Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3096.

Odpověď

ministra vnitra a ministra školství a nerodní osvěty

na interpelací poslanců dra Spiny, dra Hanreicha, J. Mayera a druhů

o nesnesitelných zlořádech v okresu rokytnickém (tisk 1915),

K výše uvedené interpelaci sděluje se:

K č. 1. a 6.:

Ministerstvu vnitra byl dán dne 6. dubna 1919 podnět, aby 8 - nikoli 14 - obcí okresu rokytnického a to Friedrichsvald, Jedlová, Kačerov, Kerndorf, Kunštát, Proruby, Malý a Velký Uhřínov byly z rokytnického okresu vyloučeny a připojeny k soudnímu a politickému okresu rychnovskému. Podnět tento jest dosud předmět jednání a bude o něm rozhodnuto, jakmile šetření bude skončeno.

Žádosti za sloučení Dolní Rokytnice v okresu rokytnickém s obcí Kunvaldem v okresu žambereckém v jednu místní obec pod jménem Kunvald, jakož i za připojení této obce k soudnímu a zastupitelskému okresu žambereckému nebylo vládou ve schůzi ze dne 30. října 1920 vyhověno. O sloučení Pěčína s Rokytnicí nebylo dosud rozhodnuto; ve věci budou vyžádána vyjádření zastupitelstev obou obcí, jakmile budou ustavena. O podnětu na připojení obce Slatiny k okresu rokytnickému ministerstvu vnitra není ničeho známo.

K č. 2.:

Okresní správní komise pro okres rokytnický skládá se z 5 osob a to 3 zástupců německé a 2 zástupců české národnosti. Předsedou komise jest příslušník národnosti německé. Proti složení a úřadování této okresní správní komise nebylo dosud předneseno stížností a není proto důvodu, aby.na dosavadním stavu bylo něčeho měněno.

K č. 3., 4. a 5.:

V obcích Rokytnici, Bartošovicích a Dolní Rokytnici volby do obecních zastupitelstev již byly provedeny.

K č.7.: Jak zrušení tříd na německých školách v Rokytnici a v Bartošovicích (rokytnická německá škola měla ve školním roce 1919/20 po redukci ve 3 definitivních postupných třídách jen 149 žáků), tak zřízení českých škol v Rokytnici a Bartošovicích stalo se v mezích ustanovení příslušných škol. zákonů. Znovuotevření právoplatně zrušených německých tříd mohlo by se státi jen cestou instanční za splnění zákonných podmínek a. souhlasu příslušných činitelů.

K č. 8.:

O ustavení se nouzového výboru pro trpící Orlické pohoří v Praze nebylo ani podřízeným úřadům, ani ministerstvu vnitra, ani ministerstvu sociální péče ničeho oznámeno a také žádných žádostí za podporu jeho akce nedošlo. O subvenci při ministerstvu sociální péče zažádala jen okresní komise (ťBezirkskommission für JugendfürsorgeŤ) v Rokytnici a subvenci také obdržela.

V Praze dne 15. září 1921.

Překlad.

3096

Antwort

des Ministers des Innern und des Ministers für Schulwesen und Volkskultur

auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Spina, Dr. Hanreich, I. Mayer und Genossen

wegen der im Bezirke Rokitnitz herrschenden unerträglichen Misstände (Druck 1915).

Zur ob angeführten Interpellationen wird mitgeteilt:

Zu Punkt 1 und 6:

Dem Ministerium des Innern ist am 6. April 1919 die Anregung zugekommen, 8 keineswegs 14 - Gemeinden des Rokitnitzer Bezirkes und zwar Friedrichswald, Tanndorf, Katscher, Kerndorf, Kronstadt, Prorub, Klein- und Grossaurim vom Rokitnitzer Bezirke abzutrennen und dem politischen Nachbarbezirke Reichenau anzugliedern. Diese Anregung ist bisher noch Gegenstand der Verhandlung, und es wird über dieselbe entschieden werden, sobald die Erhebungen beendet sein werden.

Dem Ansuchen um Vereinigung von Unterrokitnitz irn Bezirke Rokitnitz mit der Gemeinde Kuhwald im Bezirke Senftenberg in eine Ortsgemeinde unter dem Namen Kuhwald, sowie um Anschluss dieser Gemeinde zum Gerichts- und Vertretungsbezirke Senftenberg wurde von der Regierung von der Sitzung am 30. Oktober 1920 keine Folge gegeben. Über die Vereinigung von Petschin mit Rokitnitz wurde bisher noch nicht entschieden; in dieser Angelegenheit werden Äusserungen beider Gemeindevertretungen abverlangt werden, sobald sie gebildet sein werden. Von einer Anregung auf Anschluss der Gemeinde Slatina an den Rokitnitzer Bezirk ist dem Ministerium des Innern nichts bekannt.

Zu Punkt 2:

Die Bezirksverwaltungs-Kommission für den Rokitnitzer Bezirk setzt sich aus 5 Personen, und zwar aus 3 Vertretern deutscher und 2 Vertretern čechischer Nationalität zusammen. Der Vorsitzende der Kommission ist ein Angehöriger der deutschen Nationalität. Gegen die Zusammensetzung und Amtierung dieser Bezirksverwaltungskommission wurde bisher eine Beschwerde nicht vorgebracht urld besteht daher kein Grund, an den bisherigen Stande etwas zu. ändern.

Zu Punkt 3, 4 und 5:

In den Gemeinden Rokitnitz, Batzdorf und Unterrokitnitz wurden die Wahlen in die Gemeindevertretung bereits durchgeführt.

Zu Punkt 7:

Sowohl die Aufhebung von deutschen Schulklassen in Rokitnitz und Batzdorf (die Rokitnitzer deutsche Schule zählte im Schuljahre 1919/20 nach der Reduktion in 3 definitiven aufsteigenden Klassen nur 149 Schüler), als auch die Errichtung der čechischen Schulen in Rokitnitz und Batzdorf geschah im lahmen der Bestimmungen der betreffenden Schulgesetze. Die Neueröffnung der rechtsgültig aufgehobenen deutschen Klassen könnte nur im Instanzenwege bei Erfüllung der gesetzlichen Bedingungen und unter Zustimmung der kompetenten Faktoren erfolgen.

Zu Punkt 8:

Über die Bildung eines Notstandskomitees für das notleidende Adlergebirge in Prag war weder den untergeordneten Behörden noch dem Ministerium des Innern, noch dem Ministerium für soziale Fürsorge eine Anzeige erstattet worden und es langten auch irgendwelche Ansuchen um Unterstützung dieser Aktion nicht ein. Um eine Subvention beim Ministerium für soziale Fürsorge suchte nur die Bezirkskommission für Jugendfürsorge in Rokitnitz an und diese erhielt auch die Subvention.

Prag, am 15. September 1921.