Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Původní znění.

3039.

Odpověď

ministra financí a ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců dra Keibla, inž. Kalliny a druhů o zrušení berních úřadů a okresních soudů (tisk 2405).

Ministerstvo financí jíž několikráte prohlásilo, že zamýšlí zmenšiti počet berních úřadů a sloučiti za tím účelem všecky berní úřady, nalézající se mimo sídlo berní správy s berním úřadem v sídle berní správy. Důvodem pro toto slučování jest jednak nedostatek úřednictva u berních správ a zjednodušení finanční správy, jednak potřeba úspor za nynější vysoké režie úřednické.

Zmenšení počtu berních úřadů navrhovala jíž bývalá Rakouská komise pro správní reformu v roce 1913. Provedení tohoto reformního programu v roce 1916 válka znemožnila.

Vyhláškou ze dne 17. prosince 1920, čís. 649 Sb. z. a n. bylo zrušeno 36 berních úřadů v Čechách a na Moravě.

Jsou to:

1. v Čechách berní úřady v Bastianberku, Blatně, Dobřanech, Habrech, Hartmanicích, Hluboké, Hoře sv. Kateřiny, Chvalšinách, Králíkách, Křivoklátě, Lomnici n./Luž., Maršově, Žacléři, Neveklově, Nové Bystřici, Novém Městě p./Smrkem, Nýrsku, Postoloprtech, Roketníci n./Jiz., Ronšperku, Sedlci na dráze, Štokách, Teplicích u Broumova, Volarech a Vyšším Brodě.

2. na Moravě berní úřady v Bojkovicích, Frenštátě p./R., Fulneku, Náměstí n./Oslavou, Rožnově p./R., Šilperku, Slavonicích, Třešti, Víznberku, Vranově a Žďánicích.

Podle §u 89 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n. náleží do oboru moci zákonodárné pouze určení způsobu organisace úřadů s právem výsostným. Z nedostatku jiných ustanovení nutno míti za to, že podrobná ustanovení o organisaci úřadů, zvláště určení místa a obvodu úřadů náleží do oboru moci výkonné.

Bylo-li 36 nejmenších berních úřadu z úsporných ohledů zrušeno, nebyl tím změněn způsob organisace berních úřadů, nastalo toliko sloučení dvou berních úřadů čili rozšíření obvodu úřadu, s nímž zrušený herní úřad byl sloučen. Takovéto sloučení bylo jíž za platnosti rakouské ústavy, která přikazovala zákonodárné mocí stejně toliko stanovení zásad organisace úřadů, prováděno opatřením výkonné mocí (viz vyhlášku ze dne 15. března 1913, čís. 54 ř. z, a vývody dr. Ulbricha ve spisu ťVerwaltungsrechtŤ z roku 1903, stránka 72.).

Při zrušování berních úřadů směrodatným byl v prvé řadě rozsah práce, tedy počet poplatnictva a předpisových položek.

Aby poplatnictvo ušetřeno bylo co nejvíce pochůzek k berním úřadům a omezen styk s poplatnictvem v zájmu zvýšení intensity pracovní; zavedeno bylo od 1. ledna 1921 povinné placení daní a dávek platenkami poštovního úřadu šekového (vyhláška ze dne 23. prosince 1920, čís. 645 Sb. z. a n.).

Od 1. června 1921 zavedeno bylo uplácení a výplata sirotčího jmění a deposit poštovním šekovým úřadem (vyhláška ze dne 23. března 1921, čís. 125 Sb. z. a n,).

Aby poplatníci, kteří jsou povinní, dokud neobdrží platebních rozkazů platiti daně ve výměře posledního předpisu, byli informování, zavedl zákon ze dne 16, března 1921, čís. 116 Sb. z. a n. vydávání berních knížek, obsahujících poslední předpis daňový.

Není tedy poplatnictvu v příčině placení daní pochůzek k bernímu úřadu třeba. Pokud jsou nutny výslechy stran a zrušením berních úřadů styk obecenstva s úřadem byl stižen, zmocnilo ministerstvo financí zemské finanční úřady, aby daly konati v sídle zrušeného berního úřadu nebo v jiném komunikačně výhodněji položeném středisku jednou měsíčně úřední dny.

Pří slučování berních úřadů byl brán pokud to bylo možno zřetel na poměry hospodářské a komunikační. Zrušené berní úřady byly slučovány s berními úřady v sídle berní správy, poněvadž ministerstvo financí soudí, že berní úřady, obstarávající súčtování, vymáhání a vybírání daní berní správou vyměřovaných, mají býti podle povahy věcí umístěny v sídle berní správy, aby mohly pracovati ruku v ruce s berní správou.

Co se týká sloučení berního úřadu ve Fulneku s berním úřadem v Novém Jičíně, tu nemožno železniční spojení přes Sukdol do Nového Jičína (10 km) nazvati nevýhodným, poněvadž je patero spojení tam a zpět denně, Berní úřad ve Dvorci na Moravě vůbec zrušen nebyl.

Při slučování berních úřadů nepřicházely národnostní poměry vůbec v úvahu, bylo samozřejmým, že v prvé řadě byly zrušeny nejmenší berní úřady a zvláště ty, které byly v posledních dobách zřízeny ne právě z důvodů nutnosti.

Obava, že se bude při obsazování míst sloučených berních úřadů dávati přednost mladým a nedostatečně odborně vzdělaným českým úředníkům před německými starými, zkušenými a schopnými úředníky, není místnou, při obsazování míst vedoucích rozhoduje vždy odborná a jazyková znalost, jakož i způsobilost k vedení úřadu. Zrušení 36 berních úřadů v Čechách a na Moravě jest zahájením reformní akce, kterouž v zájmu zjednodušení a zlevnění státní správy provésti nutno. Proto nepomýšlí ministerstva financí na znovuzřízení zrušených berních úřadů.

Ministerstvo financí zamýšlí vzhledem k tomu, že politické poměry si vynucují brzké aktivování župního zřízení, podati osnovu zákona o definitivní organisací finanční správy, což bude ovšem teprve tehdy možno, až bude známa velkost okresních politických správ v rámci zřízení župního, jako základní jednotky správních úřadů politických.

V odstavci VII. vyhlášky ze dne 23. března 1921, čís. 125 Sb. z. a n. bylo jíž učiněno opatření, aby zrušení berních úřadů nezpůsobilo stranám ve styku se sirotčími pokladnami a soudními depositními úřady žádných obtíží. Hotovostí i jiné hodnoty možno podle vyhlášky této skládati prostřednictvím poštovních úřadů (poštovního úřadu šekového) i mimo sídlo zrušeného berního úřadu; rovněž tak dějí se i výplaty a vydání ze sirotčích pokladen a ze soudního uschování. Styk se stranami nejen že nebyl stižen, nýbrž naopak proti stavu dřívějšímu do jisté míry usnadněn. Dalších opatření ve směru tomto před definitivní úpravou správy sirotčího jmění a soudních deposit není tedy zapotřebí.

Zrušiti okresní soudy v místech, kde byly zrušeny úřady berní, ani v jiných místech v Čechách a na Moravě ministerstvo spravedlnosti nezamýšlí.

V Praze dne 22. července 1921.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Překlad.

3039.

Antwort

des Finanzministers und des Justizministers

auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Keibl, Ing. Kallina und Genossen

betreffend Auflassung von Steuerämtern und Bezirksgerichten (Druck 2405).

Das Finanzministerium hat bereits wiederholt erklärt, faß es die Anzahl der Steuerämter einzuschränken und zu diesem Zwecke alle außerhalb des Sitzes der Steueradministration gelegenen Steuerämter mit solchen zu vereinigen gedenkt, die sich im Sitze der Steueradministration befinden. Grund für diese Zusammenlegung ist teils der Beamtenmangel bei den Steueradministrationen und die Vereinfachung der Finanzverwaltung, teils die Notwendigkeit des Sparens bei der jetzigen hohen Beamtenregie.

Die Reduzierung der Zahl von Steuerämtern wurde schon von der ehemaligen österreichischen Verwaltunsreformkommission im Jahre 1913 beantragt, die Durchführung dieses Reformprogramms jedoch durch den Krieg im Jahre 1916 verhindert.

Durch die Kundmachung vom 17. Dezember 1920, Sl. d. G. u. V. Nr. 69 wurden 36 Steuerämter in Böhmen und Mähren aufgelassen.

Es sind dies:

1. In Böhmen die Steuerämter in: Sebastiansberg, Platten, Dobrzan, Habern, Hartmanitz, Frauenberg, Katharinenberg, Kalsching, Grulich, Pürlitz, Lomnitz a. d. Luž., Marschendorf, Schatzlar, Neweklau, Neubistritz, Neustadtl, Netuern, Postelberg, Rochlitz, Ronsperg, Sedletz, Steckau, Weckelsdorf, Wallern und Hohenfurth.

2. In Mähren die Steuerämter in: Boikowitz, Frankstadt, Fulnek, Namiest, Rožnau, Schildberg, Zlabings, Triesch, Wiesenberg, Frain und Zdanitz.

Nach dem 89 der Verfassungsurkunde vom 29. Feber 1920 Sl. d. G. u. V. Nr. 121 gehört in die Kompetenz der gesetzgebenden Gewalt bloß die Festlegung der Art der Organisation den mit dem Rechte der Staatshoheit ausgestatteten Ämter. Mangels anderer Bestimmungen muß angenommen werden, daß nähere Bestimmungen über die Organisation von Behörden, ins besondere die Festlegung des Ortes und des Amtssprengels, in die Kompetenz der Vollzugsgewalt fällt.

Wenn 36 der kleinsten Steuerämter aus Ersparungsgründen aufgelassen wurden, so wurde dadurch die Organisationsform der Steuerämter nicht geändert; es erfolgt lediglich die Vereinigung je zweier Steuerämter oder die Sprengelerweiterung des mit dem aufgelassenen Steueramte zusammengelegten Amtes. Eine solche Zusammenlegung wurde bereits zur Zeit der Gültigkeit der österreichischen Verfassung, die der gesetzgebenden Gewalt Teichfalls lediglich die Festlegung von Grundsätzen für die Ämterorganisation zugewiesen hat, durch Maßnahmen der exekutiven Gewalt durchgeführt. (Siehe Kundmachung vom 15. März 1913, Reg.-Bl. Nr 544 und die Ausführungen Dr. Ulbrich in dessen Werk ťVerwaltungsrechtŤ aus dem Jahre 1903, Seite 72.)

Bei der Auflassung der Steuerämter war in erster Reihe der Umfang der Arbeit maßgebend, also die Anzahl der Steuerzahler und die der Verschreibungspasten.

Um den Steuerzahlern ihre Wehe zum Steuerani möglichst zu ersparen und den Verkehr mit den Steuerzahlern im Interesse der erhöhten Arbeitsintensität einzuschränken, wurde ab 1. Jänner 1921 die obligatorische Zahlung von Steuern und Gebühren durch Erlagscheine des Post- Scheckamtes eingeführt, (Kundmachung vom 23. Dezember 1920, Slg. d. G. u. V. Nr. 645.)

Vom 1. Juni 1921 wurde die Ein- und Auszahlung des Waisenvermögens und der Depositen durch das Postscheckamt eingeführt, (Kundmachung vom 23. März 1921, Slg. d. G. u. V. Nr. 125.).

Zur Informierung der Steuerzahler, die ihre Steuern im Ausmaße der letzten Vorschreibung zu zahlen haben, solange sie nicht die Zahlungsaufträge erhalten, hat das Gesetz vom 16, März 1921, Slg. d. G. u. V. Nr. 116 die Herausgabe von Steuerbüchern eingeführt, welche die letzte Steuervorschreibung enthalten.

Die Steuerzahler müssen daher wehen des Steuerzahlens keine Weise zum Steueramt machen.

Sofern einer Parteieinvernahme notwendig ist, oder durch die Auflassung von Steuerämtern der Verkehr des Publikums mit der Behörde erschwert worden ist, hat das Finanzministerium die Finanzlandeshehörden ermächtigst: im Sitze des aufgelassenen Steueramtes oder in einem andern günstiger seltenen Kommunikationszentrum einmal monatlich Amtstage abzuhalten.

Bei der Zusammenlegung der Steuerämter wurden die wirtschaftlichen und die Kommunikationsverhältnisse nach Tunlichkeit berücksichtigt. Die aufgelassener, Steuerämter wurden mit Steuerämtern am Sitze der Steueradministration zusammengelegt, weil das Finanzministerium der Anschauung ist, daß die mit der Verbuchung, Eintreibung und Einhebung der von der Steueradministration bemessenen Steuern betrauter. Steuerämter nach der Natur der Dinge in Sitze der Steueradministration untergebracht werden müssen, um mit der letzteren Hand in Hand vorgehen zu können.

Was die Zusammenlegung des Steueramtes in Fulnek mit dem in Neuntschein betrifft, kann die Verbindung über Zauchtel nach Neuntschein (10 km) nicht ungünstig genannt werden, da es eine täglich fünfmalige Verbindung, hin und zurück gibt. Das Steueramt in Hof in Mähren wurde überhaupt nicht aufgelassen.

Bei der Auflassung der Steuerämter sind nationale Verhältnisse überhaupt nicht in Betracht gekommen, es war selbstverständlich, daß in erster Reihe die kleinsten und insbesondere solche Steuerämter aufgelassen wurden, die in der letzten Zeit nicht gerade aus Dringlichkeitsgründen errichtet worden sind.

Die Befürchtung, daß bei der Besetzung von Beamtenrosten bei den zusammengelegten Steuerämtern junge, mangelhaft ausgebildete čechische Beamte den deutschen erfahrenen und fähigen Beamter, vorgezogen werden, ist nicht am Platze. Bei der Besetzung der leitenden Posten entscheiden stets die fachlichen und sprachlichen Kenntnisse, als auch die Befähigung, ein Amt zu leiten.

Die Auflassung der 36 Steuerämter in Böhmen und Mähren ist die Einleitung einer Reformaktion, die im Interesse der Vereinfachung und Verbilligung der Staatsverwaltung notwendig war. Deshalb denkt das Finanzministerium nicht an eine Wiederherrichtung der aufgelassenen Steuerämter.

Das Finanzministerium beabsichtigst mit Rücksicht darauf daß die politischen Verhältnisse die baldige Aktivierung der Gaueinrichtung erfordern einen Gesetzentwurf über die definitive Organisation der Finanzverwaltung vorzulesen, was allerdings erst dann möglich sein wird, bis die Grüße der politischen Bezirksverwaltungen im Rahmen der Gaueinrichtung als Grundeinheit der politischen Verwaltung Behörden bekannt sein wird.

Im Absatz VII der Kundmachung vom 23. März 1921, Sl. d. G. u. V. Nr. 125 wurde bereits die Vorkehrung getroffen, daß die Auflassung der Steuerämter den Parteien im Verkehr mit den Waisenkassen und Gerichtsdepositen keinerlei Schwierigkeiten verursachen, Barbeträge und andere Werte können nach dieser Kundmachung im Weise der Postämter (Postscheckamt) nach außerhalb des Sitzes des aufgelassenen Steueramtes erlebt werden; auf die selbe Weise erfolgen auch die Auszahlungen und Ausgaben aus den Waisenkassen und Gerichtsdepositen. Der Verkehr mit den Parteien wurde nicht nur nicht erschwert, sondern gegen den früheren Zustand in gewissem Maße erleichtert. Weitere Maßnahmen in dieser Richtunis sind daher vor der definitiven Regelung der Waisenkassen und Gerichtsdepositen Verwaltung nicht notwendig.

Eine Auflassung von Bezirksgerichten in Orten, in denen die Steuerämter aufgelassen wurden oder in anderen Orten in Böhmen und Mähren wird vom Justizministerium nicht beabsichtigt.

Prag, am 22. Juli 1921.