Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3004.

Odpověď

správce ministerstva pro zásobování lidu

na interpelaci poslance J. V. Najmana, R. Mlčocha, Udržala a soudruhů

o nezákonném postupu některých okresních správ politických při rozdělování cukru a jiných předmětů (tisk 2168).

Interpelace vytýká konkretně u politických správ okresních na Smíchově a v Chrudimi zastavování přídělu cukru pro neodebrání sody a u župního obilního úřadu v Hontu odmítání výdeje cukru pro neodebraný petrolej. Zavedeným šetřením bylo zjištěno toto:

Okresní politická správa na Smíchově byla dopisem Státního ústavu pro tuky, oleje a mléko v Praze ze dne 12. června 1920, čís. B/Pr 27823/S. pověřena rozdělováním krystalové sody v okrese smíchovském, jelikož vzhledem na tehdejší nedostatek krystalové sody zásobování obyvatelstva prostřednictvím obchodníků se neosvědčilo, ježto tuto přidělenou jim sodu bud nestejně rozdělovali, neb vyměňovali za jiné zboží a zbytek za drahé peníze prodávali.

Vzhledem k tomu přidělilo ministerstvo obchodu odd. pro tuky a sodu jmenované politické správě dne 8. ledna 1921, čís. Ku/K 16381 60.000 kg krystalové sody ku rozdělení do celého okresu za součinnosti obchodního gremia na Smíchově.

Soda byla tehdy přidělena za tím účelem, aby obyvatelstvo bylo zásobeno sodou levnou, jelikož v té době prodávala se soda na Smíchově až za 5 K 80 hal. za 1 kg a ministerstvo stanovilo prodejní cena v drobném na 4 K za 1 kg včetně sáčku.

Vzhledem k výše uvedenému přídělu dostavil se ku jmenovanému úřadu za gremium smíchovské obchodník Ráže ze Smíchova a obchodník Vodák,.rovněž ze Smíchova v zastoupení obce smíchovské a žádali kategoricky pro obchodnictvo obce smíchovské 30.000 kg sody; na tuto žádost přidělila okresní správa politická městu Smíchovu žádané množství sody, leč soda nebyla obcí smíchovskou vyzvednuta.

Na časté urgence ohledně vyzvednutí přidělené sody dostalo se okresní správě politické od obce smíchovské vždy vyhýbavé odpovědi a konečně prohlásila obec, že na příděl sody nereflektuje, jelikož prý ji obchodnictvo, majíc zakoupenou sodu drahou, nechce.

Mezi touto dobou přidělila okresní správa politická na Smíchově sodu obcím venkovským a podařilo se odbýti touto cestou skoro 50.000 kg a sice bez jakéhokoliv nátlaku.

Jelikož na zbytek sody 10.000 kg nebylo odbytu a v té době prodávala se soda na Smíchově až za 580 Kč. za 1 kg, došlo ve zvláštní schůzi městské rady na Smíchově za přítomnosti zástupce gremia, městské rady smíchovské a politického úřadu ke shodě a usneseno, sodu každému obchodníku po 100 kg v ojedinělých případech 200 kg městským automobilem rozvésti a sice proto, aby cena sody byla jednotná.

Nečinil tedy úřad nátlaku na jednotlivé obchodníky, nýbrž chtěl zameziti pouze podloudnému obchodování sodou tehdy státem obhospodařovanou se strany továrníků.

V žádném případě nebylo úřadem užito nátlaku v tom směru, že by býval byl některé obci zastaven příděl cukru do té doby, pokud by byla neodebrala přidělenou sodu.

Není vyloučena možnost, že si podobně počínali některé obce a někteří obchodníci v okresu, že slučovali příděl sody s cukrem v jeden příděl. Podobný případ však nebyl úřadu hlášen přes to, že byly všechny obecní úřady před podobným jednáním zvláštními přípisy varovány.

Pokud se týče okresní správy politické v Chrudimi, bylo vyšetřeno následující:

V listopadu 1920 bylo okresní správě politické v Chrudimi po dlouhých a nesčetných intervencích ministerstvem obchodu (oddělení pro tuky a sodu) přiděleno 400 q sody.

Při tom bylo nařízeno, aby soda byla rozdělena spravedlivě všem obcím. Z té příčiny bylo provedeno rozdělení tak, aby se dostalo na osobu průměrně 1/2 kg sody. Soda se přidělovala obcím za 3 K 13 h franco stanice dodací, tedy na tehdejší poměry velmi levně. Zboží bylo postupně dodáváno a šlo hravě na odbyt až poslední vagon, který byl dodán koncem ledna 1921, nemohl se rozprodati, poněvadž obchodníci zatím dostávali sodu prostřednictvím svých družstev; nebo na staré objednávky a to za ceny značně vyšší, než byla červa úředně přidělené sody. Bylo tedy zcela přivozeno, že se bránili, aby do obce bylo dodáno ještě další zboží a to lacinější, jímž by jejich cena byla tísněna.

V důsledku tohoto stavu věci bylo dopisem ze dne 24.;3. 1921, č. 21667 ministerstvo obchodu požádáno, aby oddisponovalo 150 q sody, jež za daných okolností nemohla býti rozdělena a aby soda byla přidělena ústavům nebo pod., které by ji ve velkém mohly odebrati.

Na to sdělilo ministerstvo obchodu výnosem č. 3731, že dnem 15./3. 1921 byla soda uvolněna a že tudíž odpadá i další její přidělováni. Tak se věci vyvinuly bez viny okresní politické správy. Bylo přivozeno, že okresní politická správa za tohoto stavu věci, když zůstala se zbytkem přídělu (asi 130 q) na holičkách, snažila se sodu odbýti. Je pochopitelno, že každá domácnost sodu nutně potřebuje a že při dobré vůli by se lehce dala odbýti. Ale agitace se strany obchodnictva nařídila naprosto odbyt tohoto celkem nepatrného kvanta, aby se tím dokázala neudržitelnost státního obhospodařování a dokumentovala nutnost volného obchodu. Když vzhledem k zamítavému stanovisku ministerstva obchodu v tomto konkretním případě zůstal zbytek sody neodbyt musila se věc řešiti v praxi jinak a nezbylo za daného stavu věci nic jiného, než starati se o to, aby se původní rozvržení přídělu sody, kterou většina obcí zcela bez obtíží převzala a rozdělila i v ostatních obcích prosadilo. Z té příčiny bylo nařízeno, aby při prodeji cukru byla vydávána soda úředně přidělená. Přes toto opatření, jež n i k o m u (a nejméně obchodníkům) neublížilo, zůstalo přes 80 q sody na skladě, kterou dnes ještě ani za lj přidělovací ceny nelze odbýti.

V interpelaci uvedená stížnost na župana pontského na Slovensku, že týž dovolil vydávati cukr pouze tehdy, když byl odebrán župou zakoupený petrolej, shledána byla správnou a jednání toto bylo jmenovanému županu prostřednictvím Hospodářského úřadu pro Slovensko v Bratislavě důrazně vytknuto.

V Praze dne 22. července 1921.