Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3118.

Odpověď

správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci poslance J. Mayera a druhů o kontrole potravin na trati chebsko-plzeňské (tisk 2268).

Interpelace vytýká zcela povšechně, že zásobovací dozorci na trati Plzeň-Cheb obtěžovali obecenstvo se zavazadly cestující a o potraviny je olupovali jednajíce při tom bezcitné a surově, neuvádí však konkrétních případů. Tím bylo ministerstvu stiženo, ba znemožněno zjištění dozorců, kteří by se byli ve smyslu interpelace provinili. Vyšetřování, které bylo v této věci zavedeno, podalo dosud tento výsledek

Dozor protilichevní a zásobovací na jmenované trati vykonávali jednak orgánové úřadu pro potírání lichvy v Plzni, jednak zásobovací dozorci ustanoveni u jednotlivých politických okresních úřadů, jichž obvodem tras probíhá. Dle zpráv příslušných jim nadřízených úřadů nejsou známy případy surového jednání těchto orgánů cestujícím obecenstvem a nebyly též úřadům těm podány stížnosti v tomto směru.

Ministerstvo pro zásobování lidu nařídilo již oběžníkem ze dne 4. dubna 1919, č. 23924, aby orgánové dozorčí nestěžovali dovoz menších zásob potravin vezených pro vlastní potřebu strádajících jednotlivců a za účelem nejnutnější výživy jich rodin. Zabavovati potraviny měli zejména v případech odůvodněného podezření podloudného obchodu, lichvy přemršťování cen a při nedovoleném vývozu za státní hranice. Dle zpráv příslušných úřadů šetřili dozorčí orgánové těchto zásad a zabavovali životní potřeby, jež podléhali dle tehdy platných zákonných ustanovení státnímu hospodaření, jen v těch případech, kde z okolností bylo zjevno nebo kde železničními zřízenci samotnými byli upozorněni, že osoby se zavazadly cestující řemeslně provádějí se životními potřebami nedovolené obchody. Jest všeobecně známo, že již za války, a též po státním převratu mnoho osob zabývalo se po obchodnicku podloudný m nákupem, směnou a prodejem životních potřeb za přemrštěné ceny, nebo podloudným vývozem jich do ciziny, čímž získávaly značné výdělky, neboť nakoupené potraviny za lichvářské ceny proti předpisům pod rukou dále zcizovaly. Celé společnosti podloudných nakupovačů byly za tím účelem sorganisovány. Tím stávalo se, že zemědělské plodiny a výrobky z nich, státním hospodařením vázané vyvážely se z jednotlivých politických okresů tou měrou, že okresy nemohly pak odvésti pro veřejné zásobování předepsaný kontingent. Zmínění dozorčí orgánové stopovali právě tento podloudný obchod, jak bylo jejich úřední povinností, kdežto potraviny, které očividně určeny byly pro vlastní potřebu cestujícího nebo jeho rodiny nezabavovali. Že musili dle okolností mnohdy rázně jednati, jest na bíledni zvláště když osoby postižené dopouštěly se proti ním leckdy i násilností. Jisto jest, že zabavovali i menší množství potravin, avšak toliko osobám, které opětně pravidelně do určitých míst dojížděly a odtud potraviny po menších částech vyvážely, kteréž částky však při pravidelně opakujícím se vyvážení za určitou dobu representovaly dohromady značné množství na úkor ostatních konsumentů.

Ministerstvo pro zásobování lidu neopomenulo však kdykoliv se příležitost udála opětně upozorňovati dozorčí orgány na zásady s vrchu citovaného svého oběžníku.

Uvolněním obchodu zemědělskými plodinami a výrobky dle nařízení z 30. června 1921, č. 224 Sb. z. a n. odpadá nyní vykonávání dozoru nad obchodem a dopravou jich, vyjímajíc ovšem případy trestné dle zákona lichevního nebo případy neoprávněného obchodu.

Dotaz pod bodem 2 interpelace zodpověděn jest též poukazem na toto Vládní nařízení.

V Praze dne 23. září 1921.

Překlad.

3118.

Antwort

des Leiters des Volksverpflegsministeriums

auf die Interpellation des Abgeordneten, J. Mayer und Genossen betreffend die Lebensmittelkontrolle auf der Egerer - Pilsner Strecke (Druck 2268).

Die Interpellation beanständet ganz allgemein, daß die Lebensmittelrevisoren auf der Strecke Pilsen-Eger das mit Gepäckstücken reisende Publikum belästigen, um die Nahrungsmittel es berauben und dabei gefühllos und ruh vorgehen; sie führt jedoch keine konkreten Fälle an. Dadurch würde dem Ministerium die Ermittlung der Revisoren, die sich im Sinne der Interpellation schuldig gemacht haben sollen, erschwert, ja unmöglich gemacht. Die in dieser Sache eingeleitete Untersuchung hat bisher folgendes Ergebnis gezeitigt:

Die Wucher- und Verpflegsaufsicht auf der genannten Strecke haben teils die Organe des Wucherbekämpfungsamtes in Pilsen; teils die bei den einzelnen, politischen Bezirksbehörden, durch deren Sprengel die Strecke führt, angestellten Lebensmittelrevisoren versehen. Nach den Berichten der ihnen übergeordneten Behörden sind keine Fälle roher Handlungsweise dieser Organe gegenüber dem reisenden Publikum bekannt und es wurden auch diesen Behörden in dieser Richtung keinerlei Beschwerden überreicht.

Das Volksverpflegsministerium hat bereits durch den Runderlaß vom u. April 1919, Nr. 23.924, den Aufsichtsorganen angeordnet, die Beförderung von kleinen Lebensmittelvorräten für den eigenen Verbrauch der hungernden Bevölkerung und zum Zwecke der notwendigsten Ernährung ihrer Familien nicht zu erschweren. Sie hatten die Lebensmittel insbesondere zu konfiszieren, wenn begründeter Verdacht des Schleichhandels, des Wuchers, der Preistreiberei und der unerlaubten Ausfuhr über die Staatsgrenze vorlag. Nach den Berichten der zuständigen Stellen haben die Aufsichtsorgane diese Grundsätze beachtet und die nach den damals bestehenden gesetzlichen Bestimmungen der Staatsbewirtschaftung unterliegenden Lebensmittel nur in solchen Füllen beschlagnahmt, in welchen aus den Umständen ersichtlich war oder in denen sie durch die Eisenbahnangestellten selbst darauf aufmerksam gemacht, wurden, daß die mit Gepäckstücken reisenden Personen mit Lebensmitteln gewerbsmäßig unerlaubte Geschäfte betreiben. Es ist allgemein bekannt, daß schon während des Krieges und auch nach dem Staatsumsturz sich viele Personen gewerbsmäßig im Schleichwege mit dem Einkauf, Austausch und. Verkauf von Lebensmitteln zu übertriebenen Preisen befaßten oder dieselben ins Ausland verschmuggelten, wodurch sie beträchtliche Gewinne erzielten, weil sie die eingekauften Lebensmittel zu Wucherpreisen entgegen allen Vorschriften unter der Hand veräußerten. (Tanze Gesellschaften von Schleicheinkäufern wurden zu diesem Zwecke organisiert. Das hatte zur Folge, daß die durch die Staatsbewirtschaftung gebundenen Bodenprodukte und landwirtschaftlichen Erzeugnisse aus einzelnen politischen Bezirken in dem Maße ausgeführt worden sind, daß die Bezirke das für die öffentliche Ernährung vorgeschriebene Kontingent abzuliefern nicht mehr im Stande waren. Die erwähnten Aufsichtsorgane haben pflichtgemäß die Spuren dieses Schleichhandels verfolgt, während sie die Lebensmittel, die augenscheinlich für den eigenen Verbrauch der Reisenden und deren Familien bestimmt waren, unbeanständet ließen. Es ist klar, daß sie unter Umständen auch energisch vorgehen mußten, insbesondere wenn die beanständeten Personen oft gegen sie Gewalt angewendet hatten. Es ist sicher, daß sie auch kleinere Lebensmittelmengen beschlagnahmten, jedoch nur bei solchen Personen, die in der Regel wiederholt in bestimmte Orte kamen, um von dort Lebensmittel in kleinen Mengen auszuführen, und bei denen die regelmäßig ausgeführten Mengen nach einer gewissen zeit eine beträchliche Quantität zum Schaden der übrigen Konsumenten repräsentierten.

Das Volksverpflegsministerium hat es jedoch nie unterlassen, bei jedem Anlaß die Aufsichtsorgane auf die Grundsätze seines oben zitierten Runderlasses wiederholt aufmerksam zu machen.

Durch die Freigabe des Handels mit landwirtschaftlichen Produkten und Erzeugnissen laut Verordnung vom 30. Juni 15121, Sammlung der Ges. und Verord. Nr. 22, entfällt nunmehr die Aufsicht über den Handel und deren Beförderung, ausgenommen die Straffälle nach dem Wuchergesetz oder die Fälle des unbefugten Handels.

Die Anfrage unter Punkt 2 der Interpellation erscheint auch durch den Hinweis auf diese Regierungsverordnung beantwortet.

Prag, am 28. September 1921.