Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3111.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Schuberta, Zierhuta a druhů

o přehmatech jednotlivců ve věci sčítání lidu v obci Sytno u Stříbra (tisk 1528).

Jak bylo vyšetřeno, navštívil na začátku ledna t. r., tedy v době, kdy nebylo ještě toho zájmu o všeobecné sčítání lidu, řídící učitel František Svoboda ze Sulislavi jako soukromá osoba v průvodu rolníka Pilvouska několik rodin v Sytnu, o nichž jak se v interpelaci samé tvrdí, tušil, že jsou českého původu, dotazoval se z vlastního zájmu na data narození jakož i na národnost. Přirozeně nebyl nikdo povinen jmenovaného učitele do své domácnosti pustiti anebo jemu na dané otázky vůbec odpovídat. Že by v případech v interpelaci uvedených učitel Svoboda důrazně byl žádal zodpovědění svých otázek pohrůžkou trestního řízení, nebylo zjištěno. Je pouze prokázáno, že tři osoby, které mu nezodpověděly otázku o národnosti, upozornil na to, že udají-li při úředním sčítání něco falešného, budou vysazeny trestnímu řízení.

Z této zjištěné skutečnosti vychází na jevo, že jde v tomto případě o samovolný čin soukromé osoby, který schvalovati nelze, který však odbyv se dávno před skutečným úředním sčítáním nebyl v přímé souvislosti s úředním sčítáním lidu.

Že nejde zde o žádné úřední sčítání, bylo rodinám, které Svoboda navštívil, dobře známo. Jednání učitele Svobody také nikoho, koho navštívil nikterak neznepokojilo, neboť každý dobrovolně dané otázky buď zodpověděl aneb odpověď na ně odepřel. Nikdo proto neshledal také příčiny stěžovati si proti tomuto jednání Svobodově. Okresní správa politická dověděla se o věci teprve u příležitosti obdobné interpelace, podané v senátu Národního shromáždění pány senátory Lippertem, Spiesem a druhy a neměla příčiny, proti řídícímu učiteli Svobodovi zakročiti, poněvadž v jednání jeho ani po novém zevrubném vyšetření nebylo shledáno nic trestného.

V Praze dne 24. června 1921.

auf die Interpellation der Abg. Schubert, Bierhut und genossen betreffend Übergriffe einzelner Personen im Orte Sittna bei Mies in Angelegenheit der Volkszählung (Druck 1528).

Es wurde erhoben, daß anfangs Jänner d. J., also zu einer Zeit, in der noch nicht das Interesse für die allgemeine Volkszählung vorhanden war, der Schulleiter Franz Svoboda aus Sollislau als Privatperson in Begleitung des Landwirtes Pilvousek bei einigen Familien in Sittna erschien, in welcher er, wie die Interpellation selbst behauptet, Čechische Abstammung vermutete, und sich aus eigenem Interesse nach den Geburtsdaten und der Nationalität T erkundigte. I!;s war natürlich niemand verpflichtet, den genannten Lehrer in sein Haus einzulassen oder auf seine Fragen überhaupt zu antworten. Daß Lehrer Svoboda in den in der Interpellation angeführten Fällen die Beantwortung der gestellten Fragen energisch unter Androhung des Strafverfahrens gefordert hätte, wurde nicht sichergestellt. Es ist bloß erwiesen, daß er drei Personen, die seine Frage nach der Nationalität nicht beantworteten, darauf aufmerksam machte, daß sie, falls sie falsche Angaben bei der Volkszählung machen würden, dem Strafverfahren ausgesetzt werden.

Aus dieser erhobenen Tatsache geht hervor, daß es sich in diesem Falle mit die Eigenmächtigkeit einer Privatperson handelt, die nicht zu billigen ist, die jedoch - da sie lange vor der tatsächlich vorgenommenen Volkszählung erfolgte - in keinem direkten Zusammenhang mit der amtlichen Volkszählung war.

Daß es sich hier nicht um eine amtliche Zählung handelt, war den von Svoboda aufgesuchten Familien wohl bekannt. Die Handlungsweise des Lehrers Svoboda hat auch niemanden beunruhigt, denn jeder hat seine Fragen entweder freiwillig beantwortet oder die Antwort verweigert. Es hat auch niemand einen Grund gefunden, sich gegen diese Handlungswein; Svobodas zu beschweren. Die politische Bezirksverwaltung erfuhr von dieser Sache erst gelegentlich einer analogen im Senat der Nationalversammlung gestellten Interpellation der Herren Senatoren Lippen, Spies und Genossen und fand keinen Grund, gegen den Schulleiter Svoboda einzuschreiten, da in seiner Tat. auch nach einer neuerlichen gründlichen Untersuchung nichts Strafbares erblickt wurde.

Prag, am 24. Juni 1921.