Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3120.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Jana Pelikána a spol. o pohromě, kterou úrodě listnatých plodin hrozí účinky zhoubné housenky "zavíječe pelyňkového", (tisk 2551),

na interpelaci poslance dra Hanreicha a druhů o potírání "zavíječe řepového" (tisk 2565) a

na interpelaci poslance S. Vaculy a soudruhů o pohromách způsobených na sklizni škůdcem "zavíječem pelyňkovým" (tisk 2589).

Na základě vlastního poznání ministerstva zemědělství na místě samém a zpráv, získaných na kompetentních místech, odpovídá vláda:

Zavíječem řepovým napadena byla původně řepa v politických okresech: Hustopeč, Kyjov, Přerov a Vyškov, z nichž rozšířila se nákaza do dalších 15 okresů. Ve Slezsku hlášen byl zavíječ ve třech okresech, na Slovensku v některých okresech župy trenčínské, tekovské, nitranské, šáryšské a zemplinské. Z napadené plochy byly asi dvě třetiny půdy velkostatkářské, z níž patřila značná část státním statkům.

Řepa na napadených plochách nebyla, jak ministr zemědělství seznal, vyjma ojedinělé případy, zničena úplně, nýbrž jenom z části. Napadené části zregenerovaly a vytvořily nové listy, které byly stejně velké jako u ostatní řepy, jen barvou se odlišovaly. Dá se tedy předpokládati, že škody na první pohled úplné, bullou značně zredukovány. V celku byla dle. výkazu zemské správy politické v Brně napadeno v jednotlivých okresech 2-20% plochy osázené cukrovkou. Při průměrném výnosu 280 q pro ha činí peněžitá ztráta zemědělců v zamořených okresních okrouhle 15 milionů. Celkem napadeno bylo na Moravě něco přes 3,000 ha, t. j. z celkové řepné plochy na Moravě něco přes 5%. Na Slovensku bylo napadeno, pokud jest u úředního hlášení známo, kolem 2,000 katastr. jiter (t. j. 1.100 ha), tedy z celkové řepné plochy na Slovensku také něco přes 5%. Ve Slezsku pak bylo napadeno kolem 190 ha. Celkem byla tedy v republice napadeno něco přes 4.000 ha, což činí z řepné plochy v republice pouze 2%. Při průměrné asi poloviční ztrátě naturálního výnosu na napadených plochách činí tedy ztráta lato z hodnoty celkové sklizně v republice (t. j. okrouhle ze 2 miliard Kč).

Z těchto několika čísel je zřejmo, že, pohlížíme-li na věc s hlediska zemědělské produkce celého státu, nejsou ztráty tak obrovské, jak se na první pohled zdálo, jsou ovšem těžkou ranou postižených okresů a katastrofou se stanoviska soukromohospodářského, neboť, jak ministr zemědělství zjistil, vyskytly se i případy, kdy zemědělci ze 150 měr řepy zničeno bylo 148 tak, že při prohlídce nebylo možno ani poznati, že na poli byla kdysi řepa.

Tím, že katastrofa nedosáhla takového rozsahu, jak se na první pohled zdálo, není ovšem řečeno, že se tak při sebemenším opomenutí ochranných opatření nemohlo státi. Že výrobě zemědělské hrozilo veliké nebezpečí seznáme, uvážíme-li, že z jednoho motýla může se vyvinouti v první generaci až 250, v drahé generaci již přes 30,000 (v předpokladu, že je polovina samiček), ve třetí generaci skoro 4 miliony housenek. Kdyby škůdce nebyl ničen, mohl by se vyvinouti v takovém množství, že by byl s to, postihnouti plochu téměř tak velkou, jako je letošní veškerá plocha cukrovky v republice, takže by byly ohroženy i ozimy. V katastru města Kroměříže byl pozemek o výměře asi 50 měr zničen během 5 dnů. Na jednotlivých řepách bylo napočítáno 200, 300 i více housenek. Na jiném pozemku o ploše 40 měr byly za 1¹/₂ dne nasbírány 3 m³ housenek. Po zničení kultur stěhují se housenky hromadně ve velikých houfech na kultury jiné, aniž by bylo možno je zastaviti překážkami ať umělými (lepem natřené plochy), či přírodními (vodou), neboť postupují přes vlastní mrtvoly. Při hromadném stěhování housenek přes silnici byly napočítány na každém čtverečním centimetru nejméně dvě housenky, t. j. na 1m² asi 10,000 housenek.

Těchto několik dat ukazuje, jaké nebezpečí hrozilo zemědělské výrobě pro případ, že by se byla druhá generace housenky rozšířila i do ostatních částí republiky a jinak bylo nutno využíti okamžitě všech možných prostředků, zvláště když housenky se v půdě zakuklily, takže byla nejvhodnější doba k jejich ničení.

Ač kukly housenek zavíječe řepového dle ustanovení úředních vyhlášek byly v půdě houževnatě ničeny, přece objevilo se ku konci měsíce července a v měsíci srpnu t. r. obrovské množství motýlů. Tito, jakmile vylezli z půdy, odlétli pravidelně na vojtěšku, kde zdrželi se kratší či delší dobu a pak zmizeli, aniž by bylo zjištěno kam. Přes usilovné snahy výzkumného ústavu i všech zájemníků podařilo se nalézti vajíčka jen v řídkých případech, takže u některých odborníků již tehdy vzniklo podezření, že motýlové mají pohlavní ústroje degenerované, takže budou s to naklásti jen nepatrné množství vajíček. Tento předpoklad se skutečně splnil. Housenky druhé generace zavíječe řepového zjištěny byly v menším množství kol 15. srpna t. r. jen v okrese znojemském (Hevlín, Hrušovany), mikulovském (Svrčovice, Vlasatice), přerovském (Nezamyslice) a na Slovensku v župě nitranské (Kesov u Urmína). Dle zjištění referenta ministerstva zemědělství, který od počátku srpna exponován byl v napadených oblastech vedením akce hubení zavíječe řepového, nevyskytla se v jiných oblastech druhá generace housenky zavíječe řepového. Ve výše uvedených oblastech vyskytla se housenka jen na vojtěškách, které v některých případech byly hluboko zaorány, v jiných případech stěhovala se housenka do kultury řepné, kdež byla ničena hlavně jedovatými jíchami. Housenky, které nebyly zničeny, zalezly předčasně do půdy (i housenky jen několik mm dlouhé), kde utvořily si ochranné kokony. Referentem ministerstva zemědělství v Kosově (župě nitranské) zjištěno, že housenky se pravděpodobně nezakuklily, nýbrž ve svých kokonech přezimují. Vzhledem k tomu, že druhá generace housenky zavíječe řepového vyskytla se jen sporadicky a ježto tato housenka přezimuje, dá se očekávati, že nevhodným přezimováním bude zničena, takže v roce příštím první generace motýla se nevyskytne, neb jen v množství, které nebude větší než v létech dřívějších.

Naskytne se otázka, jak je možno, že se škůdce tak rozšířil, aniž by byla učiněna zemědělci hned v počátcích opatření k jeho potírání. Tuto otázku si vysvětlíme, vžijeme-li se do postavení zemědělcova. Motýl i housenka byli dosud jako škůdce u nás skoro neznámí a objevili-li se kde v menším množství, nikoho nenapadlo, že by se mohli v takové míře rozšířiti. A tato krátká doba váhání stačila, aby byl zemědělec náhle postaven před skutečnost, že je pole housenkou zaplaveno.

Ministerstvo zemědělství i celá vláda byla si ode první chvíle vědoma své zodpovědností a neomezila se proto, jak páni interpelanti vytýkají, na nařízení o potírání škůdce, nýbrž zahájila po prvních ochranných opatřeních velkou plánovitou akci jak ku zabezpečení všech finančních prostředků, tak i k získání podkladu po stránce legislativní a administrativní, pokud se tato opatření nestala již dříve.

O rozšíření housenky v jižní Moravě zvěděla ministerstvo zemědělství dne 2. července z telefonické zprávy fytopathologické sekce moravského zemského ústavu zemědělského v Brně a učinilo téhož dne spatření, aby zástupci dvou příslušných firem s ochrannými prostředky odejeli do Brna a aby v jejích přítomnosti svolána byla porada zájemníků o hubení housenky zavíječe. Prostřednictvím jednoty řepařů rozeslány dotazníky o rozšíření housenky a o koupi ochranných preparátů, na něž však reflektovalo pouze 5 zájemníků. Jelikož téhož dne, t. j. 2. července došly odpoledne nové telegramy o katastrofálním rozšíření housenky, byl vyslán ihned referent ministerstva zemědělství a přednosta fytopathologického oddělení státního výzkumného ústavu v Praze do Brna a ministr národní obrany, na něhož se ministr zemědělství současně obrátil, požádal krátkou cestou zemského velitele v Brně, by vyšel komisí ministerstva zemědělství do krajnosti vstříc. V Brně svolána byla na žádost zástupců ministerstva neprodleně porada zástupců úřadů, odborníků i zájemníků, která se usnesla, aby zemská politická správa vydala ihned výnos o nuceném hubení housenky motýla a kukly zavíječe řepového. Při jednotlivých okresních politických správách zamořených okresů ustanovení referenti, kteří měli dohlížeti na přesné provádění předpisů o ničení škůdce. Ze zástupců všech úřadů, odborníků i zájemníků na poradě zúčastněných ustanovena permanentní komise, která vydala ihned vyhlášku, obsahující popis motýla a housenka zavíječe, předpisy o povinném hlášení a ničení škůdce, hubících prostředcích, jich přípravě a nákupních pramenech a pod. Mimo to nařídila, aby byly ustaveny zvláštní místní výbory, které mají zemědělce způsobem v místě obvyklým poučovati. Také zemskou politickou správu v Praze, slezskou vládu v Opavě a exposituru ministerstva zemědělství v Bratislavě vyzvalo ministerstvo zemědělství, aby vydaly ihned dle příslušných zákonů vyhlášku o povinném hlášení a ničení škůdce a isolování napadených ploch. Do zamořených okresů vysláni učitelé zemědělských škot, kteří měli dbáti nad přesným zachováváním vydaných předpisů a připravovati opatření pro potírání příští generace motýla a, housenky.

Tyto akce řídil úředník ministerstva zemědělství, jenž za tím účelem dlel po celou dobu katastrofy na Moravě, Slovensku a ve Slezsku.

Poněvadž pak nebylo zkušeností s hubícími preparáty na toho u nás neznámého škůdce, byly ihned podniknuty výzkumnými ústavy srovnávací pokusy, takže se podařilo zjistiti nejúčinnější prostředky chemické (chlorid barný) a jejích rozprašovače, jakož i zlepšiti prostředky mechanické (různé přístroje ku chytání housenek a motýlka). Vyskytla se i řada vlastních, na rychto sestavených přístrojů zemědělci samotnými, jež konaly dobré služby.

Ministerstvo zakoupilo nutný počet pojízdných a nosných stříkaček, které byly zapůjčeny zamořeným obcím, zůstanou však majetkem státu. Ku zlevnění hubicích chemických prostředků byl poskytnut zemědělským radám, které jsou pověřeny distribucí, potřebný obnos. Mimo to vypsalo ministerstvo zemědělství ceny 3000, 2000 a 1000 Kč na nejlepší konstrukční stroje ku chytání housenek na řepě, jmenovitě při použití stávajících hospodářských strojů, po případě aparátů k chytání motýla.

Pro chytání motýlů vyžádány také vojenské reflektory a provedeny pokusy s jích ničením kyanovodíkem a vrhači plamenů.

I po stránce finanční učinilo ministerstvo zemědělství opatření, aby pro všechny počiny opatřilo nutný finanční podklad. Za tím účelem dalo popud k tomu, aby návrh zákona, jímž bylo povoleno 10 milionů korun na potírání moru skotu, byl změněn vtom smyslu, že těchto peněz možno použíti také k hubení škůdců rostlinných. Tohoto obnosu bude použito vyjma shora uvedených akcí k opatření ochranných a hubících prostředků a k hra zení asistenčních poplatků vojenskému erráru. Kromě toho budou z nich hraženy výlohu zemědělským učitelům, vyslaným k účelu výše zmíněnému.

Vláda učinila tedy vše, co byla za daných poměrů možno, aby byl zastaven účinek první generace motýla i housenky a provedla i všechna nutná opatření pro potírání druhé generace.

Musí však dovolávati se spolupráce všech zemědělců postižených krajů a všech vlivných činitelů v těchto okresech, aby nabádaly k ničení tohoto strašného škůdce, neboť zodpovědnost za výsledek akcí neseme všichni.

Vedle toho jest si však vláda vědoma, že i pro příště je nutno opatřiti záruku pro čelení nejen tomuto, nýbrž i jiným škůdcům a nemocem rostlinným, třeba i nově jako zavíječ se vyskytnuvším a proto ministerstvo zemědělství přikročilo již dříve k opařením legislativního rázu v tomto směru.

Za tím účelem předložila vládla zákon o zvelebení a ochraně výroby rostlinné, který ohlásil bývalý pan ministr zemědělství dr. Brdlík již při svém výkladu v senátě u příležitostí projednáváni zákona o strojených hnojivech v prosinci m. r. Zákonem tímto zavádí se povinná ochrana kultur a vládě dává se možnost naříditi nutná opatření k potírání škůdců a nemocí.

Z povahy zemědělské výroby, která se vykonává na souvislých, ale rozsáhlých plochách, plyne nutnost zvláštní organisace služeb fytopthatologických, která by umožňovala rychlé a odborné potírání jednotlivých škůdců. Nutnost ta je tím větší, čím intensivnější jest výroba zemědělská a čím více stoupá rozvojem dopravy možnost přenesení škůdců a nákaz. Dosavadní předpisy zákonné i po ruce jsoucí aparát úřední jsou zcela nedostatečny k boji proti škůdci, který se vyskytne v větší míře. Zpravidla zví ústřední úřad o věci teprve, když se jedná již o nákazu, rozšířenou na větší oblast, kterou nelze z ústředí s úspěchem sledovati a ovládnouti. Proto se ministerstvo zemědělství stará o vybudování celé sítě orgánů, které by zaručovaly, že ústřední orgán zví včas o vyskytnuvších se nákazách, a bděly nad přesným prováděním ustanovení zákona o zvelebení a ochraně výroby rostlinné. K tomu mají sloužiti zemědělská společenstva a komory, odborní státní zemědělští inspektoři, učitelé odborných škol, výzkumné státní ústavy, fytopathologičtí zpravodajové apod.

Za tím účelem vypracovalo a předložilo ministerstvo zemědělství návrhy zákonů, které tyto záležitosti upravují. Jsou to zvláště zákon o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách a zákon o zemědělských inspektorech, které byly již předloženy k projednávání.

Z vylíčeného jest zřejmo, že ani výtka, jakoby vláda nebyla zahájila plánovité akce, neodpovídá skutečnosti, neboť vláda již před objevením tohoto škůdce učinila návrhy zákonů na vybudování organisace k ochraně jak rostlinné tak i zemědělské výroby vůbec potřebné.

Vláda jest přesvědčena, že Národní shromáždění bude ji v obtížném boji proti škůdcům zemědělské výroby podporovati, zejména co nejrychlejším projednáváním řečených osnov, neboť teprve po přijetí těchto osnov bude ministerstvo zemědělství moci podniknouti účelně boj proti škůdcům, kteří by se vyskytli.

V Praze dne 10, října 1921.