Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3086.

kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění návrh na přístup Československé republiky k Mezinárodní úmluvě o soustavě metrické, podepsané dne 20. května 1875 v Paříži.

Ratifikační usnesení.

Národní shromáždění republiky československé se usnáší:

1. Schvaluje se, aby republika československá přistoupila k Mezinárodní úmluvě o soustavě metrické, podepsané dne 20. května 1875 v Paříži;

2. vládě se ukládá, aby smlouvu tuto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého;

3. ministru věcí zahraničních se ukládá, aby: v dohodě se súčastněnými ministry učinil další;` opatření, jichž je třeba ku provedení tohoto usnesení:

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 23. července 1871, ř. z. č. z z roku 1872, kterým se ustanovilo nové zřízení míry a váhy, byla v zemích bývalého Rakouska zavedena soustava metrická, spočívající na základech mezinárodních jednotek míry délkové a váhy, to jest metru a kilogramu, chovaných ve francouzském státním archivu v Paříži. V Uhrách stalo se tak zák. článkem VIII. z roku 1874.

Čím větší byl počet států, které zavedly metrickou soustavu, tím více se projevilo, že kopie prvotních měr, užívaných v různých zemích jako základy míry, mezi sebou nesouhlasily. Vznikla tím všeobecná nejistota dala vzrůsti myšlence, zříditi mezinárodní úřad, který by zhotovil společné prvotní míry a váhy, pořídil potřebné kopie těchto jednotek pro veškeré súčastněné země a občas tyto kopie porovnával s mírami prvotními. Po dlouhých jednáních, trvajících osm let, došlo konečně k mezinárodní konvenci o soustavě metrické, podepsané dne 20. května 1875 v Paříži. Tuto konvenci podepsali zástupci Německa, Rakousko-Uherska, Belgie, Brasilie, Argentiny, Dánska, Španělska, Spojených Států Severoamerických, Francie, Italie, republiky Peru, Portugalska, Ruska, Švédska a Norvéžska, Švýcarska, Turecka a republiky Venezuelské. K těmto smluvním státům přistoupilo pak v roce 1879 Srbsko 1882 Rumunsko, 1882, Velká Britanie, 1885 Japonsko, 1890 Mexiko, 1907 Kanada a 1912, Siam a Bulharsko. Brasilie a Turecko pak opět z konvence vystoupily, za to hodlají přistoupiti další kolonie anglické a Čína.

Účelem konvence jest tedy,udržovati mezinárodní úřad, který se zabývá opatrováním prvotních a základních měr a závaží soustavy metrické a přesným zhotovováním prototypů pro státy, které ke konvenci přistoupily. Důležitost této instituce jeví se v zachování principu nezměnitelnosti základních měr a závaží a principu jejich jednotlivosti ve všech súčastněných zemích.

Konvence metrická ratifikována byla Rakousku 31. prosince 1875 a uveřejněna v ř. z. č. 20 z roku 1876; v Uhrách pak byla inartikulována v zák. čl. II. ai 1876.

Z kopií vydaných mezinárodním úřadem pro míry a váhy jednotlivým státům připadly Rakousku základní metr číslo 15 a kilogram číslo 33 (vedle manipulačních normálů metr číslo 19 a kilogram číslo 14.), Uhersku pak metr číslo 14 a kilogram číslo 16 a tyto prototypy tvoří tudíž zákonitý základ všech. ustanovení o váze a míře jednak v Rakousku (zákon ze dne 12. ledna 1893, ř. z. č. 10), jednak v Uhrách (V. zákonitý článek z roku 1907) a vzhledem ku čl. 2. zákona ze dne 28. října 1918, číslo 11 Sb. z. a n., dosud také v Československé republice.

Toto ustanovení může ovšem býti jenom významu akademického a dočasného, neboť prakticky nelze stanoviti za základy zákonité míry a váhy prototypy patřící cizím státům, aniž by byla smluvena možnost, těchto prototypů patřičně užíti.

Jinak jest ale z důvodů právní jistoty a neméně pak z důvodů potřeb průmyslu a národního hospodářství nesporně nutno, aby Československá republika měla nejen svoje základní míry a závaží, které by tvořily podklad pro veškerá zákonitá opatřená v oboru veškerého měrnictví, nýbrž aby se z důvodů mezinárodní důvěry, připojila též oficielně k mezinárodní úmluvě o soustavě metrické. Ministerstvo veřejných prací obrátilo se v této záležitosti již koncem roku 1919 prostřednictvím ministerstva pro zahraniční věci na mezinárodní komitét v Paříži s dotazem, za jakých podmínek by Československé republice bylo umožněno přistoupiti k mezinárodní úmluvě metrické a za jakých podmínek by mohla obdržeti nutné prototypy metru a kilogramu, poněvadž nelze očekávati, že by z civilní likvidační masy republiky Rakouské a Uherska připadly Československé republice potřebné prototypy. Mezinárodní komitét oznámil pak přípisem, že přistoupení nového státu k úmluvě metrové ukládá tomuto státu povinnost, zapraviti v prvé řadě vstupní příspěvek, jehož výši stanoví podle m. článku úmluvy mezinárodní komitét, dále pak příspěvek roční určený dle článku 9. podle stupnice založené na okamžitém počtu obyvatelstva přistupujícího státu.

Poněvadž se u některých smluvních států následkem války počet obyvatelstva změnil a některé státy po tři léta svůj roční příspěvek nezapravily, nutno užíti pro příští rozpočet ustanovení, obsažených v článku 20. "Jednacího řádu", připojených k úmluvě, která v takových případech předvídají rozdělení nezaplacené částky na ostatní súčastněné státy.

Nedosti přesný odhad počtu obyvatelstva států spojených úmluvou povede podle sdělení mezinárodního komitétu ke stanovení rozdělovacího koeficientu 5 ku 100; tento koeficient musí býti pak dělen 0.85, abychom obdrželi částku nedoplatku, který nutno rozděliti. Koeficient, který byl 0.174 franku, bude pak asi 0.22 franky na 1000 obyvatelů.

Pro republiku Československou, jejíž obyvatelstvo se odhaduje na 13 milionů, obnášel by dle toho roční příspěvek 2860 franků.

Pokud jde o přístupní příspěvek, který zaručuje každému smluvnímu státu částečné spoluvlastnictví na majetku mezinárodního úřadu dosud získaného a jehož výši stanoví mezinárodní komitét, uznal tento komitét v prvých letech, kdy úmluva vstoupila v platnost, za správné, aby se toto přístupné rovnalo celkovému příspěvku nově přistoupivšího státu, který by musel zaplatiti, kdyby byl přistoupil hned z počátku k úmluvě.

Příspěvek takto vypočítaný byl by však v brzku velmi tíživý a komitét se tudíž usnesl, stanoviti výši jeho šestinásobnou částkou ročního příspěvku.

Případ Československé republiky je však zvláštní. Obyvatelstvo, ze kterého se skládá, bylo v celku pojato v počtu obyvatelstva bývalého císařství rakouského a přispívalo v důsledku toho na výlohy spojené s udržováním mezinárodní kanceláře tak dlouho, pokud bývalá monarchie svým dotyčným, peněžitým závazkům dostála; je tedy zřejmo, že nutno počítati Československé republice za splátky to, čím svým počtem obyvatelstvo na roční poplatek přispívalo. Rakousko zapravilo svůj příspěvek za rok 1918 a zůstává jenom diference za léta 1919 až 1921. Podíl Československé republiky na této částce jest asi 2300 franků ročně.

Konečné číslice příspěvku na vstupném, pak příspěvku ročního mohou býti stanoveny, až budou přesně známy číslice o obyvatelstvu republiky. Co zde uvedeno, může sloužiti jenom ku přibližné informaci o povinnostech finančních, které při vstupu k metrické Úmluvě republiku ztíží.

Co pak se týče příspěvků budoucích, nutí okolnosti utvořené klesáním nákupní ceny peněz mezinárodní komitét, aby předložilo súčastněným vládám návrh na změnu "Jednacího řádu" v tom smyslu, aby roční příspěvek, určeny k vydržovaní mezinárodního úřadu, se znatelně zvýšil.

Toto zvýšení nemůže býti ještě stanoveno bude však určeno při příštím sezení generální konference, která se pravděpodobně sejde v Paříži na podzim roku 1921.

Podle uvedeného bude Československá. republika při přístupu k metrické úmluvě trvale zatížena ročním příspěvkem, která obnášeti bude nejméně 2860 franků; dále bude jí složiti vstupní příspěvek za léta 1919 až 1921, celkem 6900 franků. Na rok 1922 bylo by tudíž nutno pro tento účel preliminovati celkem obnos 10.000 franků, t. j. 55.000 československých korun.

Poukazujíc k resoluci čís. 22, přijaté v 31. schůzi poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky dne 4. prosince 1920, podle které se rozpočtový výbor usnáší, aby ministerstvo veřejných prací připravilo v tomto roce přistoupení našeho státu k mezinárodní metrické úmluvě v Paříži, a aby příslušné náklady byly do rozpočtu na rok 1922 zařaděny, navrhuje vláda, aby Národní shromáždění schválilo přistoupí paní k této mezinárodní úmluvě.

Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento byl předložen nejprve poslanecké sněmovně a připojuje se přání, aby v této sněmovně a po schválení poslaneckou sněmovnou v senátě byl přikázán výboru technickému a zahraničnímu, aby o něm podaly zprávu ve lhůtě 14 dnů.

V Praze dne 5. října 1921.

Mezinárodní úmluva o soustavě metrické.

Spoluzmocnění zástupcové

Argentiny, Belgie, Brazilie, Dánska, Francie, Italie, Německa, Turecka, Peru, Portugalska, Rakousko-Uherska, Ruska, Španělska, Spojených států severoamerických, Švédska a Norvéžska, Švýcarska a Venezuely

podepsali dne 20. května 1875 v Paříži tuto smlouvu: