Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Tragická událost stihnuvší Václava Mezeru, správce orlovské spořitelny, jest ministerstvu vnitra dobře známa a byla jí věnována od počátku obzvláštní pozornost. Od podání prvé žádosti Mezerovy na počátku července minulého roku bylo snahou ministerstva vnitra, aby se dostalo této nešťastné oběti polských teroristů všemožné pomoci, jíž se pro svou záslužnou činnost ve prospěch naší plebiscitní akce plně zaslouží.

Kromě prvé okamžité výpomoci v obnosu 18.000 K, povolené v červenci 1920 plebiscitní komisí ve Slezské Ostravě, dostalo se Václavu Mezerovi od zemské vlády v Opavě zálohy 2.000 K a na počátku září 1920 od ministerstva vnitra 30.000 K, na kterýžto obnos Mezera původně svoji žádost omezil.

Když později došly ministerstvu vnitra nové žádosti o zvýšení záloh, byly ihned vzaty v projednání a nařídilo ministerstvo vnitra přesné komisionelní zjištění škody, aby mohla býti další záloha vyměřena.

Přes to, že povolování vyšších záloh naráží se stanoviska státních financí na značné potíže, povolilo ministerstvo vnitra, dohodnuvši se napřed s ministerstvem financí, Václavu Mezerovi výnosem z 28. července 1921, čís. 289521 další zálohu 50.000 K, takže celkové zálohy Václavu Mezerovi povoleně činí 100.000 K.

Povolení tak vysoké zálohy na škodu, o jejíž definitivní náhradě bude jednáno ve smyslu čl. 30. česko-polské smlouvy z 29. listopadu 1920 později cestou diplomatickou, stalo se zcela výjimečně, pouze s ohledem na vynikající činnost Mezerovu, který ve prospěch plebiscitní akce obětoval i svoje zdraví.

Z výše povoleného peníze jest patrno, že ministerstvo vnitra postupovalo v případě Mezerově se zvláštní benevolencí a že plně použilo zmocnění uděleného mu usnesením ministerské rady ze dne 27. února 1920, kterým mu byla dána možnost povolovati přiměřené zálohy oněm poškozencům, kteří okamžité peněžní výpomoci nezbytně potřebují.

V Praze dne 3. září 1921.