Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921 |
|
I. volební období |
4. zasedání |
3101.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci posl. Svobody a soudruhů
o důlní katastrofě v Oslavanech. (Tisk 1975.)
Bezprostřední příčinou neštěstí na dole Kukla v Oslavanech bylo zapálení třaskavých plynů v předku rozdílné chodby č. 4., hnané z dovrchní č. 4., která spojuje severní hlavní třídu na 7. a 6. patře dolu. Explose sama udála se asi o půl třetí hodině odpolední, tedy krátce po začátku odpolední směny. Dle výpovědi svědků byly v den katastrofy ve zmíněném předku nashromážděny třaskavé plyny, jež však při odpolední směně, ve které předek nebyl obložen, nedosahovaly ani 2% a nehrozily tudíž bezprostředním nebezpečím.
Při záchranných pracích při výbuchu nebylo dle výpovědi svědků v tomto předku již třaskavých plynů; a to proto, poněvadž byly explosí stráveny. Při úředním ohledání, jež se konalo za účasti znalců a zástupců závodní rady, asi 18 hodin později, byl však již předek této směrné opět na několik metrů zaplynován. Vývin plynu v předku byl tedy dostatečný, aby během pondělní ranní směny, v níž předek obložen nebyl, došlo k částečnému zaplynování. A ježto v neobloženém, na vzdálenost asi 17 m od průchodního proudu difusí větraném předku mohly se plyny u stropu hromaditi, vznikla zde vysoko procentní směs, která na svém styku s níže usazenou vrstvou vzduchu byla ještě způsobilou k výbuchu (od 5.5% do 16% CH4).
Zapálení třaskavých plynů na dole státi se může buďto při střelné práci, anebo přímým stykem s otevřeným světlem resp. ohněm. Jelikož v tomto předku, jakož i vůbec na dole Kukla uhlí se vůbec nestřílí, zůstává v kombinaci toliko druhá možnost. Nedá se mysliti, že by některý z dělníků v předku přítomných rozžehl sirku. Vzhledem k tomu, že při místním šetření v témže předku nalezena byla lampa č. 71, jež měla oba ochranné drátěné koše, dle všeho zahroceným koncem háku jiné lampy propíchnuty, jest na snadě, že zapálení třaskavé směsi stalo se jenom tím, že plamen této poškozené lampy přišel v dotyk se zmíněnou již částí explosivních plynů.
Dle platných nařízení musí předák nejen před počátkem práce, nýbrž i během směny a zejména po přestávkách, než se započne opět pracovati, zkoušeti, zdali nejsou v pracovním předku třaskavé plyny. Jakmile se v předku zjistí 2 1/2%, nebo více plynů, musí dělníci ohrožený předek uzavříti laťovým křížem, odebrati se do nejbližší bezpečné třídy, uvědomiti o tom sousední dělníky a učiniti oznámení dozorci, jehož povinností jest, zaříditi další postup dle předpisu.
Vzhledem k tomu, že kopáči v rozdílné třídě č. 4. v době výbuchu zaměstnaní, Antonín Irblich a Bedřich Bureš, při výbuchu samém zahynuli a jim přidělený těžce popálený dělník Václav Stupka rovněž mohl býti před svou smrtí jen zcela krátce vyslechnut, nebylo možno zjistiti, bylo-li zmíněnému předpisu vyhověno.
Pokud se -týče poškozené lampy, uvésti jest toto:
Nedá se mysliti, že by lampa s tak patrným poškozením vydána byla v lampárně k použití. Každou lampu před vydáním prohlíží lampář, touž prohlédne ještě pak dozorce a konečně prohlédne si zajisté každý dělník, jenž lampu přijme, tuto alespoň tak bedlivě, že by mu tak hrubé poškození, jakým jest proražení obou ochranných košů, nemohlo ujíti. Zlomyslné poškození lampy na dole lze zajisté považovati za vyloučeno. Poškození lampy mohlo se tudíž státi teprve v době od vstoupení na klec až do doby, kdy se událo neštěstí. Z možných nahodilých příčin přichází v úvahu proražení lampovního koše hákem druhé lampy, nebo pád jedné lampy se značnější výše na hák lampy druhé a pod. Vlastním hákem se lampa poškoditi nemohla, poněvadž při konstrukci této lampy hrot háku pro vrchní štítek lampy nemůže se vůbec dosáhnouti.
Zdali v době výbuchu měl lampu č. 71 u sebe Václav Stupka, jemuž byla vydána; noho zdali si dělníci v předku lampy snad mezi sebou vyměnili, nemůže se zjistiti. Jisto jest, že této lampy již poškozené použito bylo neopatrně v předku, buďsi, že dotyčná osoba vstoupila s ní přímo do plynu, aneb že byla větérka zavěšena na místo, které během času plynová vrstva, u stropu znenáhla přibývající, později dosáhla. Tím se plyny vzňaly a hořely podél stropu zaplynované části předku, při čemž jen, jak ukazuje poměrně malý mechanický účinek explose - menší část plynu se vzduchem smíšená vybuchla. Výbuchem tímto zvířen byl v předku se nacházející uhelný prach a následovala explose uhelná, která se rozšířila na veškerá důlní díla, od 4. do 9. úpadnice mezi 6. a 7. patrem.
Výron třaskavých plynů na dole rosického revíru a tedy i na dole Kukla jest velmi nepatrný a při úplném zákazu střelby jest každá explose vyloučena, nedopustí-li se někdo z osazenstva hrubé neopatrnosti a nedodržování základních předpisů bezpečnostních.
I v tamto případě nemohla explose nastati, kdyby nebyly bývaly současně porušeny dva z nejzákladnějších předpisů bezpečnostních pro jámy s třaskavými plyny. Před započetím práce v předku prohlídka (indikace) na plyn a předepsané zastavení práce v místech se 2 1/2% methanu, dále opatrné zacházení s větérkami, které žádá okamžité vyloučení větérek sebe méně poškozených. Otázka viny v neblahém případě oslavanském nemůže býti ještě zodpověděna, jelikož vyšetřování soudní o případu tomto nebylo ještě skončeno.
Na tomto místě dlužno zdůrazniti, že bezpečnostní předpisy pro zamezení výbuchu třaskavých plynů jsou velmi přísné a zevrubné, že však předpisy tyto mohou úkolu svému vyhovovati jen tehdy, když najdou bezpodmínečně porozumění u nejspodnějšího ze zaměstnanců závodu. Bude zajisté jedním z nejpřednějších a nejčestnějších úkolů zřízených již závodních rad, aby práv, ale i povinností jim dle § 2 prováděcího nařízení ze dne 13. VII. 1920 č. 434 příslušejících plně využily a tím způsobem zdárně podporovaly snahu dozorčích orgánů, jež se nese k tomu, aby bývalá disciplína na dolech s třaskavými plyny opětně byla zavedena a utužena.
Neštěstí nebylo by zabráněno, ani kdyby den před neštěstím byla bývala provedena nejpřísnější inspekce závodu.
Časté neohlášené a dosti důrazné inspekce mají však ten blahodárný účinek, že všechny osoby, jichž obezřetnosti jest zůstavena bezpečnost dolu, nepřetržitý řetěz od závodního až do posledního hocha při větrných dveřích jsou burcovány ku stálé bdělosti, jež jinak nejvíce trpí právě tam, kde nebezpečí jest zdánlivě malé.
Ministerstvo veřejných prací se snaží obnovením ústředního oddělení inspekčního a vybavením ho potřebnými školenými a odborné zdatnými silami dohled na dolech zostřiti a učinilo proto již návrh, aby v rozpočtu na rok 1922 bylo nutným rozmnožením systemisovaných míst báňské administrativě umožněno, aby plně vyhověla zvýšeným požadavkům na ni kladeným.
K bodu 3. podotýkám, že bude hleděno k tomu, aby počet báňských úředníků, nyní značně redukovaný, byl rozmnožen a bylo zřízeno zvláštní inspekční oddělení při ministerstvu veřejných prací, které se bude výhradně zabývati bezpečností provozu dolu.
Pozůstalí po obětech této důlní katastrofy požívají normálního pojištění u bratrských pokladen dle platných předpisů. Mimo to byly na ně vykonány s úspěchem sbírky, jež dosáhly výše 100.861 K, které byly pozůstalým politickými úřady rozděleny.
K bodu 4. mohu sděliti, že organisace báňské inspekční služby s přibráním horníků je právě předmětem studií zdejšího nově zřizovaného inspekčního oddělení.
V Praze dne 26. září 1921.
Ministr veřejných prací: |
|
Dr. Kovářík v. r. |