Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3083.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslanců Staňka, Nejezchleba-Marchy, Molíka a soudruhů o zdržování melioračních prací na Moravě (tisk 713).

Páni poslanci Staněk a soudy. podali na mne v této vysoké sněmovně interpelaci ve příčině zdržování melioračních prací na Moravě, ve které žádají, aby:

1. zrušeno bylo prováděcí nařízení k meliorační novele a nahraženo bylo, novým nařízením vydaným ve shodě se zemskými autonomními správami;

2. aby vypracován byl nový návrh vzorce úmluvy dle meliorační novely, a

3. aby ministerstvo zemědělství vyslovilo souhlas s tím, aby prozatím byly zmíněné úmluvy pracovány dle dosavadního osvědčeného vzorce z doby předválečné.

K interpelaci této dovoluji si podati tuto odpověď:

Ad 1. Jedním z prvých úkolů ministerstva zemědělství v oboru meliorační akce bylo vypracování a uzákonění meliorační novely hlavně za tím účelem, aby dosavadní, pro zajištění podpor z veřejných fondů obligatorně předepsaná forma zákona nahrazena byla veřejnoprávní ťúmluvouŤ mezi státní správou, zemskými výbory a vodními družstvy. Meliorační novela přijata byla Národním shromážděním dne 19. prosince 1919, prováděcí nařízení k ní vydáno bylo však teprve dne 30. března 1920. Již toto značné, více než tří měsíční časové rozpjetí dává tušiti, že zúčastněným kruhům, zvláště zemským správám autonomním byla dána dostatečná příležitost, aby své případné návrhy a přání včas přednesly a uplatnily.

Ministerstvo zemědělství se také nijak neuzavíralo případným návrhům a přáním, nýbrž právě naopak rozeslalo dopisem ze dne 17. února 1920, č. 5404 všem zemským autonomním správám návrh prováděcího nařízení na vědomí a svolalo za účelem sjednání konečného jeho znění zvláštní poradu na den 2. března 1920 do zasedací síně zemědělské rady v Praze. Ježto pak se strany účastníků nebylo proti ministerstvem zemědělství navrhovanému znění prováděcího nařízení činěno žádných podstatných námitek, sluší vzhledem k vylíčenému postupu ministerstva považovati toto nařízení za vydané ve shodě se zemskými autonomními správami.

Vzhledem k tomu, jakož i k té okolnosti, že nařízení toto nijak nepřekročuje rámec vytčený meliorační novelou, nemohu vyhověti přání pp. interpelantů, aby toto nařízení nahraženo bylo novým, a to tím méně, že zmíněné nařízení jest již více než půl roku v platnosti, aniž by dosud bylo s jiné strany proti němu činěno nejmenších námitek.

Ad 2. Pokud se ministerstvem zemědělství vydaného vzorce úmluvy týče, dovoluji si především poukázati k tomu, že jak již v interpelaci samotné se zdůrazňuje nahrazuje úmluva dle meliorační novely nejen zemský zákon, jímž podniky ze státního melioračního fondu podporované byly dříve upravován, nýbrž i zvláštní úmluvu (dohodnutí), jež o provádění každého takového podniku byla uzavírána a v zemském zákoníku uveřejňována. Jest tedy již zavedením této úmluvy celé přední řízení o poskytování státních příspěvků melioračním podnikům valně zjednodušeno, při čemž se ovšem nesmí zapomínati, že příslušné jednáni s ministerstvem zemědělství, lež bylo dříve rozděleno do dvou období, t. j. do období, v němž se jednalo o sjednání zemského zákona, a pak do období, v němž se jednalo o uzavření příslušného dohodnutí, shrnuje se nyní v jedno, takže nemůže překvapovati, jestliže jest toto jednání shrnuté nyní do jediného období poněkud obsáhlejší. Zdá se, že se zapomíná na tuto okolnost, poukazuje-li se na poměrnou jednoduchost řízení, jehož vyžadovalo dříve schválení pouze dohodnutí uzavřených o podnicích již uzákoněných.

Obsah vzorce úmluvy odpovídá předně nařízení vlády ze dne 30. března 1920, čís. 199 Sb. z. a n., které v 1. body 1-12. zcela určitě obsah úmluvy nařizuje. Vzorec úmluvy byl také na tomto podkladě vypracován a bylo ministerstvo zemědělství při stylisaci vzorce vedeno snahou, aby nejen práva, nýbrž i povinnosti jednotlivých činitelů úmluvu sjednávajících s naprostou přesností byla vytčena. Tato jasnost vzorce jest jistě ku prospěchu věci a nelze sdíleti názor pp. interpelantů, že přesným, zdánlivě obsáhlým vymezením práv a povinnosti zúčastněných činitelů bude jednání protahováno.

Ač dle vzorce úmluvy vyhrazeno jest rozhodnutí o každé důležitější okolnosti ministerstvu zemědělství, nebude přece počet potřebných jednání tak veliký, jak se v interpelaci jako krajní extrém uvádí. Záležeti bude vždy na propracovanosti projektu, na úplnosti předkládaných spisů a elaborátů, jakož i na promyšleném a cílevědomém postupu družstva a hlavně správce podniku, tedy na okolnostech, které budou míti družstva, po případě dosavadní autonomní zemědělsko-technické úřady vždy z velké části ve své moci, aby, se počet úředních jednání a ministerstvem omezil na míru co nejmenší.

Nemohu dosti zdůrazniti, že akce meliorační může míti jen tehdy kýžený výsledek, děje-li se soustavně ve velikých oblastech, jak bylo již i resolucemi Národního shromáždění zdůrazněno. Tato okolnost - vedle ovšem i jiných příčin - má velikou důležitost i pro posouzeni, v jakém pořadí mají býti jednotlivé meliorační podniky prováděny a v jaké době skončeny. Otázka tato jest tím důležitější, že na podporování meliorační akce dány jsou jen omezené veřejné. prostředky peněžní, jichž správa je tedy tím obtížnější a nutně vyžaduje, aby ústřednímu úřadu vyhrazen byl náležitý vliv při provádění jednotlivých podniků a dána byla možnost vliv ten také uplatňovati.

Dále sluší podotknouti, že vzorec úmluvy vyhotoven byl pro celé území republiky a tudíž nesmí znemožňovati, aby každý podnik i při své individuelní zvláštnosti mohl býci účelně upraven. Že touto všeobecností poslouženo bude zemědělskými korporacemi, ano celou veřejností žádané jednotnosti při posuzováni podniku ze státního melioračního fondu podporovaných, nelze nikterak pochybovati.

Úmluva upravuje mezi jiným i poměr úřadů, pokud se týče výkony úředníků k celému podniku a ukládá úřednictvu pečlivou práci a osobní zodpovědnost za práce provedené, jakož i za náležité použití peněžních prostředků.

Z vylíčeného vysvítá, že vzorec úmluvy vypracován jest dle zásad, o nichž si dovoluji tvrditi, že vyplývají z podstaty a účelu meliorační akce a že jsou tedy příliš důležitými, než aby mohly býti obětovány požadavku takové jednoduchostí úředního postupu, jež by jich uplatnění nijak nezaručovala a vliv ministerstva zemědělství seslabovala.

Ohledně postupu při pracování vzorce úmluvy musím k tomu poukázati, že ministerstvo zemědělství věnovalo znění úmluvy plnou pozornost a neomezilo se pouze na vlastní úsudek, nýbrž vyžádalo si o její stylisaci vyjádření zemských výborů, zemědělských korporací, zemských politických správ atd.

Již při poradě konané dne 2. břevna 1920 o prováděcím nařízení k meliorační novele, sděleny byly zúčastněným zástupcům zemských výborů, zemědělské rady v Čechách atd. zásady, podle nichž vzorec úmluvy bude vypracován, při čemž zdůrazněno, že úmluva vymezovati bude přesná práva i povinnosti nejen interesentů, nýbrž i úřadů. Toto stanoviska bylo s plným uznáním přijato a činěny byly již předem návrhy, které by systematický postup podporovaly. Na základě vyjádření zemských výborů, zemědělské rady pražské, zemských politických správ atd. konána byla pak 25. června 1920 zvláštní porada, při které bylo konečné znění úmluvy sjednáno a při níž projeveným návrhům a přáním v mnohém směru bylo vyhověno. Poněvadž pak ani se strany zástupců zemských výborů nebyly činěny proti úmluvě ani jako celku, ani proti jednotlivým jejím článkům zásadní námitky, sluší považovati i znění tohoto vzorce úmluvy za sjednané a vypracované v dohodě se zemskými autonomními správami.

Vzorec úmluvy zajišťuje zemským autonomním. správám příslušný vliv a umožňuje při jednotlivých podnicích přenesení jednotlivých úkolů ve vzorci úmluvy ministerstvu vyhrazených na státní úřady zemědělsko-technické, pokud se týče na dosavadní úřady autonomní. V poměrech dosud stávajících, kdy v každé zemi a na Slovensku trvají různé, úřady zemědělskotechnické a nestává dosud ústavou republiky sledované jednotnosti veřejné správy, nelze administraci státní tím způsobem upravovati, aby tato jednotnost, byla stěžována aneb znemožňována.

Z uvedených důvodů nemohu proto vyhověti požadavku pp. interpelantů, aby vypracován byl ministerstvem zemědělství nový návrh úmluvy, nehledě ani k tomu, že se zřetelem ku četným podnikům v Čechách, jež nebyly uzákoněny a následkem toho nemohou býti uzavřeny, jakož i za účelem zamezení povolování pouhých záloh na příspěvky z melioračního fondu, není možno způsobiti nový odklad, jenž by nutně nastal přepracováním vzorce úmluvy.

Poznamenávám, že bez uzavření ťÚmluvyŤ nelze melioračního fondu používati přímo ku výplatám subvencí a že také vodní družstva nemají právních nároků na výplatu podpor zemských.

Přes to dovoluji si však prohlásiti, že ministerstvo zemědělství zvláště pro přechodnou dobu bude se snažiti, zdánlivé přísnosti z ustanovení vzorce úmluvy snad plynoucí bez újmy pro své zájmy zmírniti a v případech zvláštního zřetele hodných i některé výjimky připustiti, v kterémžto směru byla již též dne 17. listopadu 1920 sjednána dohoda se zástupci moravského zemského výboru.

Ad 3. Vzorec předválečné úmluvy moravské, jehož se pp. interpelanti dovolávají, nejen že jest velmi neúplný, nýbrž neupravuje nikterak práva a povinnosti zájemníků a nevyjadřuje povinnosti úřadů, ani povinností správců stavby. Vzorec tento neodpovídá a nevyčerpává ustanoveni 1. prováděcího nařízení k meliorační novele a nemůže proto ministerstvo zemědělství souhlasiti s tím, aby byly zmíněné úmluvy dle tohoto vzorce nadále pracovány.

Nemohu jinak než žádati pp. interpelanty, aby posuzovali vzorec úmluvy z uvedených hledisk a aby svým vlivem laskavě k tomu přispěli, aby ustanovení úmluvy byla s touže přesností plněna, s jakou úmluva upravuje práva a povinnosti všech činitelů spolupůsobících při zvelebování půdy a vodstva.

To jest tím více nutným, ježto dosud trvající mnohé a různorodé instance, které při uskutečňování úpravy půdy u vodstva spolupůsobí znemožňují rázem dospěti k té jednoduchostí a pohotovosti v těchto oborech, která jest nejpřednější snahou ministerstva zemědělství a která nastati může jen po vydání nových zákonů v oborech úpravy půdy u vodstva, zejména zákonů o jednotné státní zemědělské - technické službě v novém upravení zákona melioračního a melioračního úvěru zákona komasačního a zákona o zavedení hospodářské správy na vodách spolu se zákonem vodním, který by vyhovoval zemědělství, průmyslu, plavbě a zájmům veřejným.

K těmto cílům ministerstvo zemědělství již koná přípravy.

Ujišťuji konečně pp. interpelanty, že v zájmu zvýšení zemědělské produkce budu klásti na urychlené vyřizování melioračních záležitostí zvláštní důraz a že ministerstvo zemědělství ničeho neopomene, co by mohlo meliorační akci povznésti a k jejímu rozvoji přispěti.

V Praze dne 15. září 1921.