Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Původní znění.

2975.

Odpověď

ministra pověřeného řízením Úřadu pro zahraniční obchod

na interpelaci poslanců H. Jokla, Hausmanna, Heegera a druhů

o dovozu a vývozu stavebního materiálu (tisk 2275).

K interpelaci poslanců H. Jokla, Hausmanna, Heegera a druhů ministrovi pro zahraniční obchod o dovozu a vývozu stavebního materiálu podávám toto vysvětlení:

Dovoz cihel a tašek z Německa s vyjímkou pohraničního styku se zpravidla nepovoluje. Tuzemská výroba je způsobilou krýti zplna domácí spotřebu; uvolnění dovozu znamenalo by ohroziti domácí výrobu a přivoditi tím nezaměstnanost dělnictva.

Že by vláda německá zakázala dovoz vápna, není známo. Dovoluji si poukázati v tomto směru na úmluvu z 15. února 1921, resp. hospodářskou dohodu z 29. června 1920 příloha C bod 15. Situace vývozu našeho vápna do Německa, resp. potíže s vývozem související jsou již staršího data, vysvětlitelné s dostatek tím, že v Německu je vápna nadbytek.

Pokud se týče břidlice, jest tvrzení uvedené v interpelací v rozporu se skutečností potud, že právě břidlice se k nám z Německa a Belgie dováží, neboť u nás jest jí nedostatek, Břidlice, stejně jako tašky a cihly, hospodářskou dohodou s říší německou dotčeny nebyly.

Vývozu náhrobních kamenů do Německa před válkou téměř nebylo, ani po převratu o povolení vývozu do Německa žádáno nebylo v takovém rozsahu, aby vývoz vůbec přicházel v úvahu v obchodním styku s Německem, ježto Německo má svých výrobků dostatek. Náš vývoz děl a děje se obzvláště do zemi dohodových.

Do Maďarska se dovoz hotových náhrobních kamenů vůbec nepovoluje, neboť jsou uvedeny na maďarské listině zakázaného dovozu. Dovoz polohotových náhrobních kamenů jest povolován od případu k případu. Úřadem pro zahraniční obchod ještě před zahájením jednání o obchodní smlouvě v Budapešti bylo zakročeno prostřednictvím úřadu delegáta ČSR, v Budapešti u maďarských úřadů, aby byl povolen prozatím až do konečné úpravy vzájemných obchodních styků určitý kontingent pro dovoz bytových tovarů. Intervencie však zůstala bezvýslednou, Přání výrobců náhrobních kamenů jsou vedena v patrnosti a bude na ně při jednání o obchodní smlouvě s Maďarskem, až bude znovu zahájeno, vzat náležitý zřetel.

Vývoz náhrobních kamenů (pol. celního tarifu 409 a) do Rakouska nebyl smluvně nijak upraven, zůstává tedy při dosavadním stavu, Rakousko má ve svém nařízení č. 28 spol. zák. z 28. prosince 1920, listina A, (zboží, jehož dovoz do Rakouska bez zvláštního povolení jest zakázán) jen hračky z kamene všeho druhu (pol. cel. tarifu 409 b) a e), takže bod a (náhrobní kameny) je z tohoto zákazu vyňat.

Dovoz švédského mramoru do ČSR, nebyl vůbec nikdy žádán, ač by byl beze všeho povolen. Má-li snad interpelace na mysli dovoz švédské žuly a ne mramoru, nutno konstatovati, že dovoz švédské žuly je úplně volný a uveden na volných listinách dovozu.

Z uvedeného jest zcela zřejmo, že tvrzení v interpelaci přicházející, jakoby ťv době nynější všeobecné hospodářské krise, denně stoupající nezaměstnaností vláda ještě uměle zvětšovala nezaměstnanostŤ - jest bezpodstatné, neboť by mělo jistě v zápětí zvýšení nezaměstnaností, kdyby vláda uvolnila dovoz hotových výrobků a znemožnila našemu průmyslu zpracovati suroviny, jichž dovozu se neklade žádných překážek.

V Praze dne 28. července 1921.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Překlad.

2975.

Antwort

des mit der Leitung des Amtes für Aussenhandel betrauten Ministers auf die Interpellation der Abg. H. Jokl, Hausmann, Heeger und Gen. betreffend die Ein- und Ausfuhr von Baumaterialien (Druck 2275).

Zur Interpellation der Abgeordneten H. Jokl, Hausmann, Heeger und Genossen an den Minister für Außenhandel, betreffend die Ein- und Ausfuhr von Baumaterialien, hebe ich folgende Aufklärungen:

Die Einfuhr von Ziegel und Dachziegel aus Deutschland wird, den Grenzverkehr ausgenommen, in der Regel nicht bewilligt, Die heimische Erzeugung ist zur vollständigen Deckuni des heimischen Bedarfes fähig; die Freigabe der Einfuhr würde die heimische Erzeugung bedrohen und hiemit eine Beschäftigungslosigkeit der Arbeiterschaft herbeiführen.

Daß die deutsche Regierung die Einfuhr von Kalk verboten hätte, ist nicht bekannt. Ich erlaube mir in dieser Richtung auf den Vertrag vom 15. Feber 1921, resp. das Wirtschaftsübereinkommen vom 29. Juni 1920, Beilage C, Punkt 15, zu verweisen. Die Situation in der Ausfuhr unseres Kalkes nach Deutschland, resp. die mit der Ausfuhr verbundenen Schwierigkeiten sind bereits älteren Datums, und genügend daraus erklärlich, daß in Deutschland Überfluß an Kalk herrscht.

Was den Schiefer anbelangt, so steht die in der Interpellation angeführte Behauptung mit der Wirklichkeit insofern im Widerspruche, als gerade Schiefer zu uns aus Deutschland und Belgien eingeführt wird, da daran bei uns Mandel herrscht, Schiefer wurde ebenso wie Dachziegel und Ziegel durch das Wirtschaftsübereinkommen mit dein Deutschen Reiche nicht berührt.

Grabsteine wurden vor dem Kriege fast überhaupt nicht nach Deutschland ausgeführt, und auch nach dem Umsturze hab es um die Bewilligung der Ausfuhr nach Deutschland eine Nachfrage nicht in solchem Ausmaße, daß die Ausfuhr überhaupt im Handelsverkehre mit Deutschland in Betracht bekommen wäre, da Deutschland Genügend eigene Erzeugnisse hat. Unsere Ausfuhr erfolgte und erfolgt insbesondere in die Ententeländer.

Nach Ungarn wird die Einfuhr von fertigen Grabsteinen überhaupt nicht bewilligt, weil sie auf der ungarischen Einfuhrverbotliste stehen. Die Einfuhr von halbfertigen Grabsteinen wird von Fall zu Fall bewilligt. Seitens des Amtes für Außenhandel wurde noch vor Eröffnung der Verhandlungen über den Handelsvertrag in Budapest im Wege des Amtes des Delegaten der SR, in Budapest bei den magyarischen Behörden eingeschritten, daß vorläufig bis zur endgültigen Regelung des gegenseitigen Handelsverkehres zur Einfuhr fertiler Fabrikate ein bestimmtes Kontingent bewilligt werde. Diese Intervention blieb aber erfolglos. Die Wünsche der Erzeuger von Grabsteinen werden evident behalten und sie werden bei den Verhandlungen über den Handelsvertrag mit Magyarien gebührend berücksichtigt werden.

Die Ausfuhr von Grabsteinen (Zolltarif-Post 409 a) nach Österreich wurde vertragsmäßig in keiner Weise geregelt, so daß es also bei dem bisherigen Stande bleibt, Österreich hat in seiner Verordnung vom 28. Dezember 1920, Bundesges-Blatt Nr. 28, Blatt A. (Waren, deren Einfuhr nach Österreich ohne besondere Bewilligung verboten ist) nur Spielwaren aus Stein aller Art (Zolltarif-Post 409 b) und c) angeführt, so daß Punkt a) (Grabsteine) von diesem Verbote ausgenommen ist.

Die Einfuhr von schwedischem Marmor in die ČSR, wurde überhaupt niemals verlangt, obwohl sie ohne weiteres bewilligst worden wäre. Wenn die Interpellation vielleicht die Einfuhr von schwedischem Granit und nicht von Marmor im Aule hat, muß konstatiert werden, daß die Einfuhr von schwedischem Granit vollständig frei und auf der Einfuhr-Freiliste angeführt ist.

Aus dem Angeführten ist ganz klar, daß die in der Interpellation vorkommende Behauptung, daß ťangesichts der gegenwärtig herrschenden allgemeinen Wirtschaftskrise, der täglich steifenden Arbeitslosigkeit die Regierung noch künstlich die Arbeitslosigkeit vermehreŤ ganz unbegründet ist, denn es hätte sicher eine Erhöhung der Arbeitslosigkeit zur Folge, wenn die Regierung die Einfuhr von fertilen Erzeugnissen freigeben und unserer Industrie die Verarbeitung von Rohmaterialien unmöglich machen würde, deren Einfuhr nicht die geringsten Schwierigkeiten bereitet wird.

Prag, am 28. Juli 1921.