Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období |
3. zasedání |
3021.
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslance Koutného a soudruhů
o pronásledování československých státních příslušníků v Jugoslavii (tisk 2796).
K uvedené interpelaci dovoluji si podati následující odpověď:
Poněvadž království Srbů, Chorvatů a Slovinců stalo se v poslední době jevištěm teroristických akci, jichž obětí stal se bývalý ministr vnitra Draškovič a poněvadž další akce, ohrožující bezpečnost státu, byly připravovány, svolala vláda SHS zákonodárnou skupštinu, které předložila návrh zákona o ochraně státu, který se úplně shoduje se zákonodárstvím Švýcarska a Spojených států. Zákon ten byl ve skupštině velkou většinou přijat a na základě tohoto zákona a zákonů vydaných k ochraně veřejné bezpečnosti a pořádku byli z království SHS vypovězeni cizí agitátoři, členové komunistických organisací a osoby tuto bezpečnost ohrožující co živel státu obtížný.
Veškerá tato opatření jsou vnitřní věci království SHS vyplývající ze suverenity státní a nemáme proto práva do záležitostí těchto zasahovati.
Koncentračních táborů v Jugoslavii vůbec není, tedy ani ve Vinkovcích, kde v době Rakousku-Uherska byl zřízen vojenský internační tábor. Není tedy správné tvrzení interpelantů, když mluví o tisících československých dělníků v koncentračních táborech, kde jsou prý podrobeni zběsilé persekuci, týráni a ubíjeni. Podle zpráv zastupitelských úřadů československých není vůbec znám případ že by naši příslušníci byli v Jugoslavii týráni, nebo že by s nimi bylo zle nakládáno. Čechoslováků žije na území království SHS přibližně asi 60.000, z nichž asi 40.000 doposud je občany RČS. Z tohoto počtu jsou pudle. zaměstnání většinou zemědělci a jen asi 12.000 dělníků. Dělnického hnutí v Jugoslavii súčastnili se z našich příslušníků pouze jednotlivci a pouze jednotlivci byli vlastní svojí vinou zatčeni neb vypovězeni, že se bud' nemohli vykázati potřebným povolením k pobytu v jednotlivých místech a nevyhověli tak tamním policejním předpisům neb se dopustili hrubého porušení tamních zákonů. Opatření, která učinily československé zastupitelské úřady na ochranu našich příslušníků v království SHS jsou jednak preventivní, t. j. udílení rad a pokynů našim příslušníkům a poskytování osvědčení o politické zachovalosti a jednak represivní, t. j. intervence osobní i písemné v oněch málo případech, kde se jedná již o vypovězeni neb uvěznění našich lidí.
Pokud se týče případu Jana Janečky, jenž byl jako příslušník nikoliv komunistické, nýbrž chorvatské selské strany Radičovy zvolen za poslance v Jugoslavii, nutno předeslati, že Jan Janečka je občanem RČS, jehož mandát nebyl proto verifikován;, byl verifikačním výborem skupiny prohlášen za neplatný. Když Jan Janečka na to v květnu 1921 na schůzi Radičovců měl ostrou proti vládní a velezradnou řeč, byl zatčen a vydán soudu pro pobuřování a nemá případ tento s komunistickým hnutím a opatřením vládním proti němu nic společného.
V Praze dne 13. září 1921.
|
Ministr zahraničních věcí: Dr. E. Beneš, v. r. |