Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období |
3. zasedání |
3007.
Vládní návrh,
kterým se předkládá ke schválení národnímu shromáždění návrh na přístup republiky Československé k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě.
Návrh usnesení:
Národní shromážděni republiky Československé se usnáší:
1. Schvaluje se, aby Československá republika přistoupila k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě;
2. vládě se ukládá, aby úpravu tu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého;
3. ministru věci zahraničních se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedeni této úpravy.
Důvodová zpráva.
Článkem 20. smlouvy mezi čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a Československem, podepsané dne 10, září 1919 v Saint-Germain-en-Laye uloženo bylo Československé republice, aby ve lhůtě 1 roku přistoupila k úmluvě, zdravotnické podepsané v Paříži dne 3. prosince 1903; ministerská rada usnesla se ve schůzi dne 13. května 1921 na přístupu Československé republiky k této konvenci a zahraniční ministerstvo podniklo na základě toho další kroky, aby přístup byl i po stránce formálně-právní proveden.
Úprava římská ze dne 9. prosince 1907 je do jisté míry provedením úmluvy výše citované, neboť jí zřizuje se Mezinárodní úřad pro veřejné zdravotnictví, o němž se zmiňuje čl. 181. pařížské úmluvy; (srov. úvodní passus úpravy římské).
Pokud jde o jednotlivá ustanoveni úpravy:
Články 1. a 2. jednají o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví v Paříži;
článek 3. týká se úhrady výloh a je doplněn ustanovením článku 11. stanov, jež jsou k úpravě připojeny, tvoříce její součást. Citovaný 11. čl. rozděluje zúčastěné státy na 6 kategorie podle výše ročního příspěvku, při čemž je státům přistoupivším dáno na vůli rozhodnouti, do které kategorie chtějí býti zařaděny; každému státu je ostatně možno, aby se v pozdější době přihlásil do kategorie vyšší.
Republika Československá hodlá se přihlásiti do kategorie 5. s ročním příspěvkem 5 jednotek á 625 Frc - 3125 Frc (cca 18.000 Kč).
Článek 4. ustanovuje způsob placení.
Články 5., 6. a 7. mají formálně-právní předpisy o změně úpravy, přistup k ní a ratifikaci.
Článek 8. stanoví platnost úpravy na 7 let; obnovuje se mlčky na další 7leté období pro ty státy, které rok před uplynutím toho kterého období neoznámí úmyslu zastaviti její působnost, pokud se jich týká.
K úpravě připojeny jsou stanovy Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, jež, jak už výše uvedeno, tvoří její součást (čl. 2. úpravy)
Stanovy mají podrobná, ustanovení o konstituci jmenovaného úřadu, jeho shromážděních (aspoň jednou ročně), personálu, vydávání zpráv úředním jazykem (francouzština), atd.
Článek 12. stanov mluví o reservním fondu, který však nesmí překročiti výši ročního rozpočtu; bude utvořen z jisté části ročních příspěvků.
Článek 13. má ustanoveni o náhradě cestovních výloh a dietách členů výboru Úřadu.
Článek 14. jedná o pensích zaměstnanců Úřadu.
Článek 15. má předpisy o sestavení ročního rozpočtu služebního řádu, jakož i všech opatřeni nutných pro činnost Úřadu.
Článek 16. stanoví povinné každoroční předkládání výkazu o správě fondů Úřadu zúčastněným státům.
Vláda Československé republiky považuje za nutno, aby republika Československá přistoupila k úpravě římské, aby mohla úplně vyhověti svým mezinárodním závazkům, mimo to však považuje vláda za svou povinnost přispěti podle možnosti k řádnému chodu zařízení civilisovaných států, jež slouží ochraně neocenitelného statku státního - zdraví občanstva.
Proto vláda navrhuje, aby Národní shromáždění schválilo návrh na přístup republiky Československé k předmětné mezinárodní úpravě.
Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento byl předložen nejprve poslanecké sněmovně a připojuje se přáni, aby přikázán byl zde jakož i po schválení poslaneckou sněmovnou v senátě výboru pro veřejné zdravotnictví a zahraničnímu výboru, aby o něm podaly zprávu ve lhůtě osmidenní.
Smlouva předkládá se ve zvláštním exempláři.
V Praze dne 25. srpna 1921.
Dr. Edvard Beneš v. r., ministr zahraničních záležitostí. |