Článek 1.
Mezinárodní úřad pro míry a váhy bude umístěn ve zvláštní budově poskytující náležité záruky klidu a pevnosti.
Kromě místnosti, vhodné k uschování prototypů, bude tato budova obsahovati síně určené k postavení komparátorů a vah, laboratoř, knihovnu, archivní místnost, pracovní místnosti pro úředníky a byty pro dozorce a služebnictvo.
Článek 2.
Mezinárodní komitét jest pověřen opatřiti a přizpůsobiti takovou budovu, jakož i umístiti úřady jimž jest určena.
Nemohl-li by komitét opatřiti příhodné budovy, bude pod jeho správou a podle jeho plánů vystavěna.
Článek 3.
Vláda francouzská učiní k žádosti mezinárodního komitétu náležitá opatření, aby úřad byl uznán za ústav obecně prospěšný.
Článek 4.
Mezinárodní komitét dá zhotoviti potřebné nástroje, jako: komparátory na porovnávání měr koncových a čárkových, nástroje na určení absolutní roztažitelnosti, váhy na vážení ve vzduchu a v prázdné prostoře, komparátory na porovnávání geodetických tyček měrných atd.
Článek 5.
Náklady na opatření nebo vystavění budovy a výlohy na zakoupení a postavení přístrojů nesmějí dohromady přesahovati obnos 400.000 Fr.
Článek 6.
Roční dotace mezinárodního hřadu skládá se ze dvou dílů: z pevného příspěvku a doplňku. Pevný příspěvek činí 100.000 franků. Hrazen bude všemi státy a samostatnými koloniemi, jež přistoupily k úmluvě o soustavě metrické před V. generální konferencí.
Doplněk sestává z příspěvků oněch států a samostatných kolonií, které přistoupily k úmluvě po zmíněné generální konferenci. Komitét jest pověřen sestavením ročního rozpočtu na návrh ředitele, při čemž však nesmí překročiti obnos, vypočtený podle ustanovení obou výše uvedených odstavců. Tento rozpočet bude každého roku zvláštní finanční zprávou sdělen vládám Vysokých smluvních stran.
Uzná-li komitét za nezbytné pozměniti buď výši roční dotace, buď výpočetní způsob článkem 20 těchto pravidel stanovených, budiž návrh na změnu předložen vládám včas tak, aby mohly svým delegátům pro nejbližší generální konferenci dáti náležité pokyny, aby tato se mohla platně usnášeti. Usnesení je platno pouze tehdy, když by žádný ze smluvních států neprojevil ani dříve, ani při konferenci opačný názor.
Článek 7.
Konference generální, vzpomenutá v článku 3 této úmluvy, bude se scházeti v Paříži na pozvání mezinárodního komitétu aspoň jedenkrát za šest let.
Úkolem jejím bude, aby rokovala a vyvolávala vhodná opatření, jak by se soustava metrická rozšířila a zdokonalovala a aby schvalovala nová určení základní metrologická, která byla učiněna v mezidobí jich zasedání. Přijímá zprávu mezinárodního komitétu o vykonaných pracích a obnoví tajným hlasováním z polovice komitét mezinárodní.
Hlasování v generální konferenci děje.se podle států; každý stát má právo na jeden hlas.
Členové mezinárodního komitétu mají právo účastniti se schůzí generální konference a mohou býti zároveň delegáty svých vlád.
Článek 8.
Mezinárodní komitét, uvedený v článku 8 této úmluvy, pozůstává ze čtrnácti členů, kteří mají vesměs příslušeti různým státům.
Po prvé bude komitét pozůstávati ze dvanácti členů dřívějšího stálého komitétu mezinárodní komise z roku 1872 a z oněch dvou delegátů, kteří při jmenování řečeného stálého komitétu obdrželi po zvolených členech nejvíce hlasů.
Při obnovování poloviny mezinárodního komitétu vystoupí nejprve ti členové, kteří při uprázdnění míst byli v mezidobí zasedání konference jmenováni; ostatní vystupující členové budou vylosováni.
Členové vystouplí mohou býti opět zvoleni.
Článek 9.
Mezinárodnímu komitétu přísluší říditi práce, týkající se ověřováni nových prototypů a vůbec všechny metrologické práce, o kterých se Vysoké smluvní strany usnesou aby byly společně prováděny.
Komitét jest mimo to pověřen dohlížeti na uschování mezinárodních prototypů.
Článek 10.
Mezinárodní komitét se ustaví zvoliv si sám svého presidenta a tajemníka v tajném hlasování. Tyto volby oznámí se vládám Vysokých smluvních stran. President a tajemník komitétu a ředitel úřadu mají býti příslušníky rozdílných zemi.
Po ustavení komitétu může toto provésti nové volby nebo nová jmenování teprve po třech měsících, když byli dříve všichni členové o tom uvědomění prostřednictvím kanceláře komitétu.
Článek 11.
Až do té doby, než budou nové prototypy dohotoveny a rozděleny, bude se komitét scházeti alespoň jednou do roka, potom bude se shromažďovati nejméně každá dvě léta.
Článek 12.
usnesení komitétu děje se nadpoloviční většinou hlasů; v případě rovnosti hlasů rozhodne hlas presidentův. Usnesení jsou platná jen tehdy, když jest přítomných členů nejméně o jednoho více, nežli činí polovice všech, členů komitétu.
S výhradou této podmínky mají nepřítomní členové právo, přenésti hlasy své na členy přítomné, kteří toto zmocnění musí prokázati. Totéž platí rovněž o jmenování tajným hlasováním.
Článek 13.
Mezi jednou a druhou dobou zasedací má komitét právo raditi a usnášeti se písemně. Aby v tomto případě mělo usnesení platnosti musí býti všichni členové vyzváni odevzdati svoje hlasy.
Článek 14.
Mezinárodní komitét pro míry a váhy obsadí prozatímně místa uprázdněná v komitétu; tyto volby konají se písemně tím, že všichni členové se vyzvou, aby se voleb těch zúčastnili.
Článek 15.
Mezinárodní komitét vypracuje podrobná pravidla pro organisaci a činnost úřadu a stanoví poplatky, které se mají zaplatiti za práce mimořádné, uvedené v článku 6 zmíněné úmluvy.
Těchto poplatků se použije k zdokonalení vědeckých pomůcek úřadu.
Článek 16.
Veškeren styk mezinárodního komitétu s vládami Vysokých smluvních stran bude se díti prostřednictvím jejich diplomatických zástupců v Paříži.
V příčině všech záležitostí, jež vyřizovati přísluší správě francouzské, obrátí se komitét na francouzské ministerstvo zahraničních věcí.
Článek 17.
Ředitele úřadu a adjunkty jmenuje mezinárodní komitét tajným hlasováním.
Zřízence jmenuje ředitel.
Řediteli přináleží rozhodovati hlas v komitétu.
Článek 18.
Ředitel Úřadu má přístup na místo, kde jsou uloženy mezinárodní prototypy jen po usnesení komitétu a za přítomnosti jeho dvou členů.
Místo, kde jsou prototypy uschovány, může se otevříti toliko pomocí tří klíčit, z nichž jeden jest v rukou ředitele francouzských archivů státních, druhý v rukou presidenta komitétu a třetí v rukou ředitele Úřadu.
K obyčejným pracím a porovnáváním úředním slouží míry a závaží toho druhu jako jsou prototypy jednotlivým státům vydané.
Článek 19.
Ředitel Úřadu předloží komitétu při každém zasedání:
1. Finanční zprávu o výdajích minulého služebního období, po jejímž schválení se zprostí zodpovědnosti;
2. zprávu, v jakém stavu je materiál;
3. všeobecnou zprávu o pracích, jež byly vykonány od posledního zasedání.
Hřad mezinárodního komitétu podá všem vládám Vysokých smluvních stran roční zprávu o stavu administrativní a finanční služby, která bude obsahovati také pravdě podobně výdaje pro službu příštího období; jakož i výkaz o příspěvcích smluvních států. President komitétu podá generální konferenci zprávu o pracích od poslední schůze provedených.
Zprávy a publikace komitétu, Úřadu budou psány v řeči francouzské a zasílány vládám Vysokých smluvních stran.
Článek 20.
Stupnice příspěvků zmíněná v článku 9 této úmluvy se zjistí, pokud jde o pevný obnos, na základě dotace 100.000 franků (dle. článku 6 těchto pravidel) a na základě počtu obyvatelstvy; normální příspěvek jednotlivého státu nesmí býti však menši než 500 franků a nesmí býti větší než 15.000 franků, při jakémkoli počtu obyvatelstva. Za příčinou sdělání této stupnice zjistí se nejprve státy pro něž naznačené minimum nebo maximum příspěvků přichází v úvahu, zbytek sumy rozdělí se na ostatní státy v přímém poměru k počtu obyvatelstva. Příspěvky takto vypočtené jsou směrodatny pro dobu mezi dvěma po sobě jdoucími generálními konferencemi a mohou v tomto mezidobí změněny býti toliko v těchto případech:
a) když některý z přistoupivších států nezaplatil po tři po sobě jdoucí léta svých příspěvků.
b) když naproti tomu stát, jenž dluhoval své příspěvky déle tří let, tyto dodatečně zapraví, budou ostatním vládám zálohy jimi složené navráceny.
Dodatečný příspěvek vypočítá se na témž podkladě počtu obyvatelstva a rovná se; když je má platiti stát nově přistupující, obnosu, který za stejných podmínek úmluvy byl povinen zapraviti stát dříve přistouplý.
Chce-li stát, jenž přistoupil k úmluvě, použíti výhod úmluvy pro jednu nebo více svých nesamostatných kolonií, připočte se za příčinou výpočtu příspěvku počet obyvatelstva kolonie k počtu obyvatelstva dotyčného státu.
Přeje-li si kolonie za samostatnou uznaná přistoupiti k úmluvě, bude, hledíc k podmínkám jejího přistoupení posuzována tak, jak rozhodne mateřská země, buď jako od ní odvislá nebo jalo samostatný stát smluvní.
Článek 21.
Náklady na zhotovení mezinárodních prototypů a přidaných k nim měr a vah kontrolních zapraví Vysoké smluvní strany podle sazby v předešlém článku uvedené.
Náklady za porovnání a ověření měr a vah oněch států, které na této úmluvě nemají účastenství, vypočte komitét podle sazeb uvedených v článku 5 těchto pravidel.
Článek 22.
Tento řád má tutéž moc a platnost jako úmluva k níž jest připojen.