Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období |
3. zasedání |
3019.
Usnesení senátu Národního shromáždění
republiky Československé
o návrhu senátorů Kadlčáka, Klofáče, Niessnera, dr Soukupa a soudruhů (tisk sen. 896)
na změnu zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a nař.,
o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu (tisk sen. 937).
Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 69. schůzi dne 10. srpna 1921 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne..................1921,
jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a n.,
o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Úředníky a zřízence pro úřady sněmovní jmenuje a ustanovuje autonomně předsednictvo poslanecké sněmovny a senátu především ze zaměstnanců úřadů státních a jiných veřejných úřadů (soudů, ústavů), dohodnuvší se s ústředním úřadem zaměstnanci nadřízeným a vyžádavši si předem dobrozdání ministra vnitra o vhodnosti osoby. Dobrozdání jest podati do měsíce, sice se má za to, že není námitek.
Čl. II.
Zaměstnanci sněmovní, převzatí ze státních a jiných veřejných úřadů (soudů, ústavů), setrvávají u svého původního úřadu ve statu i ve svém statusovém pořadí, obdrží tam dnem nastoupení ve sněmovní službě na dobu služby sněmovní neplacenou dovolenou a postupují u svého původního úřadu jak časově, tak i ve svém pořadí jmenování; okolnost, že u tohoto úřadu aktivně neslouží, a jsou tam zařazeni extra statutu, nesmí býti na újmu jejich postupu v tamto úřadě, nebrání-li postupu ustanovení služní pragmatiky.
Čl. III.
Zaměstnanec může býti předsednictvem služby sněmovní zproštěn z důvodů služebních nebo na vlastní žádost.
Zaměstnanci uvedení ve čl. II. vrátí se do úřadů, z nichž vyšli, ostatní ustanoví vláda ve státní službě podle jejich platové třídy a kvalifikace, přihlížejíc k předchozí jejich činností, pokud vykazují aspoň pětiletou spokojivou službu sněmovní.
Nebyl-li zaměstnanec postižen trestem disciplinárním, může se mu dostati když ze služby sněmovní odejde, stálého osobního, do výslužby započitatelného přídavku. Výší tohoto přídavku stanoví předsednictvo sněmovny. Zaměstnanci, který má nejméně 10 skutečných do výslužby započitatelných let ve sněmovní službě, dostane se přídavku, rovnajícího se nejméně 40 %, rozdílu mezí pravidelným příjmem s přídavky, naposled ve sněmovní službě požívaným a mezi pravidelným služebním (,odpočinkovými příjmem, který mu připadl po vystoupení ze sněmovní služby.
Nad tuto výši i přizná předsednictvo další procenta přihlížejíc k délce služební doby sněmovní i k prokázaným službám. Přídavek ten bude vyplácen pokladnou sněmovní způsobem, jakým se až dosud vyplácely požitky služební. Předsednictva jest oprávněna, aby v odůvodněných případech započítalo s platností pro obory veškeré státní neb jiné veřejné služby zaměstnanci dobu ve službě sněmovní po 1. červnu 1920 ztrávenou do postupu i do odpočivného pět čtvrtin času, po který zaměstnanec službu sněmovní skutečně vykonával.
Čl. IV.
Zaměstnanci v úřadech sněmovních mají charakter. státních zaměstnanců a jsou služebně podřízeni předsednictvu sněmovny, které jsou přikázáni.
Předsednictva obou sněmoven společným usnesením autonomně pokud jde o zvláštní povahu služby sněmovní upraví jejich právní a hmotné poměry, stanoví podmínky a způsob jejích postupu, jakož i obor jejích působností zvláštním služebním řádem. Pro zaměstnance sněmovní platí i po dobu jejich činné služby sněmovní podpůrně a obdobně příslušná ustanovení služební pragmatiky státních zaměstnanců (soudců), pokud služební řád nebude obsahovati úchylky nebo pokud by tyto úchylky byly pro zaměstnance nepříznivější.
Čl. V.
Zákon tento platí i pro zaměstnance sněmovní jíž ustanovené.
Čl. VI.
§§ 1, 2, 3, 4, 6 odst. 1, a § 7 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a n. se zrušují.
Čl. VII.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.
Prášek v. r.,
předseda.
|
Dr Bartoušek v. r., |
Dr Ot. Krouský v. r., |
|
zástupce sen. tajemníka. |
zapisovatel. |
Resoluce
přijatá v 69. schůzi senátu Národního shromáždění R. Č. dne 10. srpna 1921.
ťPresidium senátu se žádá, aby při ustanovování úřednictva sněmovního přihlíželo k národnostním poměrům v republice Československé a k jazykové způsobilosti.Ť