Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3052

Odpověď

na interpelací poslance dra Logmana a druhů,

že zemský správní výbor v Čechách samovolně upravuje jazyková právo samosprávných úřadů (tisk 2438).

K interpelaci svrchu uvedené dovoluji si sděliti toto:. Vyžádal jsem si o věci té zprávu od zemského správního výboru v Čechách. Ze zprávy té vyplývá především, že skutečně byl vydán výnos zemského správního výboru ze dne 17. března 1921, č. 18435. Pokud jde o obsah výnosu a o výtky, jež obsahu tomu činí páni interpelanti, sdělil sem zemský správní výbor v Čechách toto svoje stanovisko:

ťTvrzení interpelace, že výnosem zdejším ze dne 17. března 1921, č. 18435-X byla upravena jazyková otázka u všech samosprávných úřadů v Čechách, neodpovídá pravdě, jak patrno již z první věty tohoto výnosu i z obsahu jeho, jenž stanoví zásady pro jazykovou úpravu úřadování zem. správ. výboru a úřadů zemských.

Ani nebylo výnosem tím vydáno nějaké prováděcí nařízení, stanovící, jakého jazyka mafii tržívati samosprávné úřady, nýbrž určeny jen směrnice pro vlastní vnitřní obor působnosti zemského správního výboru a jeho úřadů, dle nichž nutno postupovati ve smyslu zákona ze dne 29. února 1920, č. 122. Sb. zák. a nař. Šlo tu jen o to, aby přizpůsobeno úřadování zdejší po stránce jazykové platnému jazykovému zákonu, jenž vešel v účinnost dnem 6. března 1920.

Pokud pak zvláště se týče čl. 3. a 4. chov. výnosu, kteréž ustanovují, jakým jazykem dopisovati má zemský správní výbor se samosprávnými úřady a zemskými ústavy, jakož i s ústavy a korporacemi, požívajícími nebo domáhajícími se zemských podpor; nezasahují tato ustanovení hluboko do materielních předpisů jazykového zákona, jak tvrdí interpelace, nijak zákona neporušujíce, naopak jsouce v platnosti již na základě usnesení zemského správního výboru ze dne 22. ledna 1919, tvoří dle zdejších zkušeností pro dobu přechodnou; než příslušné poměry upraveny budou státní mocí výkonnou, dle zákona jazykového jedině k tomu oprávněnou, vhodný základ pro styky zemského správního výboru a zemských úřadů s úřady samosprávnými, a uvedenými ústavy a korporacemi, který se dosud dobře osvědčila Poněvadž tedy:

1. zemský výbor vydal směrnice toliko pro svoje vlastní úřadování po stránce jazykové a nijak neupravil jazykové právo samosprávných úřadů vůbec,

2. poněvadž směrnice tyto jsou vydány toliko pro dobu přechodnou a nikterak nezasahují do práva vlády, aby vydala prováděcí nařízení k zákonu jazykovému,

3. poněvadž směrnice tyto po stránce věcné nejsou v rozporu s ustanovením zákona jazykového,

nemám důvodu, abych zmíněný oběžník. zemského správního výboru zrušil.

V Praze dne 5. září 1921.

Předseda vlády:

Černý, v. r.

Překlad.

3052

Antwort

des Vorsitzenden der Regierung

auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Lodgman und Genossen

betreffend die eigenmächtige Regelung des Sprachenrechts bei den autonomen Behörden durch den Landesverwaltungsausschuss in Böhmen (Druck 2438).

Zu der oben angeführten Interpellation erlaube ich mir Nachstehendes mitzuteilen: Ich habe über diese Angelegenheit von dem Landesverwaltungsausschuss in Böhmen einen Bericht abverlangt. Aus diesem Berichte geht zunächst hervor, dass der Erlass des Landesverwaltungsausschusses vom 17. März 1921 Zahl 18.435 tatsächlich herausgegeben worden ist. Was nun den Inhalt des Erlasses und die von den Herren Interpellanten dagegen erhobenen Einwendungen betrifft,. so hat der Landesverwaltungsausschuss in Böhmen seinen Standpunkt in folgender Weise dargelegt:

ťDie Behauptung der Interpellation, dass durch den hieramtlichen Erlass vom 17. März 1921, Zahl 18.435-X, den Sprachenfrage bei allen autonomen Behörden in Böhmen geregelt worden ist, entspricht nicht der Wahrheit, wie schon aus dem ersten Satze dieses Erlasses und aus seinem Inhalte ersichtlich ist, da er Grundsätze für die sprachliche Regelung der Amtierung des Landesverwaltungsausschusses und der Landesbehörden feststellt.

Es wurden auch durch diesen Erlass keinerlei Durchführungsverordnungen herausgegeben, die bestimmen würden, welche Sprache die autonomen Behörden anzuwenden haben, sondern es wurden nur Richtlinien für den eigenen inneren Wirkungskreis des Landesverwaltungsausschusses und seiner Ämter festgestellt, nach denen im Sinne des Gesetzes vom 29. Feber 1920, Nr. 122 Slg. d. G. u. V., vorzugehen ist. Es hat sich in diesem Falle nur darum gehandelt, die hiesige Amtierung in sprachlicher Hinsicht dem geltenden Sprachengesetz, das am 6. März 1920 in Wirksamkeit getreten ist, anzupassen. Was nun insbesondere die Artikel 3 und 4 des zitierten Erlasses betrifft, die bestimmen, in welcher Sprache der Landesverwaltungsausschuss mit den autonomen Behörden und Landesinstituten, sowie mit den Instituten und Korporationen, die Landesunterstützungen geniessen oder anstreben, korrespondieren soll, so schneiden diese Bestimmungen in die materiellen Vorschriften des Sprachengesetzes nicht, wie die Interpellation behauptet, tief ein, da sie in keiner Weise das Gesetz verletzten, im Gegenteil schon auf Grund des Beschlusses des Landeswerwaltungsausschusses vom 22. Jänner 1919 in Geltung sind und nach den heramtlichen Erfahrungen für die Übergangszeit, bevor die diesbezüglichen Verhältnisse durch die nach dem Sprachengesetz allein dazu berechtigte staatliche Vollzugsgewalt geregelt sein werden, eine geeignete Grundlage für den Verkehr des Landesverwaltungsausschusses und der Landesämter mit den autonomen Behörden und den angeführten Anstalten und Korporationen bilden, die sich bisher gut bewährt hat.Ť

Da somit:

1. der Landesausschuss Richtlinien nur für seine eigene Amtierung in sprachlicher Hinsicht herausgegeben und keineswegs das Sprachenrecht der autonomen Behörden überhaupt geregelt hat,

2. diese Richtlinien lediglich für die Übergangszeit erlassen worden sind und in die Rechte der Regierung, die Durchführungsverordnung zum Sprachengesetz zu erlassen, nicht eingreifen,

3. diese Richtlinien in sachlicher Hinsicht mit den Bestimmungen des Sprachengesetzes nicht in Widerspruch stehen,

habe ich keinen Anlass, den erwähnten Runderlass des Landesverwaltungsausschusses ausser Kraft zu setzen.

Prag, am 5. September 1921.

Der Vorsitzende dem Regierung:

Černý m. p.