Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3051

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelací poslanců Františka Staňka, Rudolfa Berana a soudr.

o poměrech v ministerstvu spravedlností (tisk 2105).

Páni dotazovatelé přejí si vysvětlení k postupu v příčině obsazení místa presidenta vrchního zemského soudu v Praze radou nejvyššího soudu drem Jiří Hausmannem, a uvádějí postup ten do souvislosti s jinými rozhodnutími veřejně přetřásanými, totiž s jmenováním notáře Šimka v Brandýse n. Lab. a udělením dovolené radovi nejvyššího soudu Kolacímu.

Mohu pány dotazovatele ubezpečiti, že po celou dobu svého úřadování neřídil jsem se ničím jiným než ohledy věcnými, a že ty byly také rozhodnými i v případech zde jmenovaných.

Jest pravda, že býv. vrchní president dr. Scherl byl dosazen jako správce úřadu presidenta vrchního zemského soudu Národním výborem a nelze mu upříti, že v době, kdy šlo předem zabezpečení státní moci, vykonal svou úlohu dobře. Z doby té bylo však nutno konečně přejíti ke tvořivé práci odborné. V dobách, jako jsou nynější, lze právem mluviti o tom, že soudy vesměs, a tedy i soudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jsou ve stavu organisace, neboť nutnost, vyslati valnou část soudců na Slovensko a Podkarpatskou Rus, měla v zápětí potřebu hospodařiti se silami zde zbylými tak, aby celý chod justiční správy nejen šel tak jako v dobách válečných, ale aby v době, kdy se vracíme k mírovému hospodářství, kdy agenda všeho druhu (i procesní) počíná znovu přirůstat a kdy soudům novým zákonodárstvím přirostlo na úkolech (nezmiňuji se ani o obrovském vzrůstu agendy trestní, ze 34.000 z roku 1910 na 104.000 udaných zločinů a přečinů v roce 1920), chod se vrátil do stavu předválečného. K tomu je však potřebí, aby justiční správa mohla ke shora uvedené organisaci; zvláště v Čechách, kde je tak značný počet soudů sborových -i okresních (17 soudů sborových, 228 okresních) použíti zvláštního organisátorského talentu. Má-li justiční správa úkolu svému dostáti, je třeba, aby měla po ruce osobnost, která by dovedla zkušeným okem nahlédnouti do ústrojí soudů a poznati, v čem snad spočívá vada chodu a jak ji i při nedostatku sil napraviti. K tomu je třeba, aby organisování to dálo se podle jednotných zásad a jednou osobností pro celý obvod vrchního zemského soudu.

Ministerstvo spravedlnosti snažilo se nejprve zdolati úkol ten pomocí zmocněnců, kteří by dle § 74 zákona o organisaci soudů a 414 jedn. řádu prohlíželi jednotlivé soudy. Za tím účelem byl jmenován senátní president nejvyššího soudu dr. Karel Flieder po svém přeložení na odpočinek takovýmto zmocněncem, avšak záhy onemocněl, a bylo patrno, že bude trvati delší dobu, než se bude moci svému úkolu znovu věnovati. A tu bylo potřebí, aby na místo presidenta vrchního zemského soudu jako místo, z něhož lze jinak nejlépe postřehovati vady a nedostatky chodu soudnictví, dán byl právník nejen odborných vědomostí, ale i osvědčený organisátor. Že při této ryze věcné úvaze šlo předem o radu nejvyššího soudu dra Hausmanna, nemůže překvapiti nikoho, kdo zná, co rada nejvyššího soudu dr. Hausmann vykonal na Slovensku. I ti, kdo budou proti němu ať z té či oné příčiny zaujati, nemohou mu upříti, že vybudování soudnictví na Slovensku je v prvé řadě jeho práce, a že práce ta podařila se mu v době poměrně krátké, a to tak, že soudnictví tamější, byť i ještě zápasilo s mnohými obtížemi, je přece v řádném chodu, ač bylo třeba začíti téměř od základů, poněvadž nebylo slovenských ani soudců, ani úředníků.

Když tedy president vrchního zemského soudu dr. Scherl, byv mnou upozorněn na úkoly nastávající v nynější době presidentu, nijak neprojevil ochotu takový úkol na se vzíti a naopak prohlásil, že podá žádost za přeložení do výslužby, učinil jsem příslušný návrh panu presidentu republiky, a při tom byl presidentu drn Scherlovi poskytnut větší osobní přídavek. Odešel tedy na odpočinek bez mého nátlaku, jistě ale tlakem poměrů, jež mu ukládaly břemena, jakých by byl nesnesl a nezdolal, čehož si patrně byl dobře vědom. Není tedy správné, že jsem použil zmocnění, daného zákonem z 22. prosinec 1920, čís. 691 Sb. zák. a nařízení.

Rada nejvyššího soudu dr. Hausmann byl více než 20 let zaměstnán v presidiu vrchního zemského soudu, zná tedy i potřeby země, účastnil se v posledních letech také judikatury; a, jak bylo viděti i z posledních jeho prací, přehlídek soudů na Slovensku, kdež byl naposled zmocněncem ministerstva spravedlnosti, nejen že dokonale jako málokdo jiný ovládá administrativu, ale dovede bystrozrakem vystihnouti i závady chodu soudnictví a jejich příčinu, rovněž pak má rozsáhlou znalost zákonů, takže pro místo, o něž se jedná, je věcně úplně způsobilým a nad jiné způsobilejším.

Mluví-li se o tom, že rada nejvyššího soudu dr. Hausmann byl úzce spjat s protičeským režimem Wesseleho, musím zdůrazniti, že předně nebylo radovi nejvyššího soudu dr. Hausmannovi ani toho nejmenšího prokázáno, čím by se byl na českém národu provinil, rovněž i ne něco z doby jeho služby u vojenského soudu, co by dovolovalo pochybovati, že bude řádně plniti povinnosti jako český president vrchního zemského soudu. Že patří mezi fy, kdož za každých okolností konají svou povinnost, jsem věděl. Věděl jsem, že za celou dobu jeho služby na Slovensku, kdež byl v postavení podobném jako president vrchního zemského soudu, nejen nebylo na něho stížnosti, nýbrž že dokonalý výsledek jeho organisační práce na Slovensku zejména i ministrem pro správu Slovenska velmi vřele byl uznán. A když tedy nejvyšší soud; byv požádán o posudek, podal dobrozdání, že dr. Hausmann jest pro svůj organisační talent, podrobnou znalost judikatury a ovládání administrativy do nejmenší;,h. podrobností nejvhodnějším kandidátem, nemohl jsem váhati jmenování jeho navrhnouti. Jmenování jeho bylo provedeno s rychlostí, jaké vyžadovaly poměry, jež přece nedovolovaly, aby otázka obsazení místa stala se předmětem stranických vlivů a zápasů. Právem jsem mohl očekávati, že také široká veřejnost, bude-li o věci správně informována, uzná, že za dob nynějších, kdy stát budujeme, musí státi na místě takovém osobnost s prvotřídními odbornými znalostmi a schopnostmi.

Rada nejvyššího soudu dr. Hausmann neměl tedy býti mocnou rukou, která by dopadla na soudce, jak se páni dotazovatelé domnívají. Že bude spravedlivým nejen soudcem, ale i presidentem, mohl jsem právem podle dosavadních zkušeností předvídati, a také, ač od jmenování jeho uplynulo kulili měsíců, nebylo ani tvrzeno, neřku-li dokázáno, že by v něčem se byl zachoval nespravedlivě. A spravedlivý president je soudcovstvu vždy prospěchem, neboť, jsa a pravém místě, dovede vážnost soudů zdvihnouti a tím i soudcovstvo samo přiblížiti k jeho cílům. Již dosavadní teprve několikaměsíční činností prokázal vrchní president dr. Hausmann nejvýše vynikající způsobilost..

Co do případu obsazení notářství v Brandýse n. L., mohu pány dotazovatele ujistiti, že jsem neměl důvodu, abych se odchýlil od návrhu všech instanci soudních, které o obsazení místa toho podávaly dobré zdání, zvláště když zemský soud a i vrchní zemský soud navrhly dra Šimka dokonce na místě prvém.

Rozhodovaly tedy i zde důvody věcné, totiž vynikající kvalifikace dra Šimka, zvláště žádoucí pro místo, o něž šlo, vedle toho a v druhé řadě i ohled na rodinné poměry dra Šunka, jenž po léta byl zaměstnán u svého zemřelého otce, notáře v Brandýse n. L., sám svou pílí a zdatností kancelář notářskou pozvedl, a z výtěžku vydržuje mimo vlastní rodinu ještě jen na něho odkázanou matku a dvě churavé, výdělku neschopné sestry. Tíhu důvodů těch uznal i notář Eduard Ledecký, navržený notářskou komorou na místě prvém, takže zřekl se přednosti ve prospěch dra Šimka a podobně soukromě učinil nejstarší kandidát dr. Eduard Malík. Kdybych byl proti těmto souhlasným návrhům jmenoval někoho jiného, mohlo by mně být právem vytýkáno, jaké zvláštní důvody jsem k Mamu měl, abych se odchýlil od souhlasných návrhů a existenci tolika osob vydal v šanc bídě.

Podobně byly to jen věcné důvody a žádné jiné, jež mne přiměly k to-mu, že jsem dal radovi nejvyššího soudu Karlu Kolacímu jednoroční dovolenou. - Nešlo o čin přátelství, ale o čin, diktovaný zájmem veřejným, šlo o to, aby čelné místo na palčivé půdě v Mor. Ostravsku, v největším podniku toho druhu v našem státě, bylo obsazeno dokonalou českou silou, která by dovedla v zájmu státu zlepšiti napjaté poměry mezi podnikatelstvem a dělnictvem, částečně pak i úřednictvem. Do oboru působnosti náměstka ředitele, kteréžto místo měl rada nejvyššího soudu Kalací zaujmouti a zaujal, náleží veškeré právnické administrativní řízení celého podniku, jmenovitě uzavírání smluv všeho druhu, záležitosti knihovní, vodoprávní a daňové, otázky náhrady škod způsobených dolováním, záležitosti bratrské pokladny, zvláště však otázky dělnické a mzdové a související s tím jrdnání s dělnictvem, jeho zástupci, úřady, vládou a pod. Na místo takové hodil se rada nejvyššího soudu Kolací nejenom proto, že jest právníkem vynikajících kvalit, ale že i osobní. vlastnosti ducha, jeho klidná povaha, mírnost a demokratičnost činí jej nad jiné způsobilým, aby si zjednal důvěry dělnictva a ukázal se jí hodným.

Pro udělení dovolené rozhodly tedy tytéž důvody, které rozhodovaly v případech, kde bylo žádáno za povolení přestupu do služby veřejné, na př. do různých centrálních úřadů a pod.

Justiční správa musila míti zájem na tom, aby - jestliže by rada nejvyššího soudu na místě svém nesetrval, buďsi že splnil svůj úkol, nebo, že by se setkal s nepřekonatelnými překážkami, bránícími mu splniti svůj úkol - mohl se do justiční služby vrátiti, a to právě proto, že jde o tak znamenitou právnickou sílu. Proto byla mu udělena v zákonných mezích podle § 44 služ. pragmatiky a § 69, odst. 4. soudní instrukce jednoroční dovolená. Není správno tvrditi, že by postup ten byl v odporu s § 100 ústavní listiny, poněvadž ustanovení to chce jen zabrániti, aby soudce, který službu vykonává, nedal na vykonávání to působiti tím, že současně zastává jiné funkce placené. Po dobu dovolené však rada nejvyššího soudu Kolací své povolání soudcovské nevykonával.

Ve schůzi 6. května 1921 usnesla se vláda na tom, že státním úředníkům, kteří míní odejíti ze státní služby do soukromé služby výdělečné, pokud vůbec jsou v daném případě zvláštní důvody pro udělení dovolené, nesmí býti povolena bezplatná dovolená delší nežli šestiměsíční.

Ačkoliv usnesení to netýkalo se již dovolených, které byly uděleny, prohlásil rada nejvyššího soudu Kolací po uplynutí půlletí, t. j. 8. srpna, že na své místo jako rada nejvyššího soudu resignuje, a byla resignaci vládou přijata.

Mimo tento případ, kdy, jak dovoděno, šlo o mimořádně značný zájem veřejný a kdy tedy přestup významem svým rovnal se přestupu do služby veřejné, neudělil jsem v žádném případě povolení ku přestupu do služby soukromé, jistě ale, jak dříve uvedeno, ve mnoha případech do služby veřejné, zvláště do úřadů, centrálních (pozemkového úřadu, nejvyššího správního soudu a pod.). V některých případech rozhodla o přestupu takovém vláda.

V Praze dne 26. srpna 1921.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Popelka, v. r.