Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3058.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance J. Roučka a soudr.

o katastrofě na dole "Kukla" v Oslavanech (tisk 2167).

Bezprostřední příčinou neštěstí na dole ťKuklaŤ v Oslavanech bylo zapálení třaskavých plynů v předku rozdílné chodby čís. 4., hnané z do vrchní č. 4., která spojuje severní hlavní třídy na 7. a 6. patře dolu. Explose sama udála se asi o půl třetí hodině odpolední, tedy krátce po začátku odpolední směny. Dle výpovědí svědků byly v den katastrofy ve zmíněném předku nashromážděny třaskavé plyny, jež však psi odpolední směně, ve které předek nebyl obložen, nedosahovaly ani dvou procent a nehrozily tudíž bezprostředním nebezpečím.

Při záchranných pracích při výbuchu nebylo dle výpovědí svědků v tomto předku jíž třaskavých plynů a to proto, poněvadž byly explosí ztráveny. Při úředním ohledání, jejž se konalo za účastí znalců a zástupců závodní rady, asi 18 hodin později, byl však již předek této směrné opět na několik metrů zaplynován. Vývin plynů v předku byl tedy dostatečny, aby během pondělní ranní směny, v níž předek obložen nebyl, došlo k částečnému zaplynování. A ježto v neobloženém, na vzdálenost asi 17 metrů od průchodního proudu difusí větraném předku, mohly se plyny u stropu hromaditi, vznikla zde vysokoprocentní směs, která na svém styku s níže usazenou vrstvou vzduchu byla ještě způsobilá k výbuchu (od 5;5% do 16% CH₄).

Zapálení třaskavých plynů na dole státi se může buďto při střelné práci anebo přímým stykem s otevřeným světlem, resp. ohněm. Jelikož v tomto předku, jakož i vůbec na dole ťKuklaŤ v uhlí se vůbec nestřílí, zůstává v kombinací toliko druhá možnost. Nedá se mysliti, že by některý z dělníků v předku přítomných i rozžehl sirku. Vzhledem k tomu, že při místním šetření v témže předku nalezen byla lampa číslo 719 jež měla orba ochranné drátěné koše, dle všeho zahroceným koncem háku jiné lampy propíchnuty, jest na snadě, že zapálení třaskavé směsí stalo se jenom tím, že plamen této poškozené lampy přišel v dotyk se zmíněnou již částí explosivních plynů.

Dle platných nařízeni musí předák nejen před počátkem práce, nýbrž i během směny a zejména po přestávkách, než se započne opět pracovati, zkoušeti, zdali nejsou v pracovním předku třaskavé plyny. Jakmile se v předku zjistí 2 1/2% nebo více plynu, musí dělnicí ohrožený předek uzavříti laťovým křížem, odebrati se do nejbližší bezpečné třídy, uvědomiti o tom sousední dělníky a učiniti oznámení dozorci, jehož povinností jest zaříditi další postup dle předpisu.

Vzhledem k tomu, že kopáči v rozdílné třídě č. 4. v době výbuchu zaměstnaní Antonín Irblich a Bedřich Bureš, při výbuchu samém zahynuli a jím přidělený, těžce popálený dělník Václav Stupka rovněž mohl býti před svou smrtí jen zcela krátce vyslechnut, nebylo mono zjistiti, bylo-li zmíněnému předpisu vyhověno.

Pokud se týče poškozené lampy, uvésti jest toto:

Nedá se mysliti, že by lampa s tak patrným poškozením vydána byla v lampárně k použití. Každou lampu před vydáním prohlíží lampář, po něm prohlédne jí ještě pak dozorce a konečně prohlédne si zajisté každý dělník, jenž lampu přijme, tuto aspoň tak bedlivě, že by mu tak hrubé poškození, jakým jest proražení obou ochranných košů, nemohlo ujíti. Zlomyslné poškození lampy na dole lze považovati za vyloučeno. Poškození lampy mohlo se státi tudíž teprve v době od vstoupení na klec až do doby, kdy se událo neštěstí. Z možných nahodilých příčin přichází v úvahu proražení lampovního koše hákem druhé lampy nebo pád jedné lampy ze značnější výše na hák lampy druhé a pod. Vlastním hákem se lampa poškoditi nemohla, poněvadž při konstrukcí této lampy hrot háku pro vrchní štítek lampy nemůaže se vůbec dosáhnouti.

Zdali v době výbuchu měl lampu čís. 71 u sebe Václav Stupka, jemuž byla vydána neb zdali si dělníci v předu snad lampy mezí sebou vyměnili, nemůže se zjistiti. Jisto jest, že této lampy jíž poškozené použito bylo neopatrně v předku, buď si že dotyčná osoba vstoupila s ní přímo do plynů, aneb že byla větévka zavěšena na místo, které během času plynová vrstva, u stropu znenáhla přibývající, později dosáhla. Tím se plyny vzňaly a hořely podél stropu zaplynované části předku, při čemž jen, jak ukazuje poměrně malý mechanický účinek explose - menší část plynu se vzduchem smíšená vybuchla. Výbuchem tímto zvířen byl v předku se nacházející uhelný prach a následovala explose uhelná, která se rozšířila na veškerá důlní díla od 4. do 9. úpadnice mezi 6. a 7. patrem.

Výron třaskavých plynů na dolech rosického revíru a tedy i na dole ťKuklaŤ jest velmi nepatrný a při úplném zákazu střelby jest každá explose vyloučena, nedopustí-li se někdo s osazenstva hrubé neopatrnosti a nedodržování základních předpisů bezpečnostních.

I v tomto případě nemohla explose nastati, kdyby nebyly bývaly současně porušeny dva z nejzákladnějších předpisů bezpečnostních pro jámy s třaskavými plyny: Před započetím práce v předku prohlídka (indikace) na plyn a předepsané zastavení práce v místech se 2 1/2% methanu, dále opatrné zacházení s větévkami, které žádá okamžité vyloučení větévek sebe méně poškozených. Otázka viny v neblahém případě Oslavanském nemůže býti ještě zodpověděna, jelikož vyšetřování soudní v případu tomto nebylo ještě skončeno.

Na tomto místě dlužno zdůrazniti, že bezpečnostní předpisy pro zamezení výbuchu třaskavých plynů jsou velmi přísné a zevrubné, že však předpisy tyto mohou úkolu svému vyhověti jen tehdy, když najdou bezpodmínečné porozumění u nejspodnějšího ze zaměstnanců závodu. Bude zajisté jedním z nejpřednějších a nejčestnějších úkolů zřízených jíž závodních rad, by práv, ale i povinností jím dle § 2. prováděcího nařízení ze dne 13. července 1920, čís. 434 příslušejících plně využily a tím způsobem zdárně a podporovaly snahu dozorčích orgánů, jež se nese k tomu, aby bývalá disciplína na dolech s třaskavými plyny opětně byla zavedena a utužena.

Nebylo by neštěstí zabráněno, ani kdyby den před neštěstím byla bývala provedena nejpřísnější inspekce závodu. Časté neohlášené a dosti důrazné inspekce mají však ten blahodárný účinek, že všecky osoby, jichž obezřetnosti jest zůstavena bezpečnost dolu, nepřetržitý řetěz od závodního až do posledního hodna při větrných dveřích, jsou burcovány ku stálé bdělostí, jež jinak nejvíce trpí právě tak, kde nebezpečí jest zdánlivě malé.

Ministerstvo veřejných prací se snaží obnovením ústředního oddělení inspekčního a vybavením ho potřebnými školenými a odborně zdatnými silami dohled na dolech zostřiti, a učinilo proto již návrh, aby v rozpočtu na rok 1922 bylo nutným rozmnožením systemisovaných míst báňské administrativě umožněno, aby na ni kladeným zvýšeným požadavkům plně vyhověla.

Podotýká se dále, že není třeba ustanovení nové vyšetřovací komise, poněvadž důkladné vyšetření této katastrofy bylo provedeno báňskými úřady za pří-brání hornického znalce a zástupců dělnictva (předseda revírní rady a členové závodní rady).

V Praze dne 10. září 1921.

Předseda vlády:

Dr. E. Beneš, v. r.