Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3116.

Interpellation

der Abgeordneten Palme, Häusler und Genossen an den Minister für Auswärtiges betreffend den Ankauf von Spinnmaschinen.

Herr Minister!

Im Jahre 1917 wurden von der deutschen Regierung Spinnmaschinen zum Kaufe angeboten. Diese Maschinen wurden von der Flachsabrechnungsstelle bei der Bank für Handel und Industrie in Berlin angekauft und an Spinnereien im Gebiete der derzeitigen Čechoslovakischen Republik weiter verkauft, wo dieselben noch im Gebrauche stehen.

Auf Grund der unter den Zwang der Kriegsverhältnisse unter den Spinnereien bestehenden Vereinbarungen durfte die Spindelzahl nicht erhöht. werden, weshalb eine große Anzahl von Spinnereien die alten Maschinen außer Gebrauch setzten und verkauften und dafür die oben erwähnten Maschinen in Gebrauch nahmen.

Die früheren Eigentümer dieser Maschinen in Frankreich versuchten teils privat, teils durch Kommissionen wieder in den Besitz dieser Maschinen zu gelangen, welche Bemühungen bisher ohne Erfolg blieben. Das Ministerium für Auswärtiges soll sich nun verpflichtet haben, die in Frage stehenden Maschinen entweder den früheren Besitzern oder der französischen Regierung zurückzustellen.

Der Friedensvertrag mit Frankreich enthält wegen Rückgabe dieser Maschinen keine besondere Bestimmung und wird die Regelung dieser Frage in die allgemeinen Wiedergutmachungsfragen einzubeziehen sein. Die Folgen einer derartigen Maßregel wären im gegenwärtigen Momente nicht abzusehen, da die sofortige Rückstellung dieser Maschinen, die nicht ersetzt werden konnten, die Stillegung einer großen Anzahl von Betrieben und damit eine Arbeitslosigkeit für tausende von Arbeitern bedeuten würde Indirekt wäre die ganze Leinenindustrie davon betroffen, da auch die Webereien unter der wesentlich herabgesetzten Leistungsfähigkeit der Spinnereien leiden müßten. Gegenwärtig finden in Littauen und Polen Verhandlungen wegen Übernahme an Flächsen zur Verspinnung und Verwehung statt, welche teils im Zuge, teils abgeschlossen sind. Bei Wegnahme dieser Maschinen könnten diese Geschäfte nicht ausgeführt werden.

Der rechtliche feil dieser Frage steht so, daß die Maschinen nicht von der deutschen Regierung. sondern von der Flachsabrechnungsstelle bei der Bank für Handel und Industrie, Berlin in vollkommen einwandfreier kaufmännischer Weise angekauft wurden. Nach dem Grundsatz des Kaufvertrages § 1053 A. G. B. und Art. 337 H. G. B. erwirbt der Käufer das unbestreitbare; und unwiedrrufliche Eigentumsrecht an der gekauften Sache: es kann weder bezüglich der Person des Käufers noch bezüglich des Kaufen in Bezug auf die Legitimität in rechtlich zuläßiger Einwand erhoben werden. Die allfälligen Ersatzansprüche gegen die deutsche Regierung, eventuell gegen die Person des Verkäufers, tangieren die Person des Käufers in keiner Weise. Die Käufer stehen mit dem französischen Ureigentümer in keinem rechtlichen Verhältnis und können daher von keiner Seite zu irgend einer rechtlichen Leistung herangezogen werden. Die Fälle, in welchen den rechtlichen Eigentümern das Eigentum gegen volle Schadloshaltung abgenommen werden kann, sind in den verschiedenen Expropriationsgesetzen begründet und treffen hier nicht zu. Das Hinwegsetzen über alle gesetzlichen Schranken wäre ein Rechtsbruch, der das ohnehin erschütterte Rechtsempfinden der Bürger dieses Staates, aufs tiefste verletzen müßte. Der Friedensvertrag beinhaltet weder für die Deutsche noch Čechosl. Republik eine Verpflichtung zur Rückstellung der Maschinen in natura. So sehr die Interpellanten die moralische Verpflichtung anerkannten, daß die einstigen Eigentümer der Maschinen, denen man sie widerrechtlich weggenommen hat, entschädigt werden müssen, so wenig kühnen dieselben einsehen, daß ohne zwingende Not, sondern lediglich um der französischen Regierung eine Gefälligkeit zu erweisen, eine Form der Entschädigung gewählt werden soll, die ohne schwere Erschütterung der Industrie, deren Folgen vor allem die Arbeiterschaft zu tragen hat., nicht durchgeführt. werden kann. Durch eine solche Maßnahme, wie es die Wegnahme der Maschinen bedeuten würde, wird die Konkurenzfähigkeit der heimischen Industrie gegenüber der mächtigen, immer weiter ausgreifenden französischen Industrie untergraben und immer mehr vom Weltmarkt verdrängt.

Wir stellen daher an den Herrn Minister folgende Anfragen:

1. Ist derselbe bereit, über den Stand der Angelegenheit dem Parlamente Bericht zu erstatten?

2. Was gedenkt der Herr Minister im halle der Rückgabe der Maschinen an Frankreich zu tun, um die Interressen der heimischen Industrie wirksam z u schützen und die drohende Arbeitslosigkeit zu verhindern?

Prag, am 31. Juli 1921.

Palme, Häusler,

Čermak, Blatny, Schweichhart, Schuster, Dietl, Hillebrand, Deutsch, Schäfer, Grünzner, Heeger, Pohl, Hackenberg, Dr. Czech, Dr. Holitscher, Taub, Dr. Haas, Hirsch, Kirpal, Uhl, Beutel.

Překlad.

3116.

Interpelace

poslanců Palmeho, Häuslera, a druhů ministrovi pro věci zahraniční o koupi přádacích strojů.

Pane ministře!

V r. 1917 nabídla německá vláda ke koupi přádací stroje. Tyto stroje koupila lnářská účtovna při bance pro obchod a průmysl (Bank für Handel und Industrie) v Berlíně a prodala je dále přádelnám na území nynější Československé republiky, kde se jich dosud užívá.

Podle platných úmluv přádelen, sjednaných pod tlakem válečných poměrů, nesměl se zvýšiti počet vřeten, proto veliké množství přádelen vyřadilo staré stroje, prodalo je a užívalo za ně strojů svrchu zmíněných.

Dřívější vlastníci Těchto strojů ve Francii pokoušeli se jednak soukromě, jednak komisemi dostati tyto stroje opět do svého vlastnictví; jejich namáhání nemělo dosud výsledku. Ministerstvo pro věci zahraniční prý se nyní zavázalo, že sporné stroje vrátí bud dřívějším majitelům nebo francouzské vládě.

V mírové smlouvě s Francii není zvláštního ustanovení, že tyto stroje mají se vrátiti a úpravu této otázky dlužno pojati mezi všeobecné otázky o odčinění. Následky takového opatření byly by v tomto okamžiku nedozírné, poněvadž okamžité vráceni těchto strojů, jichž nelze nahraditi, znamenalo by zavříti veliký počet závodů a tím způsobiti nezaměstnanost tisíců dělníků. Nepřímo postihlo by to celý lnářský průmysl, poněvadž

podstatně sníženou výkonností přádelen trpí také tkalcovny. Nyní vyjednává se v Litvě a v Polsku, aby přádelny spředly a setkaly len. Jednak ještě se vyjednává, jednak jsou již vyjednávání skončena. Vezmou-li se tyto stroje, není možno těchto obchodů uskutečniti.

Právní stránka této otázky jest taková: stroje nebyly koupeny od německé vlády, nýbrž od lnářské účtárny při bance pro obchod a průmysl (Bank für Handel und Industrie) v Berlíně, obchodně naprosto bezvadně. Podle zásady kupní smlouvy § 1053 v. obč. z. a čl. 337 0. z. nabývá kupec nesporného a neodvolatelného vlastnického práva ke koupeným věcem; co do legitimity nelze činiti právně přípustných námitek ani proti osobě kupcově ani proti koupi.

Náhradní nároky proti německé vládě, nebo proti osobě prodatele, netýkají se naprosto osoby kupcovy. Kupci nejsou s francouzskými původními vlastníky v nijakém právním poměru a nelze proto nikterak na nich vymáhati nějaké právní plnění. Kdy lze právním majitelům odníti vlastnictví za plnou náhradu, rozhodují různé vyvlastňovací zákony a ty zde nemají místa. Nedbati jakýchkoli zákonných omezení, bylo by porušením práva, které by velmi těžce uráželo právní cítění občanů tohoto státu, beztak již otřesené. V mírové smlouvě není závazku, aby Německá nebo Československá republika vrátily stroje in natura. Ač interpelanti opravdu uznávají mravní závazek, že bývalí majitelé musí dostati odškodnění za stroje, které se jim bezprávné odňaly, tak ovšem neshledávají, že bez naléhavé nutnosti, nýbrž jen aby se prokázala ochota francouzské vládě, má se voliti způsob odškodnění, kterého nelze provésti bez těžkého otřesu průmyslu, jehož následky odnésti má především dělnictvo., Takovým opatřením, jakým by bylo odnětí strojů, domácí průmysl podkopá se co do konkurenční schopnosti proti mocnému, stále dále pronikajícímu průmyslu francouzskému, a vytlačí se ještě více ze světového trhu.

Tážeme se proto pana ministra:

1. Jest ochoten podati sněmovně zprávu o stavu věci?

2. Vrátí-li se stroje Francii, co zamýšlí pan ministr činiti, aby účinně chránil zájmy domácího průmyslu a zabránil hrozící nezaměstnanosti?

V Praze dne 31. července 1921.

Palme, Häusler,

Čermak, Blatny, Schweichhart, Schuster, Dietl, Hillebrand, Deutsch, Schäfer, Grünzner, Heeger, Pohl, Hackenberg. dr. Czech, dr. Holitscher, Taub, dr. Haas, Hirsch, Kirpal, Uhl, Beutel.