které rozcházelo se v nazírání na možnost vývozu do zahraničí.

Nejprve docílena byla dohoda v otázkách souvisejících s vývozem koní při nutném a věcně odůvodněném zajištění záruk požadovaných s hlediska chovatelského a vojenského, zajištěno tedy bylo uchování chovných klisen a vojenských koní evidenčních. Regulérní vývoz koní zahájen byl v měsíci květnu a možno říci, že v přítomné době pozbývá významu jednak ukojením poptávky zahraniční, jednak i nastalými změnami valutárními.

Za účelem vyřešení otázky vývozu skotu konány byly v měsíci květnu a červnu časté porady ministerstva zemědělství se zemskými organisacemi zájmovými i obdobnými, jichž výsledkem bylo vypracování pevného programu pro akce související se zpeněžením hospodářských zvířat. Konstituován byl stálý říšský poradní sbor pro záležitosti související se zpeněžením chovu hospodářského zvířectva. Teprve později došlo i ku jednání mezi jednotlivými interesovanými resortu a teprve na meziministerské poradě konané dne 21. července t. r. stanoveny byly zásady pro povolení vývozu skotu za hraníce. Prozatím stanoven byl kontingent vývozní ve veřejném tisku již vyhlášený (z Čech 2% ze stavu dobytka, z Moravy 1¹/₂%, ze Slovenska 3%, kdežto ze Slezska a Podkarpatské Rusi ponechána volnost udělení vývozního povolení po případy příkazu). Tato opatření ve příčině vývozu dobytka považovati nutno za okamžité opatření nouzové směřující k tomu, aby přebytečně nabízený dobytek k prodeji v důsledcích katastrofálního sucha zhodnocen mohl býti způsobem odpovídajícím nákladům výrobním.

Opatření. která bula nutno u příležitosti úpravu vývozu skotu učiniti, sledují ten účel, aby regulovány byly ceny masa a masných výrobků v tuzemsku, jelikož tyto doposud nebyly v žádném poměru ku nákupním cenám živého dobytka a aby získán byl dovoz jadrných krmiv, jichž u nás je citelný nedostatek.

K bodu II.

Navázání styků se zahraniční poptávkou v oboru produkce živočišné stala se již u příležitostí letošní pražské hospodářské výstavy. Exposice hovězího dobytka na této výstavě vzbudila skutečný zájem zahraničních hostů, takže navázán mohl býti obchodní styk s cizinou v otázce vývozu dobytka chovného. Vystavování skotu na pražské hospodářské výstavě stala se za přímé účasti ministerstva zemědělství, ač spojeno bylo se značným risikem, hlavně z důvodů panující slintavky a kulhavky a z důvodů možností zavlečení moru skotu návštěvníky z Polska. Opatření ohledně vývozu živého skotu lze fakticky považovati toliko za výpomoc z nouze, jelikož poměry zahraničního trhu nebudou s to spotřebovati naše přebytky, neboť zvýšená nabídka dobytka oproti poptávce je všeobecným zjevem všech evropských trhů a sice v důsledcích všeobecně panujícího katastrofálního sucha. Tento stav přivodí asi stabilisaci cen dobytka v celé střední Evropě. Neklamným důkazem toho jest všeobecný pokles cen dobytka jak v Německu, tak i ve Francii, Holandsku i Rakousku. Švýcarsko omezuje dovoz jatečného dobytka jen na kompensací vývozu vlastního dobytka chovného, poptávka Německa po dobytku vztahuje se toliko na prima zboží. Rakousko vyrovnává již cenově naše nabídky a vývoz na východ stižen jest rozháraností poměrů v Rusku a konečně i masovou nákazou v Polsku.

K bodu V.

K informací o poměrech a zahraničních trzích ustanovenu byly zemědělskými organisacemi obchodními v cizině stálí zástupci a ministerstvem zemědělství vyzváni zemědělští attachés k podávání bezodkladných zpráv majících význam pro vývoz dobytka z Československa.

K bodu III.

Ministerstvo zemědělství připomíná, že přirozeně vývoz masa dlužno stavěti před vývoz živého dobytka. Tou dobou však stává se vývoz masa z důvodů technických neproveditelným. Schází jednak zimotvorné železniční vozy, nedostává se také jakosti dobytka, z něhož možno vychlazené, event. zmrzlé maso vyvážeti a konečně nelze přehlížeti tu skutečnost, že po mase jako takovém nestává poptávka, která se omezuje toliko na živý dobytek.

Otázka vývozu uzenářského zboží byla předmětem současných úvah s vývozem dobytka a masa, narážela však na odpor konsumentů, odůvodňovaný - a to právem - nepřiměřeností cen výrobků uzenářských k cenám dobytka, kterážto okolnost podstatně ztěžovala rozhodnutí zúčastněných resortů.

Z důvodu toho povolován byl vývoz uzenářského zboží toliko od případu k případu pro vídeňské menšiny a nyní přikročeno k povolování vývozu uzenářského zboží za předpokladu uskutečněného dovozu vepřového dobytka ze zahraničí.

K bodu IV. a VI.

Konservování masa za účelem vývozu naráží na značné obtíže technické a finanční. Nedostává se naprosto mrazíren, jichž zřízení uvažuje město Praha a Bratislava. Zařízení těchto velkých mrazíren v zájmu zajištění konsumu i v zájmu produkce stává se fakticky státní nezbytností. Pro konservování masa v krabicích nestává ve státním území vhodných továrních zařízení, která pokud stávají, nemohou pro skromnost rozměrů provésti konservování s rychlostí požadovanou přítomnými poměry. Soukromé podnikatele zdržuje od tohoto způsobu konservování masa risiko finanční, jelikož používání masa konservovaného nedoznalo trvalého zájmu. Po předběžném šetření se zjistilo, že u nás stojí k disposici 11 konservek, v nichž možno zpracovati denně asi 350 kusů dobytka při kapacitě 100 ks vykostěného masa.

V měsících zimních bude zahájena intensivní výroba konserv za účelem úhrady spotřeby vojenské správy, jakož i za účelem vytvoření reserv pro účely zásobovací ať tuzemské neb zahraniční.

K bodu VII., VIII.

Za nejúčelnější prostředek proti přítomné krisi v živočišné výrobě pokládá vláda péči o zajištění krmiv jak původu domácího tak i původu zahraničního.

K bodu X.

Ministerstvo zemědělství zamýšlí tedy zajistiti a vyhraditi veškeré plodiny závodů hospodářsko-průmyslových k účelům krmným v takovém rozsahu, jak toho vyžadovati bude potřeba výroby zemědělské.

K bodu VII.

S tím souvisí ovšem také otázka ponechání otrub k účelům zemědělským, jež upraveno bylo vládním nařízením za cenu odpovídající přejímací ceně ušlechtilého zrna jakož i zajištění melasy z příští kampaně v prvé řadě k účelům krmným.

K bodu IX.

Ministerstvo zemědělství konalo již na začátku měsíce července poradu se zástupci obchodu a zemědělskými organisacemi v otázce zajištění krmiv pro potřebu zimního krmení, při čemž bylo konstatováno, že bude nutno věnovati co největší pozornost dovozu krmiv z ciziny.

Za účelem opatření nákupu krmiv za hranicemi zmocněny byly zúčastněné resorty (obchodu, železnic), aby co nejintensivněji podpořily kompensační obchody; pokud tyto jsou věcně i hospodářsky zdůvodněny. Kompensační dovoz krmiv za vývoz dobytka děje se již nyní tím způsobem, že vývozem větších partií dobytka hlavně z kruhů zemědělských ukládán jest kompensační dovoz krmiv.

K bodu VIII.

Utvoření fondu pro zlevnění nákupu krmiv pro okresy postižené jest předmětem jednání zúčastněných ministerstev a rozsah této nouzové výpomoci odvislým jest od pohotovostí státních prostředků. Také ochraně zemědělské výroby proti invasi rostlinných a živočišných škůdců věnuje ministerstvo zemědělství svojí pozornost a předložilo proto návrhy zákona o ochraně kulturních rostlin a zvelebeni výroby rostlinné, jakož i zákona o nákazách zvířecích.

Pokud se týče ulehčení břemen daňových pro zemědělce poškozené mimořádným suchem a různými škůdci na pícninách a jiných hospodářských plodinách, třeba jen poukázati na to, že dle platných ustanovení bylo poškozeným volno, aby škodu u úřadu včas oznámili a nárok na odpis daně uplatnili. Zjistí-li se na podaná oznámení, že škoda dosáhla takového rozsahu, že nárok na odpis daně dle platných ustanovení zákonných jest odůvodněn, poskytne se poškozeným přiměřeného odpisu na dani pozemkové.

Na předpis,daně z příjmu bude míti poškození výnosu hospodářského vliv při ukládání daně na rok 1922 jelikož teprve pro tento rok bude se ukládati daň z příjmu na základě skutečně docíleného výnosu v roce 1921.

Ministerstvo financí učinilo opatření, aby berní správy jak při projednávání nároků na odpis daně pozemkové, tak i při stanovení výnosu z hospodářství za účelem předpisu daně z příjmu pro rok 1922 braly patřičný zřetel na zvláštní poměry letošního roku a na skutečně nastalá poškození naturálního výnosu.

V Praze dne 11. října 1921.