Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období |
3. zasedání |
Původní znění.
2995.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Hillebranda, Palmeho a druhů,
že se zanedbává německé obchodní vzdělání v Československu (tisk 2402).
Že je z 18 českých obchodních akademií státních pět a z desíti německých jedna, plyne z toho, že byly po převratu převzaty státní obchodní školy na Slovensku. Před převratem byl v té věci poměr 2:1. Jistý nepoměr mezi nákladem na české a německé obchodní školství vyplynul z akce postátňovací. Ihned po převratu ucházely se české obchodní školy o postátnění, kdežto školy německé zůstávaly v té věci dlouho zcela pasivní. Pokud žádosti škol německých došly, byla všude zahájeno jednání. Do pastátňovací akce byly zahrnuty německé obchodní akademie v Jablonci n. N., Olomouci, Plzni, Praze a v Ústí n. L. Tedy mimo libereckou všechny, které vznikly již před převratem. Liberecký ústav se dosud o postátnění neucházel, ač mu byla v té věci učiněna referentem ministerstva školství a národní osvěty nabídka. Na německých dvoutřídních obchodních školách bylo zahájeno postátňování na obchodních školách Ženského výrobního spolku v Brně a v Praze; byly zřízeny německé pobočky při české obchodní akademii v Čes. Budějovicích se státními učiteli, když obec českobudějovická zrušila německou komunální obchodní školu; byly zřízeny německé pobočky při státní obchodní škole v Kežmarku a bylo z vlastního popudu ministerstva zahájeno jednání o postátnění škol obchodních v Jihlavě, Mostě, Trutnově, Warnsdorfě a Žatci. Jednání se školou v Mostě se rozbilo proto, že kladlo kuratorium nesplnitelné podmínky. Obecní výbor v Žatci prohlásil nejprve, že o postátnění školy nestojí a teprve nyní své stanovisko změnil. I postátnění škol německých půjde rychlejším tempem ku předu, jen když vydržovatelé vyhoví podmínkám, které se v té věci všem školám bez rozdílu kladou, t, j., když řádné vybaví školy místnostmi a pomůckami.
Co se tkne cifer, v interpelaci uvedených, nesouhlasí zcela se skutečností. Na účet českého školství je na př. počítána položka obchodní akademie v Bratislavě, ač je na ústavě jen 11 tříd československých a 12 maďarských, obchodní škola v Kežmarku, kde jsou vedle 3 tříd slovenských 4 německé, a patrně i obchodní akademie v Olomouci, kde je v rozpočtu pod jednou položkou zahrnuta i akademie česká i německá.
Zřízení německé vysoké obchodní školy spadá podle tradic Národního shromáždění do jeho iniciativy a kompetence.
V Praze dne 31. července 1921.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šusta, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období |
3. zasedání |
Překlad.
2995
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volkskultur
auf die Interpellation der Abgeordneten Hillebrand, Palme und Genossen
betreffend die Vernachlässigung des deutschen kaufmännischen Bildungswesens in der Čechoslovakei (Druck 2402).
Dass es von 13 čechischen Handelsakademien fünf und von 10 deutschen bloss eine staatliche gibt, folgt aufs der Tatsache, dass nach dem Umsturz die staatlichen Handelsschulen in der Slovakei übernommen wurden. Vor dem Umsturz war das Verhältnis 2:1. Ein gewisses Missverhältnis zwischen dem Aufwand für ceciische und deutsche Handelsschulwesen entstand aus der Verstaatlichungsaktien. Die čechischen Schulen haben sich gleich nach dem Umsturz um die Verstaatlichung beworben, während die deutschen Schulen in dieser Angelegenheit sich lange ganz passiv verhalten haben. Sofern die Gesuche deutscher Schulen eingelangt sind, wurden überall Verhandlungen eingeleitet. In die Verstaatlichungsaktion wurden die Handelsakademien in Gablonz a. d. N., Olmütz, P.lsen, Prag und Aussig einbezogen. Also mit Ausnahme von Reichenberg sämtliche vor dem Umsturz errichtete Handelsakademien. Die Reichenberger Anwalt hat sich bisher um die Verstaatlichung nicht beworben, trotzdem der Referent des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur dieser Schule in der Verstaatlichungangelegenheit den Antrag gestellt hat. An deutschen zweiklassigen Handelsschulen wurde die Verstaatlichung an den Handelsschulen der Frauenerwerbvereine in Brünn und Prag eingeleitet; es wurden deutsche Parallelklassen mit Staatslehrpersonen bei der čechischen Handelsakademie in Budweis errichtet, als die Gemeinde Budweis die deutsche Kommunalhandelsschule aufgelösst hatte; weiters wurden deutsche Parallelklassen bei der staatlichen Handelsschule in Käsmarkt errichtet und aus eigenem Antrieb des Ministeriums Verhandlungen über die Verstaatlichung der Handelsschulen in Iglau, Brüx, Trautenau, Warnsdorf und Saat eingeleitet. Die Verhandlungen in Brüx haben sich zerschlagen, weil das Kuratorium unerfüllbare Bedingungen gestellt hatte. Der Bezirksausschuss von Saaz hat zunächst erklärt, er stehe nicht um die Verstaatlichung und erst jetzt hat er seinen Standpunkt aufgegeben. Die Verstaatlichung auch der deutschem Schulen wird rascher vorwärts schreiten, wenn die Eihalter den an alle Schulen ohne Unterschied gestellten Anforderungen entsprechen werden, wenn sie nämlich die Schulen mit Räumlichkeiten und Lehrmitteln entsprechend ausstatten werden.
Die in der Interpellation angeführten Ziffern stimmen mit den Tatsachen nicht ganz überein. Z. B. wird auf Rechnung des čechischen Schulwesens die Post der Handelsakademie in Bratislava gerechnet, trotzdem es an der Anstalt 11 čechoslovakische und 12 ungarische Klassen gibt; die Handelsschulei in Käsmarkt, wo es neben drei slowakischen 4 deutsche Klassen gibt und wahrscheinlich auch die Handelsakademie in Olmütz, bei der im Budget unter einer Post sowohl die čechische als auch die deutsche Akademie zusammengefasst sind.
Die Errichtung einer deutschen Handelshochschule fällt nach den Traditionen der Nationalversammlung in deren Initiative und Kompetenz.
Prag, am 31. Juli 1921.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:
Dr. Šusta, m. p.